Revitalizace ha-ha příkopu v zámeckém parku Kačina

Revitalizace ha-ha příkopu v zámeckém parku Kačina

(16. 11. 2020) Příkop je navržen tak, aby nebyl narušen výhled z okolí a do okolí

   
 
 
 
 

Revitalizace ha-ha příkopu v zámeckém parku Kačina

Zámek Kačina patří mezi nejvýznamnější stavby empírové architektury v Čechách. Jako svoje letní reprezentační sídlo si ho nechal postavit Jan Rudolf Chotek v letech 1802–1822, který byl roku 1791–1792 za vlády císaře Leopolda II. rakouským ministrem financí a roku 1802 byl císařem Františkem I. povolán do Prahy jako nejvyšší purkrabí Království českého a president českého gubernia (místodržící) 1802–1808. Chotkové přišli na Kutnohorsko již v roce 1764, kdy Jan Karel Chotek koupil novodvorské panství. Chotkové patřili mezi nejvýznamnější české rody a spravovali statky Bělošice, Nové Dvory (Kutnohorsko) a Veltrusy. Janu Rudolfovi však barokní novodvorský zámek příliš nevyhovoval a nechal si postavit Kačinu, která splňovala jeho nejpřísnější nároky na reprezentaci muže jeho postavení. Ke stavbě zámku byla zvolena jediná vyvýšenina v širokém okolí, zvaná v Kačinách, vyhovující požadavku klasicistní estetiky stavět význačné budovy tak, aby vynikaly nad svým okolím.

Autorem architektonického návrhu byl saský architekt Christian Friedrich Schuricht (1753–1832) z Drážďan, který návrh připravoval od r. 1793, ale údajně pro jeho velké rozměry byl odeslán k přepracování. Znovu byl předložen a schválen až v roce 1796. Návrh byl ještě v roce 1805 upraven rakouským architektem prof. Georgem Fischerem (1768–1828). Stavbu zámku Kačina v empírovém slohu řídil přímo prof. Fischer v letech 1806–1807. Pak úlohu stavitele převzal Fischerův žák Jan Filip Joendl (jinak též Johann Philipp Jöndl), jehož krátce před dokončením výstavby zámeckého komplexu vystřídal další Fischerův žák, arcibiskupský olomoucký stavební rada Antonín Arche. Profesor Fischer měl však stále dohled nad realizací.

Současně se stavbou velkolepého sídla probíhala i úprava přilehlého anglického parku, jehož založení spadá do roku 1789. Zahradu v letech 1795–96 obohatily romantické stavby navržené G. Fischerem a vybudované pouze ze dřeva, které se ale již nedochovaly (švýcarská chata, poustevna, uhlířská a rybářská chatrč, kaplička, domek s biliárem, anglický dům, bažantnice, kaple s hodinami a zvonem, chrámek Noci a templ). Nezachoval se ani umělý vodopád a další vodní díla, která sloužila k závlaze parku včetně trkače, kterým byla voda čerpána z níže položeného jezírka na Staré Klejnárce. Přesto si park udržel svůj specifický charakter, včetně alejí, komponovaných cest, vzácných stromů a dalších komponent. Jeho vznik se přičítá význačnému botanikovi a dendrologovi Nikolausi Josephu Jacquinovi, řediteli císařské schönbrunnské zahrady a vídeňské botanické zahrady.

Průběh stavby nepříznivě ovlivnil rakouský státní bankrot 1811, po němž byla stavba přerušena. I přesto byl zámek Kačina stavebně dokončen natolik, že se do něj mohl r. 1823 Chotek nastěhovat. Nedostavěn zůstal pavilon divadla s kaplí, jehož dostavby se majitel nedožil. Divadlo nechal dostavět Chotkův vnuk, Jindřich. Zámecká kaple sv. Kříže zůstala nedostavěna dodnes a dnes se v ní konají svatby.

Rod Chotků žil na Kačině až do r. 1911, kdy zdejší větev rodu vymřela, a panství zdědil synovec posledního Chotka Quido Thun Hohenstein. Ten se díky svému nákladnému životnímu stylu značně zadlužil, a proto počátkem 30. let zámek Kačinu opouští. Během II. světové války okupovali Kačinu příslušníci Hitlerovy mládeže a v posledním roce války nacistické jednotky SS.

Roku 1950 byl objekt zámku Kačina dán k dispozici Zemědělskému muzeu jako muzejní a výstavní prostor coby náhrada za Národní zemědělské muzeum na Letné v Praze 7, kde místo zemědělské expozice působili projektanti z Krajského a Pražského projektového ústavu.

Po roce 1995 byly původní zemědělské a potravinářské expozice rozšířeny o prezentaci života různých společenských vrstev 19. století na venkově, postupně byla zpřístupněna i Chotkovská knihovna, divadlo a tzv. Chotkovská expozice přibližující dějiny rodu Chotků, zejména život generací svázaných s Kačinou. V roce 2001 se zámek Kačina a zámecký park v k.ú. Svatý Mikuláš na základě nařízení vlády České republiky stal národní kulturní památkou, zapsanou pod rejstříkovým číslem 46551/2-1096 Ústředního seznamu kulturních památek České republiky.

V centrální budově zámku se nacházely reprezentační prostory a obydlí hraběcí rodiny, v křídlech pak hostinské pokoje. Na křídla navazuje z každé strany jeden pavilon. V pravém je umístěna nikdy nedostavěná zmíněná zámecká kaple a zámecké divadlo dokončené až v polovině 19. století. V levém je Chotkovská knihovna s původně více než 40 000 svazky naučné i krásné literatury z 16. až 19. století. V bezprostřední blízkosti zámku mezi silnicí na Rohozec a vesnicí Svatý Mikuláš byl rybník Studenetzer Teich o rozloze cca 100 ha, kde byl i přístav pro výletní malé lodě.

Ha – ha příkop (též označovaný jako zapuštěný plot), který ohraničuje zámecký anglický park, je krajinářský prvek splývající s krajinou s původem ve Franci, hojně používaný v Anglii. V okolí venkovských sídel sloužil jako ochrana pozemků před zvěří. Na zámku Kačina byl vybudovaný v letech 1822–1828. Svým způsobem jde o unikát, protože tak velký rozsah ha-ha příkopu nemá ve střední Evropě obdoby. Pouze krátký bezvýznamný úsek ha-ha příkopu je na zámku ve Veltrusích.

Ze současnosti
V současnosti již původní funkce ha-ha příkopu pominula, avšak v rámci regenerace zámeckého parku Kačina je prováděna jeho oprava a stavební úpravy. V rámci revitalizace příkopu bude opravena i Novodvorská brána a opětovně postavena brána u Kočárovny. K jejímu návrhu nebyly dohledány žádné archivní fotografie ani žádné archivní materiály, které by podobu brány u Kočárovny zvěčnily nebo zaznamenaly. Z tohoto důvodu byla v projektu bráně vtisknuta podoba vycházející z ostatních zachovalých bran v zámeckém areálu, které mají název podle přístupového místa – Novodvorská brána – přístup od Nového dvora a Mikulášská hlavní vstupní brána – s přístupem od vesnice Svatý Mikuláš. V archivu byla nalezena původní dokumentace v podobě dvou výkresů k Novodvorské bráně od J. P. Jöndla se zdobným přilehlým plotem (s názvem výkresu Neuhöfer Schlossplatz – Gitter und Thöre). 

V archivu bohužel nebyly nalezeny žádné informace v podobě výkresů nebo záznamů o stavbě ha-ha příkopu, ani zmínka o technologii zdění, případně dovozu materiálu z některého lomu v okolí na stavbu. Je pravděpodobné, že na nedalekém vrchu Kamajka, kde měl rovněž stavební aktivitu profesor Fischer v podobě stavby „Wilhelminhügel“, byly lomy na těžení ruly a že právě odtud byla na stavbu ha-ha příkopu rula dovážena. V dnešní době jsou lomy v okolí zavřeny a materiál na revitalizaci ha-ha zdiva byl získáván z mála lomů už jen ve vzdáleném okolí, které mnohde jen omezeně fungují pod správou Silnice Čáslav – holding a. s.

Na rozdíl od bran, kde je materiálová báze zřejmá, neboť jako stavební materiál byl použit Kutnohorský vápenec, zvaný mušlák (podle otisků mušlí, které jsou vidět ve hmotě se zbytky mušliček a schránek mořských živočichů). Dnes je již Kutnohorský vápenec vytěžený a nahrazuje se podobným materiálem z lomu ze St. Margarethen v Rakousku.

Vzhledem k přiděleným finančním prostředkům byla provedena pouze první část revitalizace ha-ha příkopu v délce cca 370 m z celkové délky 1,4 km.

Oprava Novodvorské brány a stavba nově navržené brány u Kočárovny bude realizována v dalších etapách. 

Realizace obnovy ha-ha příkopu
Ha-ha příkop jako již zmíněný krajinotvorný prvek k ohraničení zámeckého parku je navržen tak, aby nebyl narušen výhled z okolí a do okolí. Ha-ha příkop je viditelný až z těsné blízkosti a tím se traduje jeho název od citoslovce překvapení (neplést s cha-cha v radosti se zdoláním příkopu). Výška stěny s korunou v úrovni terénu je dostatečná k tomu, aby nebyla překonána zvěří. V přeneseném slova významu příčný řez ha-ha příkopem připomíná čtvrtou překážku na Velké pardubické, Taxisův příkop, avšak bez širokého živého plotu u koruny zdiva.

Ha-ha se skládá ze svislé zdi s mírným náklonem pro vynesení zemního tlaku, tak aby těžiště zdiva bylo umístěno v jádru průřezu. Koruna zdiva má správně být krytá trávníkem – viz detail. Výška ha-ha zdi v areálu se pohybuje od cca od 0,9 m do 2,7 m v místě bývalé pískovny. Na řadě míst byla spodní část příkopu zakryta splaveným materiálem, občas bez vegetace, a na některých místech zdivo úplně chybělo. Na mnoha místech zasahovaly do zdiva vrostlé stromy nebo pařezy. Vzhledem k tomu, že park a zámek se nachází ve chráněném území NATURA 2000 – CZ 0213792, Kačina a stavba je uvnitř areálu přírodní památky kategorie IUCN III (Protected Area Categories System III Natural Monument or Feature), bylo nutné zdravé vzrostlé stromy zachovat s tím, že budou zakomponovány do ha-ha zdiva, nebo se jim zdivo těsně vyhne s minimálním porušením kořenů při provádění základů.

Současný celkový stav ha-ha příkopu je působením přirozené eroze v průběhu času s výrazným podílem narušení vegetací velice špatný. Místy došlo k úplné destrukci zdiva a k zanesení příkopu. Vzhledem k této situaci bylo nutné, a v budoucnosti bude ještě nutné, provést jeho celkovou opravu ve stávajícím průběhu s úpravami, které vrátí zdivo do původního stavu. Na mnoha místech byl původní ha-ha příkop narušen pozdějšími stavebními úpravami.

Již v rámci projektu pro stavební povolení bylo na základě sond a vizuálního průzkumu zdiva ha-ha příkopu předpokládáno zdění na sucho. Při rozebírání zdiva byly ale na několika místech ve spodních základových partiích zjištěny zbytky vápenné horké malty. Malta z horní části zdiva byla zřejmě časem vyplavena prosakující dešťovou vodou a tím bylo nutné přehodnotit v projektu naplánovaný způsob provádění. Odborný památkářský dohled, který byl vykonáván pravidelně podle § 32 odst. 2 Zákona č. 20/1987 Sb., rozhodl zachovat původní technologii zdění, sice ne na horkou maltu, ale na maltu vápennou, která nevystupuje do líce zdiva. Malta byla připravována ručně z mletého nehašeného vápna CL 90-Q, které bylo hašeno na místě v kádích dle technického listu výrobce firmy CEMIX s doporučeným odležením vápna. Zdění na maltu bylo de facto pro dodavatele jednodušší, než šíbrovat a utahovat zdivo z kamenů na sucho.

Horké malty se připravovaly, a i nadále mnohde připravují, z nehašeného kusového vápna, které je po smíchání s pískem skropeno vodou. Voda ve směsi spustí proces hašení vápna. A protože při hašení vápna vzniká velké množství tepla, které maltu více či méně ohřívá v závislosti na intenzitě míchání směsi, dostaly malty připravované z nehašeného vápna název horké malty. Metod přípravy horké malty je celá řada, různé jsou také postupy jejího využití ve stavbě. Někdy se malty používaly ještě teplé a někdy dokonce s nedokonale vyhašeným vápnem. K dohašení vápna došlo až po průniku vody do zdiva. Voda obnovila procesy hašení primárně nedokonale vyhašeného vápna. Protože hašení je spojeno se zvětšením objemu pojiva, vzniklé tlaky vedly až k nežádoucímu rozpadu malty.

Při jiném postupu přípravy horké malty bylo vedle vzniku tepla v maltě navíc využito skutečnosti, že dlouhodobé odležení malty dále zlepšuje její kvalitu. Malty byly uloženy na hromadách, byly např. jílovou vrstvou ochráněny před přístupem vzduchu a takto byly připraveny k použití. Před vlastním použitím na stavbě byla malta domíchána.

Dalším vyřešením nelehkého úkolu bylo vyvzorkování vhodného materiálu – lomových kamenů z vrásnělé ruly – horniny kutnohorského krystalinika pro doplnění zdiva ha-ha příkopu. Vhodný materiál pro zdění musel mít podobné vlastnosti a stejný vzhled, aby dobře doplnil chybějící zdivo.

Při realizaci jsme objevili, že už i naši předkové šetřili kamenem. Některé části zdiva byly za čelní vyzdívkou vylity pouze vápennou maltou, respektive ve zdivu bylo více malty než kamenů. Ve spolupráci s dodavatelem stavby a jeho detektivním pátráním byl nalezen z omezených možností nejvhodnější kámen – biotitická rula z Barchovického lomu blížící se vzhledem a strukturou k originálu. Tento kámen je velmi dobře štěpný a dá se upravovat do příslušných rozměrů. Pro doplnění zdiva do nepohledových částí byla použita rula z lomu ve Vlastějovicích, případně z lomu v Markovicích. Tyto ruly však mají nádech do zelena, proto nemohl být tento materiál použit do pohledových částí zdiva. Dalším nedostatkem této ruly je její špatné dělení a opracování z důvodu její velké tvrdosti.

Postup prací:
Jako první bylo provedeno vyčištění příkopů od spadaných a splavených částí zeminy. Splavená zemina byla vybrána a přesunuta do oblasti koruny zdiva pro vyrovnání terénu. Z prostoru příkopu a zdiva byly odstraněny dřeviny a pařezy s další vegetací, která vrůstala do zídky ha-ha, nebo ji bezprostředně ohrožovala na stabilitě. V převážné většině případů byly zvláště náletové dřeviny z prostoru ha-ha příkopu již v minulosti odstraněny. Hodnotné stromy byly ponechány a zeď byla dle aktuální situace v místě domodelována tak, aby stromy nebyly káceny.

Při rozebírání zdiva příkopu bylo zjištěno, že základy na několika místech měly minimální hloubku (cca 300 mm pod U.T.), což znamenalo provést základové zdivo nové do min. hl. 600 mm. Vzhledem k podloží tvořenému písky hloubka základu min. 600 mm pod upraveným terénem se jeví dostatečná.

Byly rozebírány pouze poškozené části zdiva. Zachovalé nebo nepoškozené části zdiva byly ponechány. Těchto nepoškozených částí však bylo minimálně. Výsledný tvar zídky byl srovnán do linie a do pravidelných oblouků. U chybějících částí zdiva byl proveden nový základ z kamenů kladených na maltu, se zákl. spárou ve stejné úrovni, jako je stávající Z.S. okolního zdiva. Koruna zdiva bude kryta trávníkem (viz detail). Náklon zdiva cca 3° až 7°. Kameny byly před zpětným uložením do zdiva omyty tlakovou vodou. Před zahájením opravy každého úseku zdiva a příkopu byl svolán kontrolní den, kdy za účasti památkářů byl přesně stanoven postup opravy. 

Proti pronikání zeminy do spár zdiva a tím způsobené sedání terénu v okolí zídky byla navržena filtrační geotextilie (tl. 1,1 mm), která zabrání pronikání jemných částic zeminy do zdiva včetně prorůstání kořenů skrz zdivo. Filtrační textilie byla navržena zásadně v místě koruny zdiva a také ve styku nového zdiva se zeminou. Zemina byla postupně prolévána vodou ve vrstvách a tím byla zhutněna (vibrační technika nemohla být použita). Po vyzdění zídky byla na dně příkopu a na přilehlé ploše ke koruně zídky do trávníkového substrátu vyseta tráva stejného druhu, jako je tráva v parku.

Závěrem je nutné vyzdvihnout přístup hospodáře a majitele objektu ČR a NZM, s. p. o., jehož zřizovatelem je Ministerstvo zemědělství, které uvolňuje finanční prostředky k záchraně kulturního a architektonického dědictví pro další generace.

Podle informací ze zámku Kačina ha-ha příkop je v hledáčku odborných exkurzí zvláště odborníků z Anglie a Francie. S jednou exkurzí za ha-ha příkopem jsem se i osobně na místě potkal a bylo oceňováno, že konečně se příkop opravuje. Tím se potvrdilo, že nejen ha-ha příkop, ale celý zámek s anglickým parkem je evropským známým unikátním skvostem stojícím za návštěvu nejen návštěvníků z ciziny, ale i tuzemských návštěvníků. Prostě Kačina je nádherná!

Lokalita: Muzeum českého venkova – zámek Kačina, Svatý Mikuláš 51, Kutná Hora
Autor dokumentace pro provedení stavby: Karel Sehyl
Autorský a technický dozor: Karel Sehyl
Památkářský dozor: PhDr. Aleš Pospíšil, Bc. David Novotný
Geometrické a geodetické zaměření ha-ha příkopu scannerem: Geodézie Kladno, s. r. o.
Dodavatel stavby: Kweku s. r. o.
Realizace: 2019
Zdroj historických údajů: Ottův slovník naučný, Wikipedie

Text a foto: Ing. Karel Sehyl


Článek vyšel v časopise Materiály pro stavbu 8/2020

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Ostatní

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

29. 1. 2021 18:41:57

Re: Chytremapy.cz nově ukazují rozsáhlé možnosti aplikace GisOnl...

Fakt pěkný. Má to jenom jednu malinkou chybku. Očekával bych, že podobná aplikace bude přístupná veřejně a zdarma pro celou republiku, například prostřednictvím portálu geoportal.gov.cz. Ten většinu uvedených funkcí sice nabízí, ale kombinace s "panoramou" či "streetview" a s dalšími informacemi o objektech či věcných břemenech tam chybí, zatímco zde to je skutečně vše. (Jistě, dalo by se pokračovat a mít na jednom místě ke všemu již publikovanému ještě např. podrobnou geologickou mapu ČR, která má zase svůj samostatný portál, a patrně by někoho napadly další mapové vrstvy, zrovna jsem si vzpomněl - máme další portál s historickými mapami, jojo....) Proč to píšu? Chápu, že Top Gis je komerční firma a že musí vydělávat, to je v pořádku. Na druhou stranu je mi nesmírně líto, že existuje již tolik různých mapových portálu, vzájemně se různě překrývajících či duplikujících svými daty a službami. Je to nepřehledné a nemůžu se zbavit silného pocitu mrhání lidskou prací a umem. V moderním statě 3. tisíciletí bych čekal nějaký partnerský projekt státu a soukromých subjektů, který by sjednotil všechna data pro "chytrou mapu ČR" na jednom místě a ta pak poskytl veřejnosti z velké části zdarma, s možností např. připlatit si za některé již velmi specifické vrstvy a informace. Tak by se to líbilo mně jako uživateli i jako občanovi. :)

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz