Rodinný dům Veleslavín
Praha 6
(16. 11. 2020) Kryštof
Štulc
Rodinný dům Veleslavín
Původní
dům stál ve zbytcích dělnické kolonie, měl tudíž typické vlastnosti dělnického
domku – byl malý, nízký, vlhký a špatně postavený. Dlouhodobé zanedbávání se na
něm tím pádem podepsalo více než na jiných domech a bylo třeba jej kompletně rekonstruovat.
K návrhu jsme ale přistupovali tak, jako kdybychom ho navrhovali úplně
znova.
Krátký
a zjednodušený výlet do teorie architektury: Archetyp klasického domu je kvádr,
na který je posazená s přesahy sedlová střecha. Přechod domu a střechy většinou
řeší římsa, samotný dům je z jiného materiálu než střecha. Modernější
interpretace tohoto archetypu zjednodušuje vše, co se dá – střecha je bez
přesahu, plynule vystupuje z hmoty domu tak, že přirozeně chybí i římsa. Dům i
střecha mají jednotný materiál a stavba se snaží vypadat co nejvíce jako jedna
hmota. Zde je ale kámen úrazu – buď je střecha skutečně ve stejném materiálu a
pak je materiál nelogicky použitý buď na domě, nebo na střeše. Nebo je střecha
jiná než dům a materiálová logika zde funguje, ale zase střecha je najednou
dost oddělená od domu. My tyto dva pohledy, tradiční i moderní, kombinujeme.
Dům jsme zbavili všech parazitních přístaveb a přístavků a ostatních zbytečných prvků, jako byly různé římsy, ostění nebo okapy. Zůstala tak čistá, na dřeň oholená hladká hmota klasického obdélníkového českého domu se sedlovou střechou. Aby zůstala jednoduchá a „neukecaná“ a rozpočet realistický, ale dům měl přitom ducha, založili jsme celý vtip jeho vnějšího výrazu na jednoduchém prvku, který se ale výrazně uplatňuje. Zaoblili jsme nároží do ulice a římsu pod střechou do zahrady. Samozřejmě je možné zaoblit kde co, ale zjistili jsme, že tato dvě místa nám ke štěstí úplně stačí. Pěkné na zaoblení je, že je to vlastně tradiční městský prvek, jen se chvíli nepoužíval a my ho teď používáme jinak. Zaoblení nároží dům změkčuje a dává mu krásný, hladký tvar. Dům do ulice „netrčí“. Zaoblení pod střechou je ještě mnohem zábavnější – vlastně funguje tak, jako dříve fungovala římsa, i když to dělá úplně jiným způsobem. Nemusíme tedy řešit klasické dilema materiálu střechy. Střecha může pořád vypadat jako střecha a mít logický materiál pro střechu. Dům se tím ale zároveň povedlo udělat jako jednoduchou hladkou hmotu bez jakýchkoliv detailů. K podpoření efektu jsme použili i různé technické finty jako zaatikový žlab, minimální oplechování, skryté svody nebo „náhodně“ rozházená různě velká okna. Ale to už jsou vlastně jen designové detaily. Sice důležité, ale detaily. Zaoblení se pak ještě jednou opakuje v menším měřítku u ostění důležitých otvorů jako je vjezd do garáže, hlavní vstup a prosklená stěna do zahrady. Tím dostaly tyto jinak velké tupé plochy detail.
Malá přístavba je záměrně jen obyčejný kvádr s minimem detailů, obložený stejným kamenem jako plot. Působí tak, že je ve skutečnosti spíše plotem než přístavkem. Na přístavek navazuje kamenný plot s vetknutými kamennými deskami jako schodištěm na zeleninovou zahrádku na přístavku. Plot pokračuje jako kombinace živého habrového plotu se skládanou kamennou zdí. Schody zároveň kryjí prostor pro dříví, výtok vody na zahradu apod.
Velký obývací prostor v přízemí jsme částečně otevřeli až po střechu a kuchyňský kout. Obývací pokoj se volně přelévá nad garáž, nad kterou je oddechové sezení a pracovna. Velká část stěny do zahrady je prosklená s velikými posuvnými dveřmi. Obytný prostor a zahrada se tak prolínají přes terasu. Celou stěnu místnosti tvoří nábytek, který v sobě obsahuje knihovnu, krb, TV a úložné prostory. Zároveň se a po něm jako po schodech chodí na vyvýšené „pódium“. Kromě klasických servisních místností, jako je zádveří se šatnou, koupelna a technická místnost je v přízemí také ložnice rodičů s francouzským oknem do zahrady. Celé přízemí tak funguje bezbariérově. Dva dětské pokoje a malá koupelna jsou v podkroví, které vypadá jako samostatný domeček vsazený do otevřeného prostoru domu.
Schody do domečku podkroví i na zeleninovou zahrádku na přístavbě jsou vlastně stejné. Mají stejný princip vytrčených desek, stejný tvar i směr, stejnou polohu a jsou i najednou vidět. Liší se jen materiálem – venku jsou to hrubé kamenní desky, uvnitř hladké bílé hranoly. Toto „zrcadlení“ přes prosklenou stěnu obývacího pokoje by mohlo být zábavné.
Vzhledem k omezenému rozpočtu jsme si museli počínat s nějakými zvláštnostmi nanejvýš opatrně. Toto omezení zde ale paradoxně vedlo k lepšímu výsledku než v jiných projektech s velkorysejším rozpočtem, ale komplikovanějším zadáním nebo okolím.
Autorská zpráva
Autor: Kryštof Štulc; spolupráce Jan Chalupa
Základní informace o objektu
Kategorie
Rekonstrukce
Dokončení
2019
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

7. 8. 2022 20:45:28
Re: Proměna náměstí Jiřího z Poděbrad začne do roku 2023
V oblasti náměstí Jiřího z Poděbrad by bylo třeba řešit dopravu v klidu. Potřebné podzemní parkoviště bylo smeteno ze stolu a tak další léta budou mít rezidenti smůlu.....Parkujte si kde chcete nebo auta nechte za Prahou. Ty vstupy do metra, to je také tragédie!
4. 8. 2022 18:32:36
Re: Restaurace La Bottega Oaks Deli Bistro
Vlastně je to legrační název. Z la bottega vzniklo české putyka, tedy místo nevalné úrovně, kde se spíš jen posedává, a bistro je rychlé občerstvení. A ten anglický název dubu, když se chlubí, že je ze Slovenska, to už je jen třešnička na dortu. Schválně, na co si to místní překřtí?
4. 8. 2022 18:17:17
Re: Proměna náměstí Jiřího z Poděbrad začne do roku 2023
Chtělo by to aspoň jeden realistický obrázek jak to bude vypadat po dokončení - se skutečnou velikostí stromů a hustotou provozu okolo. Jak dlouho bude trvat, než stromy dorostou do velikosti na obrázcích? Myslíte, že budou mít lidi chuť a možnost (nebo odvahu) sníst si na dece na trávníku jídlo koupené třeba na trhu?
4. 8. 2022 17:07:26
Re: Kloboucká lesní – administrativní budova
Skvělé! Gratuluju.
4. 8. 2022 14:39:57
Re: Rubín vrátil opatovickému kostelu ztracený lesk
Střecha super, jen nechápu, proč nezachovali novorománské prvky na fasádě.. o barevnosti ani nemluvím..
27. 7. 2022 14:20:44
Re: Interiér RD – Vysoká nad Labem
Uf... tak to si děláte srandu
23. 7. 2022 17:10:17
Re: Památník válečných veteránů v parku Československých letců v...
Nevím, nakolik to v reálu bude vnímáno jako památník. Na fotkách to spíš vypadá jako prolézačka pro děti Kolik lidí v dnešním prostředí přehlceném reklamou ještě něco čte? Kromě toho, myslet si, že v kruhu opřeném o tři tyče někdo pozná kužel, je dost odvážné.
23. 7. 2022 16:40:39
Re: Střední škola zahradnická a technická Litomyšl
Je příjemné vidět stavbu navrženou pro konkrétní využití. Teď ještě aby měli dost studentů.
19. 7. 2022 17:30:19
Re: Zahálka – objekt G
krásný, zdar
14. 7. 2022 15:14:10
Re: Památník válečných veteránů v parku Československých letců v...
Toto dílo se moc nepovedlo a to esteticky a ani historicky.Navíc deklarovat že je to pro všchny veterány je špatně.Vůbec bych nespojoval boj o osvobození Ostravy (původní památník) a hrdiny Afganistánu.Akce trvalá svoboda byla drahé fiasko.Osvobození Ostravy byla svoboda.Klasický špatný pokus přepis historie.Znásilňujete historickou pravdu.Vyhozené peníze.
12. 7. 2022 14:18:14
Re: Střední škola zahradnická a technická Litomyšl
Moc dobrý a konečně něco příjemně zrekonstruovaného! Ta předešlá poznámka o příšernosti je zajisté od příšerného blbce.
5. 7. 2022 16:56:54
Re: Střední škola zahradnická a technická Litomyšl
To je teda strasnej barak... Co se stalo, Litomysli? To ta puvodni cihlova ruina byla hezci...
4. 7. 2022 11:10:56
Re: Zámecká zahrada a park Oslavany
Krásné. Musím se někdy do té Litomyšle podívat.
1. 7. 2022 20:55:15
Re: Re: Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce.
Jaké možnosti má IPR proti vedení města? Žádná demokracie (vláda všech) nedává ani sebelepšímu architektovi (jedinci) možnost mít poslední slovo.
30. 6. 2022 17:13:37
Re: Re: Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce.
Vize vždy zavání pro široké neinformované publikim nereálností.Spolehlivým řešením je žádné vize nemít. Co je lepší?
28. 6. 2022 19:04:03
Re: Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce.
Souhlasím, že kreativní návrhy výškových budov od arch. Evy Jiřičné jsou ozdobou každého města. Že s tím má třeba Praha problémy, to je velká chyba vedení na Magistrátě (nekvalifikovaného), kterému žel chybně asistuje vedení IPR Prahy. V tomto směru výjimečně uznám snahu primátora Macury v Ostravě, který se snaží o maximální investice ve městě. Ale žel zapomíná na ohromnou dluhovou zátěž, kterou zanechá městu pro další desítky let. Měl by se najít dobrý oponent na Magistrátě Ostravy, který by ho uměl přesvědčit o nereálnosti některých jeho vizí.
24. 6. 2022 08:28:56
Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce
konečně se někdo nebojí udělat v ČR krásný skoro mrakodrap a také to bude pocta pro paní E.Jiřičnou
17. 6. 2022 16:51:50
Re: Architektonická soutěž Svazková škola Pode Vsí
Autor tiskové zprávy by před 50 lety dostal na základní škole z češtiny za 3 hrubé chyby čtyřku. Odolena je přivlastňovací přídavné jméno a jako takové se neskloňuje!
9. 6. 2022 23:00:22
Re: Debata o propojení centra Ostravy a Dolní oblasti Vítkovic
Přítomnost Tomáše Macury a Zuzany Bajgarové je hodně kvalifikovaný důvod, proč se této debatě vyhnout. Lidé, kterým chybí soudnost a zdravý respekt k urbanismu a k lidem, kteří v Ostravě žijí, nemají mít právo diskutovat o tom, jak se mění Ostrava, i když jsou jen žel velkým omylem ve vedení města. Pro mnoho občanů jsou ostudou naší ostravské municipality. Zejména amatérská kariéristka Bajgarová.
7. 6. 2022 18:12:02
Re: Nový Hlavák dostal zelenou. Projekt osobně představili nejvy...
Předpokládám, že jako u Vltavské koncertní haly, budou opět ve veřejné a anonymní soutěži, vybrání k účasti kolektivy již veřejné a známé.........