Rekonstrukce synagogy v Žilině
Žilina
(23. 5. 2018) Peter Behrens/ Martin Jančok
Rekonstrukce synagogy v Žilině
Neologická synagoga v Žilině byla postavena podle projektu
architekta Petra Behrense roku 1931 na základě architektonické soutěže. Svůj
účel plnila do druhé světové války, poté sloužila jako divadelní a koncertní
sál, jako aula Vysoké školy dopravní, později zde bylo kino. Interiér byl
kompletně přestavěn, změnily se i dispozice. V roce 2011 ji do dlouhodobého
pronájmu získalo občanské sdružení Truc sphérique, které téměř okamžitě začalo
s její rekonstrukcí. Obnovená synagoga byla otevřena koncertem v červenci 2017.
Budova je považovaná za jednu z nejpozoruhodnějších památek meziválečné
architektury s celoevropským významem. Od roku 1963 je národní kulturní
památkou, v anketě z roku 2000 ji architekti zařadili mezi pět nejdůležitějších
občanských staveb 20. století na Slovensku. Aktuálně se uvažuje o její nominaci
do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Projekt Petra
Behrense
Objekt byl postaven na místě synagogy z roku 1881. Petr Behrens pracoval na
poměrně složitém terénu. Prostor stavební parcely byl nerovný, zúžený na rohu
ulic a stísněný mezi budovami pošty a banky. Architektovou inspirací se stal
hrob Ráchel, nacházející se mezi Jeruzalémem a Betlémem. Navrhl stavbu s
terasami a širokým schodištěm – využitím terénu, členěním hmot a uspořádáním
prostor dosáhl pozoruhodného prostorového účinku. Její stabilitu a mohutnost
podtrhuje převaha horizontálních linií, přičemž se do popředí dostává
symetričnost sakrální architektury. Také v interiéru je důležitá horizontalita,
které autor dosáhl pomocí terakotových pásů na bílých stěnách. Na podlahách
bylo terazzo s kobercovým vzorem. Původní lavice, dveře a okna měly modrou
barvu.
Synagoga představovala nápadité, úsporné a působivé řešení
funkcionalistické architektury s využitím železobetonové konstrukce při
zachování tradičních architektonických motivů. Železobetonová konstrukce byla
zhodnocena a vizualizována ve ztvárnění stropů a empor. Pozornost si zasluhuje
kupole o průměru 16 metrů a výšce 17,6 metrů.
Architekt Martin Jančok
Behrens pozoruhodným spôsobom spája tradičnú typológiu sakrálnych budov
vrátane prvkov byzantskej architektúry s jazykom moderného hnutia. Bravúrne sa
vysporiadava s nárožnou polohou synagógy, aj s výškovým rozdielom v teréne.
Zatiaľ čo vonkajšok objektu ostal pomerne zachovaný, interiér a dispozícia
boli zásadne prestavané. Po nejakom čase zoznamovania sa s týmto domom sme
dospeli k záveru, že zrejme najúžasnejšou, no súčasne nedocenenou, vlastnosťou
Behrensovej synagógy je jej schopnosť absorbovať všetky tieto zmeny. Kľúčové
bolo nastavenie dialógu medzi kultúrnou pamiatkou a jej novým využitím. Koncept
obnovy sa postupne menil a vyvíjal. Od pomerne intenzívneho obsadenia
priestorov synagógy, cez následné odhmotňovanie až po subtílnu intervenciu. Vzhľadom
na to, že projekt bol financovaný postupne, spočiatku len z malých grantov,
verejnej zbierky a sponzorských darov, mali sme k dispozícii luxus času. Ten
bol využitý aj na priebežné testovanie návrhu v mierke 1:1, prostredníctvom
série „pootvorení”, vo forme výstav a sprievodných podujatí. Návrh
transformácie tak mal možnosť dorásť do rozmerov, ktoré mu v rámci prostredia
jeho vzniku prislúchajú.
Koncept obnovy
„Začiatkom roka 2011 sme sa dozvedeli, že Židovská náboženská obec Žilina
hľadá nového nájomníka synagógy. Po uvedomení si dôležitosti záchrany stavby
pred možným komerčným využitím sme predložili projekt obnovy pamiatky a jej
využitia. Získali sme dôveru v tento utopický zámer podporenú 30ročnou zmluvou
so symbolickým nájomným. Začali sa prvé výskumy a v roku 2012 aj prvé
rekonštrukčné práce. Našou základnou motiváciou bola samotná budova. Je múdra
aj krásna. Vnímame jej ušľachtilosť, ktorou nenápadne dominuje svojmu okoliu,“
uvádí Marek Adamov, který byl koordinátorem stavby.
Postupně se odstraňovaly novodobé zásahy, takže se odkryla monumentalita
interiéru, obnovila se orientace prostoru na východ. Architektonický koncept se
v průběhu prací měnil – od poměrně odvážné představy, jak využít potenciál
budovy, autoři přešli k názoru, že je třeba ctít to, co si její prostor žádá.
Po třech letech úvah se rozhodli vymalovat polovinu synagogy bílou barvou,
horní část má originální barevnost: „Nič viac a v konečnom dôsledku je to
omnoho rafinovanejšie a aj radikálnejšie rozhodnutie ako naše predchádzajúce
návrhy, ktoré sa do tak špecifického priestoru, akým je Behrensova synagóga,
snažili vkladať ďalšiu architektúru. Nové konštrukcie sú len dočasné pre
konkrétne výstavy, po ich skončení sa priestor opäť vráti do pôvodnej podoby.
Nová synagóga je pre nás hlavne lekciou z kontroly. Živelný a nestabilný
proces, riadený kolektívne, zahŕňal množstvo aktérov a bol neustále sprevádzaný
nepredvídateľnými zmenami ale aj postupne vyvíjajúcim sa pohľadom na jeho nové
využitie. Robili sme, čo sme mohli, zažili sme, čo sme ešte nezažili. Na toto
si budeme pamätať, hoci vysvetliť to niekomu, kto nebol pritom, nie je možné,”
dodává Marek Adamov.
Návrh rekonstrukce se nakonec soustředil na to, že jakákoli nová
architektura, respektive její objemová manifestace, je pro synagogu nežádoucí.
Zůstal tedy prázdný prostor, horizontálně rozdělený na dvě části. Spodní
polovina je neutrální a slouží jako pozadí pro výstavy, horní prezentuje
původní barevnost. „Permanentný je len Behrens, architektúra výstav má iba
dočasný charakter. V ideálnom prípade tak projekt nikdy nenadobudne finálnu a
nemennú podobu, nebude nikdy dokončený. Idea monumentu s tekutým obsahom
pretrvá,“ říká architekt Jančok.
Koordinátor projektu
Marek Adamov
Hoci sme na začiatku povedali, že našou hlavnou motiváciou je budova sama,
jej pôvodná architektúra a architekt, a bola to aj pravda, posledných šesť
rokov sme v skutočnosti robili najmä iné veci. Z praktických dôvodov – ako
získať viac než milión eur potrebných na rekonštrukciu a ako tento pre malé
občianske združenie obrovský projekt zvládnuť. Ale aj z ideových a osobných
dôvodov – čo vlastne chceme v našich krátkych životoch robiť a čo nám dáva
zmysel. Sami sme projektovali, stavali, zháňali peniaze, robili program a PR,
plánovali budúcnosť a súčasne chodili do svojich pôvodných zamestnaní, aby sme
mali z čoho žiť. Každý zo všetkého kúsok, vyčerpávajúca kombinácia.
O fundraisingu by sa dalo hovoriť veľa, ale pravdou je, že pod tlakom úlohy
prekračujúcej naše možnosti a schopnosti, sme od začiatku živelne lovili všade,
kde sa dalo a kombinovali zbierky, dary, sponzorov aj verejné granty, akékoľvek
a na čokoľvek, len aby sme nezastavili a mohli kúsok po kúsku pokračovať. Áno,
podarilo sa to nakoniec, ale je to vydreté víťazstvo a je v ňom aj veľa
šťastia. Často sa nám nepodarilo peniaze zohnať vôbec a tak sme veľa vecí
jednoducho urobili zadarmo, čo je samo o sebe pekná vec, ale pri takom objeme
prác je to aj za hranicou zdravého rozumu. Živelný prístup však priniesol aj
veľa pozitívnych momentov a vďaka nemu máme zoznam tritisíc ľudí, ktorí nám
nejakým spôsobom pomohli – toľko priateľstiev na žiadnom inom stavenisku u nás
nevzniklo. Na samotnú architektúru rekonštrukcie to malo veľký vplyv, pozítívny
a určite aj trochu negatívny, keďže pri takom množstve malých finančných
zdrojov nemožno hovoriť o nejakej koordinácii.
To, prečo to vlastne robíme, sme si uvedomovali len postupne a zostáva to
naďalej ako najdôležitejšia otázka, hoci sme od začiatku okrem Behrensovej
architektúry ako motivácie tvrdili aj to, že chceme dať pamiatke nový život. To
nás odlišuje od iných – tí istí ľudia málokedy rekonštruujú kultúrnu inštitúciu
aj ju napĺňajú obsahom a ďalších 30 rokov prevádzkujú. Od prvého roku, hneď po
prvých rekonštrukčných (demolačných) prácach sme spustili umelecké a kultúrne
akcie.
Hana Vinšová
Článek vyšel v časopise Stavitel 03/2018
Foto: Dalibor Adamus, Daniela Dostálková, Peter Sudík, Orsi Varga. Marek
Jančúch, Peter Snadík, Natália Zajačiková
Iniciátoři projektu: Marek Adamov a Fedor Blaščák
Projekt obnovy a revitalizace synagogy pro kulturní účely realizuje občianske
združenie Truc sphérique (kultúrne centrum Stanica Žilina-Záriečie) ve
spolupráci a s podporou Židovskej náboženskej obce Žilina ako vlastníka
pamiatky.
Architekt: PLURAL – Martin Jančok, Michal Janák, Eva Štrocholcová
Projektanti: Michal Sirotiak (Eurodesign), Katka Kyselová a Vladimír Kohút
(Prodis), Ondrej Marko (2021), Martin Tencer, Danka Ollahová, Evka
Kišková-Červeňanová a ďalší z emProject-u, Ľubo Keľha (Kelso), Ján Daniš
(Faltherm), Pavol Niňaj (Save), Laura Murguia Sanchez (Hazlighting), Lenka
Balážová (Lightroom), Jozef Vojtaššák (Colt), Zdenka Mikulová, Vladimír
Benedik, …a ďalší, všetci ako dobrovoľníci a podporovatelia iniciativy
Historické a restaurátorské průzkumy: Magda Kvasnicová, Ján Hromada, Peter
Szalay, Ivan Pilný, Gabriel Hartl, Marek Repáň
Odborná spolupráce: Vladimír Majtán (Krajský pamiatkový úrad v Žiline), Pavol
Ružbarský (Endorfine), Peter Snadík (DogDocs), Milan Novák a Peter Štánsky
(Štátny archív Žilina), Peter Pikna (film), Marek Jančúch a Dalibor Adamus (fotografie)
Rada pro obnovu: Henrieta Moravčíková, Matúš Dulla, Iveta Černá, Ján Krcho,
Miloš Dudáš, Pavel Frankl
Stavební dozor: Milan Macek
Grafický design: Peter Liška
Tým kulturního centra: Robo Blaško, Ján Gašparovič, Ivana Rumanová, …a celá
Stanica
Základní informace o objektu
Kategorie
Rekonstrukce
Dokončení
2017
Rekonstrukce synagogy v Žilině
Žilina
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

6. 6. 2023 04:56:26
půjčku 600 000 Kč .
Dobrý den, jmenuji se Čermáková Martina, jsem z České republiky, viděl jsem váš email lidem, kteří hledají půjčky ... Chci vám představit paní Burianovou Lucii, protože jsem tam dostal půjčku 600 000 Kč ... Po tolika letech hledání půjčky jsem ho konečně potkal a dnes jsem šťastný ... Slibuji, že nebudu litovat, když to zkusíte. Burianovalucie23@seznam.cz Whatsapp: +420607506943
5. 6. 2023 16:30:04
Re: Rodinný dům v Mníšku pod Brdy
Dobrý den, někde jsem četl, že parapety musí být vysoké 90 cm. V podkroví ale určitě tak vysoký není. Jak je možné, že to takto architekti nevědí a že to stavební úřad zkolaudoval?
31. 5. 2023 19:54:12
Re: Město a investor zveřejnilo pět návrhů pro dostavbu pražskéh...
Mně by se nejvíc líbil návrh týmu 15. Fasáda svou tektonikou i barevností perfektně zapadá mezi původní stavby a přitom je nekopíruje. Navíc krásně otevírá "vnitrobloky", které jsou vlastně náměstími. Tým 11 má na první pohled velmi atraktivní fasádu se zámecky působícími vstupními oblouky, ale právě ty ve mě vyvolávají spíš pocit "tady už je to naše", než "pojď dál". A stejné je to u průchodů do vnitrobloků - nejsou to ulice.
31. 5. 2023 19:33:03
Re: Studenti architektury představí vizi Česka na výstavě CZ2
Studentská představa, že cyklistika plnohodnotně nahradí automobilovou dopravu, je naivní. Na kole nerozvezete děti do škol, nepřivezete nákup, nedojedete čistý v každém počasí. A to ještě nemluvím o rychlosti, která je zejména mimo centra měst nesrovnatelná.
31. 5. 2023 07:18:08
Re: Město a investor zveřejnilo pět návrhů pro dostavbu pražskéh...
... ilustrační foto ?
30. 5. 2023 14:49:13
Re: Byt výtvarnice a architekta
Byt je krásně rozvolněný, nicméně stále nechápu, jak je možné, že zde není dodržena norma ohledně nepřípustnosti přímého vstupu z kuchyně / obytné místnosti na WC. Tento precedens mne trápí, protože pokud projekt byl předložen na stavební úřad a vyjádřila se němu i Hygienická stanice, pak něco není v pořádku.....
25. 5. 2023 19:47:02
Re: Rozšíření kanceláří Price f(x)
Zaujaly mě ty "černě přestříkané technologické rozvody". Jaké technologie se tím myslí? Copak nemají rozvody podle druhu média z bezpečnostních důvodů svou předepsanou barvu?
25. 5. 2023 18:31:36
Re: Rezidence nad zatopeným lomem
Nádhera.
8. 5. 2023 18:56:36
Re: Rekonstrukce bytu: Tři boxy z Packwallu
Proč ve většině nových dispozic architekti ignorují požadavek, aby WC nebylo přímo přístupné z prostoru pro přípravu a konzumaci jídel? Jinak hezké, hlavně jak je to barevné.
5. 5. 2023 11:38:19
Re: Rekonstrukce bytu: Tři boxy z Packwallu
Vypadá to úžasně! Mohu se k Vám pozvat na kávu a prohlídku rekonstruovaného bytu? Moc děkuji a těším se Karel Klátil 777979743 karel.klatil@flexibau.cz
27. 4. 2023 20:00:04
Re: Rekonstrukce stodoly v Pošumaví
Tak tohle se mi opravdu líbí. Taková obytná/neobytná stodola/nestodola. Paráda.
27. 4. 2023 19:15:46
Re: Re: Rozhledna Vysoké Pole.
Tak zkuste žít v jeskyni. A běda, jestli někde vyšlapete pěšinku.
27. 4. 2023 19:08:53
Re: Zlínská zrcadla
Pěkné instalace pro lidi, ale kolik ptáků už se o ta zrcadla zabilo? Nebo je ten povrch pro ptáky nějak zviditelněn?
24. 4. 2023 11:27:21
Re: Re: Ostrava se v realizaci koncertního sálu posunula o další...
...stejně jako kdysi nepotřebovala Praha Národní divadlo... Stavby pro kulturu de facto nejsou zapotřebí nikdy, člověk se obrazů nebo hudby nenají, přece, není-liž pravda?
22. 4. 2023 13:59:36
Re: Ostrava se v realizaci koncertního sálu posunula o další kro...
Pokládám od počátku tento plán za nesmírné plýtvání veřejnými prostředky a v souvislosti se současnou fiskální situací státu i podnikatelských kruhů v MS kraji ze vrcholně nezodpovědné jednání primátora a jeho nohsledů, zejména paní Bajgarové. Koncertní sál Ostrava nepotřebuje. Pro Tomáše Macuru to má být jen jeden z hlavních pomníků jeho mocenského megalomanského působení ve vedení Magistrátu. Podobně jako Andrej Babiš, i Macura finanční stránku města řídí jak svoji privátní firmu. Najde se nějaký dobrý spolek, který tohoto odiozního politického podivína požene k hmotné odpovědnosti?
19. 4. 2023 00:10:45
Re: Rozhledna Vysoké Pole
Vylepšování krajiny rozhlednami je zcela nevhodná záležitost. Příroda je dokonalá bez našich zásahů. Navíc je to skutečně nevkusné,
18. 4. 2023 22:46:43
Re: Rozhledna Vysoké Pole
Pro mě je to nádhera. Těším se na návštěvu a gratuluji!
16. 4. 2023 18:25:26
Re: Re: Rekonstrukce kulturního domu a kina v Chlumci.
Adresa: Muchova 267, 403 39 Chlumec
13. 4. 2023 18:14:08
Re: Rekonstrukce kulturního domu a kina v Chlumci
jedná se o obec Chlumec na jihu Čech, nebo o Chlumec nad Cidlinou, či nějaký jiný Chlumec ?
11. 4. 2023 17:37:36
Re: Dětská léčebna v Ostrově u Macochy
Architektura je subjektivní věc, takže bez obalu: nic podobně depresivního jsem dlouho neviděla. A modlím se, aby mé děti neměly nikdy žádné dýchací potíže.