Soutěž společnosti VELUX vyhrál neviditelný dům

Soutěž společnosti VELUX vyhrál neviditelný dům

(30. 6. 2020) King of Daylight 2020: Tradiční středoškolské klání nezastavila ani pandemie

 
 
 
 

Soutěž společnosti VELUX vyhrál neviditelný dům

Ondřej Bradávka z Opavy zopakoval své loňské prvenství ve středoškolské soutěži King of Daylight s originálním návrhem podzemního rodinného domu. Kvůli koronaviru celá soutěž poprvé proběhla online a zájem o účast předčil očekávání.

Už 16 let pořádá společnost VELUX Česká republika středoškolskou soutěž o stavební projekty s nejlepším prosvětlením. Letos se do soutěže King of Daylight – Král denního světla – zapojilo 220 středoškoláků z celé České republiky. Do celostátního kola postoupilo 65 projektů od studentů 16 středních průmyslových stavebních škol, které posuzovala tříčlenná odborná porota. Soutěžilo se tradičně ve dvou kategoriích: Rodinný dům a Freestyle – jakýkoliv typ stavby.

V prestižnější a početněji zastoupené kategorii rodinných domů stejně jako loni zvítězil Ondřej Bradávka ze SPŠ stavební Opava, tentokrát s originálním návrhem „neviditelného“ podzemního domu. Kategorii freestyle ovládl Pavel Zámečník ze SŠ stavební Hradec Králové, který navrhl zástavbu městské proluky s multifunkčním využitím. V obou kategoriích bylo oceněno celkem ještě devět prací. Odměny získali také učitelé/vedoucí projektů úspěšných studentů a tři školy s nejvyšším počtem přihlášených soutěžících. Celkem společnost VELUX Česká republika v letošní soutěži rozdala odměny ve výši 140 tisíc korun.

VELUX učí projektovat kvalitně prosvětlené stavby
Společnost VELUX Česká republika dlouhodobě podporuje odborné střední školy pořádáním vzdělávacích workshopů a soutěží. S podporou nepřestala ani v době, kdy pandemie nemoci Covid-19 zastavila výuku ve školách a zkomplikovala studentům možnost osobního setkávání. Pro středoškoláky v této době uspořádala čtyři webináře volně přístupné všem zájemcům. Mohli se tak na dálku seznámit se zásadami projektování budov, které jsou dobře prosvětlené, snadno větratelné a příjemné k životu. V době přerušení výuky tuto možnost online vzdělávání přivítali i pedagogové škol, se kterými společnost VELUX dlouhodobě spolupracuje.

Online formu měla i celá letošní soutěž King of Daylight. Zasílání projektů elektronicky je už tradicí, ale tentokrát probíhalo na dálku také hodnocení odborné poroty. Dvacet studentů využilo možnost konzultovat svůj projekt online s architekty společnosti VELUX. Vyhlášení výsledků proběhlo jako slavnostní stream, jehož živý přenos mohli všichni soutěžící sledovat online.  Záznam můžete zhlédnout ZDE

Koronavirová krize poskytla studentům čas na pečlivější vypracování
Slavnostního vyhlášení výsledků se na dálku zúčastnili úspěšní soutěžící a jejich učitelé. Ve svých medailoncích a hodnoceních často zmiňovali specifikum letošního online ročníku. Pro studenty byla soutěž náročnější v tom, že nemohli své projekty osobně konzultovat s pedagogy. Na druhé straně jim mohli věnovat větší pozornost. „Práce z domova mi vyhovovala. Měl jsem na projekt určitě více času, než kdybych chodil do školy,“ přiznal Martin Skovajsa z Brna, který získal jednu z odměn v kategorii Rodinný dům.

Stejnou zkušenost potvrdil Ing. arch. Tomáš Fischer, pedagog SPŠ stavební Opava. „Veškeré konzultace letos probíhaly online, což bylo trochu neosobní, ale zase nám to dalo prostor zabývat se i jemnějšími nuancemi návrhů a snad i vytvořit lepší projekty. Soutěž byla opět skvěle připravená a studentům určitě pomohly i odborné semináře, kterých se zúčastnili. Studenti mají soutěž VELUX velmi rádi, protože jim to umožňuje udělat krok stranou od běžné školní rutiny a vyzkoušet si práci na projektu, kde jde v první řadě o architekturu a práci se světlem,“ řekl pedagog.

Ing. Jana Leischnerová ze SPŠ stavební Brno zdůraznila, že letošní ročník přiměl pilnější studenty, aby využili nečekaného volna k samostatné práci. „Každý rok se soutěže King of Daylight účastní několik našich studentů. Letos to bylo jiné, studenti měli na soutěž více času, a kdo chtěl dělat něco navíc, tak toho využil. Museli pracovat daleko samostatněji, naučit se programy a další věci, takže jim za to moc děkuji. Zároveň děkuji také firmě VELUX, která už 16 let pořádá tuto soutěž a navíc pro studenty organizuje různé užitečné semináře a workshopy.“

Pochvala nejen od porotců
O vítězích 16. ročníku soutěže King of Daylight rozhodla odborná porota ve složení Ing. arch. Jan Kratochvíl (Fakulta architektury VUT v Brně a portál Archiweb), PhDr. Matěj Šišolák (šéfredaktor ARCHITECT+) a Ing. arch. Klára Bukolská (hlavní architektka společnosti VELUX Česká republika). Porotci oceňovali návrhy domů, kde denní světlo a přísun čerstvého vzduchu přichází do objektu střechou, prostřednictvím střešních oken, světlíků nebo světlovodů. Hlavními kritérii byly architektonická kvalita stavby, dispoziční řešení, energetická efektivita a kvalita vnitřního prostředí.

Porotci se na závěr slavnostního vyhlášení výsledků shodli, že letošní ročník King od Daylight měl velmi vysokou úroveň.  Za všechny to vyjádřil Jan Kratochvíl: „Studentská soutěž je pro mě vždycky nadějí do budoucna. Jsem rád, když vidím tolik talentovaných mladých lidí, kteří budou navrhovat domy a prostředí, ve kterém žijeme. Je to takový test, jak to s námi bude za pár let, a letos to vypadalo moc hezky.“

Všem účastníkům letošního ročníku poděkovala také generální ředitelka společnosti VELUX pro Českou a Slovenskou republiku Dagmar Plevačová, která ocenila jejich úsilí i vysokou kvalitu návrhů: Denní světlo je životně důležité jak pro lidi, tak pro stavby. Proto v naší soutěži učíme studenty projektovat takové budovy, ve kterých denní světlo nechybí a my se v nich cítíme příjemně. Jsme rádi, že v soutěži můžeme dát prostor mladým talentům. Každý rok jsem překvapena kvalitou studentských prací, které se vždy posunou ještě o kousek dál.“

King of Daylight 2020 – výsledky
Rodinný dům
I. cena v kategorii Rodinný dům
Ondřej Bradávka, SPŠ stavební Opava, vedoucí práce: Ing. arch. Tomáš Fischer
Vítězný projekt rodinného domu je navenek nenápadný a ukrytý v terénu. V návrhu zaujmou i promyšlené detaily, třeba stínění velkého prosklení v obytném prostoru pomocí vinné révy na dřevěné konstrukci. Listy révy na podzim opadají a umožní nízkému zimnímu slunci prohřát interiér. Porota v hodnocení vyzdvihla především odvážnost návrhu, předpokládanou nízkou energetickou náročnost částečně podzemního domu a velkou variabilitu v přivádění denního světla. „Je to dospělý projekt. Pokud by dospělý architekt našel investora, který chce takovýmto způsobem bydlet, určitě by na tento dům byl velmi pyšný,“ prohlásila o vítězné práci Klára Bukolská. Ocenila také vhodnou kombinaci bočního a horního osvětlení včetně cíleného nasvětlení pracovních ploch, které vyžadují intenzivní přívod denního světla. Všichni porotci se shodli, že návrh je architektonicky velmi zdařilý a o jeho prvenství v letošním ročníku nebylo sporu.

Odměny v kategorii Rodinný dům
David Dubáň, SŠ průmyslová a umělecká Hodonín, vedoucí práce: Ing. Lucie Kopecká
Martin Matoušek, SPŠ stavební Brno, vedoucí práce: Ing. Ondřej Lyčka
Martin Skovajsa, SPŠ stavební Brno, vedoucí práce: Ing. Jana Leischnerová
Anuar Rachapov, SPŠ stavební a SOŠ stavební a technická Ústí nad Labem, vedoucí práce: Ing. Petr Bandas
Jakub Šrotýř, SPŠ stavební Liberec, vedoucí práce: Ing. Roman Mizera

Freestyle – jakýkoliv typ stavby
I. cena v kategorii Freestyle – jakýkoliv typ stavby
Pavel Zámečník, SŠ stavební Hradec Králové, vedoucí práce: Ing. Iva Burianová
Porota ocenila potenciál práce pro rozvoj měst. Návrh na zástavbu městské proluky s multifunkčním využitím podle odborníků dobře navázal na okolní kontext. Zaujal také souladem moderního a historického s nápaditým využitím světlíků. Práce s denním světlem byla podle poroty velmi kultivovaná a autor použil správný způsob prosvětlení pro každou místnost s ohledem na její funkci.

Odměny v kategorii Freestyle – jakýkoliv typ stavby
Ondřej Kuba, SŠ stavební Opava, vedoucí práce: Ing. arch. Tomáš Fischer
Matouš Matura, VOŠ a SPŠ stavební Praha 1, vedoucí práce: Ing. Beáta Kunáková
Martin Mikulka, VOŠ a SPŠ stavební Praha 1, vedoucí práce: Ing. Kateřina Městková
Jan Neugebauer, SŠ stavební Opava, vedoucí práce: Ing. arch. Tomáš Fischer

Ocenění pro školy
Podruhé byly oceněny střední školy s nejvyšším počtem soutěžních prací. Dokonce 29 prací letos odevzdali studenti SPŠ stavební Opava, s počtem 19 odevzdaných prací skončila jako druhá SPŠ stavební Brno a 17 prací do soutěže poslali studenti SPŠ stavební akademika Stanislava Bechyně v Havlíčkově Brodě.

„V naší soutěži nejde jen o to být nejlepší. Hlavní je, aby si studenti mohli vyzkoušet nové věci a naučili se pracovat s denním světlem. Proto si moc vážíme všech učitelů, kteří ke své náročné práci dělají ještě něco navíc. Letos bylo všechno komplikovanější a pro učitele ještě náročnější, takže jim za jejich práci děkujeme o to víc,“ objasnila smysl ocenění pro školy Dagmar Plevačová. 

Cena zaměstnanců VELUX
Speciální cenu letos získal soutěžní projekt, který nejvíce oslovil zaměstnance společnosti VELUX. V tomto hlasování neovlivněném porotou zvítězila práce Jakuba Šrotýře. Student SPŠ stavební Liberec navrhl rodinný dům Sunny Valley, který do stavby tradičního vzhledu přivádí dostatek denního světla pomocí střešních oken.

podle podkladů společnosti VELUX

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz