Stavba se nachází na okraji bývalé akropole keltského oppida na vrchu hradiště, které se rozprostíralo i na protějším kopci Šance a bylo tak největším oppidem v Čechách. Místo je oblíbeným cílem výletníků z nedaleké Prahy. Akropole byla v minulosti kompletně probádaná archeology až na samotnou skálu, poté znovu zavezena zeminou. Místo tak ztratilo hodně ze své původní atraktivity. Rozhledna by měla tento nepříznivý stav zvrátit.
Tomuto místu sluší racionální, jednoduchá konstrukce, kde není nic navíc. Trojboká nosná konstrukce rozhledny je tvořena tlakově impregnovanou modřínovou kulatinou spojovanou ocelovými styčníky. Sloupy jsou rozestaveny do trojúhelníku o velikosti strany 4 m a jsou navzájem propojeny kulatinou a ocelovými táhly tak, aby celá struktura fungovala jako příhradový 28 metrů vysoký nosník. Ten je doplněn „sálingy“ s ocelovými táhly; systém věž stabilizuje proti silám větru.
Ve středu věže je zavěšené točité dubové schodiště a nad dřevěnou konstrukci ční stožár opatřený korouhví a signálním světlem.
Pro prodloužení životnosti konstrukce jsou horizontální prvky kryté plechem.
Rozhledna konstrukčně rozvíjí řadu našich věží navržených z dřevěné kulatiny s typickým točitým schodištěm. Celý svět hledá cestu lepšího souznění s přírodou, minimalizace uhlíkové stopy a vybřednutí z hluboké krize, kterou architektura prožívá. Stavba je naší odpovědí na řadu ze zmíněných otázek.
Autorská zpráva
Fotografie: Aleš Jungmann
Architekt: Huť architektury Martin Rajniš s.r.o. – Prof. Ing. arch. Martin Rajniš, Ing. Vojta Pešek, MgA. David Kubík
Generální dodavatel: TAROS NOVA a.s.
Místo: Opidum na Závisti
Návrh stavby: 2010
Realizace: 2021
Doba realizace: 6 měsíců
Provozovatel: Obec Dolní Břežany
Založení rozhledny: +- 0,0 = 389 m.n.m.
Korouhev: 419,8 m.n.m.
Výška vyhlídkové podesty: 24 m
Výška dřevěné konstrukce: 28 m
Počet schodů: 128
Zastavěná plocha: 9 m2
Obestavěný prostor: 130 m3
Použitá modřínová kulatina: 9 m3
Ocel žárově zinkovaná: 10 t
Schodiště dub: 6 m3
Stavební náklady: 4,8 mil. Kč bez DPH
Návrh stavby: 2010
Realizace: 2021
Doba realizace: 6 měsíců
Provozovatel: Obec Dolní Břežany
Založení rozhledny: +- 0,0 = 389 m.n.m.
Korouhev: 419,8 m.n.m.
Výška vyhlídkové podesty: 24 m
Výška dřevěné konstrukce: 28 m
Počet schodů: 128
Zastavěná plocha: 9 m2
Obestavěný prostor: 130 m3
Použitá modřínová kulatina: 9 m3
Ocel žárově zinkovaná: 10 t
Schodiště dub: 6 m3
Stavební náklady: 4,8 mil. Kč bez DPH
Přípojka elektro: 0,6 mil. Kč bez DPH
O věžích obecně
O věžích obecně
Martin Rajniš
Česko je krásná země a dalo by se říct, že je to zároveň i krajina věží. Je to hrozně zajímavé, jak moc mají Češi rádi věže. Já jsem taky Čech a musím říct, že v tomhle si s lidmi v Čechách dokonale rozumím. Není to tak samozřejmé, třeba ve Francii se věže skoro nestaví. Jsou i jiné země, kde se staví málo věží. Sem tam nějaká vyhlídka na skále, ale mít 360 věží, jako máme my, to musí mít nějaký zvláštní důvod. Rozhleden je tolik jako dní v roce a pořád jich přibývá.
Připadá mi, že v rozhlednách je určitá magie. Ta magie je velmi pochopitelná. Věže většinou stojí na krásných vyvýšených místech a to do nich dává první vlnu síly. Projektovat rozhlednu je krásná práce a my architekti to děláme s nesmírnou chutí – a to je druhá vlna energie, která do toho vstupuje. Ale musíme mít zrovna dobrý den, aby se nám to povedlo. Jsou i nevzhledné věže, bohužel.
To nejdůležitější je, že lidé, kteří přicházejí k rozhledně, dostávají chuť na ni vylézt, je to cíl jejich cesty, a ta chuť rozhlédnout se po kraji jim možná nahrazuje staré pohanské obřady, jakési zvláštní spojení se zemí. My, národ neznabohů – a i v tom si s Čechy rozumím – se dostáváme na vrcholu rozhledny do jiného rozměru života. Najednou cítíme, že jsme součástí široké krajiny, cítíme v sobě poryvy svobody, poryvy odvahy, a to jsou věci, kterých je v Čechách hrozně málo. Klasik by řekl – jako šafránu.
Česko je krásná země a dalo by se říct, že je to zároveň i krajina věží. Je to hrozně zajímavé, jak moc mají Češi rádi věže. Já jsem taky Čech a musím říct, že v tomhle si s lidmi v Čechách dokonale rozumím. Není to tak samozřejmé, třeba ve Francii se věže skoro nestaví. Jsou i jiné země, kde se staví málo věží. Sem tam nějaká vyhlídka na skále, ale mít 360 věží, jako máme my, to musí mít nějaký zvláštní důvod. Rozhleden je tolik jako dní v roce a pořád jich přibývá.
Připadá mi, že v rozhlednách je určitá magie. Ta magie je velmi pochopitelná. Věže většinou stojí na krásných vyvýšených místech a to do nich dává první vlnu síly. Projektovat rozhlednu je krásná práce a my architekti to děláme s nesmírnou chutí – a to je druhá vlna energie, která do toho vstupuje. Ale musíme mít zrovna dobrý den, aby se nám to povedlo. Jsou i nevzhledné věže, bohužel.
To nejdůležitější je, že lidé, kteří přicházejí k rozhledně, dostávají chuť na ni vylézt, je to cíl jejich cesty, a ta chuť rozhlédnout se po kraji jim možná nahrazuje staré pohanské obřady, jakési zvláštní spojení se zemí. My, národ neznabohů – a i v tom si s Čechy rozumím – se dostáváme na vrcholu rozhledny do jiného rozměru života. Najednou cítíme, že jsme součástí široké krajiny, cítíme v sobě poryvy svobody, poryvy odvahy, a to jsou věci, kterých je v Čechách hrozně málo. Klasik by řekl – jako šafránu.
Když jako architekti kreslíme a stavíme
rozhledny, není to práce, je to služba, jak by možná řekl Karel Čapek. A tahle
služba je na těch stavbách doufáme vidět. Je to jakýsi stav zapojení plné síly
a maximální koncentrace, kdy člověk s chutí tvoří dílo, protože cítí, že věž se
stane součástí krásného kusu země. Že má cenu tady být, že tu jsme a budeme
dlouho, a vlastně je to něco, kde se přiznáváme, že přes všechny možné obtíže a
nevlídnosti máme tuhle zemi hrozně rádi.
Možná ještě jeden dodatek: zvláštní skupinou mezi věžemi jsou dřevěné věže. Dřevěné věže nejsou na věky. Dřevěné věže časem odejdou, a i v tom jsou nám podobné. Jsou nám podobné svým materiálem, protože dřevo je součást přírody stejně tak jako my jsme její součást. A právě proto máme k dřevěným věžím zvláštní, skoro něžný vztah. V okamžiku, až věže odejdou, budou mít lidé dvě možnosti: buď se jim věž bude líbit do té míry, že postaví její kopii, anebo si řeknou, že umí ještě lepší věž, a na jejím místě postaví něco krásnějšího.
Takže
budoucím tvůrcům přejeme vlídné investory, odvahu a chuť stavět dobré věže.
Při zmínce o tom, že archeologové vše zahrabali, jsem si vzpomněla na italský Janov, jak tam v ulicích nechali podzemní památky obnažené a jen je zakryli průhlednými deskami v úrovni chodníků. To se mi moc líbilo.
Vlastní rozhledna je pěkná. Ale tu stále chybějící dostatečnou atraktivitu by ještě zvýšily barevné betony pana Pleskota…