Stanislav Fiala: rekonstrukce Sweerts-Šporkovského paláce v Praze

Stavební práce by se měly brzy rozjet ve Sweerts-Šporkovském paláci v Hybernské ulici. Investorem je společnost Sebre podnikatele Petra Němce, která barokní a klasicistní palác vydražila za 200 milionů korun. Firma slibuje citlivý přístup k přestavbě sídla, skládajícího se ze tří propojených budov.

Z barokního paláce z konce 17. století se dodneška dochovalo pouze průčelí v Hybernské ulici, hned za ním je moderní přestavba z roku 1926 od významného českého architekta Josefa Gočára, který je autorem např. známého kubistického Domu U Černé Matky Boží.
Podle slov předsedy představenstva Sebre Jana Fidlera nejde investorovi o rychlou přestavbu a následný prodej nebo pronájem, jak je tomu u podobných projektů zvykem, ale o dlouhodobý záměr. „Naše strategie v tuto chvíli je si budovy nechat, neprodávat je,“ dodává Jan Fidler. Náklady na přestavbu firma odhaduje na zhruba 250 milionů korun. Rekonstrukcí vznikne 9450 metrů čtverečních pronajímatelných ploch. Největší část, přes 5000 m², bude určena pro administrativu.

Světoznámí architekti Rekonstrukce byla svěřena architektovi Stanislavovi Fialovi, držiteli mnoha ocenění, který byl dvakrát nominovaný na prestižní cenu Evropské unie za současnou architekturu Mies van der Rohe. Tři jeho realizace byly dokonce zařazeny do prestižního přehledu světové architektury Phaidon Atlas of Contemporary World. Fiala si do areálu pozval památkáře. „Přišli, aby se podívali, v jakém stavu jsme to zdědili,“ popisuje Fiala. Investor nyní stavbu čistí, aby nejcennější budova u Hybernské ulice opět získala svou architektonickou jedinečnost, kterou jí vtiskl právě Josef Gočár a kterou ztratila díky necitlivým zásahům po druhé světové válce. Společnost dokonce hledá výrobce, který by dokázal imitovat původní Gočárovy bíle kachličky v koupelnách a schovává i původní radiátory a dveře, aby mohly být zakomponovány do prostor. „Nemáme zájem původní věci obrousit a udělat z nich krásné, nové, naleštěné věci, chceme to nechat s patinou,“ říká Fiala.

Náročná rekonstrukce Nejsložitější bude rekonstrukce hlavní bankovní haly, ve které by v budoucnu měla být restaurace. Sklobetonová klenba haly je zakryta vrstvou asfaltové lepenky. Architekt by ji rád vrátil do původní podoby. „Sklobetony jsou technicky trochu problém, protože po letech začnou praskat a zatéká jimi. Socialističtí hospodáři si s tím nevěděli rady, tak to zaasfaltovali,“ vysvětluje Fiala. Asfaltová vrstva se musí odkrýt. Až pak bude jasné, v jakém stavu jsou původní luxfery. Pokud nepůjdou vyčistit, památkáři chtějí, aby byly nahrazeny novými. „Dávat tam novodobé sklobetony mi není úplně sympatické,“ dodává Fiala. Architekt navrhuje použít namísto luxferů čisté sklo a zachovat jen sklobetonové oblouky. „Je to inspirace z Metropolitního muzea umění v New Yorku,“ doplňuje Jan Fidler.
Pod původně bankovní halou by v suterénu, kde kdysi bývaly bankovní trezory, mohl vzniknout hudební klub. „Myšlenky jsou různé, od jazzového podniku přes školy tance, divadlo… zatím přemýšlíme,“ říká Fidler.
Zpřístupnit další prostory veřejnosti chce investor v přízemí. Soubor budov, kde mimo jiné za druhé světové války sídlilo obávané Gestapo, se nachází mezi ulicemi Hybernská a V Celnici. Podél paláce právě na ulici V Celnici vznikne ulička s nájemními prostory pro obchody. V dalších patrech vzniknou kanceláře. Plánovaná ulička zajistí větší počet kolemjdoucích, kteří jsou potřební pro obchodníky, a vytvoří klidovou zónu oddělenou od okolní dopravy.

Tisková zpráva

Další informace a vizualizace najdte ZDE.