Stanislav Fiala: rekonstrukce Sweerts-Šporkovského paláce v Praze
(27. 11. 2014) Stavební práce by se měly brzy rozjet ve Sweerts-Šporkovském paláci v Hybernské ulici. Investorem je společnost Sebre podnikatele Petra Němce, která barokní a klasicistní palác vydražila za 200 milionů korun. Firma slibuje citlivý přístup k přestavbě sídla, skládajícího se ze tří propojených budov.

Stanislav Fiala: rekonstrukce Sweerts-Šporkovského paláce v Praze
Stavební práce by se měly brzy rozjet ve Sweerts-Šporkovském paláci v Hybernské ulici. Investorem je společnost Sebre podnikatele Petra Němce, která barokní a klasicistní palác vydražila za 200 milionů korun. Firma slibuje citlivý přístup k přestavbě sídla, skládajícího se ze tří propojených budov.
Z barokního paláce z konce 17. století se dodneška dochovalo pouze průčelí v Hybernské ulici, hned za ním je moderní přestavba z roku 1926 od významného českého architekta Josefa Gočára, který je autorem např. známého kubistického Domu U Černé Matky Boží.
Podle slov předsedy představenstva Sebre Jana Fidlera nejde investorovi o rychlou přestavbu a následný prodej nebo pronájem, jak je tomu u podobných projektů zvykem, ale o dlouhodobý záměr. „Naše strategie v tuto chvíli je si budovy nechat, neprodávat je,“ dodává Jan Fidler. Náklady na přestavbu firma odhaduje na zhruba 250 milionů korun. Rekonstrukcí vznikne 9450 metrů čtverečních pronajímatelných ploch. Největší část, přes 5000 m2, bude určena pro administrativu.
Světoznámí architekti Rekonstrukce byla svěřena architektovi Stanislavovi Fialovi, držiteli mnoha ocenění, který byl dvakrát nominovaný na prestižní cenu Evropské unie za současnou architekturu Mies van der Rohe. Tři jeho realizace byly dokonce zařazeny do prestižního přehledu světové architektury Phaidon Atlas of Contemporary World. Fiala si do areálu pozval památkáře. „Přišli, aby se podívali, v jakém stavu jsme to zdědili,“ popisuje Fiala. Investor nyní stavbu čistí, aby nejcennější budova u Hybernské ulice opět získala svou architektonickou jedinečnost, kterou jí vtiskl právě Josef Gočár a kterou ztratila díky necitlivým zásahům po druhé světové válce. Společnost dokonce hledá výrobce, který by dokázal imitovat původní Gočárovy bíle kachličky v koupelnách a schovává i původní radiátory a dveře, aby mohly být zakomponovány do prostor. „Nemáme zájem původní věci obrousit a udělat z nich krásné, nové, naleštěné věci, chceme to nechat s patinou,“ říká Fiala.
Náročná rekonstrukce Nejsložitější bude rekonstrukce hlavní bankovní haly, ve které by v budoucnu měla být restaurace. Sklobetonová klenba haly je zakryta vrstvou asfaltové lepenky. Architekt by ji rád vrátil do původní podoby. „Sklobetony jsou technicky trochu problém, protože po letech začnou praskat a zatéká jimi. Socialističtí hospodáři si s tím nevěděli rady, tak to zaasfaltovali,“ vysvětluje Fiala. Asfaltová vrstva se musí odkrýt. Až pak bude jasné, v jakém stavu jsou původní luxfery. Pokud nepůjdou vyčistit, památkáři chtějí, aby byly nahrazeny novými. „Dávat tam novodobé sklobetony mi není úplně sympatické,“ dodává Fiala. Architekt navrhuje použít namísto luxferů čisté sklo a zachovat jen sklobetonové oblouky. „Je to inspirace z Metropolitního muzea umění v New Yorku,“ doplňuje Jan Fidler.
Pod původně bankovní halou by v suterénu, kde kdysi bývaly bankovní trezory, mohl vzniknout hudební klub. „Myšlenky jsou různé, od jazzového podniku přes školy tance, divadlo… zatím přemýšlíme,“ říká Fidler.
Zpřístupnit další prostory veřejnosti chce investor v přízemí. Soubor budov, kde mimo jiné za druhé světové války sídlilo obávané Gestapo, se nachází mezi ulicemi Hybernská a V Celnici. Podél paláce právě na ulici V Celnici vznikne ulička s nájemními prostory pro obchody. V dalších patrech vzniknou kanceláře. Plánovaná ulička zajistí větší počet kolemjdoucích, kteří jsou potřební pro obchodníky, a vytvoří klidovou zónu oddělenou od okolní dopravy.
Tisková zpráva
Další informace a vizualizace najdte ZDE.
Základní informace o objektu
Kategorie
Rekonstrukce
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

5. 12. 2023 14:08:18
Re: Šťastný Hlavák
Je jasné, že je celý návrh je věcí úplatků! Nechť je veřejnost komplexně seznámena KDO VYPSAL SOUTĚŽ, KDO JMENOVAL POROTU A JACÍ ODBORNÍCI V NÍ BYLI???? A uvidíme, jak je to z průhledností celé akce................
4. 12. 2023 18:39:15
Re: Re: Re:Ne - Šťastný Hlavák.
Ještě - pro nás chudé duchem - mi prosím udělejte pořádek v tom, kdo jsou ti odborníci, kteří jediní mají správný pohled na věc a kteří jediní mají být vyslyšeni. A co nastane v případě, že tomu tak bude. Přivítala bych jmenný seznam, abych neztrácela čas s těmi ostatními tutany, kteří koncipovali zadání, kteří marnili čas zpracováním soutěžních návrhů a kteří je hodnotili. Proč tápat v temnotách alternartiv, když jsou tu odborníci, kteří mají ve všem jasno!
4. 12. 2023 18:13:52
Re: Re:Ne - Šťastný Hlavák.
Jsem zvědav, zda prostesty odborníků dojdou vyslyšení, a nedopadne to jako s rohovou budovou Opletalovy na Václaváku. Tam sice památkáři a moudří lidé neobstáli, prohráli, ale nakonec zde ta nová nová budova není žádné kulturní strašidlo, jako Europalác u Můstku.
4. 12. 2023 18:10:33
Re: Re: Šťastný Hlavák.
Díky Karle, to jsou správná slova!
4. 12. 2023 18:09:36
Re: Re: Fibonacci.
Řekl bych že s tím mohu souhlasit. A co radní města? Hlaváček nerozhoduje sám, ti ostatní jsou jistě svéprávní.
4. 12. 2023 17:05:26
Re:Ne - Šťastný Hlavák
Výsledná studie je důkazem naprostého nepochopení potřeb obyvatel a cestujících, jak ze strany soutěžících, tak ze strany zadavatele. Nádraží v zásadě vyhovuje dnešním potřebám /mimo pokladen , které ale v době on line prodejů ztrácí důležitost/. Nevyhovuje" Šervůd " před nádražím, ten však návrh neřeší, ba naopak ho gigantickým otevřeným přístřeškem zhoršuje. Navržená dřevostavba nepatří do místního prostředí, a to bez toho, zda je zde památkový objekt - Fantova budova původního nádraží - kterou přístřek výrazně zakrývá. České dráhy by měly řešit jiné problémy a né se zabývat urbanismem, kterému nerozumí. Bohužel to platí i pro Magistrát. l
4. 12. 2023 15:54:06
Re: Šťastný Hlavák
Likvidace stávajícího objektu je nepřijatelné barbarství a pitomost. v 80. letech jsem nakreslil pro Sial Fantovu budovu Praha hl. n. v měřítku 1/100 u příležitosti studie i s modelem zastřešení jižního předpolí a napojení na Vinohrady. Tak, jak je propojen na severu s Žižkovem, je rozvoj na jih jediné možné řešení. Chybí diskuze o smyslu věcí. Centrum Prahy je Václavské náměstí, k němu se přiblížit, dává smysl. Vykročení na západ je krokem do tmy. Je na čase řešit problémy tady a teď. Dánové nemohou chápat Genia Loci místa.
4. 12. 2023 15:31:48
Re: Fibonacci
Jediné nazvání, které návrh může unést, je NEŠŤASTNÝ HLAVÁK. Žádné přirozené propojení sadů a Fantovy budovy není. Jde o uměle vytvořený uzel bez přirozených a tradičních návazností na tradiční prostor. Ve vizualizacích, které snesou vše, na rozdíl od následujících uživatelů, schází již pouze ženy v burkách a islámská mešitka. Výraznou osobností návrhu je "architekt" HŘIB architekt Hlaváček. Měla by se rozvinout diskuze, kdo a jakým způsobem byla soutěž vyhlášena a kdo ji posuzoval!? T.j. kdo nese zodpovědnost za plýtvání z prostředky z peněz občanů - daňových poplatníků. HRŮZA hrůzoucí...........
4. 12. 2023 15:03:18
Re: Fibonacci
Moc milé, příjemné, hezké s citlivým měřítkem k okolí. Prima.
1. 12. 2023 11:56:55
Re: Re: Tituly Stavba roku 2023 byly rozdány.
Zkusila jsem je spočítat. 41?
30. 11. 2023 18:18:37
Re: Tituly Stavba roku 2023 byly rozdány
Čím více cen, TÍM LÉPE a ještě radostněji. Ať se v tom konsument - laik - vůbec nevyzná.......
28. 11. 2023 12:37:04
Re: Bazén na Lochotíně je po rekonstrukci, s obklady RAKO
Od 8- 18 let jsem plaval 3 hodiny denně, 6-7 v 25m bazénu v Riegrových sadech a 17-19 v Podolí, celou dobu mě provázel pocit chladu, což takhle zkusit používat teplé barvy obkladů? Ideál jsem nalezl v 5*hotelu Radisson v Golden Bay na Maltě.S pozdravem Ing. arch. Karel Doubner tel. (+420) 603 433 611 Zbraslavská 35/7 CZ-159 00 Praha 5 Malá Chuchle Autorizace v ČKA 00078 DOUBNER spol. s r. o. IČ 62909231 ID datové schránky 64v2537 https://www.facebook.com/architekt.doubner; www.doubner.cz;
22. 11. 2023 12:26:45
Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží
Skvělý text. A jeho poslání je zřejmé. Organismus města, jeho nemoci, potenciály, ambice jsou asi tak "jednoduché", jako fungování organismu člověka. Problém je v tom, že máme tendenci jejich problémy rozdělit a nevidět věci v souvislostech. To je až příliš složité. Takže kardiolog neřeší klouby. A fungování a prspektivu města vytváří kdo? Politici? Aktivistická veřejnost? Developeři? Památkáři? Urbanisté IPR-u? Odpověď je tak prostá: všichni ve vzájemné diskusi a střetech. A zjednodušit to fak nejde. Na jasná a věčná parciální pravidla jednotlivých skupin zapomeňme...
21. 11. 2023 18:15:44
Re: Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží.
Zdravím kolego! Délka článku odpovídá cíli-sumarizuje (v roce 2018!) širokou-"roztěkanou"- diskuzi/reakce po té, co projekt z ateliéru Yahy Hadid vyhrál. Snažili jsme zachytit/popsat názory k vítěznému projektu a zároveň ukázat co stanoviska/názory spojuje i rozděluje a s jakými důsledky. Odtud ta tématizace do 8 bodů a délka článku. Ale máte pravdu - web vyžaduje kratký úderný text. Nicméně prosíme o schovívavost: Text pro google-generaci jsme přece jen respektovali aspoň uplatněním oxfordských odstavců - tak se to dělá mimo ČR. Myslíme, že naše stanovisko/názor formulovaný dnes (listopad 2023) - po významné realizaci projektu atd.- bychom pro potřeby/nároky webu zvládli do jednoho odstavce na něco přes půl plus stránky. Ale to nebyl cíl našeho článku v roce 2018!
21. 11. 2023 09:18:31
Re: Terminál hromadné dopravy Nová Paka
To se povedlo. Díky.
16. 11. 2023 15:11:48
Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží
Co nám chtěli autoři říci, se složitě dohledává, protože tak odborný text, kde skáčí z jednoho tématu pro příklad do jiného, je dost náročně rozklíčit. To abychom zjistili, co by mohlo nebo mělo následovat. Myslím, že to mnoho čtenářů nebude bavit tak dlouho, aby dočetli celý článek. Stálo by za to k tomu dopsat dovětek, co má být cílem souboru staveb se zachováním ducha místa a tvarosloví podle Zahy Hadid a jak to bude propojeno s tou zmíněnou budoucně dokončenou magistrálou sever-jih. Bude?
14. 11. 2023 22:09:41
Re: Dřevěné školky globálním trendem
Můžete mi, prosím, říct, jak je dřevo povrchově ošetřeno, aby neztratilo své přirozené vlastnosti? Protože jinak neporovnáváte zděné omítané stavby se dřevem, ale s nějakým povrchovým materiálem dřevostavby.
14. 11. 2023 21:59:27
Re: Recenze: Lávka nad rozbouřeným průtahem
Děkuji autorům článku za skloňování genia loci. To už je dnes vzácné, takže mě to potěšilo.
14. 11. 2023 21:45:32
Re: V Chomutově se kdysi chodilo do městských sadů za exotikou
Tedy o tom, že je tohle citlivá rekonstrukce, by se dalo s úspěchem pochybovat. Střecha je pěkná, to ano, ale co ta šílená barva soklu a tmavá okna?
14. 11. 2023 21:34:31
Re: Rekonstrukce domu v Nebušicích
To zábradlí s "pouliční lampou" je úžasné.