Rozvoj areálu Opatovického mlýna

Rozvoj areálu Opatovického mlýna

Třeboň

(27. 10. 2020) ABM architekti

   
 
 
 
 

Rozvoj areálu Opatovického mlýna

S areálem Opatovického mlýna Mikrobiologického ústavu AVČR pracujeme zhruba od roku 2005. Během návrhu první etapy přístavby laboratoří jsme jednoznačně dospěli k potřebě řešit areál jako celek. Úvodní návrh jsme tomu podřídili a následně projekčně pokračovali na rozvoji celého areálu, od studie k územnímu rozhodnutí. Vzhledem k možnostem ústavu tak vznikla dlouhodobá vize rozvoje, která pokračuje dodnes, a stále není zcela dokončena. 


Podstatnými etapami byly:
- 2006-2007 Inkubátor pro řasové biotechnologie – přístavba laboratoří
- 2012 Rekonstrukce podkroví historického mlýna
- 2012-2014 Centrum řasových biotechnologií Algatech, rekonstrukce mlýnice a přístavby laboratoří
- 2014-2017 Rekonstrukce a nástavba vrátnice, novostavba ubytovny

Hlavním cílem pro nás bylo posílení dominantního postavení mlýna, „hradu" v areálu včetně jeho stavební rehabilitace. U návrhu dostaveb laboratoří jsme usilovali o vytvoření výrazově jednotné, měřítkem uměřené, pavilonové podnože mlýna. Rozšíření laboratoří bylo směřováno na úroveň jeho prvního suterénu, kde nenarušuje suverenitu historické budovy. Přízemní pavilony tvoří samostatný novodobý celek, zpracovaný v přírodních materiálech – dřevěný obklad, pobytová zelená střecha. Další přístavby laboratoří směřují v tomto duchu k dokončení původního konceptu.

Ojedinělost projektu spatřujeme ve využití historického areálu mlýna k vědeckým a výzkumným účelům. Již před lety jsme pro investora navrhli základní koncepční body rozvoje areálu a vizi postupné rekonstrukce mlýna. Hlavním úspěchem je jednoznačně obnovení významu jeho jižního štítu jako hlavního vstupu do budovy. Podařilo se zrekonstruovat mlýnici, podkroví a střechu. Přes všechny kompromisy mezi architektem a uživatelem, jako například dělení podkroví příčkami, poněkud rozsáhlý stavební program umístěný do mlýnice a podobně, je patrný posun směrem k formulovaným zásadám. Rekonstruované prostory jsou uvolněnější, vzdušné, doufáme inspirativní. I po patnácti letech stále vnímáme nedokončenost celého areálu, zrovna tak jako nedokončenou rekonstrukci mlýna.

Přístavby laboratoří
Přístavby laboratoří nahradily laboratorní provozy v historické budově mlýna a umožnily tak jeho postupnou rekonstrukci. Přemístění fermentační haly z klenuté mlýnice do nové technologické haly tedy pro nás bylo klíčové. Přístavbu A tvoří jednopodlažní pavilon s plochou zelenou střechou, přístavbu C taktéž pavilon s plochou zelenou střechou, ukončený na severozápadní straně dvoupodlažní technologickou halou. V současné době schází přístavba posledního prstu laboratoří.

Technické řešení: Přístavby jsou založeny plošně na neúnosném podloží heterogenních navážek pomocí štěrkových podsypů s geomříží. Jejich konstrukce je zděná se železobetonovým monolitickým stropem. Stropní konstrukce doplňují světlíky ve vnitřních chodbách. Mezipatro technologické haly bylo realizováno z ocelových nosníků, zaklopené je ocelobetonovou deskou do trapézových plechů. Střecha je plochá inverzní, se skladbou zelené střechy. Vrstva substrátu byla lokálně navýšena pro výsadbu náročnějších vyšších rostlin. Zelené pobytové střechy doplňují chodníčky z dřevěných roštů. Obvodové stěny jsou zatepleny minerální izolací a obloženy mořeným obkladem ze sibiřského modřínu. Přístavby jsou provázány s objektem mlýna schodišťovým tělesem tvořeným velkoformátovými skly a obkladem přírodními fasádními deskami.

Rekonstrukce mlýna

Z historie: Mlýn je písemně doložen roku 1366, na konci 16. století patřil se svými 15 nebo 16 vodními koly mezi největší mlýny v Českém království. 1621–1622 byl „Opatovický mlýn o 14 kolech moučných z gruntu vypálený“. Po třicetileté válce byl obnoven jen na dvě kola a stoupy, roku 1708 byl vystavěn znovu, barokně. O dvacet let později opět vyhořel a byl znovu postaven, přičemž byl do průčelí zasazen klášterní znak a kamenná kartuše s pamětním nápisem o požáru a obnovení mlýna. V prvním poschodí byla zřízena kaple, z níž zůstala zachována pouze mělká oltářní nika. Roku 1912 byla v mlýně instalována Francisova turbína, která pokryla potřeby jeho provozu, hospodářství a domácnosti i tzv. Prátru, dále mýtného domku a blízkého statku; nejpozději ve stejné době byl patrně mlýn také přestavěn na „umělecký “ s moderním způsobem mletí. V držení rodiny Březských z Birkenfelsu se mlýn udržel od roku 1816 až do poloviny 50. let 20. století.

Ze zprávy SPÚVMV (1960): „Přízemní prostor je zaklenut sestavou šesti křížových kleneb, spočívající na dvou pilířích. Sloužil jako strojovna, horní již jako vlastní mlýn. Patro mlýna je dvoulodní. Jedna část tvoří halu, z níž je přístupná bytová část mlýna. Nejcennější z těchto místností je domácí kaple s oltáříkem ve velkém výklenku. Patro má dřevěné povalové stropy, podlahy fošnové. V prostoru krovu bylo rovněž umístěno strojní zařízení mlýna. Ležatými stolicemi s ondřejskými kříži byl vytvořen volný prostor bez podpěr.“

Mlýn před rekonstrukcí:
Roku 1961 byl mlýn předán Mikrobiologickému ústavu ČSAV, dnes MbÚ AVČR. Brzy poté proběhla jeho rekonstrukce pro potřeby výzkumného pracoviště a zřízení bytů. Projektová dokumentace je datovaná rokem 1969, až na drobné úpravy se jedná o stav budovy z roku 2009. Dokumentace zachycuje provedení úprav, které zásadně a zčásti nevratně historickou stavbu poškodily:
- Původní schodiště, situovaná logicky ke vstupům jižního štítu, byla přestropena.
- Hlavní vstup s nástupem na vertikální komunikaci byl přemístěn na bok objektu, přístupem přes přistavěný ochoz.
- Novou dispozicí bylo odůvodněno přebourání téměř všech okenních otvorů, záklenky byly nahrazeny ocelovými překlady.
- Okna byla proporčně a rozměrově upravena.
- Prapodivný rytmus nových fasád korunovalo provedení střešních vikýřů.
- Náhon byl zatrubněn, turbína zasypána a nastavena přístavbou.

Návrh obnovy:
V samostatné studii rekonstrukce jsme mířili co možná nejvíce k obnovení původní koncepce budovy, s případnými jasně čitelnými novodobými intervencemi do halových prostorů. Ideálním funkčním využitím bylo řešení prostor pro vedení ústavu, dále místnosti kancelářské, konferenční, společenské a studijní. Jako podstatné jsme vnímali navrácení významu hlavního vstupu jižnímu štítu, který je se svým předpolím archetypálním, a tudíž jediným logickým vstupním prostorem do mlýna, se samozřejmou přímou návazností na páteřní vertikální komunikaci. Dále obnovení přepatrovaného prostoru mlýnice, návrat k halovému prostoru v patře, s děleným původně obytným traktem, který by nabídl variabilní kancelářské prostory i obnovení halového prostoru krovu.
Co do vnějšího vzhledu byla navržena demolice přístavby nad náhonem a obnovení původních okenních otvoru do mlýnice i do patra.
V dalších fázích došlo z provozních důvodů ústavu k rozložení rekonstrukce jedné budovy do více etap, tudíž budova na některé podstatné zásahy (patro, přístavba, okna) stále ještě čeká.

Technické řešení: Prostory 1. PP a 1. NP s centrálním klenutým prostorem mlýnice byly využity pro vloženou ocelovou vestavbu, zahrnující reprezentativní vstupní prostory, sanitární zařízení pro personál i návštěvníky areálu a laboratorní celky se souvisejícím provozním a technickým zázemím.
Vestavba mezipatra je založena na železobetonové základové desce tl. 200 mm, stávající stěny a pilíře jsou z kamenného, případně smíšeného zdiva. Nosnou konstrukci vestavby tvoří ocelové stojky, stěny jsou lehké sádrokartonové s vloženou minerální akustickou izolací. Nosné ocelové stojky jsou z vnitřní strany opláštěny sádrokartonem, z vnější strany sádrokartonem a obkladovými deskami s HPL povrchem.
Stávající stropní konstrukce tvoří křížové cihelné klenby s násypem. Stropní konstrukce mezipatra vestavby je z vodorovných ocelových nosníků s trapézovým plechem a spřaženou deskou.
Do řešené části objektu byla navržena dvě schodiště mezi 1. a 2. NP, několik vyrovnávacích schodišť a vyrovnávací rampa. V severozápadní části vestavby je do prostoru bývalé mlýnice umístěno ocelové točité schodiště.

Rekonstrukce a nástavba vrátnice
Vrátnici, která byla vybudovaná v 80. letech minulého století, jsme zvýšili nízkou sedlovou střechou na využitelné podkroví, Drobnými zásahy jsme ji celkově zkultivovali. Ve víceméně nevyužitém objektu tak přibyla možnost služebního ubytování, byl přistaven kolostav. Na problematické obnovení náhonu a dobudování terasy nad náhonem, přístupné přes francouzská okna, si dům ještě počká.
Zděný objekt má sedlový hambálkový krov s pálenou keramickou krytinou. Podkrovní vestavba je sádrokartonová. Přístavek pro odpad a kolostav je ocelová pozinkovaná konstrukce opláštěná deskami HPL.

Novostavba ubytovny
Ubytovnu ve spodní partii areálu jsme pojali v souladu s celkovou koncepcí, byť v tomto případě jsme šli otázce složitého zakládání vstříc řešením lehkou dřevostavbou. Jedná se v podstatě o přízemní pavlačový objekt s garsonkami, pokoji, společnou kuchyňkou a terasou.
Novostavba ubytovny je dřevostavba založená na základové desce, montovaná systémem sloupek – příčník, průvlak – trám. Opláštění je sendvičové, s provětrávanou fasádou. Dřevěné terasy jsou kryty makrolonovou markýzou.

Autorská zpráva

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Novostavby

Dokončení

2007 - 2017

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

29. 1. 2021 18:41:57

Re: Chytremapy.cz nově ukazují rozsáhlé možnosti aplikace GisOnl...

Fakt pěkný. Má to jenom jednu malinkou chybku. Očekával bych, že podobná aplikace bude přístupná veřejně a zdarma pro celou republiku, například prostřednictvím portálu geoportal.gov.cz. Ten většinu uvedených funkcí sice nabízí, ale kombinace s "panoramou" či "streetview" a s dalšími informacemi o objektech či věcných břemenech tam chybí, zatímco zde to je skutečně vše. (Jistě, dalo by se pokračovat a mít na jednom místě ke všemu již publikovanému ještě např. podrobnou geologickou mapu ČR, která má zase svůj samostatný portál, a patrně by někoho napadly další mapové vrstvy, zrovna jsem si vzpomněl - máme další portál s historickými mapami, jojo....) Proč to píšu? Chápu, že Top Gis je komerční firma a že musí vydělávat, to je v pořádku. Na druhou stranu je mi nesmírně líto, že existuje již tolik různých mapových portálu, vzájemně se různě překrývajících či duplikujících svými daty a službami. Je to nepřehledné a nemůžu se zbavit silného pocitu mrhání lidskou prací a umem. V moderním statě 3. tisíciletí bych čekal nějaký partnerský projekt státu a soukromých subjektů, který by sjednotil všechna data pro "chytrou mapu ČR" na jednom místě a ta pak poskytl veřejnosti z velké části zdarma, s možností např. připlatit si za některé již velmi specifické vrstvy a informace. Tak by se to líbilo mně jako uživateli i jako občanovi. :)

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz