Rodinný dům Košinova

Rodinný dům Košinova

Košinova ulice, Brno

(5. 12. 2019) Mimosa architekti

   
 
 
 
 

Rodinný dům Košinova

Dům je dalším dílkem do pestré mozaiky ulice, tvořené směsicí objektů různých barev, tvarů a velikostí, jejichž jediným pojítkem je uliční čára – což vlastně stačí. Plocha k „vyplnění“ domem tak byla v podstatě dána. Z východu uliční čárou, ze západu linií zahradní fasády sousedního objektu, ve zbylých dvou směrech štíty sousedních domů.
Větší hloubku stavby založenou na těchto návaznostech jsme využili k vytvoření polosoukromého venkovního prostoru v patře a zapuštěné kryté terasy v přízemí, navazující na hlavní obytný prostor. Těmito „výkusy“ z hmoty domu a umístěním schodiště v jeho středu je prosvětlena hlubší dispozice přízemí.
Do uličního prostoru se dům uzavírá, s výjimkou vstupních dveří a garážových vrat. Vstup zdůrazňuje šikmý zářez do hmoty objektu, který jej současně kryje před deštěm. Za perforovanou ocelovou stěnou držící uliční čáru se v patře skrývá venkovní prostor umožňující velkorysá prosklení pokoje i koupelny orientované do ulice bez ztráty soukromí. I místnosti směřované do ulice tak mají svůj „kus venku“. Venkovní plocha může být zahradou nebo hrací plochou dle preferencí obyvatel domu.
Obytnou částí v přízemí a třemi pokoji v patře se dům otevírá západním směrem do zahrady.
Barevně neutrální ladění ponechává volné pole pro dotvoření domu jeho obyvatelům. Bílé plochy doplňují černé kovové prvky v podobě hliníkových oken, kování, ocelových sítí zábradlí a dalších interiérových prvků.

Autorská zpráva
Foto: Jaroslav Hejzlar

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Novostavby

Dokončení

2018

Komentáře ke článku

 
 
 
 

6. 12. 2019 11:10:12. Re: Rodinný dům Košinova. Jitka
6. 12. 2019 12:36:18. Re: Re: Rodinný dům Košinova. Martin Václavů
6. 12. 2019 17:09:20. Re: Re: Rodinný dům Košinova. arch

9. 12. 2019 11:22:57. Re: Rodinný dům Košinova. Daniel

18. 12. 2019 18:42:53. Re: Rodinný dům Košinova. Marek

 
 
 
 

6. 12. 2019 11:10:12. Re: Rodinný dům Košinova. Jitka

  Snažím se být tolerantní, ale tohle že je dodržení stavební čáry? Nesahá k ní ani střecha ani obvodová zeď, je to jen plot/zábradlí balkónu. Vlk se nažral a koza zůstala celá.

6. 12. 2019 12:36:18. Re: Re: Rodinný dům Košinova. Martin Václavů

  To je ukázkové dodržení uliční čáry. Objekt na hranici pozemku a na hranici pozemku není pouze to co protíná fyzicky terén ale i to co je nad terénem např. předsazené patro, balkon, arkýř. V tomto případě je část 1.NP zapuštěna a tím je elegantně vyřešený vstup. Uliční čára je dodržené.

6. 12. 2019 17:09:20. Re: Re: Rodinný dům Košinova. arch

  presne tak, vlk se nazral a koza je cela, ale v tom dobrem. Pozadavek dodrzeni ulicni cary je hlavne proto, aby se chranil, tvoril a doplnil ulicni prostor, coz se v tomhle pripade podarilo. Ze za tou ulicni fasadou architekt uskakuje, je chytre reseni tohodle navrhu. (na muj vkus jsou sice pouzite trochu agresivni materialy, podle me by mel byt architekt pokornejsi a citlivejsi k mistu, ale coz, to uz je vec nazoru)

9. 12. 2019 11:22:57. Re: Rodinný dům Košinova. Daniel

  Nápad perfektní, bohužel chybí cit pro detail i použité materiály. I při zachování základního nápadu mohl vzniknout skvělý dům, který by krásně zapadl, tady z nějakého záhadného důvodu je zvolené, navzdory proklamacím, kontrastní řešení, které ale nefunguje dobře. To bych raději viděl nějaký úlet, ale s větším citem. Tady se mířilo na cíl, ale cíl se s přehledem minul.

18. 12. 2019 18:42:53. Re: Rodinný dům Košinova. Marek

  Uliční čára - budiž. Ale stavba je arogantní k okolní zástavbě bytových domů . Rodinný dům se blíží použitými materiály i tvarem více např. autoservisu .

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz