Rubín vrátil opatovickému kostelu ztracený lesk

Rubín vrátil opatovickému kostelu ztracený lesk

Opatovice jsou místní částí obce Zbýšov, vzdálenou zhruba jeden kilometr na sever od jejího centra. Oku pozorného cestovatele neunikne, že Opatovice i Zbýšov mají vlastní kostel, oba vystavěné v novorománském stylu. Zatímco kostel ve Zbýšově je katolický, opatovický patří evangelíkům a nedávno prošel kompletní rekonstrukcí. Vrátila mu venkovskou poetiku a mimo jiné ho barevně odlišila od katolického souseda.

Evangelický sbor v Opatovicích má pozoruhodnou tradici. Je součástí Českobratrské církve evangelické a sdružoval věřící z širokého okolí, od Kutné Hory až po Kácov na Sázavě s desítkami přidružených obcí. Zdejší kostel byl postaven v roce 1886 na místě staršího kostela. Zasloužil se o to farář Josef Jakub Kučera. A osud tomu chtěl, že se nedávná generální oprava kostela prováděla za jeho jmenovce, faráře Benjamína Kučery.

Objekt nebyl zrovna v nejlepší kondici. V sedmdesátých letech se původní bobrovky vyměnily za hliníkové šablony, které se nabíjely na staré latě bez fólie. Při větších poryvech větru se střecha nadzvedala, pod krytinu zatékala voda a nacházela si stále více cestiček směrem dolů po fasádě. Problematická se ukázala i statika objektu. Hlína na půdě kostela zatěžovala stropní konstrukci a přivolaný statik naměřil maximální průhyb dosahující od krajů ke středu sedmnáct centimetrů. A tak, než se začalo s opravou střechy, muselo se z půdy vyvozit 24 tun hlíny.

I přes toto opatření si realizátoři netroufli na střechu kostela vracet původní bobrovky. Tento typ krytiny se totiž skládá hustě přes sebe a na jeden metr čtvereční se spotřebuje velké množství tašek. Pro statiku kostela by to představovalo obrovskou zátěž. Jaké byly alternativy? Vzhledem k tomu, že opatovický kostel není památkově chráněný, nemluvili do výběru krytiny památkáři. Hlavní slovo mělo tzv. staršovstvo - tak se nazývá skupina osmi volených členů evangelického sboru, kteří rozhodují o všem důležitém, co se ve sboru bude dít. A hlavní zadání znělo: Střecha musí vydržet alespoň 50 let. „Pokrývač přinesl na schůzi staršovstva na ukázku keramickou střešní tašku a měděný plech. Shodli jsme se, že pokládka plechové krytiny je sice méně pracná a levnější, ale u keramiky vítězí estetická kritéria a trvanlivost materiálu," vysvětluje kurátor evangelického sboru Jaromír Drda.

Konkrétně se na střechu pokládala keramická taška Rubín 13 z portfolia značky BMI BRAMAC v odstínu glazura měděná. Zvolený model a barevnost propůjčil střeše kostela velmi harmonický a tradiční vzhled a ladí k použitým klempířským prvkům z mědi (oplechovaná věž kostela, žlaby a svody). Samotná pokládka krytiny ovšem nebyla vůbec jednoduchá: „Pokrývač si musel pohrát s apsidou, u které se sbíhají tašky do jednoho bodu. Skoro každou tašku musel přiřezávat a pokládka mu zabrala třikrát více času, než rovné plochy," vysvětluje Jaromír Drda.

Práce s Rubínem ale probíhala bez komplikací, neboť tašky mají velmi kvalitní, tvrdý a rovnoměrně probarvený keramický střep a při řezání se nelámou ani nedrolí. Rubín se totiž stejně jako všechny ostatní keramické tašky BMI BRAMAC vyrábí v závodech v Německu, které disponuje těmi nejlepšími evropskými ložisky jílovité hlíny.

Teprve poté, co byla dokončena střecha kostela, mohlo se přikročit k opravě fasády. Na místo stávající okrové barvy zvolil evangelický sbor fasádu v odstínech bílé a šedomodré. Opatovický kostel se tak barevně odlišil od nedalekého kostela sv. Martina ve Zbýšově. S výběrem barevné kombinace, pomohla paní farářová, která je profesí výtvarnice. Nutno podotknout, že nový kabát vtiskl kostelu magickou hloubku a čistotu. Opravený kostel, obklopený vzrostlými stromy a hřbitovními zdmi, dominuje zdejší krajině a doslova vybízí k zastavení a rozjímání. Pokud budete mít cestu na Kutnohorsko, stojí určitě za prohlídku.

podle podkladů společnosti BMI střešní a hydroizolační systémy