Škola v Ostrově nad Ohří
Ostrov nad Ohří
(21. 1. 2016) A69 –
architekti
Škola v Ostrově nad Ohří
Ostrov nad Ohří představuje ucelený urbanistický soubor v
duchu socialistického realizmu. I když architektura bytových domů i veřejných
budov, koncepce uliční sítě a městských prostorů mají poměrně velkorysá
měřítka, předpokládaná kapacita 750 studentů a 90 pedagogů představuje objem,
který v zástavbě Ostrova nemá konkurenci. To vyžaduje hledat optimální vztah k
zrnitosti a měřítku původní struktury.
Zadání Projekt Centra technického vzdělávání v Ostrově nad Ohří vzešel z
restrukturalizace místního středního odborného školství. Strojní průmyslovka a
učiliště opustí nevyhovující objekty a spojí se v uvolněné budově bývalé
základní školy, která bude pro specifické potřeby nového centra rekonstruována
a dostavěna.
Návrh se odvolává na klasické kompoziční schéma s
průhledovými osami. Předpokládá ale změnu hlavní orientace z dosavadního
průčelí budovy školy do kolmého směru ústícího do prostranství před městským úřadem.
V této ose je koncipována nová hlavní přístupová komunikace ústící do nového
vstupu a dvoran školy. Návrh se snažil posunout výraz budovy od institucionálního
k industriálnímu. Vnitřní provozní členění při tom využívá stoupajícího terénu.
Řešení se snaží o nalezení kompromisu mezi dvěma požadavky: definování
společenské role veřejné budovy a racionální stavební náklady. Odpovědí je
maximálně kompaktní hmota, která se snaží minimalizovat zastavěnou plochu,
zemní práce, exteriérový plášť. Zkompaktnění a propojení původní budovy a
přístavby je natolik intenzivní, že vzniká jediný objekt. Dostavba je s původní
hmotou zkoordinována půdorysně i výškově. Odstraněním střechy se odstranil i
problém výhradní orientace původního objektu kolmo k přístupové cestě, takže
objekt se stal k oběma směrům neutrální. Změnila se i jeho proporce, více-méně
podélná hmota osazená na vrstevnici se stala téměř centrální.
Konstrukce a technologie
Vzhledem k omezeným zdrojům se architekti snažili vyhnout náročným technickým a
technologickým řešením. Tento přístup odpovídá filosofii ateliéru, kdy
architekti považují za zajímavější
mimořádný výsledek za použití běžných prostředků.
Náročné se ukázaly zemní práce při zakládání přístavby. Geologický průzkum
zařadil horniny na sever od původní budovy školy do třídy těžitelnosti 5. Z
toho důvodu bylo nutné více respektovat přirozené stoupání terénu a koncepci
přístavby mu více podřídit. Původně zamýšlený „zakopaný“ sál tělocvičny byl
proto z návrhu odstraněn. Velkou komplikací se ukázaly místy až dva metry
hluboké výkopy pro ležaté rozvody pod existující budovy. Nebylo zde možné
použít těžkou mechanizaci jako při zakládání nové části školy.
Fasáda původní budovy byla ponechána v klasickém řádu stěna - otvor. Z vnějšku
kompaktní hmota budovy je uvnitř bohatě strukturovaná. Na dvoutrakt původní
stavby doplněný do trojtaktu navazuje betonový skelet v modulaci 6 x 6 m. V
rámci této prostorové mřížky jsou umísťovány jednotlivé funkce kolem atrií
vytvářejících srdce stavby. Vyzdívky jsou z keramického zdiva a betonových
tvarovek.
Pro jednoduchý sjednocující výraz vnitřních prostor školy jsme hledali povrchy,
které při různých technických vlastnostech mohou vypadat vždy stejně. Jediným
řešením podlah se ukázaly bezespáré lité podlahy, které jsme v bílé barvě
použili všude (kromě kuchyně); chodby a komunikace, učebny teoretické výuky,
dílny praktické výuky včetně elektrodílen, kabinety a kanceláře, WC a umývárny,
šatny.
V původní hmotě školy jsou situované učebny pro teoretickou a v přístavbě pak
pro praktickou výuku. Atria jsou i hlavními komunikačními prostory. V rytmu
školního zvonění jimi pulzují studenti mezi základními funkčními celky školy,
jsou to místa setkávání a sdružování.
Autorská zpráva
Foto: Tomáš Balej, Jolana Moravcová, Tomáš Koňařík, Tomáš Růžička
Rekonstrukce centra technického středoškolského a
celoživotního vzdělávání v Ostrově
Místo: Klínovecká 1197, Ostrov nad Ohří
Autoři: Boris Redčenkov, Prokop Tomášek, Jaroslav Wertig / A69 – architekti
Spolupráce: Roman Klimeš (STS I), Erik Hocke (STS II a DUR), Pavel Jahelka a
Tomáš Koňařík - autorský dohled
Investor: Střední průmyslová škola Ostrov, příspěvková organizace Karlovarského
kraje s využitím dotace Regionálního operačního programu regionu soudržnosti
Severozápad
Náklady 413 mil. Kč
Zastavěná plocha 4300 m2
Obestavěný prostor 53 000 m2
Hlavní dodavatelé Metrostav a.s./Bau-stav a.s./Tima s.r.o.
Projekt A69 – architekti a Reconstruction spol. s r.o. – Ing. Václav Bittman
Základní informace o objektu
Kategorie
Rekonstrukce
Dokončení
2011
Škola v Ostrově nad Ohří
Ostrov nad Ohří
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

27. 1. 2023 16:18:19
Re: Rekonstrukce domu Pod Vrškem
Tak tohle je vymazlená úprava. Teď jen aby to z venku nezkazil soused.
27. 1. 2023 15:29:06
Střednědobý a dlouhodobý úvěr
Nabídky půjček se staly starostí současného trendu. Banka také neuspokojila většinu dlužníků. V tomto ohledu jsme zorganizovali absolutně bezpečné a spolehlivé nabídky půjček mezi jednotlivci, abychom pomohli každému, kdo si přeje vyřešit finanční problém nebo komukoli, kdo si přeje začít nový podnik; nebo financovat projekt. Naše nabídky půjček jsou dobře pojištěné a právně chráněné. Garantujeme rychlé a profesionální jednání o získání půjčky. Poskytujeme úvěry od 50 tisíc Kč do 20 milionů Kč s úrokovou sazbou 2 %. Kontaktujte nás a získejte rychlou a bezpečnou půjčku. Email: rezacova741@gmail.com
22. 1. 2023 16:33:01
Re: Rodinný dům Na Rade
Zase jedna pustá krabička.....ať žije architektura.....
22. 1. 2023 16:29:29
Re: Rezidence Oliva na Brumlovce v Praze 4
Konečně zase něco oblého. Dost těch fádních krabic! Jezdím kolem již leta na kole, škoda trochu té silnice......Blahopřeji
22. 1. 2023 16:29:27
Re: Rezidence Oliva na Brumlovce v Praze 4
Konečně zase něco oblého. Dost těch fádních krabic! Jezdím kolem již leta na kole, škoda trochu té silnice......Blahopřeji
20. 1. 2023 17:32:48
Re: Vídeňský palác prošel miliardovou modernizací
A co na to říká Klub za starou Prahu?
20. 1. 2023 17:26:32
Re: Interiér horského apartmánu
Můžete mi, prosím, vysvětlit rozdíl mezi "víkendovým apartmánem o výměře 110 m2", který má svého vlastníka, a bytem? Byty jsou definovány normou a mohou být i mnohem menší. Tak proč tohle není byt, když to má všechny jeho atributy? Pokud vím, tak název "apartmá" se používá v hotelích, když má host k dispozici pod jedním uzavřením víc pokojů. Ale kde se vzaly "apartmány"? Mimochodem - jestli není dítě levák, tak tomu stolku v dětském pokoji zoufale chybí světlo zleva.
20. 1. 2023 17:03:05
Re: Rodinný dům Dvě věže
Tak mě při prohlížení fotografií napadlo, že k zabydlenosti bytu patří tři K: Koberec, Knihy a Kytky. Tady je to jasně vidět. A pro mě ještě Obrazy.
4. 1. 2023 15:08:26
Re: Rekonstrukce parku Koliště v Brně
Ten Pospíšil napsal samé bláboly
2. 1. 2023 19:41:46
Re: Skleněná chalupa
Chalupa moc pěkná, jenom mi vrtá hlavou jedna věc: standardní součástí závazného stanoviska CHKO JH a AOPK ČR je z důvodu ochrany ptactva požadavek "Prosklené nečleněné souvislé plochy musí být vždy o max. ploše 2,0 m2, souvislé prosklené plochy o ploše větší musí být rozčleněny příčkami o šířce min. 10 cm tak, aby souvislá plocha bez členění byla max. o ploše 2,0 m2".. atd. Tady to tam asi zapomněli napsat.
27. 12. 2022 19:30:39
Re: Rostislav Švácha: Architektka Alena Šrámková
Nejhorší, nejméně přehledné, špatně fungijící, s holuby dokonce v Bille, je Wilsonovo nádraží, Každý, kdo je tam prvně, o cizincích nemluvě, tam bloudí, Na peronech se hodně kouří, všichni policajti z tepla haly ještě nikdy nevylezli, ale za to, Šrámková, nejhorší architekta poslední doby, nemůže.
20. 12. 2022 12:16:37
Re: Re: Re: Stavební zákon - blýská se na lepší časy?.
Spamy řešíme a neustále mažeme, pokaždé ale přichází z jiné adresy, navíc ve formě komentáře, tak jim nelze zcela zabránit. Jedná se většinou o "odpověď" na newsletter od čtenářů, jejichž počítač je zavirován a automaticky vir rozesílá dál. Snad se bude nová administrace stránek, kterou chystáme, umět se spamy lépe vypořádat.
19. 12. 2022 10:33:48
Re: Re: Stavební zákon - blýská se na lepší časy?.
Taky mě napadlo, že vlastě nevím, co tím chtěl básník říct. Mimo téma - dotaz pro administrátora: nedá se zabránit spamu s nabídkami půjček? Člověk už se ani nedostane k reakcím na starší články.
16. 12. 2022 14:14:59
Re: Libeňské Docky
Moc hezké. Ale je to už taková třešínka na dortu. Měli by dostat pochvalu všichni, kteří se na libeňákách podíleli úplně od začátku - podklady k dokumentaci k územnímu řízení a stavebnímu povolení (Ateliér A+R system s.r.o.), včetně dendroloogického průzkumu, podkladů ke kácení dřevin, sadových úprav, posouzení vlivu na životní prostředí ... Když už je vše dokonale připravené, tak se pak navrhují i pěkné stavby. Ale ta příprava, ta je taky velmi důležitá pro to, aby mohla vzniknou takováto čtvrť holandského typu na Vltavě. Vzpomínka na libeňáky, když se začínalo: https://www.uschovna.cz/zasilka/FSBH3R4FRUL4HAI9-ILH/
14. 12. 2022 18:34:57
Re: Česká stopa na MS v Kataru nechybí
Ano, je to skvělé a udivující, když víme, a historicky je prokázané, že pálená keramika do Evropy přišla s muslimskou vírou v 1.tisíciletí letopočtu přes Španělsko. To znamená, že kvalita a design českého výrobce (tedy výrobních závodů v ČR) je na nejlepší dosažitelné úrovni, jako ve světě výrobci dosahují. Skvělý úspěch přátelé v Lasselsbergeru!
14. 12. 2022 18:29:03
Re: Stavební zákon - blýská se na lepší časy?
Hle, jak lze mnoha slovy a mnoha větami napsat hodně řádků, ale přitom čtenářům prakticky nic neříci, tedy cokoliv, co by blíže vysvětlovalo, o co v té tzv. "integraci" půjde. Zejména u velkého kritika Jana Kasla to překvapuje.
14. 12. 2022 18:21:23
Re: Libeňské Docky
Tak já budu zase za škarohlída, i když mě to netěší. Ale páni architekti, opravdu je nutné to neustále se opakující klišé, že teprve když okna nejsou nad sebou a ideálně je každé jinak velké, pak je to ta pravá architektura? Jak je potom možné, že stovky let to fungovalo přesně naopak a vznikly neskutečně dobré stavby, z nichž mnohé ta staletí přetrvaly? Je to naše trauma z paneláků, že už neumíme navrhnout normální barák, kde i fasáda má řád a logiku? (Třeba i statickou, protože jak debilně se přenášejí síly z těch mimochodných meziokenních pilířů, byť chápu, že ty obvodové stěny třeba nejsou nosné, že?) No nic, to je jen takové popíchnutí, jinak samozřejmě dík za každý urbanisticky aspoň trochu promyšlený počin, sloužící bydlení a navíc rehabilitující brownfield, abych nebyl jen negativní. :)
14. 12. 2022 17:16:48
Re: Libeňské Docky
Slušelo by se zmínit, že návrh urbanismu celé lokality vzešel z mezinárodního workshopu a vítězného návrhu libereckého SIALu někdy kolem roku 2000. Po povodních se muselo několik let počkat, než se lidé přestanou bát bydlet u vody. Nicméně mě těší, že původní koncept přežil.
14. 12. 2022 14:26:27
Re: Libeňské Docky
Jste dobrý kluci! Pěkný je to.
4. 12. 2022 19:03:52
Re: Rodinný dům na západním okraji Prahy
Tak tohle je přesně případ, kdy má někdo vysněný dům, ale je mu jedno, že se vůbec nehodí na pozemek (navážka na svahu - chudáci sousedi) ani mezi okolní stavby (šikmé střechy). Čiší z toho bezohlednost investora. A pokud jde o požadavky území studie - i kdyby nebyla platná, je to hlavně zodpovědnost projektanta, aby jeho návrh odpovídal charakteru území.