Rodinný dům na Kojetíně
Kojetín u Nového Jičína
(27. 10. 2020) Kamil Mrva Architects
Rodinný dům na Kojetíně
V roce
2006 koupil Radek Leskovjan, grafik a designér značky UAX!, pozemek uprostřed
Kojetína u Nového Jičína. Na kraji parcely o velikosti 4 300 metrů čtverečních
stála pobořená kamenná stěna hospodářského stavení. Nejprve na pozemku vznikl
obytný ateliér později přibyla přístavba, která je s původní stodolou propojena
proskleným krčkem a tvoří tak moderní bydlení, které si zaslouží pozornost.
„Historie
domu se píše od roku 1862. Zjistili jsme to z pískovcové desky umístěné na stodole,“
vysvětluje designér. „Jednalo se o jeden z prvních domů v obci. Našel jsem
na něm původní pískovcovou desku z roku 1862, kde je dobovou češtinou vytesaný
nápis - Léta Páně 1862 postavil František Hrachovec, představitel významného
Křetínského rodu. Stavení však v 90. letech vyhořelo, a ze stodoly zmizel
krov.“
Architekt
Kamil Mrva se po více než deseti letech od prvního projektu na Kojetíně pustil
do další části stavby. „Úkol to nebyl jednoduchý díky unikátní stavbě domu ve
staré stodole, který získal již několik architektonických ocenění a nominací.
Dům má doslova nadnárodní záběr a psalo se o něm v řadě odborných médií o
architektuře a designu po celém světě. Časopis Dolce Vita jej v roce 2009
dokonce vyhlásil za nejlepší dům roku,“ popisuje architekt.
Pro nové
zadání vznikly tři různé studie. „Z nich jsme nakonec vybrali železobetonový
skelet a dům zasazený do svahu. Zadání znělo: Udělejme dva pokoje s koupelnou a
šatnou a krátkým parkovištěm tak, aby to byly dva domy a aby se navzájem
respektovaly,“ přibližuje Mrva, který na projektu spolupracoval s Václavem
Kociánem.
Přestože
architekti jako ústřední konstrukční materiál stavby použili pohledový beton EASYCRETE® od společnosti Českomoravský beton, z něhož je celá přístavba odlitá, není objekt nijak výstřední.
Naopak, vzhled domu je i díky velkým oknům svěží a moderní a přirozeně zapadá
do okolní krajiny i díky přiznaným kamenným zdem.
Na interiéru
se kromě jiných podílela i designérka Blanka Karhanová. I jejím cílem bylo
postavit dům, který poskytne rodině dostatek soukromí a bude uzavřený do sebe.
„Při pohledu zvenčí se dům jeví tak, že jím prostupuje příroda. Všechno je
přirozené a čisté. Stejně tak probíhá i výsadba rostlin, okrasných keřů a
stromů, která využívá jen druhy rostoucí v okolí, aby šlo o dokonalé splynutí
s okolní přírodou,“ vysvětluje Leskovjan.
Pohyb
Moderní
architekturu stavby doplňuje i vnitřní zařízení a interiér domu, který přesně
odpovídá rukopisu značky UAX!. „Nejde tolik o to, z jak luxusních a
známých značek se interiér skládá, ale spíš o jeho atmosféru a jednotlivé
detaily. Jeho volná plocha je jako šachovnice, na které jsem rozehrál hru
s figurami o každý volný centimetr. Spolupracoval jsem přitom hlavně
s tuzemskými výrobci,“ popisuje Leskovjan.
Celým domem
prostupuje pohyb, který vytvářejí světla a stíny, které domem
v jednotlivých částech dne i noci procházejí. „Budovy stojí
v bezprostřední blízkosti stromů, s jejichž větvemi hýbe vítr a ten
zase láme sluneční svit,“ vysvětluje designér.
Pozemku na
Kojetíně totiž dominují statné, 160 let staré lípy. „Dále je to švestkový sad,
který je obklopený dalšími stromy. Na místě jsme navíc vysadili další stromořadí
– sad jsme rozšířili o šest ovocných stromů, dva ořechy, tři javory a osiky a
tři více kmenné habry. Nevytvářeli jsme tedy novou zahradu, ale spíše jsme tu
stávající naladili na okolní přírodu,“ říká Leskovjan.
Na co
architekti kladli důraz při návrhu řešení? Architekt Kamil Mrva v této
souvislosti zmiňuje: „Za mě je největší důraz samotná parcela, to místo – nádherné
s výhledem na panorama kopců, kde bylo zapotřebí vytvořit něco, co zároveň
určí žití venku, tzv. vytvoření určitého rodinného, nebo relaxačního atria.
Snahou bylo nový objekt zapojit do terénu a zároveň si vytvořit soukromí od
přístupu cesty, a tím si parcelu opticky uzavřít.“
Architektura
v betonu
Materiál pro
betonový skelet domu měla na starosti betonárna v Novém Jičíně společnosti Českomoravský beton,
která se mimo jiné dlouhodobě zajímá o současné trendy betonového stavitelství
v české architektuře pod hlavičkou svého projektu „Architektura v betonu“.
„Když jsme s
Kamilem Mrvou a stavební společností PROBI z Hranic na Moravě představili
projekt domu zástupcům společnosti Českomoravský beton, tak je tento projekt
nadchl a rozhodl se, že zde mimo jiné natočí další díl videodokumentu
Architektura v betonu, tedy jak nejlépe využívat jejich beton v soudobé
architektuře,“ prozrazuje Leskovjan s tím, že jeho stavbě pak v betonárně
věnovali „speciální péči“. „Po dobu stavby jsme nad zakázkou měli odborný
dohled a při každém lití kontrolovali jejich technologové betonovou směs. A tak
díky této péči dnes pohledový beton vypadá tak úžasně a čistě,“ zdůrazňuje.
Českomoravský
beton společně s ArchTV uvádí příběh věnovaný domu na výjimečném místě s
netradičním řešením a použitím moderních materiálů s respektem k dnešním
požadavkům na bydlení. Přijměte pozvání formou rozhovoru s architektem doc.
Ing. arch. Kamilem Mrvou, Ph.D. a investorem Radkem Leskovjanem, a nechte se
unést atmosférou, jak z původního stavení z roku 1862 vznikl fascinující
rodinný dům respektující současné trendy bydlení a soudobé architektury.
Pohledem investora a architekta se dozvíte souvislosti od zrodu myšlenky, až k
samotné realizaci domu.
Autoři: Kamil Mrva Architects, UAX! Radek Leskovjan a Jan Veselý, Českomoravský beton, a. s.
podle podkladů společnosti Českomoravský beton a studia UAX!
Foto: Lukáš Pelech
Základní informace o objektu
Kategorie
Novostavby
Dokončení
2018
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

21. 2. 2021 20:32:57
Re: Petřínská rozhledna
Já jsem to nýtoval v roce 2000.
21. 2. 2021 19:46:51
Re: PROČ PODPOROVAT NADNÁRODNÍ MONOPOLY???.
Dobrý den, těší nás Váš zájem o přednášku. Uvědomujeme si, že ne všichni požívají sociální sítě, proto bude přednáška ke zhlédnutí také na našem kanálu youtube a později na našem webu: www.kruh.info. S pozdravem Kruh
21. 2. 2021 19:44:11
Re: Re: KRUH 2021: Dialogy na FB.
Dobrý den, těší nás Váš zájem o přednášku. Ta bude ke zpětnému zhlédnutí poté jak na našem kanálu youtube, tak na našem webu: www.kruh.info. S pozdravem Kruh
20. 2. 2021 21:46:49
Re: Obnova interiéru kostola Panny Márie Snežnej
Je úžasné, jak příjemně působí v klasické dispozici kostela pro nás nezvyklé čistě bílé provedení stěn a oken. Vyvolává to ve mně stejný pocit úžasu, jaký jsem měla kdysi dávno, když jsem jezdila s rodiči po vlastech českých a po spoustě klasických tmavých kostelů jsme vešli do jednoho, který byl také takhle světlý. Škoda, už nevím, kde to bylo.
20. 2. 2021 21:21:11
Re: Věčná loviště
Tak tenhle nápad se mi líbí. Jak nové využití bunkru, tak i ta zrcadlová stěna. Snad ujde pozornosti vandalů.
18. 2. 2021 23:57:03
PROČ PODPOROVAT NADNÁRODNÍ MONOPOLY???
Dobrý den, nemůžete přednášky vysílat prostřednictvím nějakého veřejně dostupného kanálu? Podpora internetových monopolů nedává smysl! VRAŤTE VEŘEJNÉMU PROSTORU, CO MU NÁLEŽÍ!!!
18. 2. 2021 18:13:06
Re: Projekt Vltavské filharmonie pokračuje
Velice si přeji krásnou budovu s výbornou akustikou, která je schopná srovnávat se s milovaným Rudolfinem. Mám ale obavy, že to bude zase hranatý předimenzovaný kvádr a na akustice se ušetří.
18. 2. 2021 18:13:06
Re: Projekt Vltavské filharmonie pokračuje
Velice si přeji krásnou budovu s výbornou akustikou, která je schopná srovnávat se s milovaným Rudolfinem. Mám ale obavy, že to bude zase hranatý předimenzovaný kvádr a na akustice se ušetří.
18. 2. 2021 18:07:07
Re: KRUH 2021: Dialogy na FB
Dobrý den. Nechci být na sociálních sítích. Ráda bych se zúčastnila vašich přednášek. Je to možné mimo FB? Děkuji. Kateřina Adámková , ing.arch. aka.architekt@gmail.com
18. 2. 2021 18:07:06
Re: KRUH 2021: Dialogy na FB
Dobrý den. Nechci být na sociálních sítích. Ráda bych se zúčastnila vašich přednášek. Je to možné mimo FB? Děkuji. Kateřina Adámková , ing.arch. aka.architekt@gmail.com
17. 2. 2021 09:22:57
Re: Projekt Vltavské filharmonie pokračuje
Ackoliv jsem se narodil "hned vedle" (na Stvanici) tak polohu uvazovane stavby povazuji za ponekud nestastnou. Je to jaksi bokem, jiz "mimo Prahu". Vyrustaje na Vinohradech, na Flore, moje maminka vzdy jela "dolu, do Prahy". Tady teda spise "pres most, do Prahy". Vsak take tam, hned za mostem a "uz v Praze" je a stale jeste od bolseviku zbouraneho nadrazi, nezacelena rana, vcetne te tam koncici"magistraly", volajici po zakryti. A nebo predmosti Stefanikova mostu, polohou odpovidajici Narodnimu divadlu. Take na "velmi stistnenem" staveniti (kdyby tam ten flicek dnes byl volny, tak by take nikoho nenapadlo tam stavet divadlo).
16. 2. 2021 18:21:49
Re: Villa Sophia
Paráda. Je fajn, že někdo, kdo má dost peněz, je vrazí do takové stavby.
16. 2. 2021 15:11:23
Re: Projekt Vltavské filharmonie pokračuje
Jak jsem již v roce 2017 poznamenal, výborný nápad. Voda je démon města a kolem je třeba soustřeďovat zajímavé stavby. Jenom se zase obávám systému a stylu soutěže!!! Příliš komplikované zadání, příliš věci, které se bude požadovat vyřešit najednou, příliš ,příliš, příliš všeho. Taková záležitost musí jednoznačně vyplynout z prostoru a hmoty a vztahů k okolí. To je vždy pro architekturu určující!
4. 2. 2021 14:19:55
Rozhledna pod kopcem
Proč je "vyhlídka" min. 40m pod vrcholem Holedné, přes který není vidět? Točité schody na takovou výšku bez mezipodesty nejsou pro každého, nehledě na to, že se na nich dost blbě vyhýbá :-/ Architektonické i konstrukční řešení jsou konvenční, prakticky bez nápadu. Díky za každou novou rozhlednu, ale tahle se mou nejoblíbenější určitě nestane.
3. 2. 2021 23:51:00
Re: RK 17
Milí přátelé v redakci, zkroťte si toho šotka v mapách. Tentokrát vám posadil dům na Karlův most. :-)
29. 1. 2021 18:41:57
Re: Chytremapy.cz nově ukazují rozsáhlé možnosti aplikace GisOnl...
Fakt pěkný. Má to jenom jednu malinkou chybku. Očekával bych, že podobná aplikace bude přístupná veřejně a zdarma pro celou republiku, například prostřednictvím portálu geoportal.gov.cz. Ten většinu uvedených funkcí sice nabízí, ale kombinace s "panoramou" či "streetview" a s dalšími informacemi o objektech či věcných břemenech tam chybí, zatímco zde to je skutečně vše. (Jistě, dalo by se pokračovat a mít na jednom místě ke všemu již publikovanému ještě např. podrobnou geologickou mapu ČR, která má zase svůj samostatný portál, a patrně by někoho napadly další mapové vrstvy, zrovna jsem si vzpomněl - máme další portál s historickými mapami, jojo....) Proč to píšu? Chápu, že Top Gis je komerční firma a že musí vydělávat, to je v pořádku. Na druhou stranu je mi nesmírně líto, že existuje již tolik různých mapových portálu, vzájemně se různě překrývajících či duplikujících svými daty a službami. Je to nepřehledné a nemůžu se zbavit silného pocitu mrhání lidskou prací a umem. V moderním statě 3. tisíciletí bych čekal nějaký partnerský projekt státu a soukromých subjektů, který by sjednotil všechna data pro "chytrou mapu ČR" na jednom místě a ta pak poskytl veřejnosti z velké části zdarma, s možností např. připlatit si za některé již velmi specifické vrstvy a informace. Tak by se to líbilo mně jako uživateli i jako občanovi. :)
29. 1. 2021 12:22:00
Re: Re: Trendy, vývoj, mezinárodní spolupráce v památkové péči a...
Dobrý den, pořadatel uvádí, že přihlášeným účastníkům bude před zahájením konference zaslán Zoom link pro sledování.
29. 1. 2021 11:55:27
Re: Trendy, vývoj, mezinárodní spolupráce v památkové péči a res...
Dobrý den, jak je možné se virtuálně zúčastnit...pošlete link? Předem děkuji
28. 1. 2021 09:53:16
Re: Re: Revitalizace pražských náplavek.
Děkujeme za upozornění, mapu asi zadával redakční šotek :-)
27. 1. 2021 17:32:42
Re: Revitalizace pražských náplavek
S tou mapou to myslíte vážně nebo jen zkoušíte čtenáře? Revitalizace náplavek na náměstí Míru :-) .