Sportovní areál ve Skvrňanech

Sportovní areál ve Skvrňanech

(13. 9. 2019) Nový sportovní areál bude sloužit mladým talentovaným fotbalistům i žákům

   
 
 
 
 

Sportovní areál ve Skvrňanech

Plzeň nechala vybudovat na ploše více než 13 tisíc metrů čtverečních nový Sportovní areál Skvrňany. Tvoří jej fotbalové hřiště s přírodní trávou a tréninková multifunkční plocha. Součástí stavby za 39 milionů korun bez DPH byly i opěrné zdi vyrovnávající výškové rozdíly a komunikace pro pěší umožňující přístup k hřištím. Areál bude sloužit především Regionální fotbalové Akademii Plzeňského kraje a Klubové fotbalové akademii Viktoria Plzeň, stejně tak žákům sportovních tříd 33. základní školy a v rámci školní výuky 15. základní škole. Zhotovitelem byla společnost POHL cz, a. s., odštěpný závod Plzeň.

„Naším cílem je podporovat sport na území města Plzně, a to nejen vrcholový a profesionální, ale hlavně i ten zájmový a volnočasový. Chceme motivovat děti i mladé lidi k pohybu. Malým i větším sportovním klubům proto poskytujeme dotace a snažíme se také zkvalitňovat sportoviště a zázemí. Sportovní areál ve Skvrňanech je toho důkazem,“
řekl primátor Martin Baxa.

„Komplex jsme vybudovali na našem městském pozemku. V jeho severní části se nachází fotbalové hřiště s přírodní trávou o rozměrech 105 krát 68 metrů. Je navrženo tak, aby se na něm mohly hrát nejvyšší žákovské a dorostenecké soutěže. Dále bylo zbudováno tréninkové multifunkční hřiště o rozměrech 50 krát 51 metrů a tréninkový kopec neboli takzvaný powerhill s umělým travním kobercem o celkové ploše 2550 metrů čtverečních,“ přiblížil první náměstek primátora Roman Zarzycký. Areál byl zkolaudován 30. července 2019. Projekt měl na starost Odbor správy infrastruktury Magistrátu města Plzně.

Nový sportovní areál bude sloužit mladým talentovaným fotbalistům Regionální fotbalové Akademie Plzeňského kraje a také Klubové fotbalové akademii Viktoria Plzeň. „V průběhu školního roku bude rozcvičovací hřiště využíváno také žáky 15. základní školy a 33. základní školy při hodinách tělesné výchovy. Přesný rozpis využití bude dohodnut mezi nájemcem areálu a zástupci jednotlivých základních škol vždy před zahájením školního roku,“ doplnila Karolina Fric, vedoucí oddělení sportovišť magistrátního odboru správy infrastruktury.

„Tento nově vybudovaný areál umožní systematickou a ještě efektivnější sportovní přípravu členů fotbalových akademií a současně jasně potvrzuje dlouhodobou a cílenou podporu města Plzně sportu a tělovýchově mládeže, za což městu patří naše velké poděkování,“ zdůraznil Tomáš Paclík, prezident FC Viktoria Plzeň.

Zhotovitelem investiční akce byla společnost POHL cz, a. s., odštěpný závod Plzeň. Stavět se začalo v říjnu 2018, dokončeno bylo v červenci 2019. Zpracovatelem projektové dokumentace byl RAVAL projekt v.o.s., hlavním projektantem Jan Valko. 


tisková zpráva


 

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Sport

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz