Rok 2019 byl pro stavebnictví úspěšný

Rok 2019 byl pro stavebnictví úspěšný

(7. 2. 2020) Jednalo se již o třetí rok růstu

 
 
 
 

Rok 2019 byl pro stavebnictví úspěšný

Stavební produkce vzrostla v roce 2019 meziročně o 2,3 % a jednalo se již o třetí rok růstu. V dobré kondici je pozemní i inženýrské stavitelství a vývoj v oblasti hodnoty stavebních povolení a zakázek dává naději také do roku 2020. Dařilo se též bytové výstavbě zejména ve fázi zahajování.

Stavební produkce loni navázala na úspěchy z předchozích let a reálně meziročně vzrostla o 2,3 %. Produkce pozemního stavitelství se meziročně zvýšila o 2,0 % a k celkovému růstu přispěla 1,4 procentního bodu. Inženýrské stavitelství zaznamenalo o něco rychlejší růst, o 3,4 %, ale příspěvek byl s ohledem na menší váhu pouze +0,9 procentního bodu. „Podle dosud známých statistických údajů můžeme předpokládat, že objem stavebních prací se za rok 2019 bude pohybovat kolem 550 mld. korun v běžných cenách,“ říká Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ.

Naději na příznivý vývoj dává statistika stavebních povolení. Jejich orientační hodnota dosáhla loni 414,3 mld. Kč a meziroční růst o 15,7 % byl již pátým v řadě. Dařilo se nové výstavbě i změnám dokončených staveb ve všech kategoriích. „Nejvíce k růstu orientační hodnoty stavebních povolení přispěla nová výstavba bytových budov a opravy dopravní infrastruktury,“ upozorňuje Marek Rojíček, předseda ČSÚ. Trendu orientační hodnoty stavebních povolení odpovídal také vývoj stavebních zakázek. Celková hodnota nových zakázek uzavřených v roce 2019 činila 248,5 mld. a meziročně díky inženýrským stavbám vzrostla o 5,3 % Kč. Nové zakázky v pozemním stavitelství zaznamenaly stagnaci, což lze s přihlédnutím k vysoké základně z předchozích let hodnotit kladně.

V roce 2019 byla zahájena výstavba 38 677 bytů, což oproti roku 2018 představuje růst o 16,8 %. Jednalo se o již šestý růst v řadě, což lze zcela jistě považovat za úspěch, i když základna z let 2012 a 2013 byla velmi nízká. Většinu zahájených bytů tvoří byty v rodinných domech a realizují se převážně mimo hlavní město. V Praze se uplatňují především byty v bytových domech a v roce 2019 se jich zahájilo meziročně dvakrát více. „Dokončování bytové výstavby aktuálně těží z vysokého zahajování v minulých letech. V roce 2019 počet dokončených bytů přesáhl 36 tisíc a přiblížil se hodnotám z období konjunkturních let, kdy bylo dokončováno řádově kolem 40 tisíc bytů, uvádí Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ. 

Další informace o stavební produkci přináší aktuální Rychlá informace:
https://www.czso.cz/csu/czso/cri/stavebnictvi-prosinec-2019.

tisková zpráva ČSÚ

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

13. 2. 2020 15:49:48

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

Eva Jiřičná nezvolila londýnskou City jako dobrý příklad - je to odstrašující směska exkluzivních solitérů, které samy o sobě jsou jistě pozoruhodnými architekturami, ale urbanisticky zničily svou anarchií, necitlivostí k dřívějším duchovním dominantám - wrenovským kostelům, a dříve jednotné koloniální zástavbě, kus historického centra města. V Praze byl už za I. republiky uvnitř města podobný urbanistický faul jen Havlíčkův Penzijní ústav na Žižkově, a po válce na tomto žižkovsko-vinohradském horizontu zatím jen štíhlá televizní věž a krabicovitá budova bývalého PZO Strojexport. Pankráckou "zubatou" siluetu lze doplněním dalších mrakodrapů zacelujících v dálkových pohledech mezery do nové obalové "Gaussovy křivky" opravit, a je to od MPR dostatečně daleko. Žižkovsko-vinohradský horizont je narušený málo a je blíže, takže je to záležitost citlivější. Přesto stojí Jiřičné návrh za úvahu. Spolu se zástavbou nákladového nádraží by mohly vytvořit nové centrum Žižkova a svou vlastní kvalitou architektury tento horizont spíše obohatit, než pokazit. Není to přece ani nepovedený "dort" v podobě blízkého hotelu, ani rádoby "krystal" vedle krabice Strojexportu, ale zajímavá skupina výškových domů, snesitelně daleko od historického jádra města a MPR, výborně komunikačně napojená, zejména kdyby byla tímto směrem vedena trasa metra "D" od Náměstí míru do Libně a Vysočan namísto nelogického "ohnutí" zpět k Wilsonovu nádraží. Je to ovšem věc odborné diskuze a také politické odvahy, které se bohužel nedostalo projektu Kaplického knihovny na Letné. Ostatně pod Parukářkou vyrostly dost nahusto věžáky, o kterých vědí jen místní znalci, protože jsou schované ve 2. pořadí za budovami pošt a SUDOPu. Masiv Parukářky a zástavba před i vysoká zeleň Olšanských hřbitovů by část výšky nových výškových budov opticky ubrala. Uznávám ale, že argumenty odpůrců jsou rovněž silné a nutno je brát vážně. Měly by se vyzkoušet dostupné modely vizualizace záměru z různých stanovišť, jak nabízí GIS technologie Útvaru rozvoje města, a pak teprve po diskuzi odborníků i s veřejností rozhodnout.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz