Secesní elektrárna Hučák v Hradci Králové

Secesní elektrárna Hučák v Hradci Králové

(8. 11. 2012) Secesní charakter stavby, který navrhl prof. arch. František Sander počátkem minulého století, byl později doplněn časnou modernou, v jejímž stylu byly řešeny provozní budovy. Stavbu betonového mostu se segmentovým jezem v roce 1911 provedl ing. František Jirásek ve spolupráci s prof. arch. Sanderem. Dnes objekt elektrárny slouží jako příklad architektonického zvládnutí technického díla v období před první světovou válkou (doplněno Stavbaweb).

 
 
 
 

Secesní elektrárna Hučák v Hradci Králové

Secesní charakter stavby, který navrhl prof. arch. František Sander počátkem minulého století, byl později doplněn časnou modernou, v jejímž stylu byly řešeny provozní budovy. Stavbu betonového mostu se segmentovým jezem v roce 1911 provedl ing. František Jirásek ve spolupráci s prof. arch. Sanderem. Dnes objekt elektrárny slouží jako příklad architektonického zvládnutí technického díla v období před první světovou válkou (doplněno Stavbaweb).

Model malé vodní elektrárny Hučák (zdroj: ČEZ/Informační centrum Obnovitelné zdroje )
(ČTK) -
Secesní vodní elektrárna Hučák v Hradci Králové má fasádu opět jako v době svého otevření před sto lety. Stavbaři opravu pláště elektrárny dokončili v minulých dnech.

Technická kulturní památka dostala také novou střechu, opravou prošlo i její slavnostní osvětlení. Opravy trvaly od roku 2010 a přišly firmu ČEZ téměř na 20 miliónů korun. Novinářům to řekl generální ředitel firmy ČEZ Obnovitelné zdroje Oldřich Kožušník.
 
S nalezením původní bílo-šedé barevné kombinace fasády doplněné cihlovým režným zdivem pomáhali stavbařům památkáři. Na střeše řemeslníci nahradili asfaltové šindele za měděné šablony a střechu zateplili. Restaurováním prošly také kovářské prvky. Novou fasádu malíři opatřili speciálním nátěrem, z něhož jdou snadněji odstraňovat ilegální výtvory sprejerů.
 
V malé vodní elektrárně, která je označována za architektonický skvost Hradce Králové, pracují tři funkční Francisovy turbíny. Do roku 1946 byla součástí elektrárny i parní elektrárna. Vodní i parní trakce na začátku minulého století dodávaly Hradci víc proudu, než měla tehdy k dispozici celá Praha.
V historické budově elektrárny navržené architektem Františkem Sanderem je od roku 2008 informační centrum Obnovitelné zdroje. Zájemci si mohou prohlédnout i vodní elektrárnu.

Doplněno Stavbaweb:
Podrobné informace o elektrárně Hučák naleznete na stránkách ČEZ - zde.

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Doprava/infrastruktura

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

17. 1. 2022 23:24:11

Re: Re: FN Ostrava.

Mimina?

17. 12. 2021 15:41:37

Re: Česká města se jednoznačně shodla na potřebě okamžité úpravy...

Pamatuju si, jak těsně po revoluci probíhala diskuse o potřebě novýho stavebního zákona. Bavili jsme se o tom, že potřebujeme zákon logickej, přehlednej, stručnej, funkční. Padl názor, že jeden z nejlepších systémů stavebního práva má Bavorsko, navíc je nám kulturně a historicky blízký. Nabízí se tedy řešení prostě bavorský právo převzít a přizpůsobit. Vypadalo to tenkrát v tý euforii, že to je logická cesta a že po ní půjdeme. Pak do toho vstoupily ty naše obvyklý komplexy z "cizáků", malost, neschopnost inspirovat se tam, kde věci fungují, potřeba prosadit si svoje zájmy a zájmečky, potřeba vyšlapat si tu svojí jedinečnou českou cestičku, přece nám někdo nebude radit... Výsledkem byl stavební zákon horší a delší, než byl ten socialistickej. A od tý doby je k horšímu každá další změna. Ja to k pláči, vůbec se městům nedivím. Stát za třicet let demokracie a slibů o zeštíhlení a racionalizaci svých funkcí nabobtnal do obludných rozměrů a zdá se, že není moci, která by s tím něco dokázala udělat. Ideály maximální svobody nejen jednotlivce, ale i obcí a (mikro)regionů, vzaly dávno za svý. Aktuální stavební zákon má 335 paragrafů, 142 stran. Ten předchozí měl paragrafů 198, stran 95. Socialistickej stavební zákon měl 145 paragrafů a 52 stran. Není výmluvnějšího svědectví o tom, kam tahle země směřuje, v přímým rozporu se sliby a proklamacemi každý další politický garnitury. A já se ptám spolu s klasikem a Vávrou: "Musí to bét, Maryšo?!"

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz