Restaurace a Pivovar Solnice
Piaristické náměstí, České Budějovice
(12. 3. 2021) Lubor
Gregora, Martin Veber, Jana Pincová
Restaurace a Pivovar Solnice
Solnice
na Piaristickém náměstí je jednou z dominant historického jádra královského
města České Budějovice. Nachází se v blízkosti bývalého dominikánského
kláštera, na jehož pozemku byla budova na počátku 30. let 16. století
postavena. Svou západní stranou přiléhá k městské hradbě, která se v tomto
úseku dochovala do dnešní doby (včetně ochozu navazujícího na polygonální baštu).
Strmý západní štít Solnice vytváří společně s klášterním kostelem a středověkým
opevněním malebnou siluetu města. Směrem do centra se naopak budova obrací
zdobným štítem zakončeným stupni napodobujícími cimbuří a tvoří neméně
působivou scenérii Piaristického náměstí.
Budova Pivovaru Solnice je historickým měšťanským jednopatrovým domem, který se nachází na nároží bloku domů na křižovatce ulic Česká a Hroznová. Svým jižním (podélným) průčelím je orientován do Piaristického náměstí.
Z historie:
Stavba Solnice byla dokončena roku 1531. Původně se jednalo o městskou sýpku, později zde byl zřízen sklad soli, třetí historickou funkcí budovy byl sklad zbraní – zbrojnice.
Prvkem zásadního významu nejen v kontextu Čech je unikátně dochovaná konstrukce krovu, která patří mezi čtveřici nejstarších datovaných krovů této konstrukční soustavy s ležatou stolicí v České republice. Starší dosud identifikované krovy tohoto typu se dochovaly nad presbytářem kostela sv. Jakuba v Prachaticích (1510), na velké Malostranské mostecké věži v Praze (1527), a nad lodí kostela sv. Bartoloměje v Plzni (1526). Stropní trámy byly původně bez podélných středních průvlaků podporovaných sloupy se sedly, které sem byly vloženy až v roce 1806. Rumpál v prostoru krovu pochází z roku 1846.
Objekt tvoří tzv. Malá a Velká solnice. Velká solnice má čtyři podlaží volných skladovacích ploch s dřevěnou trámovou konstrukcí, ze severu k ní přiléhá dvoupodlažní budova Malé solnice s renesančními klenbami v přízemí. Do dnešní doby se dochovalo takřka vše v původní podobě.
Konstrukce krovu vychází z tradice pozdně gotických „klasových“ krovů, ve spodní úrovni však již byla užita ležatá stolice (měla výhodu možností využití půdy jako skladovacího prostoru). Krov Solnice tak představuje raný příklad konstrukce kombinující klasové uspořádání příčných vzpěr (charakteristické pro krovy z období od počátku 15. století až do první poloviny 16. století) s ranou formou ležaté stolice (typickou pro 2. polovinu 16. století).
Příčné vazby se skládají z páru krokví rozepřených vodorovnými hambalky ve třech výškových úrovních. Ležaté sloupky stolice pod spodními hambalky jsou čepovány přímo do vazných trámů, na horní konce sloupků je nasazena pětiboká podélná vaznice podvlečená pod hambalky. Rozpěra příčné plné vazby je odsazená od hambalků. Plná vazba je dále doplněna párem klasových vzpěr přecházejících přes střední hambalek a plátovaných na krokve. Krov je podélně ztužen ondřejskými kříži v rovině šikmých vzpěr ležatých stolic a hřebenovou stojatou stolicí. Většina spojů je s rybinovým přeplátováním a se zajištěním dřevěnými hřeby.
Malá solnice přiléhající ze severní strany je dvojpodlažním jednotraktovým objektem – v přízemí se čtyřmi poli křížových kleneb s renesančními hřebínky, horní podlaží již tvoří podkroví (s novodobou konstrukcí pultové střechy z 90. let 20. století).
Budova pivovaru svým umístěním odpovídá středověké parcelaci města, během své existence však prošla řadou stavebních úprav. Dům má podélnou, hloubkově orientovanou dispozici. Středověké zdivo se patrně dochovalo na obvodových stěnách západní části přízemí, další výraznou fází je renesanční (konec 16. století) a klasicistní (19. století). Dům se postupně rozrůstal směrem západním, až ve 20. staletí zaplnil beze zbytku celou parcelu. Jednopatrový, částečně podsklepený dům je členě na pět traktů. Nejreprezentativnější je první trakt při nároží – zde byla v prvním patře objevena unikátně dochovaná stropní trámová konstrukce s překládaným záklopem, vše s bohatou řezbářskou výzdobou.
Koncept obnovy:
Solnice se řadí mezi poklady historické architektury přesahující jihočeský region, což potvrzuje i zápis do indikativního seznamu národních kulturních památek. I přes účelový charakter budovy je její hlavní průčelí se strmým štítem a s iluzí fortifikačních prvků včetně nefunkčních klíčových střílen esteticky velice působivé. Architektonické provedení i vysoká úroveň řemeslné práce měly v době vzniku za cíl podtrhnout bohatství města. Objekt nikdy nebyl zničen požárem (což je v prostředí Českých Budějovic výjimečné), nebyl ani přestavěn. Zachování této unikátní památky v její celistvosti a zpřístupnění veřejnosti bylo hlavním požadavkem i při právě dokončené rekonstrukci.
Prvořadým úkolem bylo nejen ponechání a konzervace dochovaných konstrukcí a prvků (dřevěné trámy, omítky), ale i zachování halových dispozic. To bylo možné pouze za předpokladu propojení budovy s pivovarem, neboť zázemí, které nemuselo nutně být umístěno přímo v Solnici, bylo přesunuto do blízké provozní budovy. Nachází se v ní proto nejen pivovar, ale i skladové a kancelářské prostory, šatny i technologické místnosti (chlazení, trafostanice).
Klíčovým bodem pro uskutečnění celého záměru bylo proto vytvoření funkčního propojení obou objektů podzemním produktovodem pod Piaristickým náměstím. V něm je umístěno nejen potrubí, kterým proudí do výčepů pivo, ale i potrubí s chladicí kapalinou a kabelové vedení elektrické energie. Přívod piva je prezentován i v interiérech restaurace.
Tři podlaží Velké solnice slouží jako restaurace, přízemí je zařízeno jako pivnice. Pohodlnější a intimnější prostředí bylo vytvořeno v prvním paře restaurace. Do druhého patra je situován salónek pro oddělené společenské akce. Podkroví Velké solnice funguje jako samostatný expoziční prostor.
Kuchyně se nachází v prvním podlaží Malé solnice, výdej ve druhém podlaží obsluhuje jídelní výtah. Dále je do tohoto podkroví situováno hygienické zázemí pro hosty a místnosti technického zázemí.
Požární úniková cesta, jejíž řešení bylo pro rekonstrukci klíčové, je umístěna v prvním poli Malé solnice. To umožnilo ve Velké solnici zachovat nečleněné dispozice ve všech čtyřech podlažích a obnovit v celé budově dřevěná schodnicová schodiště.
Pivovar:
Stavební řešení
V Solnici se práce zaměřily na zajištění a obnovu unikátně dochovaných, leč silně narušených dřevěných prvků a konstrukcí. V nezbytných případech byly vyráběny jejich repliky a částečné náhrady. Vysoce odbornou řemeslnou činností byla oprava krovu a zajištění zhlaví stropních trámů – u obojího byl před zahájením stavby konstatován havarijní stav. Na práce tesařů navazovala povrchová úprava původních trámů navržená technologem a restaurátorem (protipožární nátěr způsobil rozsáhlé rozvláknění dřeva, požadavkem však bylo zachování autentického ručně opracovaného povrchu trámů bez pohledově se uplatňujících zásahů nebo nových zpevňujících vrstev).
Zdivo bylo staticky zajištěno, provedla se opatření ke snížení jeho vlhkosti (provětrávání základového zdiva, lokálně injektáž). Mimořádná pozornost byla věnována skladbám a povrchovým úpravám (zateplení střešní roviny, skladby podlah při zachování jejich nerovnosti, obnova a doplnění historických omítek). Ve všech jmenovaných oblastech byly použity nejkvalitnější dostupné technologie, práce prováděli řemeslníci s velkými zkušenostmi v oboru.
Část prvků a výrobků bylo obnovováno restaurátorsky (především truhlářské a kovářské výrobky).
Rekonstrukce provozní budovy byla velmi náročná z hlediska stavebního i technologického. Vzhledem k zásadním dispozičním změnám a k nárůstu zatížení stropních konstrukcí byla ponechána pouze její obvodová stěna, která byla navíc podchycena v celé ploše půdorysu železobetonovou vanou, pomocí níž byl celý objekt podsklepen. Tím vznikl ve spodním podlaží dostatečný prostor pro osazení pivovarnické technologie. Stropní konstrukce jsou zde nové, železobetonové deskové. V posledním (nejzápadnějším) poli byl osazen nákladní výtah pro obsluhu skladů v patře a snížené úrovně pivovaru.
Technologie
Historický charakter budovy Solnice a její využití jako restauračního provozu vyžadoval nový přístup také při řešení technologie chlazení, vzduchotechniky a klimatizace. Z důvodů snížení tepelné zátěže v kuchyni byla vybrána varianta indukčního varného bloku. Tím se zásadně snížily nároky na vzduchotechniku, ale naopak vznikl požadavek na navýšení elektrického příkonu budovy. Jako optimální bylo vyhodnoceno umístění napájecího transformátoru a zdrojů chladu v provozní budově v Hroznové ulici, která se stala technologickým centrem celého komplexu. Vzniklo tak ojedinělé řešení spočívající ve vzájemném propojení budov 70 m dlouhým „produktovodem“ uloženým pod náměstím. Tímto produktovodem je vedeno pivo z ležáckých tanků pivovaru do stáčecích přetlačných tanků v restauraci, elektrická energie pro budovu restaurace, chlazený glykol pro klimatizaci a pro kondenzaci všech chladírenských technologií v budově Solnice.
Vzhledem k umístění provozů v historickém centru města bylo nutné zvolit řešení nejen s maximální účinností, ale také co nejméně hlučné. Byla tedy zvolena varianta kondenzace prostřednictvím nemrznoucí směsi v „drycooleru“ umístěném na střešní terase Pivovaru s pohledovým zakrytím zařízení kovovými lamelami v barvě střešní krytiny. V letních měsících centrální chladič kapaliny s ekologickým chladivem vyrábí glykol 6/12 °C, který je používán v budově Solnice pro vzduchotechniku, klimatizaci a kondenzaci chladírenských technologií. V budově Pivovaru slouží jako zdroj chladu pro technologický chiller s přírodním chladivem a dodává propylenglykol 0/1,5 °C. V letních měsících pracuje tady chiller v režimu subcritickém. V zimních měsících a přechodných obdobích je zdrojem chladu pro technologický chiller pivovaru přímo drycooler s teplotním spádem minimálně 28/24 °C. Chlazení technologie pivovaru je tedy v režimu transcritickém a se snižující se venkovní teplotou dojde opět k přechodu do režimu subkritického.
Chladírenské technologie jsou vybaveny výměníky pro zpětné získávání tepla a tím je maximálně využita tepelná energie vznikající chlazením. Pro výrobu piva volil investor technologii také z pohledu energetické náročnosti a efektivity provozu. Při výběru technologie byl kladen důraz na moderní řídicí systém, automatiku provozu a dostatečné objemy tanků pro správný technologický postup ležení vyráběných piv.
Řešení interiérů
Vybavení Restaurace Solnice odkazuje na historické využití budovy. Zdůraznili jsme původní hospodářský charakter budovy. Byly použity jednoduché kovové konstrukce z tenkostěnných profilů se „suříkovým“ nátěrem, které prostor s jasnou dominancí dřeva doplnily o výrazně se uplatňující barvu. Jejich forma navíc podtrhuje charakter skladiště, kterým Solnice vždy byla. Nejedná se pouze o vzhled barů, podobné jednoduché konstrukce se nacházejí i v plochách odbytových prostorů restaurace v podobě regálů s uloženými pivními sudy KEG.
Prostorem všech podlaží prochází v místě barů kovová trubka (se shodným nátěrem), která evokuje přívod pivního potrubí z pivovaru přímo do výčepu. Regálovou konstrukci se „suříkovým“ nátěrem doplňuje nerezový jemně profilovaný plech.
Osvětlení bylo dalším klíčovým bodem celé rekonstrukce – bývalá sýpka s malými okny a s velmi nízkou výškou podlaží vyžadovala poměrně výrazné přisvětlení celé plochy, které však nemá návštěvníky oslňovat. Byla zvolena kombinace liniových svítidel osazených mezi trámy se svěšenými baňkami žárovek zavěšenými na trámech podél obou štítových stěn. Celkový dojem příjemně osvětleného prostoru dotvářejí svítící plochy kolem zábaří opatřené předsazenou barrisolovou fólií s černobílými fotografickými motivy z prostoru pivovaru.
Vybavení nábytkem spoluvytváří různě koncipovaná podlaží restaurace. V pivnici jsou masivní lavice a stoly, v restauraci v prvním patře čalouněný nábytek, salonek ve druhém patře nabízí variabilní uspořádání pro různé příležitosti. V podkroví se nachází univerzálně využitelná expoziční místnost, kde je pomocí reflektorů osvětlována jak výstavní plocha, tak atraktivní krovová konstrukce.
Autorská zpráva
Autor: Lubor Gregora, Martin Veber, Jana Pincová
Projektant: Ateliér Heritas s.r.o., Ateliér PH6 s.r.o.
Dodavatel: Auböck s.r.o.
Ocenění: Nominace na titul v soutěži Stavba roku 2019; Cena Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR v soutěži Stavba roku 2019
Základní informace o objektu
Kategorie
Rekonstrukce
Dokončení
2018
Restaurace a Pivovar Solnice
Piaristické náměstí
České Budějovice
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

5. 12. 2023 14:08:18
Re: Šťastný Hlavák
Je jasné, že je celý návrh je věcí úplatků! Nechť je veřejnost komplexně seznámena KDO VYPSAL SOUTĚŽ, KDO JMENOVAL POROTU A JACÍ ODBORNÍCI V NÍ BYLI???? A uvidíme, jak je to z průhledností celé akce................
4. 12. 2023 18:39:15
Re: Re: Re:Ne - Šťastný Hlavák.
Ještě - pro nás chudé duchem - mi prosím udělejte pořádek v tom, kdo jsou ti odborníci, kteří jediní mají správný pohled na věc a kteří jediní mají být vyslyšeni. A co nastane v případě, že tomu tak bude. Přivítala bych jmenný seznam, abych neztrácela čas s těmi ostatními tutany, kteří koncipovali zadání, kteří marnili čas zpracováním soutěžních návrhů a kteří je hodnotili. Proč tápat v temnotách alternartiv, když jsou tu odborníci, kteří mají ve všem jasno!
4. 12. 2023 18:13:52
Re: Re:Ne - Šťastný Hlavák.
Jsem zvědav, zda prostesty odborníků dojdou vyslyšení, a nedopadne to jako s rohovou budovou Opletalovy na Václaváku. Tam sice památkáři a moudří lidé neobstáli, prohráli, ale nakonec zde ta nová nová budova není žádné kulturní strašidlo, jako Europalác u Můstku.
4. 12. 2023 18:10:33
Re: Re: Šťastný Hlavák.
Díky Karle, to jsou správná slova!
4. 12. 2023 18:09:36
Re: Re: Fibonacci.
Řekl bych že s tím mohu souhlasit. A co radní města? Hlaváček nerozhoduje sám, ti ostatní jsou jistě svéprávní.
4. 12. 2023 17:05:26
Re:Ne - Šťastný Hlavák
Výsledná studie je důkazem naprostého nepochopení potřeb obyvatel a cestujících, jak ze strany soutěžících, tak ze strany zadavatele. Nádraží v zásadě vyhovuje dnešním potřebám /mimo pokladen , které ale v době on line prodejů ztrácí důležitost/. Nevyhovuje" Šervůd " před nádražím, ten však návrh neřeší, ba naopak ho gigantickým otevřeným přístřeškem zhoršuje. Navržená dřevostavba nepatří do místního prostředí, a to bez toho, zda je zde památkový objekt - Fantova budova původního nádraží - kterou přístřek výrazně zakrývá. České dráhy by měly řešit jiné problémy a né se zabývat urbanismem, kterému nerozumí. Bohužel to platí i pro Magistrát. l
4. 12. 2023 15:54:06
Re: Šťastný Hlavák
Likvidace stávajícího objektu je nepřijatelné barbarství a pitomost. v 80. letech jsem nakreslil pro Sial Fantovu budovu Praha hl. n. v měřítku 1/100 u příležitosti studie i s modelem zastřešení jižního předpolí a napojení na Vinohrady. Tak, jak je propojen na severu s Žižkovem, je rozvoj na jih jediné možné řešení. Chybí diskuze o smyslu věcí. Centrum Prahy je Václavské náměstí, k němu se přiblížit, dává smysl. Vykročení na západ je krokem do tmy. Je na čase řešit problémy tady a teď. Dánové nemohou chápat Genia Loci místa.
4. 12. 2023 15:31:48
Re: Fibonacci
Jediné nazvání, které návrh může unést, je NEŠŤASTNÝ HLAVÁK. Žádné přirozené propojení sadů a Fantovy budovy není. Jde o uměle vytvořený uzel bez přirozených a tradičních návazností na tradiční prostor. Ve vizualizacích, které snesou vše, na rozdíl od následujících uživatelů, schází již pouze ženy v burkách a islámská mešitka. Výraznou osobností návrhu je "architekt" HŘIB architekt Hlaváček. Měla by se rozvinout diskuze, kdo a jakým způsobem byla soutěž vyhlášena a kdo ji posuzoval!? T.j. kdo nese zodpovědnost za plýtvání z prostředky z peněz občanů - daňových poplatníků. HRŮZA hrůzoucí...........
4. 12. 2023 15:03:18
Re: Fibonacci
Moc milé, příjemné, hezké s citlivým měřítkem k okolí. Prima.
1. 12. 2023 11:56:55
Re: Re: Tituly Stavba roku 2023 byly rozdány.
Zkusila jsem je spočítat. 41?
30. 11. 2023 18:18:37
Re: Tituly Stavba roku 2023 byly rozdány
Čím více cen, TÍM LÉPE a ještě radostněji. Ať se v tom konsument - laik - vůbec nevyzná.......
28. 11. 2023 12:37:04
Re: Bazén na Lochotíně je po rekonstrukci, s obklady RAKO
Od 8- 18 let jsem plaval 3 hodiny denně, 6-7 v 25m bazénu v Riegrových sadech a 17-19 v Podolí, celou dobu mě provázel pocit chladu, což takhle zkusit používat teplé barvy obkladů? Ideál jsem nalezl v 5*hotelu Radisson v Golden Bay na Maltě.S pozdravem Ing. arch. Karel Doubner tel. (+420) 603 433 611 Zbraslavská 35/7 CZ-159 00 Praha 5 Malá Chuchle Autorizace v ČKA 00078 DOUBNER spol. s r. o. IČ 62909231 ID datové schránky 64v2537 https://www.facebook.com/architekt.doubner; www.doubner.cz;
22. 11. 2023 12:26:45
Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží
Skvělý text. A jeho poslání je zřejmé. Organismus města, jeho nemoci, potenciály, ambice jsou asi tak "jednoduché", jako fungování organismu člověka. Problém je v tom, že máme tendenci jejich problémy rozdělit a nevidět věci v souvislostech. To je až příliš složité. Takže kardiolog neřeší klouby. A fungování a prspektivu města vytváří kdo? Politici? Aktivistická veřejnost? Developeři? Památkáři? Urbanisté IPR-u? Odpověď je tak prostá: všichni ve vzájemné diskusi a střetech. A zjednodušit to fak nejde. Na jasná a věčná parciální pravidla jednotlivých skupin zapomeňme...
21. 11. 2023 18:15:44
Re: Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží.
Zdravím kolego! Délka článku odpovídá cíli-sumarizuje (v roce 2018!) širokou-"roztěkanou"- diskuzi/reakce po té, co projekt z ateliéru Yahy Hadid vyhrál. Snažili jsme zachytit/popsat názory k vítěznému projektu a zároveň ukázat co stanoviska/názory spojuje i rozděluje a s jakými důsledky. Odtud ta tématizace do 8 bodů a délka článku. Ale máte pravdu - web vyžaduje kratký úderný text. Nicméně prosíme o schovívavost: Text pro google-generaci jsme přece jen respektovali aspoň uplatněním oxfordských odstavců - tak se to dělá mimo ČR. Myslíme, že naše stanovisko/názor formulovaný dnes (listopad 2023) - po významné realizaci projektu atd.- bychom pro potřeby/nároky webu zvládli do jednoho odstavce na něco přes půl plus stránky. Ale to nebyl cíl našeho článku v roce 2018!
21. 11. 2023 09:18:31
Re: Terminál hromadné dopravy Nová Paka
To se povedlo. Díky.
16. 11. 2023 15:11:48
Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží
Co nám chtěli autoři říci, se složitě dohledává, protože tak odborný text, kde skáčí z jednoho tématu pro příklad do jiného, je dost náročně rozklíčit. To abychom zjistili, co by mohlo nebo mělo následovat. Myslím, že to mnoho čtenářů nebude bavit tak dlouho, aby dočetli celý článek. Stálo by za to k tomu dopsat dovětek, co má být cílem souboru staveb se zachováním ducha místa a tvarosloví podle Zahy Hadid a jak to bude propojeno s tou zmíněnou budoucně dokončenou magistrálou sever-jih. Bude?
14. 11. 2023 22:09:41
Re: Dřevěné školky globálním trendem
Můžete mi, prosím, říct, jak je dřevo povrchově ošetřeno, aby neztratilo své přirozené vlastnosti? Protože jinak neporovnáváte zděné omítané stavby se dřevem, ale s nějakým povrchovým materiálem dřevostavby.
14. 11. 2023 21:59:27
Re: Recenze: Lávka nad rozbouřeným průtahem
Děkuji autorům článku za skloňování genia loci. To už je dnes vzácné, takže mě to potěšilo.
14. 11. 2023 21:45:32
Re: V Chomutově se kdysi chodilo do městských sadů za exotikou
Tedy o tom, že je tohle citlivá rekonstrukce, by se dalo s úspěchem pochybovat. Střecha je pěkná, to ano, ale co ta šílená barva soklu a tmavá okna?
14. 11. 2023 21:34:31
Re: Rekonstrukce domu v Nebušicích
To zábradlí s "pouliční lampou" je úžasné.