Rodinný dům v Olomouci

Rodinný dům v Olomouci

(31. 8. 2015) Rodinný dům ve tvaru písmene U se světlým vnitřním dvorem

   
 
 
 
 

Rodinný dům v Olomouci

V Olomouci vytvořily kanceláře JVArchitekt (Jiří Vokřál) a KAMKAB!NET (Hana Horáková) individuální rodinný dům. Jednopatrová budova nabízí svým obyvatelům vysokou míru soukromí i přes své otevřené uspořádání. V druhé fázi stavby má komplex doplnit vedlejší budova s bazénem.

Místo: Olomouc

Spolupráce: Radim Horák, Filip Balcar 
Autorka zahradních úprav: Eva Wagnerová 
Projekt: 2011-2012Realizace: 2012-2014
Zastavěná plocha: 362 m2
Obestavěný prostor: 1309 m3

Kompetence firmy Sto
Minerální hladká stěrka (StoLook Veneziano)
Polyuretanová podlahová stěrka (StoPur)

Realizační firma: Průmyslové podlahy Ševčík, Kunovice
Foto: Lukáš Němeček

Na prostorném pozemku navrhla kancelář JVArchitekt rodinný dům ve tvaru písmene U se světlým vnitřním dvorem, který má být ve druhé stavební fázi doplněn o nový blok. Světle omítnuté fasády s plastickou lineární strukturou a širokou, odsazenou hranou atiky zdůrazňují horizontální vyznění této jednopatrové stavby. Do budovy se vstupuje z východní části, ve které je umístěna domovní technika a pracovna. V severní části se nachází kromě zasunuté ložnice i hlavní obývací prostor, který směřuje plošným prosklením do zeleného vnitřního dvora. V navazujícím západním traktu navrhli architekti tři dětské pokoje, které se otevírají do zadní části zahrady společnou prostornou terasou. Chodba, která vede kolem ložnice rodičů, spojuje zónu dětských pokojů s obývacím prostorem. Zde nechali architekti do zdi z pohledového betonu zapustit v pravidelných rozestupech kulaté skleněné prvky, rámované kruhy z nerezové oceli, které v interiéru vytvářejí výrazné světelné body. V interiéru domu dominují bílé plochy a dřevo vestaveb, dveří a nábytku.
podle podkladů společnosti Sto


Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Novostavby

  Výrobci/dodavatelé

Čestlice 271

251 70 Dobřejovice

Telefon +420 225 996 311

info.cz@stoeu.com

http://www.sto.cz

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz