Rozvoj komunitní zástavby města Brest v Bělorusku
(10. 5. 2016) Bc. Lukáš Skládal, Bc. Lenka Gliganičová - magisterský
atelier, semestrální práce
Rozvoj komunitní zástavby města Brest v Bělorusku
Katedra architektury
Fakulty stavební ČVUT v Praze, zimní
semestr 2015/2016, projekt oceněn Žlutou kartou Katedry architektury
Zadání: Definovat
budoucí podobu energeticky efektivního obytného modulu v Brestu, který bude
integrován do městského prostoru s ohledem na kritéria multikomfortního domu.
Podrobně navrhnout situaci dvou parcel a rozpracovat jeden rodinný dům a jeden
bytový dům na úroveň studie.
Ateliér udržitelné a
energeticky efektivní architektury
Vedoucí projektu: Ing. arch. Josef Smola, Ing. arch. Ladislav Kalivoda, CSc.
Autorská zpráva
Brest se nachází na hranicích s Polskem na soutoku řek Bug a Muchavec.
Vedení města se rozhodlo prozkoumat možnosti rozvoje udržitelných
staveb, výzkum je založen na modulárním přístupu. Modulem je strukturní
plánovaná jednotka o ploše 15–20 hektarů, jejíž území je po obvodu vymezeno
hlavními dopravními tepnami a uvnitř rozčleněno ulicemi do ortogonální sítě.
Území je v bývalém vojenském areálu nedaleko od biotopu,
který vytváří řeka Bug. Koncepcí urbanismu se propisuje kontakt člověka s
přírodou v návaznosti na udržitelnost. Zanecháváme pomyslný ortogonální systém
zástavby, ale jednotlivá kompozice zástavby napomáhá člověka provést územím až
k řece, kde navrhujeme odpočinkovou a relaxační zónu. Kompozice obytných parcel
je složena z dílů, které v případě parcely s rodinnými domy tvoří čtyři typy
rodinných domů. U bytové parcely je sestavena ze dvou typů bytových domů a
podnože se službami. Všechny domy jsou navrženy v pasivním standardu.
V rámci území i objektů je navrženo několik technologií, které zajišťují
udržitelnost v území. Dominantní je výroba elektrické energie pomocí
fotovoltaických panelů, které jsou umístěny na většině budov jako fasáda. Díky
možnosti pokrýt panely nanofólií mohou mít libovolnou barevnost, přičemž
účinnost ovlivňují minimálně. Dalším výrobcem elektrické energie je člověk. V
parteru jsou navrženy „chytré“ chodníky, které využívají kinetickou energii
chodců a přeměňují ji na elektrický proud, který slouží právě k osvětlení
chodníků. Dalším důležitým bodem je využití dešťové vody - na většině objektů
bude zelená střecha, která pomáhá dešťovou vodu zadržovat a zpomalovat její
odtok. Dále se dešťová voda schraňuje v podzemních nádržích a v jezírkách či
umělých vodních plochách v rámci parteru a je zpětně využita jako užitková voda
na splachování či zalévání.
Rodinný dům je
řadový, pochází ze čtveřice stejného typu. Jeho hmota vychází z jednoduchého a
kompaktního tvaru kvádru, ze kterého na severní fasádě vybíhá na úrovni druhého
podlaží výběžek jako protiváha hmotě garáží. Rodinný dům bude v pasivním
standardu, okenní otvory jsou na severní straně minimalizované, naopak pro
využití pasivních zisků a dostatečné osvětlenosti jsou na jižní straně větší
prosklené plochy. Fasáda je provětrávaná, na severní straně pokrytá
vláknocementovými panely, na jižní fotovoltaickými fasádními panely. Ty jsou
potaženy nanofólií, která jim dává svou barevnost. Výrazně je řešena fasáda
výběžku, která je pokrytá vegetačními panely.
Rodinný dům je navržený jako difuzně otevřená dřevostavba v systému two by
four. Založen je na základové železobetonové desce, pod kterou je vrstva XPS.
Nosnou konstrukci tvoří sloupky z KVH hranolů a strop je z dřevěných trámů.
Příprava TUV a otopné vody je zabezpečena tepelným čerpadlem vzduch-voda.
Výměnu vzduchu zabezpečuje rekuperační jednotka umístěná v technické místnosti.
Bytový dům:
Základem pro tvorbu hmoty bytového domu byl požadavek na opakovatelnost a
zároveň nízkoenergetické až pasivní řešení stavby. To bylo třeba vzít v potaz
již při hmotovém řešení, kde má kvádr ideální proporce z hlediska pasivní
stavby. Tvar kvádru také umožňuje variabilní otáčení ke světovým stranám.
Vzhledem k řešení urbanismu je zvolena orientace jedné fasády kolmo na jih.
Čtvercový půdorys dává dostatek prostoru pro pět bytů se schodištěm ve středu, v přízemí
budou služby. Na střeše se nachází zelená zahrada, která zlepšuje mikroklima,
pomáhá zpomalovat odtok dešťové vody a také zvyšuje komfort obyvatelů domu.
Kompozice oken na fasádách kopíruje funkční uspořádání půdorysů. Tato kompozice
je pružná, lze ji měnit. Na osvětlených fasádách ji doplňují lodžie. Fasády
jsou provětrávané, na osvětlených stranách pokryté fotovoltaickými fasádními
panely a překryté bílou nanofólií.
Bytový dům je řešen jako dřevostavba z masivních dřevěných KLH panelů. Založen
je na betonové desce, kvůli stabilitě je betonové jádro železobetonové.
Mezibytové a obvodové konstrukce jsou z masivních dřevěných KLH panelů. Stropy
jsou kvůli tuhosti z masivních KLH panelů spřažených se železobetonovou deskou.
V bytovém domě je navrženo centrální řízené větrání s rekuperací. Přívodní
vzduch se nasává přes vodní plochy v parteru, dále je veden v zemním
kolektoru do centrální strojovny. Vytápění je řešeno pomocí tepelných čerpadel.
S chlazením se nepočítá, díky orientaci a inteligentnímu systému zastínění by
nemělo k přehřívání docházet.
Základní informace o objektu
Kategorie
Projekty
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

15. 3. 2023 16:35:54
Re: Dům u lesa a rybníka
plech v barvě dřeva? a je to dobře?
9. 3. 2023 16:55:57
Re: Interiér RD v Malešicích
Spousta bílé, šedá, černá, trochu dřeva, kov, čiré sklo - je mi z toho zima. A smutno.
9. 3. 2023 16:45:41
Re: Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Jenže ta Jurkovičova stavba byla obnovena původní technologií a podle původních plánů. Jde tedy jednoznačně o kopii (repliku). Na rozdíl od mostu, kde chtějí novou technologii s falešnými nýty, s kolejištěm navíc, protože na dnešní provoz už prostě původní šířka a nýtovaná konstrukce nestačí. Takže dělat skutečnou kopii nemá smysl. A jsem na rozpacích, jestli je dobře dělat něco, co se jako kopie jen tváří. Myslím, že u technických památek by měl být preferován jejich účel a pokud jsou opravdu památkově hodnotné, tak by měly být přesunuty tak, jak se to udělalo s Podolským mostem do Stádlece kvůli přehradě nebo s chalupami do skanzenů, když už se v nich nedalo plnohodnotně bydlet. Ať svou krásu ukazují tam, kde mohou bez problémů sloužit. A pokud jde o to, že by nová stavba mohla vypadat úplně jinak - no a co? Hlavně, když jí to tam bude slušet jako např. věžím na kostele v Emauzích. Kdopak si dnes vzpomene, jak vypadaly dřív? I na nový most si staří zvyknou a mladí ho budu brát jako samozřejmost. A když se opravdu povede, tak ho další generace prohlásí za kulturní památku :-) .
7. 3. 2023 14:33:44
Re: Nový sportovní areál u řeky s pláží
Ovšem, taková prostředí architekti vymýšlí, aby prostředí pro život občanů zpříjemnili. U Budějovic bych bral i to, kdyby celé centrum bylo pěší zónou i 5 km dlouhou, aby auta neměla tudy tranzit. Kolik roků je celé město denně ucpáno a lidé jsou otravováni zplodinami, hrozbou kolize, hlukem a zranění? Jak dlouho se vleče dokončení obchvatu a napojení na D3? Je to bída, ty České Budějovice. Převezmou štafetu nejhoršího města ČR pro vnitřní a tranzitní dopravu po Přerovu?
7. 3. 2023 02:22:48
Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Těžko odpovědět. Já si myslím, a je to fakt subjektivní, že v odůvodněných případech má replika svůj smysl. Když vyhořel ten Jurkovičův barák, taky ho postavili znovu - je to kýč? Most na Výtoni je most vnímanej veřejností jako krásnej (bez ohledu na jeho žalostnej stav), neznám nikoho, kdo by jej neměl rád. Takže buď moderní zcela soudobej most, úplně jinej, s tím, že se s tím starým prostě rozloučíme, nebo repliku, to je můj názor. A nemusela by to být replika doslovná, falešné nýty mě fakt urážejí. To, co bylo prezentováno jako návrh, ta oblouková reminiscence, ta na mě právě jako zcela nevkusnej kýč působí.
2. 3. 2023 15:55:58
Re: Re: Valná hromada ČKA 2023.
pokud jsem se někde něchtěně otřel o někoho ze severní Moravy, tak pouze omylem a nechtěně... kde to bylo? neuvědomuji si, že bych někoho hodnotil...
2. 3. 2023 15:02:57
Re: Valná hromada ČKA 2023
opravuji : ..poslání budovat náš životní....
2. 3. 2023 15:01:42
Re: Valná hromada ČKA 2023
Posílám za sebe zdravici valné hromadě. V Česku mám velmi mnoho vysoce erudovaných i mladých ambiciózních architektů, kteří své poslání budova náš životní prostor plně ctí. Speciálně zdravím pana Jana Kasla, velmi aktivního člena Komory, který by mohl ze své výše kvality znalostí a rozhledu i trochu občas ubrat, pokud se ohnivěji vyjadřuje k projektantům ze severní Moravy. Tady máme taky šikovné a erudované tvůrčí osobnosti, ne vidláky, pane Jane. Ostatně katedra architektury na FAST VŠB má hodně vysokou tvůrčí úroveň. Počiny mnoha posluchačů i absolventů jsou velmi úspěšné nejen v celostátních soutěžích.
2. 3. 2023 14:56:16
Re: Pórobeton Ytong je ideálním materiálem pro střechy a stropy
Rád souhlasím, YTONG je úspěšný materiál na českém (a jinde) trhu. Snad mé nadšení pro systém trochu brzdí vysoké ceny MULTIPORU, který by se více uplatnil při jiné cenové politice.
1. 3. 2023 21:16:36
Re: Re: Výstava: Lávka Holešovice – Karlín.
Jo, kdyby se tak architekti dívali na svět očima dětí a psů :-) , jaké by asi vznikaly stavby.
1. 3. 2023 21:08:59
Re: Re: Praha, železniční most.
Souhlasím s tím, že logicky navržená mostní konstrukce s opravdu hlubokým porozuměním její statice a dynamice vede vždy k návrhu krásného mostu. Ale pokud postavíme repliku, která nemá z pohledu památkářů žádnou hodnotu, a použijeme dávno překonanou technologií jen aby to vypadalo - nebude to kýč?
1. 3. 2023 10:55:31
Re: Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Ty dva Labske mosty {v Usti a Hradci Kralove) neznam ale ten "kubisticky" most pres Vltavu mne ale vubec nevadi. Samozrejme musime si pockat na hotove dilo, ale pro mne je se na co tesit.
28. 2. 2023 17:31:21
Re: Výstava: Lávka Holešovice – Karlín
Vážení, Holka!?Super!Návrh - velká škoda, že místo bílého betonu není obyčejné průhledné zábradlí!!! I děti by viděli na řeku, také psi - a drželi by se kraje! A co na to teprve řeknou pražští sprejeři! Snad si té dlouhé bílé plochy nevšimnou. Lávka v Příboře by Praze slušela víc. Škoda.
28. 2. 2023 17:25:39
Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Tak takto z hlavy vám můžu nahodit příklady, které mě nejvíc šokovaly z realizací: Hradecká lávka pro pěší a třeba Mariánský most v Ústí n. L. (to je echt prasárna). Návrhů by se našlo taky dost, zrovna to, co vyhrálo na té Výtoni, nebo třeba Dvorecký most (MS architekti, ten naštěstí nevyhrál, ale vítězný návrh mě taky zrovna dvakrát nenadchl - budeme si hrát ve 3. tisíciletí na návrat kubismu...).
26. 2. 2023 17:15:58
Re: Život pod zámeckou střechou-úžasná "proměna"
Dobrý den, dovoluji si Vás oslovit jako majitele úžasně obnoveného zámeckého areálu a současně bych Vám doporučila pro celorepublikovou i zahraniční propagaci přihlásit de do celostátní akce Má vlast cestami proměn na www.cestamipromen.cz/prihlasit-promenu Vím, že přihláška něco stojí, protože zpracování podkladů-textu a fotek před proměnou a současný stav a překlady jsou nákladné, ale mám zato, že budete nadšeni, až přijedte na zahájení výstavy do Prahy, kláštera na Břevnově, kde letos bude zahájení v červnu. Mně se podařilo zachránit od zbourání havarijní oranžerii v Lomnici u Tišnova, také jsme ji se starostou přihlásili, a v hlasování byla druhá. Chtěla jsem za Vámi přijet osobně, ale měla jsem po sobě operace kyčlí, takže jsem to bohužele nezvládla. Letos bych ale velice ráda. Velice si vážím nápadů a píle lidí, kteří dostanou do rukou stavby v havarijním stavu a vykouzlí z nich něco pohádkového. Jako "potrhlá" oranžeristka se zejména velice těším na vaši oranžerii! Srdečně zdraví Dagmar Fetterová, emeritní pracovník NPÚ ÚOP v Brně.
24. 2. 2023 00:48:32
Re: Ministerské sliby naprázdno
Jestli Platformě dobře rozumím, tak si představují, že by o každé žádosti rozhodoval najednou celý tým lidí s jednotlivými odbornostmi, kde by každý z nich byl vázán vlastními zákony. Ale i kdyby to nějakým zázrakem šlo časově zkoordinovat, tak jak si tito jednotlivci mohou dovolit "vyvažovat zájmy" právních předpisů? Kdo jim k tomu dá právo? A kdo by byl nakonec zodpovědný za výsledek?
23. 2. 2023 07:31:33
Re: Re: Praha, železniční most.
Dva ? Tak teda ted tri ! Ja se podepisuji tez.
23. 2. 2023 03:37:45
Re: Re: Praha, železniční most.
Jestlize tech pripadu "spatnych" mostu je v republice dost, alespon nekolik jich jmenovat by urcite nebylo tezke. Zajimalo by mne to velice. Dekuji predem.
23. 2. 2023 02:40:38
Re: Praha, železniční most
To, že dopis působí jako otevřený anonym, je jedna věc a může to být jenom chyba redakce, nevím. Druhou věcí ovšem je skutečnost, že architekti jistě zastávají legitimní a velmi relevantní pohled na věc a lze jim v lecčems dát zapravdu. Ale já bych zase naopak české architekty poprosil: Přestaňte navrhovat mosty, přenechte jejich projektování špičkovým inženýrům - mostařům, jak tomu bylo po uplynulých nejméně 150 let zvykem. Protože logicky navržená mostní konstrukce s opravdu hlubokým porozuměním její statice a dynamice vede vždy k návrhu krásného mostu (stejně jako v oblasti leteckého inženýrství dobře navržené letadlo je i krasné a krásné letadlo krásně létá). Do takové práce, jakou je návrh mostní konstrukce, nepatří umělecké ego ani výtvarno jako nejdůležitější a výchozí bod návrhu - o tom jsem přesvědčen. Mosty, které toto nectí, působí divně, nabubřele, jsou vždycky nesmírně nehospodárné a jejich výtvarná či architektonická hodnota je pak nejvýše sporná. Příkladů už máme v republice dost. A ten výtoňský nešťastník? Ten by si podle mého soudu vzhledem k příšernému stavu ocelové konstrukce a zároveň její kráse zasloužil repliku. A klidně tříkolejnou. Nebyl by toto dobrý kompromis?
22. 2. 2023 19:27:39
Re: Praha, železniční most
Zde je dopis i s autory https://www.archiweb.cz/news/vysehradsky-most-otevreny-dopis-architektu