Zadání Projekt Centra technického vzdělávání v Ostrově nad Ohří vzešel z restrukturalizace místního středního odborného školství. Strojní průmyslovka a učiliště opustí nevyhovující objekty a spojí se v uvolněné budově bývalé základní školy, která bude pro specifické potřeby nového centra rekonstruována a dostavěna.
Návrh se odvolává na klasické kompoziční schéma s průhledovými osami. Předpokládá ale změnu hlavní orientace z dosavadního průčelí budovy školy do kolmého směru ústícího do prostranství před městským úřadem. V této ose je koncipována nová hlavní přístupová komunikace ústící do nového vstupu a dvoran školy. Návrh se snažil posunout výraz budovy od institucionálního k industriálnímu. Vnitřní provozní členění při tom využívá stoupajícího terénu.
Řešení se snaží o nalezení kompromisu mezi dvěma požadavky: definování společenské role veřejné budovy a racionální stavební náklady. Odpovědí je maximálně kompaktní hmota, která se snaží minimalizovat zastavěnou plochu, zemní práce, exteriérový plášť. Zkompaktnění a propojení původní budovy a přístavby je natolik intenzivní, že vzniká jediný objekt. Dostavba je s původní hmotou zkoordinována půdorysně i výškově. Odstraněním střechy se odstranil i problém výhradní orientace původního objektu kolmo k přístupové cestě, takže objekt se stal k oběma směrům neutrální. Změnila se i jeho proporce, více-méně podélná hmota osazená na vrstevnici se stala téměř centrální.
Konstrukce a technologie
Vzhledem k omezeným zdrojům se architekti snažili vyhnout náročným technickým a technologickým řešením. Tento přístup odpovídá filosofii ateliéru, kdy architekti považují za zajímavější mimořádný výsledek za použití běžných prostředků.
Náročné se ukázaly zemní práce při zakládání přístavby. Geologický průzkum zařadil horniny na sever od původní budovy školy do třídy těžitelnosti 5. Z toho důvodu bylo nutné více respektovat přirozené stoupání terénu a koncepci přístavby mu více podřídit. Původně zamýšlený „zakopaný“ sál tělocvičny byl proto z návrhu odstraněn. Velkou komplikací se ukázaly místy až dva metry hluboké výkopy pro ležaté rozvody pod existující budovy. Nebylo zde možné použít těžkou mechanizaci jako při zakládání nové části školy.
Fasáda původní budovy byla ponechána v klasickém řádu stěna – otvor. Z vnějšku kompaktní hmota budovy je uvnitř bohatě strukturovaná. Na dvoutrakt původní stavby doplněný do trojtaktu navazuje betonový skelet v modulaci 6 x 6 m. V rámci této prostorové mřížky jsou umísťovány jednotlivé funkce kolem atrií vytvářejících srdce stavby. Vyzdívky jsou z keramického zdiva a betonových tvarovek.
Pro jednoduchý sjednocující výraz vnitřních prostor školy jsme hledali povrchy, které při různých technických vlastnostech mohou vypadat vždy stejně. Jediným řešením podlah se ukázaly bezespáré lité podlahy, které jsme v bílé barvě použili všude (kromě kuchyně); chodby a komunikace, učebny teoretické výuky, dílny praktické výuky včetně elektrodílen, kabinety a kanceláře, WC a umývárny, šatny.
V původní hmotě školy jsou situované učebny pro teoretickou a v přístavbě pak pro praktickou výuku. Atria jsou i hlavními komunikačními prostory. V rytmu školního zvonění jimi pulzují studenti mezi základními funkčními celky školy, jsou to místa setkávání a sdružování.
Autorská zpráva
Foto: Tomáš Balej, Jolana Moravcová, Tomáš Koňařík, Tomáš Růžička
Rekonstrukce centra technického středoškolského a celoživotního vzdělávání v Ostrově
Místo: Klínovecká 1197, Ostrov nad Ohří
Autoři: Boris Redčenkov, Prokop Tomášek, Jaroslav Wertig / A69 – architekti
Spolupráce: Roman Klimeš (STS I), Erik Hocke (STS II a DUR), Pavel Jahelka a Tomáš Koňařík – autorský dohled
Investor: Střední průmyslová škola Ostrov, příspěvková organizace Karlovarského kraje s využitím dotace Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad
Náklady 413 mil. Kč
Zastavěná plocha 4300 m2
Obestavěný prostor 53 000 m2
Hlavní dodavatelé Metrostav a.s./Bau-stav a.s./Tima s.r.o.
Projekt A69 – architekti a Reconstruction spol. s r.o. – Ing. Václav Bittman
