Rekonstrukce někdejších jatek začne v Ostravě na jaře

Rekonstrukce někdejších jatek začne v Ostravě na jaře

(20. 2. 2020) Památkově chráněná budova se přestaví podle návrhu polského studia KWK Promes architekta Roberta Koniecznéh

   
 
 
 
 

Rekonstrukce někdejších jatek začne v Ostravě na jaře

(ČTK) - Rekonstrukce historické budovy někdejších jatek v centru Ostravy začne na jaře. Radní města z šesti uchazečů ve veřejné soutěži vybrali vítěznou společnost Zlínstav, která má jatka opravit za 170 milionů korun bez DPH. Opravu zaplatí město z rozpočtu. Novinářům to ve středu 19. února  řekla náměstkyně primátora Zuzana Bajgarová (ANO).

"Stavba by měla být zahájena na přelomu března a dubna po doložení všech podmínek od vybraného zhotovitele. Probíhat by měla v roce 2020 a v roce 2021," uvedla Bajgarová. Objekt se stane novým zázemím městské galerie Plato a výstavním prostorem současného umění. S otevřením se počítá počátkem roku 2022.

Památkově chráněná budova se přestaví podle návrhu polského studia KWK Promes architekta Roberta Konieczného, vzešlého z architektonické soutěže z roku 2017. Město očekávalo, že proměna vyjde zhruba na 150 milionů.

"Návrh v průběhu toho vývoje doznal určitých změn proti základnímu předpokladu, který vyšel z architektonické soutěže,"
řekla Bajgarová. "Část objektu musí být zcela odstraněna a vystavěna znovu z důvodu velmi špatné statiky," připomněla. Původní stavba bude mít rekonstruované zdivo, přístavba bude betonová.

Na galerii moderního umění se promění pět na sebe navazujících částí objektu různého stáří - původní chladírny (1891), nové chladírny (1902), vepřové porážky (1902) a zastřešeného atria (1954). Součástí projektu je demolice zchátralé provozní budovy z roku 1926 a její nová výstavba. Šest budoucích výstavních sálů může být navzájem propojeno nebo mohou fungovat samostatně. Díky otočným stěnám se do výstavního prostoru začlení i venkovní prostranství. V budově budou i kanceláře, zasedací místnosti a bistro. "Pro město i pro mě osobně je to poměrně významný moment, někteří už ani nedoufali, že to do této fáze dojde. Připomínám, že je to významná kulturní a historická památka," uvedl primátor Tomáš Macura (ANO).

V roce 1994 městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz pozemky o rozloze dvou hektarů i s jatkami odprodal společnosti Bauhaus za víc než 38 milionů. Společnost v těsné blízkosti jatek postavila hobbymarket. Jatka však chátrala a nikdy nebyla opravena a prodejna rovněž přestala fungovat. Město se dlouho snažilo získat památkově chráněná jatka zpět, nakonec je převzalo v září 2017. Zaplatilo za ně i za bývalou prodejnu Bauhausu 80 milionů korun.

Související články:
Bývalá jatka v Ostravě budou přestavěna podle polského návrhu  12.1.2018
Ostravská jatka zřejmě budou přestavěna podle polského návrhu  14.12.2017
O smlouvě na projekt proměny jatek bude Ostrava jednat s Poláky  12.10.2017
Vítěz architektonické soutěže na přestavbu jatek připraví projekt  13.7.2017
Galerie Plato Ostrava  6.6.2017
Vítězem soutěže na rekonstrukci bývalých jatek je studio Petr Hájek Architekti  3.5.2017
Návrhy na přeměnu historických jatek bude Ostrava znát v dubnu 28.3.2017
Historická jatka v Ostravě čeká průzkum památkářů  19.12.2016
Ostrava na opravu jatek vypíše architektonickou soutěž 25.11.2016
Ostrava převzala historická městská jatka 5.9.2013
Městská jatka v Ostravě 22.1.2013

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Rekonstrukce

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz