Rekonstrukce funkcionalistické vily

Rekonstrukce funkcionalistické vily

Vila vznikla ve 20. letech minulého století jako výstavbová etapa domu, jehož základy jsou minimálně sto let staré a jehož původní hospodářskou náplň bylo možné přečíst v dochovaných, ale staticky poškozených klenbách v přízemí vily. Záměrem rekonstrukce bylo zachovat v domě genius loci prvorepublikové vily, přitom ale provést nutné technické úpravy konstrukce a technologické úpravy vybavení domu tak, aby odpovídal požadavkům na bydlení mladé rodiny v 21. století.

Prvním majitelem domu byl František Bačkovský (1854–1909), český knihkupec, nakladatel a spisovatel. Byl uznávaným autorem v době národního obrození. Zapojil se do diskuze o pravost Rukopisů, v níž se postavil do role urputného obhájce pravosti dokumentů. Vydal mj. roku 1906 Babičku od Boženy Němcové. Byl zakladatelem a redaktorem literárních časopisů Literární obzor, České listy, Literární věstník … Druhým majitelem domu byl jeho syn, Jindřich Bačkovský, knihkupec a nakladatel v Praze. Třetí majitel, od jehož druhé ženy současní majitelé dům koupili, byl Jindřich Bačkovský (1912–2000), jeden z významných českých fyziků. Za první republiky se v zahradě patřící k domu pořádaly proslulé zahradní slavnosti, na něž se sjížděla pražská inteligence a „vyšší společnost".

Vila má zastavěnou plochu 130 m², plocha pozemku je 2 662 m² – v rozlehlé anglické zahradě je bazénem, skleníkem a malým rybníkem. Podlažní plocha všech obytných prostor je 200 m². Jedná se o třípodlažní podsklepenou stavbu s malou garáží a se třemi terasami. Nosné konstrukce byly kromě klenutého stropu nad částí 1. NP v dobrém stavu.

Architektonické řešení
Vnější silueta domu včetně hlavních funkcionalistických principů fasády zůstaly zachovány. Okna byla vyměněna za nová, avšak v původním členění a barevné úpravě. Vzhledem k tomu, že se provedlo zateplení, což by okna opticky zmenšilo ze všech stran o 10 cm, takže by se změnily proporce fasády, byly tyto stavební otvory o 10 cm po vybourání původních oken na všechny strany zvětšeny a okna o 10 cm vysunuta ven tak, aby se po provedení zateplení nezměnily proporce fasád. Ty jsou totiž na funkcionalistické architektuře určující. Spodní stavba vily včetně podlah v přízemí byly kompletně zaizolovány proti spodní vodě.

Interiéry
Návrh dispozičních změn vycházel z původního řešení. Ve 2. a 3. NP je dispozice kromě drobné úpravy koupelen v podstatě původní. V prvním patře jsou dva dětské pokoje, velká rodinná koupelna a úklidová komora pod schody. Jeden z dětských pokojů má velkou terasu na střeše garáže. Ve druhém patře (ve věži) je ložnice rodičů s vlastní koupelnou, šatnou a se vstupy na dvě terasy na střechách dětských pokojíčků. K většímu zásahu do konstrukcí došlo pouze v přízemí, kde byla vybourána původní hospodářská část domu včetně staticky poškozených kleneb. Došlo tak v propojení všech místností do jedné velké otevřené obytné místnosti, kterou pouze opticky rozděluje krb. V přízemí je ještě vstup do haly, technická místnost, garáž a vstup do sklepa.

Zahrada
Na zahradě došlo k vykácení několika přerostlých stromů a k výsadbě nových dle původní koncepce. Před obývacím pokojem byla provedena nová terasa, která navazuje na vstupní zpevněnou přístupovou plochu. Původní řešení zahrady včetně skleníku, sauny a malého rybníčku zůstalo zachováno.

Autorská zpráva
Foto: Vavřinec Menšl, archiv architekta

 
Místo: Kunice u Říčan
Architekt a TDI: Tomáš Klanc, Klanc architekti, spolupráce na PD Kryštof Spilka
Zastavěná plocha: 120 m²
Užitná plocha: 200 m² obytný prostor + 3 x terasa, garáž a sklep