Spiegelbaude (Zrcadlovka)

Rána na Spiegelbaude jsou občas chladná, ale výhledy na jezero a nad ním v dálce tyčící se Ještěd jsou impozantní. Za tu ranní „kosu“ si stojí přivstat. Spiegelbaude, chcete-li Zrcadlovka, připomíná odlesk slávy starých zašlých časů, kdy ještě bývala lokalita vítaným letoviskem, hostitelem večírků, místem pro setkání rozličných výletníků a trampů. Pak přišel schluss v podobě těžby uranu, šedá temná doba… Po revoluci nastal díky Bohu opět návrat k hodnotám a místo postupně získává svou atraktivitu zpět. 

Stavebníci nás oslovili počátkem roku 2020 se smělým plánem oslavit na Spiegelbaude Vánoce 2021, což se podařilo. S radostí jsme se pustili do spolupráce, ke které jsme oslovili kolegy z ateliéru 1:1, s nimiž nás spojují společné zážitky z aktivní participace na dalších projektech A1. Vzhledem k tomu, že majitel má slabost, vášeň i lásku pro sklo ve všech jeho podobách, nemohlo být hlavním leitmotivem nic jiného než odraz okolní krajiny, podobně jako nedaleké jezero odráží husté porosty vegetace na jeho březích, nebo putující mraky na obloze nad hlavou. Sklo v různých barvách, podobách a frakci střepů jsme společně „vytěžili“ jako základní stavební kámen pro terazzo z dílny pana Radima Skácela, vymývanou omítku, nebo prostý násyp na střeše krytého parkovacího stání. Spiegelbaude se se svým odrazem ztrácí ve svém okolí a připomíná vzdáleně velkou střechu levitující nad terénem. Truhlářské prvky dodalo ke společnému potěšení mistrovské truhlářství Tanpa pana Pavla Tandlera.

Stavebníkům jsme ve společné diskusi nabídli velikostí skromný dům, ovšem s velkorysou zastřešenou terasou v kontaktu s nedalekým jezerem. Středem domu a novým „členem“ rodiny jsou akumulační kamna od Tomáše Jíry, která v chladných večerech vykouzlí nejeden úsměv na tváři a teplo, doslova kolem rodinného „krbu“. Kamna chytře oddělují prostor pro odpočinek od aktivního prostoru kuchyně a potřebného zázemí. Úroveň přízemí poskytuje také lesní a jezerní pokoj a koupelnu s parní sprchou, ze které uděláte dva kroky a jste v objetí bublin vířivky, jak jinak než s výhledem na jezero. Stačí se trochu zasnít a Vaším alter egem je na moment J. R. Ewing, který pohodlně shlíží z houpacího křesla na terase ranče Southfork na své statky. Do výšin podkroví lze vystoupat po spirále betonového schodiště z dílny Břetislava Eichlera, která stojí doslova na špičkách, aby i přes veškerou tíhu své základní materie elegantně nabídla pohodlnou cestu k pracovně na galerii a dále do hostovského pokoje.

„Aport !“ Majitel navrátivší se z ranní procházky otevřel branku a počkal až se ve vstupu mihne i domácí chlupáč. Na terase voní káva – jsme doma – jsme na Zrcadlovce, a je nám tu sehr fein !