Rozhledna na Pekelném kopci

Rozhledna na Pekelném kopci

Autor: Pavel Jura, Pavel Steuer (arch. řešení)
Statika: Václav Přikryl
Konstrukce: Martin Klásek
PBŘ: Ludmila Plagová
Hromosvod: Tomáš Sedláček  
Investor: Město Třebíč, zast. Marií Černou, místostarostkou
Gen. dodavatel: Kapucín - realizace staveb s .r. o., Jan Pálka
Dokončení: 10/2014 

Stavba věže na výrazném místě v krajině má bezpochyby možnost stát se určitým symbolem místa a regionu. Má-li tento symbol být dostatečně reprezentativní a trvanlivý, měl by jeho návrh vycházet z charakteru místa i regionu a výsledná forma stavby musí být jednoduchá (jedno-duchá). Zároveň však musí být přiměřená a racionální - forma nesmí převážit nad skutečnou rolí (obsahem), kterou stavba reprezentuje. 
Místo stavby – jeden ze tří vrcholů Pekelného kopce u Třebíče – má jedinečnou atmosféru. Vrchol je bez souvislého vzrostlého porostu, pouze s několika solitérními stromy, často s výraznou figurou. Jižní hranu vrcholu vymezuje suťový svah, který přechází v nízký listnatý porost. Ve vzdálenosti 50 m od místa stavby je východní hrana vymezena smrkovým lesem. Region má bohatou kulturní tradici, jeho stavební hodnoty reprezentuje především románská bazilika Sv. Prokopa a historická židovská čtvrť, dále také svatoprokopská symbolika a pověst, která je rovněž spojena s Pekelným kopcem.
Pro baziliku Sv. Prokopa je charakteristické použití jasného geometrického řádu s motivy, jež mají centrální charakter (rozety, klenební pole). Jejichž výrazný účinek se uplatňuje zejména ve třírozměrné konstrukci. Řadu těchto motivů a konstrukcí tvoří otáčení základního detailu (prvku) kolem středu celku. Formální bohatost těchto detailů a konstrukcí je vytvořena vícenásobným opakováním, rotací. Principy rotace základního prvku jsou častým principem různých symbolů (Davidova hvězda), moderní i tradiční architektury.

Koncept stavby rozhledny vychází z charakteru lokality i výše popsaných tradičních (a tedy ověřených) principů. Základní geometrie věže je tvořena dvěma vzájemně otočenými pravoúhlými rámy čtvercového půdorysu. Pravidelná geometrická forma i ortogonální osnova zajišťují racionální (tedy jednoduchou a levnou) realizaci, vzájemné otočení a násobení jednoduché základní formy však vytváří výjimečnou strukturu.
Základní motiv dvou pootočených čtverců jsem využil i ve třírozměrné podobě stavby – základní konstrukci. Podobu rozhledny zároveň tvoří vzájemně otočené a posunuté kubické objemy. Ty tvoří čtvercové půdorysné rámy a svislé diagonály z masivních dřevěných prvků, které doplňují subtilní ocelové sloupky. Takto vytvořená konstrukce má prostorovou tuhost a odolnost proti vodorovnému zatížení větrem, je racionální, založená na jednoduchém řádu. Její prvky se mohou snadno prefabrikovat, takže se práce na místě stavby minimalizují.
Z hlavní konstrukce stavby jsou vyvěšeny vnitřní části – hlavní schodiště, přestupní podesta a vyhlídka. Hlavní schodiště tvoří jádro stavby. Vnitřní vřeteno je ocelové, stupně tvoří dřevěné kleštiny (podstupnice), kotvené do středového vřetene a zavěšené na vnějším obvodu. Stupnice i proklady podstupnic jsou dřevěné. Vzájemná provázanost prvků definuje vnitřní šroubovici stavby. Hlavní schodiště ukončuje mezipodesta pod vrcholem věže. Zábradlí schodiště a mezipodesty tvoří svislé závěsy hlavní konstrukce, které jsou doplněny nerezovou pletenou sítí.   
Pro přístup na vyhlídku je z mezipodesty navrženo úsporné vřetenové střední schodiště, které svým rozměrem poskytuje dostatek prostoru pro obvodovou vyhlídku ve vrcholu stavby. Nejvyšší vyhlídku tvoří ocelový kruhový prstenec, zavěšený (společně s hlavním schodištěm) z nejvyššího ocelového rámu hlavní konstrukce.
Autorská zpráva