Rekonstrukce Divadla Na zábradlí
Anenské náměstí, Praha 1
(7. 6. 2018) TaK Architects
Rekonstrukce Divadla Na zábradlí
Hlavní motivací pro rekonstrukci pražského Divadla Na
zábradlí byla skutečnost, že se muselo vzdát svého foyer, jehož prostor patří
sousednímu Pachtovu paláci. Autoři projektu tedy řešili složité dispoziční a
provozní otázky – přitom však chtěli, aby vznikl důstojný divadelní prostor.
Rozhodli se zastřešit dvůr historického domu a vytvořit tak dvoranu, kde vyniká
především krása staré architektury. Skleněná střecha se ve večerních hodinách
stává pátou fasádou, zrcadlem odrážejícím život divadla.
Rekonstrukce byla dokončena loni na podzim. Kromě stěhování
divadla z prostor Pachtova paláce souvisela s tím, že se do stavební
obnovy domu od poloviny 80. let minulého století neinvestovalo, takže nebyl
v dobrém stavu. Autoři projektu z atelieru TaK Architects od začátku
spolupracovali s vedením Divadla Na zábradlí a se zástupci památkové péče.
Ředitel divadla Petr Štědroň uvádí: „Usilujeme o divadlo jako živé médium, to
se podle mého názoru z českých kamenných divadel vytrácí. Chodí se
k nám především na autorské inscenace a určitě také na herecký soubor.
Některé inscenace vznikají ve spolupráci s herci, primárně se věnujeme
textům, které nebyly určeny pro divadelní provedení. Zajímá nás okamžik jejich
vzniku a atmosféra doby, často v tom vidíme analogii k tomu, co se
děje dnes.“ Architekt Marek tichý dodává: „Architektura je také živým médiem a
my se snažíme vtisknout život i do domů, které se k tomu zdají být ne
úplně vhodné. Nejdůležitější je zachovat jejich autentičnost, což se nevylučuje
s tím, že do nich vkládáme novou architektonickou vrstvu. V tomto
případě jsme měli za úkol vymyslet nový provozní model při respektování měřítka
historické stavby, jejího řazení a tvarosloví, umělecko-řemeslných prvků.
Vložením nových konstrukcí a materiálů jsme chtěli dosáhnout toho, aby se
návštěvníkům otevřela krása původního domu. Tento dialog je reflexí podobnou
té, s níž pracuje Petr Štědroň a jeho soubor. Snažili jsme se, aby se
promítla do kontextu staré i nové části divadla. Konkrétně: k původním, měkce
ztvárněným povrchům jsme připojili povrchy, které jsou čistší, ostřejší a
zrcadlí historii i život – diváci se tak stávají aktéry prostředí.“
Obnova zahrnovala veřejnosti přístupnou část: divadelní sál
s balkonem, upraven byl vstup z Anenského náměstí, do dvora je
vložena galerie. Jednoduchý a univerzální prostor atria umožňuje proměny stejně
jako divadelní scéna. „Navazuje na hlavní vstup, dvěma vchody jsme z něj
obnovili přístup do divadelního sálu, což je, jak víme z historie domu, původní
řešení. Galerie s lehkým skleněným schodištěm je letmo uložená, nebo chceme-li
reverzibilně vložená konstrukce, která působí dojmem divadelní kulisy. Vytváří
předprostor pro balkon a nově zpřístupněné prezidentské lóže, především ale
umožňuje oddělit provoz návštěvníků a zázemí divadla. Vložená konstrukce
galerie i konstrukce zastřešení jsou odseparovány od základu domu. Chtěli jsme,
aby původní tvarosloví nezaniklo, ale naopak bylo prezentováno v kontextu
současné architektury,“ říká Marek Tichý.
Atrium mělo umožňovat proměny podobně jako divadelní scéna. Architekti proto
navrhli skleněné zastřešení, ukloněné od hlavního vstupu. Vznikl tak
reprezentativní prostor pro návštěvníky představení i pro herce a další umělce
při pořádání kulturních akcí. Jeho barevnost vychází z nově navržené grafiky
divadla: prostor lobby v přízemí sjednocuje tmavá podlaha s jemnou bílou
intarzií, patro je naopak světlé. Lehká bílá konstrukce galerie navazuje na
historickou pavlač, kterou nechává vyniknout. Nové je také řešení instalací
techniky prostředí, podstatné je zejména nenápadné větrání a chlazení všech
prostor a elektroinstalace, realizovaná s autonomním sběrnicovým řízením a
regulací všech zařízení.
Nové prvky
Prostory pro veřejnost jsou rozděleny na dvě zóny: první je vstupní, se
šatnou, barem a sociálním zázemím, druhá je divadelní dvorana v atriu. Obě
části tvoří jeden celek. Pro podlahy byl proto zvolen stejný formát dlažby:
v domovní části ji tvoří dubové kostky, známé z pražských
historických průjezdů, ve dvoře byla použita kostka žulová, kladená
v soustředných kružnicích. Pro umocnění účinku oba povrchy propojuje
prolnutí kamene a dřeva v místě původního rozhraní domu a dvora.
Pro vytvoření rovnováhy bylo měřítko dalších nových prvků odvozené od
původního domu – patro je členěné v osách navazujících na krakorce pavlačí,
profilace kovových částí balkonu i zastřešení je subtilní. Kontrast vnášejí materiály
jako je kov nebo sklo, například předěly částí pro veřejnost a zázemí divadla
tvoří stěny z lakovaného skla v bílé nebo černé barvě. Nové konstrukce byly
navrženy z plechů. Autoři se tak vyhnuli uzavřeným profilům pro pohledové
odlehčení a zároveň usnadnili jejich montáž v omezeném prostoru.
Galerie se schodištěm
Konstrukci galerie tvoří nosníky tvaru T, na jedné straně uložené do kapes
ve zdivu, na druhé na nové sloupky. Vnitřní vodorovné T profily jsou pod
stropní deskou, krajní profil podél hrany pavlače je z válcovaného
profilu. Umístěn byl tak, aby se také začlenil do stropní desky. Jednotlivé
vazby jsou u sloupků v horní úrovni propojeny T profily shodného průřezu
jako krajní nosník galerie. V jednom poli je na tento profil uloženo
schodiště. Krajní podélník u pavlače je zalomený a uložený do stěny.
Schodiště ve dvakrát stočené linii propojuje divadelní dvoranu a galerii.
Vznikl tak architektonicky výrazný a zároveň lehký prvek. Jeho návrh a
konstrukční příprava patřily k nejnáročnějším úkolům rekonstrukce. Autoři
nejdříve uvažovali o prostorové příhradovině, poté o skleněném schodišti.
Vzhledem k požadavkům na maximální tuhost se rozhodli pro sjednocení
schodiště a galerie v jejich konstrukci a designu. Nosným prvkem jsou dvě
ocelové schodnice, pohledově skryté schodišťovými stupni z lepeného skla.
Ohýbané skleněné tabule zábradlí jsou bodově upevněné na boky schodnic, které
kryjí. Pomáhají tak umocnit uvolněný charakter schodiště, galerie i celého
prostoru. Schodiště je uložené mezi podlahu a galerii jen v jednom místě:
tam, kde se téměř dotýká stěny domu, je k ní připnuté plechovým břitem.
Navzdory výraznému podílu skla je díky preciznímu výpočtu a dílenskému
zpracování prostorově tuhé a bezpečné.
Zastřešení dvora
Další důležitou částí návrhu bylo hledání formy zastřešení atria. Nemělo se
jednat o předěl, spíše o lehkou formu, do prostoru vložený výtvarný prvek. Jeho
geometrie je odvozená od půdorysu dvora – plocha zasklení je proto rastrovaná
radiálně se rozevírajícími se pruty, výplně tvoří asymetrické lichoběžníky
otevřené ke vstupu. Celé prosklení se navíc zvedá od zadní strany dvora k
přední. Nosné konstrukce jsou umístěny mimo interiér; vnitřní líc střechy je
skutečně jen deskou, připomínající ateliérové zasklení. Hra ocelové nosné konstrukce
je viditelná jen během dne. Je kombinací L-rámů a systému podélníků, věšadel a
větrování z tyčí pro odlehčení a zvýšení průhlednosti. Tento architektonický koncept přinesl i
elegantní řešení techniky prostředí: vzduch je přiváděn ze zadní, kratší a nižší
části dvorany a vzhledem k symetricky se rozevírajícímu klínu celého prostoru
tak dochází k optimálnímu obtékání upraveného vzduchu pod střechou a jeho
distribuci do prostoru, kde se schází až 200 osob.
Konstrukci zastřešení tvoří nosníky tvaru Z, uložené do kapes v nosném
zdivu. Jejich průřezy byly navrženy z plechů, dva delší nosníky doplňují
táhla a svislice z kruhových trubek na vzpínadla o třech polích. Pole jsou
nestejné délky podle rastru dělení tabulí zasklení, také svislice jsou
proměnlivé délky, sledují sklon střešní roviny. Pro možnost rektifikace je
každé táhlo opatřeno napínací maticí. Základní nosníky propojují příčle
z trubek, větrovány jsou
v jednom poli táhly.
Tabule izolačního trojskla mají asymetrický tvar a řazení. Uložené jsou do
subtilních T profilů. Profilace je shodná u vnitřních i krajních polí, aby se
dosáhlo dojmu lehké sítě. Geometricky sklo tvoří rovinu, skloněnou k zadní
části dvora. Odvodněná je do žlabu skrytého v konstrukci pavlače. Tabule
byly navrženy i provedeny jako pochozí, což zjednodušuje jejich údržbu.
Nosné prvky jsou umístěny v exteriéru, obvodové partie využívají možnosti
skrýt kotevní místa pod omítku. Sekundární funkcí vnitřního lemovacího rastru
je vytvoření tras pro rozvody osvětlení dvora. Důležitým momentem návrhu
zasklení bylo použití čiré skloviny s minimalizovaným podílem oxidů
železa. Sklo mělo interiér dvorany co nejméně rušit; namísto barev skla se
uplatňuje barevné řešení fasád historického domu.
Marek Tichý – ateliér
TaK Architects
V divadelním sále je v porovnání se zbytkem objektu změna relativně
drobná. Komfort jsme tu zvýšili výměnou sedadel, kompletně jsme vyměnili
povrchy a stěny. Doplnili jsme výmalbu z pruhů, která trochu navazuje na
původní malbu. Je to jakési moaré, záměrně převažují tmavé tóny, protože se
jedná o malé kukátkové divadlo, jeviště má být hodně nasvícené proti hledišti.
Největší zásah nastal v atriu, ale myšlenka zastřešení byla docela
jednoduchá: chtěli jsme, aby tu byl staroměstský dvorek stále vidět. Aby si
návštěvníci divadla mohli prohlédnout stěny domu včetně konstrukce pavlačí a
zároveň novou architekturu. Zásadní byla otázka, kam zastřešení posunout.
S památkáři jsme o tom nějakou dobu diskutovali, původně si představovali,
že by se mělo odehrát na úrovni prvního patra, my jsme si z hlediska
prosvětlení dvora a velkorysosti jeho prostoru představovali zastřešení
z druhého patra. Dlouho jsme hledali formu, nakonec jsme zvolili způsob,
jako by bylo nastehované na konstrukci mimo dvoranu, abychom prostor co nejvíce
vyčistili. Skla jsou ukládaná asymetricky. Rekonstrukcí divadla jsme do původní
budovy zasáhli dost výrazně, ale myslím, že výsledek je přesvědčivý. Ukázalo
se, že je možné vést s památkovou péčí smysluplný dialog. Podařilo se to
především zásluhou ředitele NPÚ Ondřeje Šefců a pana Jiřího Skalického
z odboru památkové péče na pražském Magistrátu – poměrně rychle jsme našli
společnou cestu. Po prohlídce objektu jsme zjistili, že je v podstatě v
havarijním stavu. Shodli jsme se pak na tom, které prvky zachováme, které
můžeme přemístit nebo dokonce snést. Dnes to vidíme na spodním líci pavlače
s kamennými krakorci a pískovcovými deskami. Fragmenty zábradlí
z pavlačí jsme přemístili na divadelní balkony. Zároveň jsme byli stále
v kontaktu s vedením divadla. Kontrolní dny probíhaly každý týden,
takže Petr Štědroň měl možnost ovlivňovat průběh samotné rekonstrukce. Té však
předcházely diskuse a setkání nad studií i projektem, kdy jsme podrobně řešili
úskalí prostoru a jeho provozní nutnosti.
Hana Vinšová
Článek vyšel v časopise Stavitel 04/2018
Z historie
Divadla Na zábradlí
Klasicistní Dům U Zeleného kloboučku stojí na místě dvorce
milevského kláštera, ale historie lokality sahá až do počátku 12. století, kdy
byl tu postaven kostel sv. Jana Křtitele Na zábradlí. Koncem 19. století zde
sídlila jednota katolických tovaryšů, která v domě zavedla ochotnický divadelní
spolek. V roce 1958 si budovu vyhlédli Helena Philipová, Vladimír Vodička, Jiří
Suchý, Ivan Vyskočil a pantomimická skupina Ladislava Fialky. Pro provoz
divadla bylo příznačné, že diváci chodívali do sálu průjezdem přes dvorek,
využívaný jako provizorní foyer, s postranními vchody do hlediště. Teprve o rok
později bylo otevřeno zadní foyer; divadlo tak expandovalo do půdorysu Pachtova
paláce. Tento objekt koupil nový vlastník v roce 1991, budova divadla byla
v roce 1993 převedena do vlastnictví Hlavního města Prahy.
Historie divadla je spjatá s působením mnoha osobností v jeho
uměleckém vedení a řadou period: od reduťáckých text-appelů přes divadlo malých
forem, absurdní drama až po klasický repertoár, nespoutanou fantazii a
postmoderní hravost Léblovy éry. Pro dnešní generace je Divadlo Na zábradlí
místem, kde pracoval a několik svých her uvedl první český prezident Václav
Havel, ale i divadlem, které patří k nejprogresivnějším a nejlépe hodnoceným
domácím scénám s řadou inscenací hraných v celé Evropě.
Základní informace o objektu
Kategorie
Rekonstrukce
Dokončení
2017
Rekonstrukce Divadla Na zábradlí
Anenské náměstí
Praha 1
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

5. 12. 2023 14:08:18
Re: Šťastný Hlavák
Je jasné, že je celý návrh je věcí úplatků! Nechť je veřejnost komplexně seznámena KDO VYPSAL SOUTĚŽ, KDO JMENOVAL POROTU A JACÍ ODBORNÍCI V NÍ BYLI???? A uvidíme, jak je to z průhledností celé akce................
4. 12. 2023 18:39:15
Re: Re: Re:Ne - Šťastný Hlavák.
Ještě - pro nás chudé duchem - mi prosím udělejte pořádek v tom, kdo jsou ti odborníci, kteří jediní mají správný pohled na věc a kteří jediní mají být vyslyšeni. A co nastane v případě, že tomu tak bude. Přivítala bych jmenný seznam, abych neztrácela čas s těmi ostatními tutany, kteří koncipovali zadání, kteří marnili čas zpracováním soutěžních návrhů a kteří je hodnotili. Proč tápat v temnotách alternartiv, když jsou tu odborníci, kteří mají ve všem jasno!
4. 12. 2023 18:13:52
Re: Re:Ne - Šťastný Hlavák.
Jsem zvědav, zda prostesty odborníků dojdou vyslyšení, a nedopadne to jako s rohovou budovou Opletalovy na Václaváku. Tam sice památkáři a moudří lidé neobstáli, prohráli, ale nakonec zde ta nová nová budova není žádné kulturní strašidlo, jako Europalác u Můstku.
4. 12. 2023 18:10:33
Re: Re: Šťastný Hlavák.
Díky Karle, to jsou správná slova!
4. 12. 2023 18:09:36
Re: Re: Fibonacci.
Řekl bych že s tím mohu souhlasit. A co radní města? Hlaváček nerozhoduje sám, ti ostatní jsou jistě svéprávní.
4. 12. 2023 17:05:26
Re:Ne - Šťastný Hlavák
Výsledná studie je důkazem naprostého nepochopení potřeb obyvatel a cestujících, jak ze strany soutěžících, tak ze strany zadavatele. Nádraží v zásadě vyhovuje dnešním potřebám /mimo pokladen , které ale v době on line prodejů ztrácí důležitost/. Nevyhovuje" Šervůd " před nádražím, ten však návrh neřeší, ba naopak ho gigantickým otevřeným přístřeškem zhoršuje. Navržená dřevostavba nepatří do místního prostředí, a to bez toho, zda je zde památkový objekt - Fantova budova původního nádraží - kterou přístřek výrazně zakrývá. České dráhy by měly řešit jiné problémy a né se zabývat urbanismem, kterému nerozumí. Bohužel to platí i pro Magistrát. l
4. 12. 2023 15:54:06
Re: Šťastný Hlavák
Likvidace stávajícího objektu je nepřijatelné barbarství a pitomost. v 80. letech jsem nakreslil pro Sial Fantovu budovu Praha hl. n. v měřítku 1/100 u příležitosti studie i s modelem zastřešení jižního předpolí a napojení na Vinohrady. Tak, jak je propojen na severu s Žižkovem, je rozvoj na jih jediné možné řešení. Chybí diskuze o smyslu věcí. Centrum Prahy je Václavské náměstí, k němu se přiblížit, dává smysl. Vykročení na západ je krokem do tmy. Je na čase řešit problémy tady a teď. Dánové nemohou chápat Genia Loci místa.
4. 12. 2023 15:31:48
Re: Fibonacci
Jediné nazvání, které návrh může unést, je NEŠŤASTNÝ HLAVÁK. Žádné přirozené propojení sadů a Fantovy budovy není. Jde o uměle vytvořený uzel bez přirozených a tradičních návazností na tradiční prostor. Ve vizualizacích, které snesou vše, na rozdíl od následujících uživatelů, schází již pouze ženy v burkách a islámská mešitka. Výraznou osobností návrhu je "architekt" HŘIB architekt Hlaváček. Měla by se rozvinout diskuze, kdo a jakým způsobem byla soutěž vyhlášena a kdo ji posuzoval!? T.j. kdo nese zodpovědnost za plýtvání z prostředky z peněz občanů - daňových poplatníků. HRŮZA hrůzoucí...........
4. 12. 2023 15:03:18
Re: Fibonacci
Moc milé, příjemné, hezké s citlivým měřítkem k okolí. Prima.
1. 12. 2023 11:56:55
Re: Re: Tituly Stavba roku 2023 byly rozdány.
Zkusila jsem je spočítat. 41?
30. 11. 2023 18:18:37
Re: Tituly Stavba roku 2023 byly rozdány
Čím více cen, TÍM LÉPE a ještě radostněji. Ať se v tom konsument - laik - vůbec nevyzná.......
28. 11. 2023 12:37:04
Re: Bazén na Lochotíně je po rekonstrukci, s obklady RAKO
Od 8- 18 let jsem plaval 3 hodiny denně, 6-7 v 25m bazénu v Riegrových sadech a 17-19 v Podolí, celou dobu mě provázel pocit chladu, což takhle zkusit používat teplé barvy obkladů? Ideál jsem nalezl v 5*hotelu Radisson v Golden Bay na Maltě.S pozdravem Ing. arch. Karel Doubner tel. (+420) 603 433 611 Zbraslavská 35/7 CZ-159 00 Praha 5 Malá Chuchle Autorizace v ČKA 00078 DOUBNER spol. s r. o. IČ 62909231 ID datové schránky 64v2537 https://www.facebook.com/architekt.doubner; www.doubner.cz;
22. 11. 2023 12:26:45
Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží
Skvělý text. A jeho poslání je zřejmé. Organismus města, jeho nemoci, potenciály, ambice jsou asi tak "jednoduché", jako fungování organismu člověka. Problém je v tom, že máme tendenci jejich problémy rozdělit a nevidět věci v souvislostech. To je až příliš složité. Takže kardiolog neřeší klouby. A fungování a prspektivu města vytváří kdo? Politici? Aktivistická veřejnost? Developeři? Památkáři? Urbanisté IPR-u? Odpověď je tak prostá: všichni ve vzájemné diskusi a střetech. A zjednodušit to fak nejde. Na jasná a věčná parciální pravidla jednotlivých skupin zapomeňme...
21. 11. 2023 18:15:44
Re: Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží.
Zdravím kolego! Délka článku odpovídá cíli-sumarizuje (v roce 2018!) širokou-"roztěkanou"- diskuzi/reakce po té, co projekt z ateliéru Yahy Hadid vyhrál. Snažili jsme zachytit/popsat názory k vítěznému projektu a zároveň ukázat co stanoviska/názory spojuje i rozděluje a s jakými důsledky. Odtud ta tématizace do 8 bodů a délka článku. Ale máte pravdu - web vyžaduje kratký úderný text. Nicméně prosíme o schovívavost: Text pro google-generaci jsme přece jen respektovali aspoň uplatněním oxfordských odstavců - tak se to dělá mimo ČR. Myslíme, že naše stanovisko/názor formulovaný dnes (listopad 2023) - po významné realizaci projektu atd.- bychom pro potřeby/nároky webu zvládli do jednoho odstavce na něco přes půl plus stránky. Ale to nebyl cíl našeho článku v roce 2018!
21. 11. 2023 09:18:31
Re: Terminál hromadné dopravy Nová Paka
To se povedlo. Díky.
16. 11. 2023 15:11:48
Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží
Co nám chtěli autoři říci, se složitě dohledává, protože tak odborný text, kde skáčí z jednoho tématu pro příklad do jiného, je dost náročně rozklíčit. To abychom zjistili, co by mohlo nebo mělo následovat. Myslím, že to mnoho čtenářů nebude bavit tak dlouho, aby dočetli celý článek. Stálo by za to k tomu dopsat dovětek, co má být cílem souboru staveb se zachováním ducha místa a tvarosloví podle Zahy Hadid a jak to bude propojeno s tou zmíněnou budoucně dokončenou magistrálou sever-jih. Bude?
14. 11. 2023 22:09:41
Re: Dřevěné školky globálním trendem
Můžete mi, prosím, říct, jak je dřevo povrchově ošetřeno, aby neztratilo své přirozené vlastnosti? Protože jinak neporovnáváte zděné omítané stavby se dřevem, ale s nějakým povrchovým materiálem dřevostavby.
14. 11. 2023 21:59:27
Re: Recenze: Lávka nad rozbouřeným průtahem
Děkuji autorům článku za skloňování genia loci. To už je dnes vzácné, takže mě to potěšilo.
14. 11. 2023 21:45:32
Re: V Chomutově se kdysi chodilo do městských sadů za exotikou
Tedy o tom, že je tohle citlivá rekonstrukce, by se dalo s úspěchem pochybovat. Střecha je pěkná, to ano, ale co ta šílená barva soklu a tmavá okna?
14. 11. 2023 21:34:31
Re: Rekonstrukce domu v Nebušicích
To zábradlí s "pouliční lampou" je úžasné.