Rekonstrukce paláce Lucerna

Rekonstrukce paláce Lucerna

 
 
 
 

Rekonstrukce paláce Lucerna

(ČTK) - Prostory kina Lucerna ve stejnojmenném pražském paláci, který na základě rozsudku odvolacího Vrchního soudu v Praze nyní celý patří švagrové bývalého prezidenta Václava Havla Dagmaře, původně vznikaly pro experimentální scénu Národního divadla. Při stavbě se s kinem nepočítalo. Jelikož se však dědeček bývalého prezidenta s vedením "zlaté kapličky" nepohodl, vzniklo z divadelního sálu jednoduchou adaptací kino. Od té doby uplynulo už 103 let. Rekonstrukce by měla Lucerně vrátit někdejší slávu.


Jak uvedl historik Zdeněk Štábla v knize Český kinematograf Jana Kříženeckého, sál v paláci Lucerna zaujímal původně horní dvě patra dvorní budovy a měl pouze střední a levý balkon. Pod ním byl foyer, příčně oddělený od šatny, kam se vstupovalo tříramenným schodištěm. V roce 1912 bylo přístavbou budovy s kopulovitou dvoranou zvětšeno hlediště o pravý balkon, rozšířen foyer a postaveno hlavní mramorové schodiště na protější straně. Sál pak měl 824 sedadel, současný stav je 492 míst.

Kino Lucerna
si 100. výročí připomnělo v prosinci 2009 projekcí životopisného filmu Edith Piaf, který se v jeho prostorách zčásti natáčel. Je nejstarším stálým kinem v provozu v Čechách a součástí rozsáhlého komplexu domů Paláce Lucerna, jež postupně vznikaly v letech 1907 až 1921. Kino bylo postaveno v kombinaci novorenesančního stylu a art nouveau. Jako jedno z prvních uvádělo zvukové filmy v Praze, tím prvním byla v srpnu 1929 Loď komediantů. V roce 1931 se tu odehrálo první představení českého zvukového filmu Obrácení Ferdyše Pištory.

Historie Lucerny je spojena s historií celého multifunkčního paláce. Projekt vypracoval a zrealizoval dědeček Václava a Ivana Havlových, stavitel Vácslav Havel ve spolupráci s architektem Stanislavem Bechyněm. Secesní multifunkční palác byl první pražskou železobetonovou budovou se zastřešenou a prosklenou pasáží, která byla do té doby v Čechách nevídaná. Multifunkční budova v centru Prahy nabídla prostory pro společenské a kulturní podniky, obchody i bydlení. Palác Lucerna se stal záhy centrem kulturního a společenského života v Praze, v jeho prostorách se odehrávalo mnoho významných společenských událostí. Jeho součástí je Velký sál a také Lucerna Music bar. Když kino Lucerna začínalo, lákaly inzeráty a poutače k jeho návštěvě slovy, že jde o "nejpřednější a největší podnik v Rakousku".

Lucernu získali bratři Václav a Ivan Havlovi v roce 1992 v restituci. Ivan svou polovinu daroval manželce Dagmar, která pak chtěla odkoupit druhou část od švagra. Prezident ji však prodal Chemapolu a až v roce 1999 se druhá polovina dostala do rukou Havlové. Teprve včera (17. 10. 2012) vrchní soud definitivně její vlastnictví ptovrdil.

Rekonstrukce by měla Lucerně vrátit někdejší slávu
(ČTK) - S rekonstrukcí paláce Lucerna by bylo třeba začít co nejdříve, významná kulturní památka a společenské centrum Prahy je značně zchátralá. "Je nejvyšší čas, že se celá věc uzavřela a může se začít s rekonstrukcí této cenné, památkově chráněné stavby," řekl ČTK historik architektury Zdeněk Lukeš. Vrchní soud v Praze včera v odvolacím řízení potvrdil švagrové bývalého prezidenta Václava Havla Dagmaře vlastnictví poloviny paláce. Havlová tak nyní vlastní celou budovu.

V budově je spousta původních detailů, protože neprošla žádnou zásadní přestavbou. "Po návratu Lucerny Havlovým byl sice vypracován návrh na rekonstrukci podle projektu architekta Jiřího Jiroudka, který prošel i památkovou oponenturou a počítá mimo jiné s obnovením střešní kavárny. Ale k rekonstrukci nemohlo dojít z důvodu soudního sporu, dělaly se pouze dílčí úpravy," připomíná Lukeš.

"Lucerna byla od doby svého vzniku jeden z předních bodů veřejného, kulturního, společenského, ale i politického života, konala se tam řada politických mítinků. Vystupovali tam například Maurice Chevalier, Josephina Bakerová či Louis Armstrong, to jde napříč žánry, Lucerna sehrála ohromnou roli v české kultuře," řekl ČTK hudební publicista Antonín Matzner.

V současnosti tak významnou roli nemá, což je asi dané i jejím stavem, zejména Velký sál je v žalostném stavu, i proto, že byl totálně narušen původní systém vzduchotechniky, připomíná pamětník mnoha významných kulturních událostí v Lucerně. Rekonstrukce by ale Lucerně podle něj určitě měla pomoci, už nyní na ni často myslí třeba pořadatelé Pražského jara, bojí se však současného stavu.

Vácslav Havel, dědeček bývalého českého prezidenta, Lucernu postavil jako splnění svého snu o polyfunkčním domě, který bude zahrnovat pasáže, divadelní restaurace, obchody, kavárny, ale také víceúčelový kulturní sál. Lucerna vznikla ve dvou etapách, první do Vodičkovy ulice byla dokončena kolem roku 1908, druhá do Štěpánské ulice až po válce.

"Lucerna je postavena ve stylu architektonické moderny, novější část obsahuje i určité romantické prvky trochu připomínající arabskou architekturu. Velice populární byla také kavárna na střeše Lucerny, kde jsou různé romantické nástavby,"
upozorňuje Lukeš.

První železobetonový palác v republice původně neměl mít velký společenský sál, na jeho místě chtěl mít Vácslav Havel největší umělé celoročně otevřené kluziště ve střední Evropě. Při stavbě, která by musela jít hodně do hloubky, se ale narazilo na spodní vodu a Havel se rozhodl pro podzemní garáže. V té době, v roce 1907, vyjel z garáže první sériově vyráběný automobil Laurin a Klement. "Až koncertní podnikatel Spurný Havlovi navrhl, aby tam udělal koncertní sál a pronajal mu ho," připomíná Matzner.

Palác Lucerna se nejen nachází v Pražské památkové rezervaci, a tedy v části města zapsané na seznam UNESCO, je ale i sám zapsán jako kulturní památka. Památkáři tedy budou případnou rekonstrukci či dostavbu objektu sledovat velmi pečlivě.

Vizitka pražského paláce Lucerna:

- Secesní multifunkční palác Lucerna je komplexem staveb s pasážemi a dvoranami domů, kinosálem, velkým tanečním sálem a divadlem na Václavském náměstí.
- Projekt vypracoval a realizoval majitel objektu inženýr Vácslav Havel st. (dědeček Václava Havla) ve spolupráci s architektem Stanislavem Bechyněm. Palác byl první pražskou železobetonovou budovou se zastřešenou a prosklenou pasáží. Stavba spojuje několik funkcí a poskytuje prostory vhodné pro komerci, pro společenské a kulturní podniky i bydlení.
- Komplex budov, které postupně vznikly v letech 1907 až 1921, se rozkládá na parcelách domů čp. 704 a čp. 794 s průčelími do Štěpánské ulice, Václavského náměstí a Vodičkovy ulice.
- Palác (čp. 794) je složený z průčelí čtyřtraktové budovy do Václavského náměstí a zadní třítraktové příčné budovy. Po celé délce jde pasáž s uměleckou reliéfní výzdobou, která ústí kolmo do pasáže budovy čp. 704. V podzemí budovy je divadlo Rokoko, v přízemí a mezaninu jsou obchody, v podlaží většinou kanceláře.
- Budova čp. 704 jde napříč celým blokem se secesními, bohatě dekorovanými průčelími do Štěpánské a Vodičkovy ulice. Třítraktový dům do Vodičkovy ulice je propojen s příčnou dvorní budovou. V jejím druhém a třetím podlaží se dodnes nachází kino Lucerna s tradicí prvního stálého kina v Čechách (1909).
- Budovy propojuje rozvětvená pasáž, postavená v letech 1913 až 1914 (vstup z Václavského náměstí, několik výstupů do Vodičkovy ulice a do ulice V jámě).
- Objekty do Václavského náměstí a Štěpánské ulice, včetně známého tanečního sálu v hloubce tří suterénů, vznikaly v letech 1913 až 1915.
- Palác Lucerna se záhy po svém vzniku stal centrem kulturního a společenského života v Praze a je jím dodnes. Odehrávaly se tu i sportovní akce - box či zápas s hvězdou Gustavem Frištenským.
- Velký sál Lucerny pro zhruba 4000 sedících diváků (54 metrů na délku, 25,5 metru na šířku a devět metrů na výšku) hostil a hostí nejvýznačnější umělce z Česka, "vyprodaná" Lucerna byla vždy tou nejvyšší známkou. V sále, který nemá příliš dobrou akustiku ani větrání, vystupovali i mnozí zahraniční umělci - Maurice Chevalier, Josephine Bakerová, Ella Fitzgeraldová, Louis Satchmo Armstrong, Ray Charles, Yves Montand či Gilbert Bécaud.
- Po roce 1948 byla Lucerna znárodněna. Velký sál pak byl využíván pro plesy a koncerty, ale i politické konference.
- V roce 1992 palác dostali zpátky v restituci bratři Václav a Ivan Havlovi. Ivan svou půlku daroval manželce Dagmar, která pak chtěla odkoupit druhou část od prezidenta Havla. Ten ale svůj podíl v roce 1997 prodal společnosti Chemapol Reality (C.H.R) za 200 milionů korun; až o dva roky později prodala firma podíl za 145 milionů korun Dagmar Havlové. Podíl v Lucerně ale zahrnul konkurzní správce C.H.R. do majetku firmy. Manželka Ivana Havla s tím nesouhlasila, loni v dubnu Městský soud v Praze nepravomocně rozhodl, že sporná polovina nemovitosti do konkurzu nepatří a nyní odvolací Vrchní soud toto rozhodnutí potvrdil.
- Loni v prosinci se v Lucerně konalo hudební rozloučení se zesnulým bývalým prezidentem Václavem Havlem.
- Palác stále čeká na velkou rekonstrukci.

Spor o polovinu Lucerny se vlekl přes deset let
(ČTK) - Chronologický průběh kauzy okolo sporu o pražský palác Lucerna:

1992 - Pražský palác Lucerna byl v restituci vrácen rodině tehdejšího prezidenta Václava Havla. Václav Havel získal polovinu majetku, druhá polovina připadla jeho bratrovi Ivanovi. Ten svou část daroval manželce Dagmar.

Březen 1996 - Tisk informoval, že prezidentova švagrová Dagmar Havlová má zájem o odkoupení Havlova podílu na paláci.

Únor 1997 - Prezident Havel prodal svůj díl Lucerny za 200 milionů korun firmě Chemapol Reality (C.H.R.), dceřiné firmě společnosti Chemapol Group, v jejímž čele stál Václav Junek.

13. listopadu 1997 - Obvodní soud pro Prahu 1 zamítl žalobu Havlové, jež napadla právoplatnost prodeje Havlova podílu na paláci pro údajné nedodržení předkupního práva. Městský soud verdikt potvrdil.

Prosinec 1999 - Havlová odkoupila od firmy C.H.R. její polovinu Lucerny. Firma svůj podíl na paláci prodala za 145 milionů korun. Podle pozdějšího vyjádření konkurzního správce však C.H.R. prodávala polovinu Lucerny v situaci, kdy měla výrazně omezené možnosti se volně rozhodovat. V roce 1999 totiž slovenská Tatra banka podala návrh na konkurz C.H.R.

Leden 2001 - Na společnost C.H.R. byl vyhlášen konkurz. Konkurzní správce půlku Lucerny zahrnul do konkurzní podstaty společnosti. Havlová jej za to zažalovala.

11. února 2004 - V souvislosti s koupí Lucerny se Havlová musela zpovídat z údajného trestného činu porušení povinnosti v řízení o konkurzu. Obvodní soud pro Prahu 1 a poté i odvolací soud ji však zprostily viny.

27. října 2004 - Městský soud v Praze zahájil projednávání sporu o palác Lucerna. Havlová po konkurzním správci požadovala, aby polovinu paláce vyjmul z majetku konkurzu, který jí brání v rekonstrukci nemovitosti.

Listopad 2005 - Konkurzní správce C.H.R. neúspěšně navrhl druhé straně mimosoudní vyrovnání.

20. března 2007 - Pražský městský soud rozhodl o tom, že polovina paláce Lucerna má zůstat v majetku konkurzu po společnosti C.H.R. Podle soudu Havlová od firmy odkoupila polovinu Lucerny za výrazně nižší cenu a za nápadně nevýhodných podmínek pro společnost. Havlová se odvolala.

30. června 2008 - Pražský vrchní soud verdikt městského soudu z března 2007 zrušil a vrátil mu případ k novému projednání.

5. května 2009 - Městský soud v Praze opět zamítl žalobu Havlové, polovina paláce tak nadále zůstala v majetku konkurzu po C.H.R. Soudkyně verdikt odůvodnila opět tím, že Havlová od firmy část Lucerny koupila za nižší cenu a za nevýhodných podmínek pro firmu. Protože se znalci neshodli na ceně za nemovitost, stanovila ji soudkyně sama s tím, že obvyklou cenou je částka z roku 1997, kdy C.H.R. odkoupila od exprezidenta polovinu paláce za 200 milionů korun. Havlová se opět odvolala.

4. srpna 2010 - Pražský vrchní soud podruhé zrušil verdikt Městského soudu v Praze. Případ mu vrátil k novému projednání a zároveň rozhodl, že se sporem musí zabývat jiný soudce.

4. dubna 2011 - Městský soud v Praze nepravomocně rozhodl, že sporná polovina nemovitosti nepatří do konkurzu po společnosti Chemapol Reality.

17. října 2012 - Odvolací Vrchní soud v Praze potvrdil Dagmar Havlové vlastnictví poloviny pražského paláce Lucerna. Havlová tak nyní podle pravomocného verdiktu vlastní celou budovu.

Odvolací soud potvrdil švagrové exprezidenta Havla zbytek Lucerny
(ČTK) - Odvolací Vrchní soud v Praze potvrdil švagrové bývalého prezidenta Václava Havla Dagmaře vlastnictví poloviny pražského paláce Lucerna. Havlová tak nyní podle pravomocného verdiktu vlastní celou budovu.

Předchozí instance podle soudce Michala Kubína správně určila, že se podařilo prokázat obvyklou cenu nemovitosti. "Co se týče určení obvyklé ceny, byla metoda posudku adekvátní," dodal soudce.

Havlová podle svých slov potvrzení verdiktu očekávala. "Poslední soud byl velmi věcný a udělal jasné závěry," řekla. Spor podle trval dvacet let a problémy, které mu předcházely, vznikly prý zásluhou některých poradců prezidenta již v roce 1993. "Nyní budu především jednat s bankami, jakým způsobem renovaci Lucerny financovat. Určitě nebude zavřená. V pevné víře, že konečný rozsudek padne tímto směrem, jsem do ní celou dobu investovala," dodala Havlová.

Odvolací senát včera potvrdil dubnový verdikt pražského městského soudu, který rozhodl, že společnost Chemapol Reality (C.H.R.) prodala Havlové půlku budovy za obvyklou cenu, a vyjmul nemovitost z konkurzní podstaty po zkrachované firmě.

Havlová získala v první polovině devadesátých let jednu polovinu paláce od svého manžela. Druhou půlku koupila v roce 1997 společnost C.H.R. od exprezidenta Havla. Zaplatila za ní 200 milionů korun, o dva roky později ji pak prodala Havlové za 145 milionů. Podle konkurzního správce však byla sleva 55 milionů nepochopitelná a C.H.R. prodávala polovinu Lucerny v situaci, kdy měla výrazně omezené možnosti se volně rozhodovat.

Slovenská Tatra banka totiž podala v roce 1999 návrh na konkurz C.H.R. a Havlová odkoupila od věřitelů pohledávky vůči firmě ve výši 230 milionů korun. Vzala si na to úvěr jištěný druhou polovinou Lucerny. Celkem 30 milionů zaplatila hotově a na 115 milionů použila pohledávky. Zbytek pohledávek prý firmě prominula. Správce konkurzu ale řekl, že obě strany uzavřely dohodu o narovnání, nikoliv o prominutí dluhu. Úpadce podle něho nabídku Lucerny neinzeroval a celý prodej byl orientován na Havlovou.

Městský soud nemovitost z konkurzní podstaty po firmě C.H.R. při předchozím projednání vyjmul. Opíral se při tom o znalecký posudek ústavu Tacoma, podle kterého byla v roce 1999 tržní hodnota poloviny Lucerny zhruba 137 milionů korun.

Soudy řešily případ v minulosti již několikrát. Městský soud dvakrát rozhodl v neprospěch exprezidentovy švagrové. Odvolací senát však jeho verdikty vždy zrušil a případ vrátil k novému projednání.

Související články:


 

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Administrativa

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
 
© 2007–2018 Business Media CZ, s. r. o.