Revitalizace Velkého kina ve Zlíně

Revitalizace Velkého kina ve Zlíně

(5. 12. 2019) Soutěž na úpravy zlínského Velkého kina začne prohlídkou

 
 
 
 

Revitalizace Velkého kina ve Zlíně

(ČTK) - Soutěž na úpravy zlínského Velkého kina začne v pátek úvodním workshopem, kde si účastníci prohlédnou prostory kina. Novinářům to řekl primátor Jiří Korec (ANO). Památkově chráněné Velké kino, které postavila v roce 1932 firma Baťa, je kvůli problémům se statikou od března 2016 zavřené.

Soutěž bude mít podobu takzvaného soutěžního dialogu
. "Soutěžní dialog je sice složitější a časově náročnější než klasická soutěž o návrh, jedná se však o otevřenější postup, který umožní porotě v průběhu soutěže aktivně zasahovat do podoby návrhu. Chtěli jsme také otevřít možnost, aby se mohli snadněji zapojit i zahraniční zájemci," uvedl Korec.

Zájem o soutěž byl podle vedení radnice velký, přišly desítky přihlášek. Do finále postoupilo šest týmů včetně zahraničních, vybíralo se na základě referencí. Všichni přihlášení dělali rekonstrukci významné veřejné stavby. "Jsou to erudované ateliéry, které dělaly velké zakázky, mnohdy miliardové stavby," uvedl primátorův náměstek Pavel Brada (ANO).

"Účastníci soutěžního dialogu si budou moci Velké kino prohlédnout za účasti statiků, kteří vykonávali průzkum. Také absolvují přednášku ohledně kunsthistorických souvislostí a seznámí se s kritérii památkové ochrany, které bude vyžadovat Národní památkový ústav," uvedl primátorův náměstek Miroslav Adámek (STAN). Své představy k budoucímu využití sdělí také zástupci Kongresového centra a zlínského filmového festivalu.

V porotě soutěžního dialogu usednou kromě zástupců města také odborníci, belgický architekt Pierre Hebbelinck, teoretik architektury Vladimír Šlapeta, slovenský architekt Martin Jančok, zlínská architektka Jitka Ressová a kunsthistorička Jana Kostelecká. Vítěz by měl být znám příští rok v září.

Náklady na soutěžní dialog včetně externí administrace i odměny soutěžícím týmům jsou téměř pět milionů korun. Náklady na rekonstrukci kina se odhadují na 250 milionů korun. V zadávacích podmínkách soutěže je zachování kinosálu a doplnění dalších funkcí. Zvažovalo se například vytvoření muzea kinematografie. Je také potřeba zvětšit zázemí.

Budova utrpěla několik zásahů při bombardování Zlína na sklonku druhé světové války. Při pozdějších přestavbách bylo neúměrně zvýšeno zatížení nosné konstrukce, do které bylo navíc neodborně zasahováno. Úvodní kapacita hlediště dosahovala až 2270 míst, postupně byla snížena na nynějších 1010 sedadel, šlo o největší kinosál s celoročním provozem v republice.

Doplněno Stavbaweb:
Předmětem soutěže je revitalizace objektu Velkého kina ve Zlíně navrženého architektem Františkem Lydie Gahurou a postaveného firmou Baťa v roce 1933. Ve své době šlo o největší biograf v tehdejším Československu, s počtem 2270 míst pro diváky. Záměrem soutěže je vytvoření podmínek pro kino v optice potřeb města 21.století.
Externím administrátorem soutěžního dialogu je společnost Moba studio.
ČKA: Velké kino moderního Zlína

Související články:
Soutěž na rekonstrukci Velkého kina ve Zlíně  13.9.2019

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

6. 8. 2020 16:56:21

Re: Nový koncertní sál v Ostravě

Byť to bude vypadat trochu přízemně, ale nemohu najít investiční náklady. Mělo by to být 2 mld. Kč. Jistě díky dobrému rattingu, jak nám sděluje primátor, si město může dovolit dost vysoké půjčky, zejména když uvážíme, že mezi investice s účastní rozpočtu města patří i parkovací plochy P+R, nový kampus-dílčí sportovně vzdělávací areál Ostravské Univerzity na Černé louce, stavba Černé kostky (technická knihovna) naproti Domu kultury v podzemními parkovišti a postupná modernizace tramvajových tratí v celém obvodu města s dodávkou nových švýcarských tramvajových souprav (jsou skvělé). Zatím jsem nečetl souhrnný investiční plán na příští roky s tím, jak se budou tyto úvěry splácet, a jak jsou plánovány příjmy města. Jak se s tímto neúplným výčtem (chybí několik miliardových akcí pro sport a další společenské účely, např. v Krásném Poli nebo v bývalém areálu Ostravské rafinérie u Fifejd) velkých akcí porovná pokus prosadit tragické prodloužení tramvajové trati od Slovanu kolem Duhy až ke Globusu a s tratí kolidující projektově rozpracovaný Severní spoj od D1 do Poruby. To nemá veřejnost tušení. A má ho Magistrát, tedy ambiciózní primátor? Není už postaveno nebo nachystáno dost památníků, které nám budou jeho "Macurovskou éru "vlády nad městem navždy připomínat? Musí to vše snad i dobré, co napáchal, zhatit jednou zbytečnou investicí i proti potřebám města a proti zásadnímu nesouhlasu dotčených městských obvodů v Porubě? I za cenu obrovského zadlužení města na roky dopředu? Doufám, že ho okolnosti včas zastaví, aby přestal vyhazovat peníze města na předem ztracenou a jasně hloupou akci, jako je tato tramvajová trať ke Globusu skrz plně urbanizované a přírodně skvěle stabilizované prostředí 3 městských obvodů! Jediným motivem k rozjetí této monstrakce v roce 2017 byl dnes již propadlý příslib 1,5 mld. Kč z evropských fondů. Dnes to hodlá primátor financovat jinak, ale možná sám neví, jak. Osobně si myslím, že ten záměr bude nakonec zrušen. Investovaných 30 až 40 milionů Kč do přípravy stavby město hravě odepíše. To jsou přece drobné proti již výše uvedeným stavbám.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz