Rekonstrukce někdejších jatek začne v Ostravě na jaře
(20. 2. 2020) Památkově chráněná budova se přestaví podle návrhu polského studia KWK Promes architekta Roberta Koniecznéh
-
Historická budova bývalých jatek v centru Ostravy bude přestavěna podle návrhu polského architekta Roberta Konieczného a jeho studia KWK Promes
-
Historická budova bývalých jatek v centru Ostravy bude přestavěna podle návrhu polského architekta Roberta Konieczného a jeho studia KWK Promes
Rekonstrukce někdejších jatek začne v Ostravě na jaře
(ČTK) - Rekonstrukce historické budovy někdejších jatek v centru Ostravy začne na jaře. Radní města z šesti uchazečů ve veřejné soutěži vybrali vítěznou společnost Zlínstav, která má jatka opravit za 170 milionů korun bez DPH. Opravu zaplatí město z rozpočtu. Novinářům to ve středu 19. února řekla náměstkyně primátora Zuzana Bajgarová (ANO).
"Stavba by měla být zahájena na přelomu března a dubna po doložení všech podmínek od vybraného zhotovitele. Probíhat by měla v roce 2020 a v roce 2021," uvedla Bajgarová. Objekt se stane novým zázemím městské galerie Plato a výstavním prostorem současného umění. S otevřením se počítá počátkem roku 2022.
Památkově chráněná budova se přestaví podle návrhu polského studia KWK Promes architekta Roberta Konieczného, vzešlého z architektonické soutěže z roku 2017. Město očekávalo, že proměna vyjde zhruba na 150 milionů.
"Návrh v průběhu toho vývoje doznal určitých změn proti základnímu předpokladu, který vyšel z architektonické soutěže," řekla Bajgarová. "Část objektu musí být zcela odstraněna a vystavěna znovu z důvodu velmi špatné statiky," připomněla. Původní stavba bude mít rekonstruované zdivo, přístavba bude betonová.
Na galerii moderního umění se promění pět na sebe navazujících částí objektu různého stáří - původní chladírny (1891), nové chladírny (1902), vepřové porážky (1902) a zastřešeného atria (1954). Součástí projektu je demolice zchátralé provozní budovy z roku 1926 a její nová výstavba. Šest budoucích výstavních sálů může být navzájem propojeno nebo mohou fungovat samostatně. Díky otočným stěnám se do výstavního prostoru začlení i venkovní prostranství. V budově budou i kanceláře, zasedací místnosti a bistro. "Pro město i pro mě osobně je to poměrně významný moment, někteří už ani nedoufali, že to do této fáze dojde. Připomínám, že je to významná kulturní a historická památka," uvedl primátor Tomáš Macura (ANO).
V roce 1994 městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz pozemky o rozloze dvou hektarů i s jatkami odprodal společnosti Bauhaus za víc než 38 milionů. Společnost v těsné blízkosti jatek postavila hobbymarket. Jatka však chátrala a nikdy nebyla opravena a prodejna rovněž přestala fungovat. Město se dlouho snažilo získat památkově chráněná jatka zpět, nakonec je převzalo v září 2017. Zaplatilo za ně i za bývalou prodejnu Bauhausu 80 milionů korun.
Související články:
Bývalá jatka v Ostravě budou přestavěna podle polského návrhu 12.1.2018
Ostravská jatka zřejmě budou přestavěna podle polského návrhu 14.12.2017
O smlouvě na projekt proměny jatek bude Ostrava jednat s Poláky 12.10.2017
Vítěz architektonické soutěže na přestavbu jatek připraví projekt 13.7.2017
Galerie Plato Ostrava 6.6.2017
Vítězem soutěže na rekonstrukci bývalých jatek je studio Petr Hájek Architekti 3.5.2017
Návrhy na přeměnu historických jatek bude Ostrava znát v dubnu 28.3.2017
Historická jatka v Ostravě čeká průzkum památkářů 19.12.2016
Ostrava na opravu jatek vypíše architektonickou soutěž 25.11.2016
Ostrava převzala historická městská jatka 5.9.2013
Městská jatka v Ostravě 22.1.2013
Základní informace o objektu
Kategorie
Rekonstrukce
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.
|
|
|
|
|
|
|
|
1. 4. 2020 16:01:49
Re: Rozhledna nad Olešnicí
To je tak vošklivý, že raději neuvedli autora :-/
1. 4. 2020 15:12:41
Re: Memory pool
Ztotožňuji se s příspěvkem paní Nardové. Při vší úctě ke studiím uvedeným panem Klaškou, zřejmě zde schází pokora k hodnotám historických a chráněných měst.To dnes poznáváme v centru PPR.
31. 3. 2020 18:16:05
Proti iluzím a malověrnosti
Hezké nahlédnutí do nejvyššího patra architektonické nebo přesněji designérské tvorby. Ale probůh, 99,9 % architektů musí se stejným zápalem a kvalitou vymýšlet domy pro ty, kteří se nikdy nevyhrabou z úrovně sociálního sklepa, max. přízemí...Upřímně přeji Jakubovi Klaškovi, ať se mu v navrhování architektonických Rolls Royce-ů daří a všem ostatním mladým architektům, ať dělají "malou" architekturu se stejným zápalem, jak o něm moc hezky napsal Jakub. Nebude tak vidět, ale kdo není o nic míň důležitá...
27. 3. 2020 15:04:53
Re: Rekonstrukce Branického divadla
Aha. Takže další tyjátr, další dotace a další povyk, když jich bude málo. A že to bude cirkus? To tedy v každém případě...
27. 3. 2020 15:02:54
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.
Sorry Luščinole, dneska nemám zas až tolik času, to víš, slovy klasika, časy jsou zlé Kamile, tedy vlastně dr. Luščinole. Nicméně, nezklamal jsi. Ono ta těch tvých odpovědích zas tolik nezáleží a je jedno, jestli se jedná o formu nebo obsah. Tak se těším na nějaký další blábol. Mimochodem, to že ti tykám, toho by sis měl vážit a ne tady vztekle prskat. Ale abys viděl, že to s tebou nemyslím zle a nezlobím se na tebe, tak tedy - Beati pauperes spiritu quoniam ipsorum est regnum caelorum. Máš se kam těšit.
27. 3. 2020 14:57:49
Re: Odpůrci Mariánského sloupu v Praze chtějí odložit stavbu
Argumentace je sice trochu přitažená za vlasy, ale to nic nemění na faktu, že znovupostavení tohoto symbolu završení protireformace (jednou vykládané jako poděkování Panně Marii za odvrácení moru podruhé za záchranu Prahy před Švédy, kteří nicméně zvládli polovinu města obsadit ve stylu mongolských nájezdníků) a přímo proti místu, kde proběhla staroměstská exekuce 1621 je ukázkou arogance a snahou přepisovat dějiny. Připomeňme si, v důsledku násilné protireformace muselo české země opustit 200.000 lidí (skoro tolik, kolik jich mezi roky 1948 a 1989 opustilo lidově demokratický a později socialistický "ráj" a v důsledku třicetileté války, kdy na našem území zahynuly dva miliony osob. Právě tohle adoruje ten sloup. Nevidím důvod, proč tedy taky postupně neobnovit třeba "frontu na maso", to byla taky přece úžasná socha a co na tom, že ten v čele měl na svém kontě ještě víc mrtvých, než Habsburkové a katolická církev (i když u té si tím až zas tolik jistý nejsem) a když budeme skromnější, proč zase na své místi nevrátit Gottwalda?
26. 3. 2020 20:58:20
Re: Odpůrci Mariánského sloupu v Praze chtějí odložit stavbu
Paní Veselá je úžasný demagog. Lidi se shromažďují okolo staveniště, tak místo toho, aby požadovala na policii, aby zakročila, tak žádá zrušení stavby. Odpůrci sloupu už vážně neví co by.
24. 3. 2020 17:03:00
Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje
K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík
24. 3. 2020 16:45:48
Re: Nový terminál v Jablonci nad Nisou
Bude se realizovat prodloužení tramvaje trati do nového termináli ? Nebo se radní v Jablonci n.N. bojí pár rádoby podnikatelů kteří myslí jen na sebe?
21. 3. 2020 12:46:59
Re: Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.
No ale panovi asi jiz vytekly nervy, ze z te sve zumpy zacal s tykanim ! A ty jeho pocty take za nic nestoji: “Jediný (?!?) jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky,..”. Dnes odpovedel ve 3 dnech ?!? Priste mu odpovim jedine kdyz se bude vyjadrovat k veci (brzo jiz stojicimu Marianskemu sloupu) a kdyz je takovy odbornik na jazyky, anglicky. Looking forward, tremendously !
20. 3. 2020 22:10:28
Re: ČRo: Soud rozhodl o odkladu územního verdiktu pro Šantovku T...
Je zajímavé, že na toto téma existují dva portály, a na tento tedy píši, opakovaně : díky, paní Šabatová, skvělý počin na závěr společensko-politické funkce! Věřím, že se vývoj bude ubírat dál tímto směrem. Zmetky je třeba brzdit, peníze kazí charakter, a je to i tady dobře dobře vidět. A ještě chtějí zkazit i část Olomouce, charakter je jim málo.
20. 3. 2020 18:13:14
Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...
Stavebnictví je kriticky závislý na zahraniční pracovní síle, takže půjde do kopru úplně stejně jako jiný odvětví průmyslu.
20. 3. 2020 15:24:36
Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.
Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...
19. 3. 2020 15:44:03
Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...
Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.
19. 3. 2020 13:11:48
Re: Rozšíření domu na statku Felderhof
Paráda! Napadá mě, jaké legislativní důsledky by to mělo u nás: 1) nedochází k záboru zemědělské půdy, 2) zůstává zachována plocha schopná vsakování dešťových vod, ale 3) podzemní stavby se nezaměřují a proto ani nezapisují do evidence nemovitostí, takže (kdyby to nebyla přístavba) by to ani nemohl být rodinný dům, 4) nemá to "klasický tvar". Co by si s tím asi naše úřady počaly? :-) Mimochodem, je zajímavé, jak rozdílné názory na současné stavby mohou mít památkáři v krajinných památkových zónách a ochránci přírody v chráněných krajinných oblastech. Přitom jde v obou případech o charakter staveb v krajině.
19. 3. 2020 12:51:33
Re: Kostel v Brně – Lesné je dokončen
asi by si to zasloužilo lepší fotky než mobilem ;-)
19. 3. 2020 12:40:14
Re: Re: Horská chata Oberholz.
Předpokládám, že tento tvar střech by se líbil Správám CHKO u nás. Na rozdíl od moderních staveb minimalistických tvarů (viz článek níže).
19. 3. 2020 11:35:32
Re: Re: Křižíkův pavilon D na pražském Výstavišti bude opraven.
Děkujeme za doplnění jména autora.
19. 3. 2020 10:30:02
Re: Horská chata Oberholz
Tvary střech byly inspirovány typickými stavbami pro tuto oblast? Starou belu. Kromě toho, že střechy mají sedlový tvar, se liší úplně vším...sklonem, konstrukcí, tvarem zastřešovaného prostoru, vylehčením štítů. Ta stavba je přesto a možná právě proto fascinující a určitě stojí zato sundat lyže, vstoupit, dát si Aperol a kochat se prostorem a výhledy. S tradičními stavbami nemá vůbec nic společného, ale to vůbec nevadí. Je to Dvořákova Novosvětská v architektuře. A Dolomity takovéto noblesní vybočení z tradice zrčitě snesou. Spíše bych řekla, že jsou na dílo našeho slovenského kolegy hrdé...
19. 3. 2020 08:43:53
Re: Křižíkův pavilon D na pražském Výstavišti bude opraven
Autorem návrhu Křižíkových pavilónů je Michal Brix. Koncepce: Je nutné navrhnout a realizovat napojení výstaviště na městský okruh a zajištěno parkování pro cca 1000 aut, vše je marnost.