Rigips slaví 30 let na trhu

Rigips slaví 30 let na trhu

(24. 11. 2021) První sádrokartonová deska Rigips sjela z výrobní linky v roce 1999

   
 
 
 
 

Rigips slaví 30 let na trhu

Přesně před třiceti lety vznikla společnost Rigips, která je dnes součástí nadnárodního koncernu Saint-Gobain, lídra na trhu se stavebními materiály. První sádrokartonová deska Rigips sjela z výrobní linky v roce 1999. K dnešnímu dni se vyrobilo v závodě v Horních Počaplech už 300 milionů metrů sádrokartonu. Jde přitom jak o klasické SDK desky, tak o speciální desky s nejrůznějšími vlastnostmi a další stavební produkty. V Česku Rigips zaměstnává 112 lidí a snaží se být dobrým partnerem nejen velkým stavebním firmám, ale i jednotlivým zákazníkům, stavbařům, řemeslníkům a kutilům.

Společnost Rigips, s.r.o. byla založena v roce 1991, základní kámen továrny v Horních Počaplech byl položen 30. října 1997. Místo pro stavbu bylo zvoleno především kvůli strategické blízkosti k mělnické elektrárně, která díky odsiřování závodu dodává základní surovinu pro výrobu – energosádrovec. Od samého začátku svého provozu závod disponuje jedinou linkou – ta prošla různými obměnami a úpravami. Linka je v nepřetržitém provozu, odstávky má plánované jednou týdně.

V současnosti se v závodu v Horních Počaplech nevyrábí pouze standardní sádrokarton, ale i speciální desky s důrazem na nejrůznější vlastnosti – vysokopevnostní, impregnované, protipožární, akustické i konstrukční. Tím Rigips zásadně přispívá k možnostem využití tohoto materiálu. Kromě toho nabízí také podhledové systémy, omítky, štěrky, pásky, tmely a veškeré příslušenství suché výstavby. Všechny produkty jsou vyrobeny z ekologicky nezávadných surovin, jsou recyklovatelné a nezatěžují životní prostředí. Takovou zajímavostí pak je, že z výrobní linky v roce 2011 sjela také nejdelší sádrokartonová deska na světě o délce 12,050 metrů a šířce 1 250 mm. Díky tomu se Rigips zapsal do Guinessovy knihy rekordů.

A protože je při výrobě sádrokartonu spotřebováno hodně papíru, dbá společnost Rigips na to, aby minimálně 90 % této suroviny pocházelo z recyklátu. Za posledních 22 let závod svou firemní environmentální politikou ušetřil 526 000 stromů. Intenzivně se už několik let také věnuje programu World Class Manufacturing, v rámci nějž získal Rigips bronzové a stříbrné ocenění.

Od roku 2007 je Rigips součástí nadnárodního koncernu Saint-Gobain, jedné z nejstarších firem na světě, která na světových trzích doložitelně působí od roku 1665. „Naším cílem je i v následujících letech usilovat o to, aby značka Rigips zůstala synonymem kvality, pokroku a inovací v oblasti suché vnitřní výstavby,“ uzavírá ředitel divize Rigips Nikola Hoffmann. 

Rigips v číslech

- Má 1 výrobní závod v ČR, a to v Horních Počaplech u Mělníka.
- Již 14 let funguje pod křídly nadnárodní společnosti Saint-Gobain.
- Divize zaměstnává 112 lidí, z toho 23 žen. Celkem 70 zaměstnanců pracuje ve výrobě a logistice v Horních Počaplech.
- Kdybychom veškerý papír, který během provozu v závodu Rigips spotřebovali na výrobu, omotali kolem zeměkoule, omotali bychom ji více než 15,5x.
- Minimálně 90 % tohoto papíru pochází z recyklátu.
- V současné době Rigips používá 6 barev papíru: béžovou, zelenou, růžovou, modrou, šedou a se speciálním potiskem.
- Od roku 2013 vyrábí i desky, u nichž je papír nahrazen skelnou rohoží. Z doposud spotřebované skelné rohože by vyložili chodník z Prahy až na Šalamounovy ostrovy, popř. na jih Australského kontinentu – tedy chodník o délce zhruba 14 700 km.
- Za posledních 22 let ušetřili minimálně 526 000 stromů. Používáním papíru z recyklátu na výrobu sádrokartonových desek či politikou prodeje zboží na vratných paletách dokázali zachránit na 90 000 stromů před pokácením, což představuje les o rozloze přibližně 1 315 hektarů.

podle podkladů společnosti Saint-Gobain, divize Rigips

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

21. 9. 2022 15:24:41

Re: Tři nové koncertní síně

Veřejnost chápe pohnutky představitelů, kteří myslí, že mají pravdu. Otázka vytápění i chlazení těchto stavebních obrů v dnešních souvislostech ovšem nezmínil nikdo. Stavebními materiály lze jistě mnohé ovlivnit. Co ale bude jinak, jsou náklady na vybudování něčeho, co je jen kabátkem městského prostoru. O účelnosti tohoto zařízení v této době lze však polemizovat. Kromě provozních nákladů, které dnes nikdo nedokáže propočítat, jde o celkové investiční zátěži zejména Ostravy v celé šíři všech záměrů. Za primátora Macury investice skokově narůstají. Přitom není nikde prezentováno, tedy pro veřejnost, co to znamená pro splácení dluhů, které takto vznikají. V dnešní době obřího nárůstu zadlužení státního rozpočtu a podobně u měst jeto poměrně velká drzost vůči občanům města. Těch se to také svým způsobem bude týkat. Mj. zdražováním služeb, dopravy, úklidu, odvozu odpadů, správních poplatků předepisovaných městem. Není tady něco hodně v nepořádku, Povýšené vystupování Macury vůči jiným politikům i občanům je varováním, že c čele města stojí někdo s velmi pochybným charakterem a zcela povadlou mravností. Kupodivu to zastupitelům nevadí. Nebo mlčí protože se bojí o sebe, své pozice nebo zdraví? Víme přece, jak dominující politici jednají. Po celou dobu lidské moderní civilizace. U tohoto primátora jsem s jist, že se nedá ničím zastavit. Doufám, že se bude jednou zpovídat jinde, o tom, co se tu roky děje za jeho vedení města, ne jen před zastupiteli, které ponížil na pouhé držáky mandátů.

2. 9. 2022 23:12:28

Re: Věcná novela nového stavebního zákona

Zaujalo mě tvrzení, že "vláda není schopná prosadit změny, které by posílily pravomoci obcí v oblasti územního plánování" a že je to vinou pořizovatelů. To je přece úplný nesmysl. Vždyť už dnes jsou to obce, které si vybírají pořizovatele a které schvalují každou fázi pořizovacího procesu. A jestli si stěžují na pořizovatele, tak je to stejné, jako by si majitel firmy stěžoval na zákon, když má problémy se svým zaměstnancem. Pokud mají smlouvu, tak ji mohou zrušit a vybrat si jiného. A pokud ji zrušit nemohou, tak je to jejich vina, že ji mají špatnou. Vždy to ale mají ve svých rukách. Nechápu, jaké pravomoci by chtěli posilovat. Pak je tu ale téma, které je v podmínkách státní správy těžko představitelná. Že by se různí pracovníci jednotlivých dotčených orgánů ke každému záměru dokázali ve stejnou dobu sejít a dohadovali se, kdo o kolik může ze svého zákona ustoupit? Žádný úředník si nedovolí říct, že nějakou část zákona není nutné dodržet. A ani organizačně to nemůže fungovat. Ty lidi přece neřeší jen společné záměry, nemusí mít stejnou pracovní dobu nebo pracovní úvazky - a pak tu jsou ještě nemoci a dovolené a když máte na úřadu pro některé agendy jednoho pracovníka, tak by stáli všichni. Nevěřím. že by to mohlo nějak efektivně fungovat, I když by se mi taková kolektivní práce líbila.

 
© 2007–2021 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz