Rozhledna na Pekelném kopci
(4. 1. 2016) Pavel Jura
Rozhledna na Pekelném kopci
Autor: Pavel Jura, Pavel Steuer (arch. řešení)
Statika: Václav Přikryl
Konstrukce: Martin Klásek
PBŘ: Ludmila Plagová
Hromosvod: Tomáš
Sedláček
Investor: Město Třebíč, zast. Marií Černou, místostarostkou
Gen. dodavatel: Kapucín - realizace staveb s .r. o., Jan Pálka
Dokončení: 10/2014
Stavba věže na výrazném místě v krajině má bezpochyby
možnost stát se určitým symbolem místa a regionu. Má-li tento symbol být
dostatečně reprezentativní a trvanlivý, měl by jeho návrh vycházet z charakteru
místa i regionu a výsledná forma stavby musí být jednoduchá (jedno-duchá).
Zároveň však musí být přiměřená a racionální - forma nesmí převážit nad
skutečnou rolí (obsahem), kterou stavba reprezentuje.
Místo stavby – jeden ze tří vrcholů Pekelného kopce u Třebíče – má jedinečnou
atmosféru. Vrchol je bez souvislého vzrostlého porostu, pouze s několika
solitérními stromy, často s výraznou figurou. Jižní hranu vrcholu vymezuje
suťový svah, který přechází v nízký listnatý porost. Ve vzdálenosti 50 m od
místa stavby je východní hrana vymezena smrkovým lesem. Region má bohatou
kulturní tradici, jeho stavební hodnoty reprezentuje především románská bazilika
Sv. Prokopa a historická židovská čtvrť, dále také svatoprokopská symbolika a
pověst, která je rovněž spojena s Pekelným kopcem.
Pro baziliku Sv. Prokopa je charakteristické použití jasného geometrického řádu
s motivy, jež mají centrální charakter (rozety, klenební pole). Jejichž
výrazný účinek se uplatňuje zejména ve třírozměrné konstrukci. Řadu těchto
motivů a konstrukcí tvoří otáčení základního detailu (prvku) kolem středu
celku. Formální bohatost těchto detailů a konstrukcí je vytvořena vícenásobným
opakováním, rotací. Principy rotace základního prvku jsou častým principem
různých symbolů (Davidova hvězda), moderní i tradiční architektury.
Koncept stavby rozhledny vychází z charakteru lokality i
výše popsaných tradičních (a tedy ověřených) principů. Základní geometrie věže
je tvořena dvěma vzájemně otočenými pravoúhlými rámy čtvercového půdorysu.
Pravidelná geometrická forma i ortogonální osnova zajišťují racionální (tedy
jednoduchou a levnou) realizaci, vzájemné otočení a násobení jednoduché
základní formy však vytváří výjimečnou strukturu.
Základní motiv dvou pootočených čtverců jsem využil i ve třírozměrné podobě
stavby – základní konstrukci. Podobu rozhledny zároveň tvoří vzájemně otočené a
posunuté kubické objemy. Ty tvoří čtvercové půdorysné rámy a svislé diagonály z
masivních dřevěných prvků, které doplňují subtilní ocelové sloupky. Takto
vytvořená konstrukce má prostorovou tuhost a odolnost proti vodorovnému
zatížení větrem, je racionální, založená na jednoduchém řádu. Její prvky se
mohou snadno prefabrikovat, takže se práce na místě stavby minimalizují.
Z hlavní konstrukce stavby jsou vyvěšeny vnitřní části – hlavní schodiště,
přestupní podesta a vyhlídka. Hlavní schodiště tvoří jádro stavby. Vnitřní
vřeteno je ocelové, stupně tvoří dřevěné kleštiny (podstupnice), kotvené do
středového vřetene a zavěšené na vnějším obvodu. Stupnice i proklady podstupnic
jsou dřevěné. Vzájemná provázanost prvků definuje vnitřní šroubovici stavby.
Hlavní schodiště ukončuje mezipodesta pod vrcholem věže. Zábradlí schodiště a
mezipodesty tvoří svislé závěsy hlavní konstrukce, které jsou doplněny
nerezovou pletenou sítí.
Pro přístup na vyhlídku je z mezipodesty navrženo úsporné vřetenové střední
schodiště, které svým rozměrem poskytuje dostatek prostoru pro obvodovou
vyhlídku ve vrcholu stavby. Nejvyšší vyhlídku tvoří ocelový kruhový prstenec,
zavěšený (společně s hlavním schodištěm) z nejvyššího ocelového rámu hlavní
konstrukce.
Autorská zpráva
Základní informace o objektu
Kategorie
Novostavby
Dokončení
2014
Komentáře ke článku
4. 1. 2016 15:37:37. Re: Rozhledna na Pekelném kopci. František Jeřábek
4. 1. 2016 15:42:51. Re: Re: Rozhledna na Pekelném kopci. Stavbaweb
5. 1. 2016 07:46:34. Re: Rozhledna na Pekelném kopci. Josef Brhel
5. 1. 2016 09:10:14. Re: Re: Rozhledna na Pekelném kopci. Pavel Jura
5. 1. 2016 14:38:45. Re: Re: Re: Rozhledna na Pekelném kopci. Josef Brhel
Chybí jméno autora kvalitní architektury Ing. arch. Pavla Jury. |
Jméno autora je uvedeno hned pod titulem článku. |
Dobrý den, zajímala by mě přibližná cena rozhledny a zda je volně přístupná nebo tam musí být nějaký správce. |
dobrý den, rozpočtové náklady rozhledny byly v rámci projektu kalkulovány na cca 7 mio CZK. Rozhledna je volně přístupná. Pavel Jura |
Děkuji za odpověď. Hezký den. |
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

26. 5. 2022 11:15:31
Re: Anna Švarc je architektkou metra
gratuluji a přeji mnoho zdaru. . komunální politici uchvátili rozhodování o uměleckých děl na metru do svých ukou..pomocí pavučin administrativních předpisů dusí argumentaci autorů.
26. 5. 2022 10:57:54
Re: Re: Vltavská filharmonie od vítězného týmu Bjarke Ingels Gro...
Přesně, to je nejhorší a také se toho obávám. Vůbec nechápu, jak člověk, který se nezabývá rozvojem území, nemá umělecké a vizuální cítění, prostě je to nějaký laik, může takto rozhodovat o tom, co je důležité pro lidi a město a co ne. Hřib je pro mne naprosto fantastický primátor. Je mladej, má rozhled, dá na rady skutečných odborníků, je kreativní a vypadá dobře.
24. 5. 2022 22:16:44
Re: Dveře IDEA od JAP FUTURE: V jednoduchosti je krása
Zde je dobrá ukázka, jak napsat o zcela obyčejném výtvoru, který nic nového nepřináší, celých 25 řádků. Nazval bych to prázdné věty v květnatém stylu, ale bez smyslu.
23. 5. 2022 10:40:23
Re: Koncept řetězové výstavby
Pan architekt Mareš již dlouhé roky trpí jakousi potřebou poučovat své profesní kolegy , jak se mají navrhovat a stavět domy . Osobně stále čekám , kdy Ateliér k světu naprojektuje , povolí a realizuje v Plzni nějaký kloudný dům , který by byl trochu ,,k světu" , něco , čím by obohatil soudobou plzeňskou architekturu . Teď tedy rozšířil svůj zájem i o urbanismus a přichází s myšlenkou řetězové výstavby , konceptem , který si cení až tak vysoko, že je chráněn průmyslovým vzorem.... Škoda, že architekti , kteří umí, mlčí.
21. 5. 2022 09:33:43
Re: Vltavská filharmonie od vítězného týmu Bjarke Ingels Group b...
Jen doufejme, že se nenajde zase nějaký vlivný laik, který ten projekt zabije, jako knihovnu od Kaplického zabil Klaus a po něm ostudně i tehdejší primátor.
19. 5. 2022 17:51:19
Re: Vltavská filharmonie od vítězného týmu Bjarke Ingels Group b...
Někde jsem zahlédla i schémata přeložek dopravy. Škoda, že jste je sem také nedali, když už se zmiňujete o komplexním řešení území.
19. 5. 2022 17:49:09
Re: Re: Vltavská filharmonie od vítězného týmu Bjarke Ingels Gro...
Jen to použití venkovních ramp. Ale tohle je mnohem rozevlátější (a mně se to taky víc líbí).
19. 5. 2022 17:11:56
Re: Nový Hlavák
Je to možná detail, ale když jsem před časem musela procházet od Sherwoodu k nástupištím, tak mi chybělo, že v dlažbě odbavovací haly nejsou vyznačeny hlavní průchody, vč. směrovek nejen nad vstupy, ale i nad kříženími. Mohlo (a z psychologického hlediska mělo) by to fungovat jako chodníky mezi prostory čekáren a pokladen nebo prodejních ploch. Takhle mi to přišlo, že se navzájem pletou lidi, kteří někam jdou, mezi těmi, kteří tam jen jsou. Předpokládám, že na jasně (např. barevně, materiálově) odlišeném "chodníku" by mohlo těch čekajících ubýt. Věřím, že řada z nich to dělá nechtěně, protože prostě neví, kam si stoupnout, kudy jít. Např. není šťastné řešení, umístit informace o odjezdech přímo nad takovýto "chodník", aby se tam kvůli nim cestující zastavovali. Tam patří jen výrazná směrovka k informacím a pod informacemi prostor pro ty, co se zastaví (často i s kufry). Omlouvám se, že jsem se tak rozepsala, možná tam směrovky už jsou, ale tenkrát mi ta jednolitá podlaha, na které se bez ladu a skladu sem tam něco vyskytovalo, přišla nedomyšlená.
19. 5. 2022 14:46:37
Re: Vltavská filharmonie od vítězného týmu Bjarke Ingels Group b...
Nepříde Vám to hodně podobné Opery v Oslu od Snohetta?
17. 5. 2022 14:38:55
Re: Knihovna Petra Hájka
Dobrý den,na první pohled až nepřátelské k člověku...vězeňská atmosféra....přeju ať je to jen na fotce a nikoliv ve skutečnosti
11. 5. 2022 20:57:09
Re: Re: Koncept řetězové výstavby.
Přesně tohle mě napadlo taky.
11. 5. 2022 20:53:50
Re: Studenti navrhli nové využití Strahovského stadionu
Kotviště vzducholodí, to je přece úžasný nápad.
8. 5. 2022 20:56:33
Re: Koncept řetězové výstavby
Souhlsím s předchozími. Urbanismus -kromě zahrádek, mj. velmi připomíná koncepci koncentračních táborů, + většího tábora v Letech. Náves, občanská vybavenost =absence. Obyvatelé rozeznají domy jen podle čísla.
5. 5. 2022 20:29:12
Re: Koncept řetězové výstavby
Přidávám se k předchozím hodnocením. Ten koncept je neuvěřitelně pomýlený. Ani vesnice, ani město, nuda stále stejných uniformních domů se stále stejnými k ničemu nepoužitelnými předzahrádkami, tedy použitelnými jen jako parkoviště. O tom, že v prostředí by se měli mít možnost pohybovat lidé, o tom není ani zmínka. Baťovské domečky proti tomu jsou ukázkou promyšlené architektury. Takovýchto kobercových náletů nudných domů už je v této zemi snad dost, nemusí přibývat další. Má-li celek působit harmonicky, tak to, co představují vizualizace, má k harmonickému prostředí hodně daleko. Prostě špatně je to celé od počátku. Možná to má výhody pro stavební firmu či pro developera, Ale architektura to není.
5. 5. 2022 18:30:32
Re: Koncept řetězové výstavby
stejné a nic nového jako před x lety v Anglii
5. 5. 2022 17:11:05
Re: Koncept řetězové výstavby - nuda bez kapky kreativity
Souhlasím s předchozím kritickým hodnocením uniformity celku. Nějak mi to mentálně připomíná urbanismus panelové výstavby podle co nejdelších jeřábových drah z konce reálného socializmu.
5. 5. 2022 15:36:24
Re: Koncept řetězové výstavby
Nelíbí. Příliš se drží uniformity.
29. 4. 2022 15:40:51
Re: Re: Stodola Loubí.
Ale aspoň je to střecha s přesahem a stodola má dvoje vrata. Tak když spadne lavina na jedné straně, tak nejspíš na druhé netaje. A kdyby ano, tak je to přece rekreační objekt a zůstane se vevnitř :-) Mě spíš napadlo, že posuvná vrata na stodolách měla dost výhod.
29. 4. 2022 15:10:48
Re: Architektura jako věc veřejná: Městští architekti, městské a...
Městští architekti/architektky mají maximálně takový vliv, jaký má město. To znamená, že v územním plánování mohou mít vliv na zastupitelstvo a v řízeních stavebních úřadů maximálně jednat za město jako účastníka řízení - a bez změny postavení obcí z účastníka na dotčený orgán se nic nezmění. Mimochodem, proto také nedává smysl, proč se starostové tak brání vzniku centrálního stavebního úřadu - jak mohou tvrdit, že by přišli o vliv, když na druhou stranu tvrdí, že přece podle zákona žádný nemají, že systémová podjatost neexistuje? Proč se raději nechtějí stát dotčeným orgánem? A tím by mohla vzniknout i část pracovní náplně městských architektek a architektů.
28. 4. 2022 15:50:14
Re: Re: Stodola Loubí.
Řekl bych, že stodola včetně krovu už na místě v dlouhodobém horizontu úspěšně stojí.