Revitalizace Malostranského náměstí jde do finále

Revitalizace Malostranského náměstí jde do finále

(25. 3. 2020) Projekt má rozpočet na stavební práce a hledá se dodavatel. Začít by se mělo ještě letos.

 
 
 
 

Revitalizace Malostranského náměstí jde do finále

Pražští radní v pondělí 23. března 2020 schválili výši finančních prostředků na rekonstrukci Malostranského náměstí. Na stavební práce město vyčlenilo 73,5 milionů korun. Nyní se bude hledat dodavatel stavebních prací. Od loňského roku má projekt také stavební povolení. Přípravy na rekonstrukci jednoho z nejvýznamnějších náměstí jdou tedy do finále. S proměnou by se mělo začít ještě letos.

Projekt revitalizace Malostranského náměstí má schválený rozpočet na stavební práce. Částka 73 500 000 Kč bez DPH pokryje kromě stavebních prací i náklady na záruky a pojištění. Dalším krokem je výběrové řízení na zhotovitele stavby, které vypíše odbor investiční MHMP.

„Stavebnictví má tradičně v dobách krize velkou absorpční schopnost pracovní síly. Rozumnými a potřebnými investicemi do infrastruktury a kvalitního veřejného prostoru můžeme pomoci naší ekonomice. Rekonstrukce Malostranského náměstí může být prvním krokem,“
říká první náměstek primátora Petr Hlaváček (TOP09).

Současný stav Malostranského náměstí zcela neodpovídá svému významu. Prostor je nadměrně zatížen automobilovou dopravou, což brání volnému pohybu lidí. Hlavním cílem revitalizace je tedy celkové zklidnění dopravy a zkvalitnění prostoru. Náměstí by mělo být reprezentativní veřejné prostranství, které bude místem pro setkávání a pořádání kulturních i jiných akcí.

„Během revitalizace dojde i k celkové rekonstrukci parteru náměstí včetně nových přípojek inženýrských sítí, potřebných pro napojení nových vodních prvků. Například nová kašna bude posléze sloužit k ochlazování náměstí v letních měsících stejně jako nová městská zeleň.“
Doplňuje náměstek primátora pro životní prostředí Petr Hlubuček (STAN).

Toto potvrzuje i starosta městské části Praha 1 Petr Hejma (STAN): "Záměrem Prahy 1 je taková dolní část Malostranského náměstí, která našim občanům umožní posezení a setkávání v klidu a zeleni a v prostředí, které je příjemné. Vítáme proto projekt kolegů z hlavního města, který by nám v tomto směru mohl významně pomoci.“

Návrh na novou podobu Malostranského náměstí vzešel z architektonické soutěže, kterou pořádal Institut plánování a rozvoje Prahy (IPR) v roce 2014. Vítězem se stalo trio architektů Martin Hájek, Václav Hájek a Petr Horský. U návrhu porota ocenila zejména to, jak respektuje historické prostředí a celý prostor sjednocuje. Zároveň však citlivě reaguje na lokální problémy náměstí.

„Jedna z prvních architektonických soutěží, kterou jsme připravili, míří do cílové rovinky. Vizualizace nové podoby už nejspíš Pražané znají, proto se těším, až změny uvidíme na vlastní oči. Současně i dále pracujeme na tom, aby se i další významná pražská náměstí brzy změnila k lepšímu“, říká Ondřej Boháč, ředitel IPR.

Projekt má od loňského roku stavební povolení. Přepokládá se, že by stavba mohla začít ještě letos.
Více informací o soutěži najdete ZDE.

Související články:
Praha 1 vybrala firmy na studie garáží pod Malostranským náměstím
Praha vybrala zpracovatele projektu obnovy Malostranského náměstí  21.8.2017
Malostranské náměstí se mění  29.6.2016
Z Malostranského náměstí má zmizet parkoviště k 1. červenci 2016 22.2.2016
Diskutovaná oprava Malostranského náměstí vyjde na 100 milionů 17.9.2015
Jak bude vypadat Malostranské náměstí? Architektonická soutěž zná vítěze 22.9.2014
Návrhy na rekonstrukci Malostranského náměstí jsou na webu 10.10.2014
Malostranské náměstí v Praze už nebude parkovištěm 20.6.2014

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz