Stavaři z VUT zkoumají historické cihly

Stavaři z VUT zkoumají historické cihly

(8. 9. 2020) Nejzajímavější představí na výstavě 99 brněnských cihelen

   
 
 
 
 

Stavaři z VUT zkoumají historické cihly

Odborníci z Fakulty stavební Vysokého učení technického zmapovali 99 historických cihelen v Brně a zjistili například, že jimi byly obsypané svahy Kraví hory. Na nové výstavě představí pálené cihly s otisky zvířecích tlap nebo vtípek z 19. století – cihlu označenou nápisem SEX.

Pálené cihly se jako stavební materiál začaly v Evropě rozmáhat v 11. století, od 13. století nastal boom i v Brně. Dnes se přesto v moravské metropoli žádná cihelna nenachází. „Myslím si, že to, co v Brně bylo v 19. století, máme zmapováno dokonale. Brno mělo dřív dobré zdroje cihlářské hlíny. Podél ulice Úvoz a na svazích Kraví hory byla jedna cihelna vedle druhé. Mnoho Brňanů asi zná Kohnovu cihelnu, což byl velký areál mezi Štýřicemi a Bohunicemi a dodnes jsou tam jako pozůstatky po těžbě jílu vidět typické svahy. Tisíce lidí každý den navštěvují nákupní centrum v Králově Poli, které leží v údolí vzniklém jako dobývací prostor bývalé cihelny. Stejně tak stadion za Lužánkami,“ popisuje polohu některých historických cihelen vedoucí projektu Ondřej Anton z FAST VUT.

Bohaté sbírky
Ve vitrínách výstavního prostoru na fakultě ukazují výzkumníci pouze zlomek bohaté sbírky. „Všechny upoutá cihla s nápisem SEX. Archeologové objevili ve Vídeňské ulici řadu cihel označených SE, což jsou podle všeho iniciály pánů Spitze a Ehrenfesta, majitelů cihelny. Kromě iniciál se v té době doplňovaly cihly číslovkou, která označovala číslo formy, aby mohli dělníci vykázat, kolik jich vyrobili. Všechny řady byly popsané arabskou číslicí a už v 19. století asi někomu připadalo vtipné, když desítku napsal římskou číslicí,“ upozorňuje na jednu z kuriozit Anton. 

Zajímavější cihly jsou ale podle něj ty, které odborníkům přibližují život tehdejších obyvatel. Tím, že se cihly nechávaly schnout dlouho dobu na slunci, často za hradbami města, tak se po jejich nezaschlém povrchu občas prošla kočka nebo prase. Vedle trvalých zvířecích otisků se vyjímá i otlačená ploska lidského chodidla. „Naše nejmilejší cihla z 18. století má na sobě otisk bosé ženské nohy, která je deformovaná celoživotním nošením špičaté obuvi, což byla v té době výsada horních deseti tisíc. Nějaká dáma z vyšších vrstev měla potřebu se zout a otisknout do jedné z cihel svoji nohu. Je s tím asi spojený nějaký příběh, který zůstane navždy tajemstvím.“

Elektroakustické metody
Odborníci z Fakulty stavební se ale zabývají i zkouškami, které mají zjistit, zda jsou staré cihly použitelné v případě rekonstrukcí kulturních památek. „Používáme především elektroakustické metody, mezi které patří ultrazvuk a rezonanční metoda. Díky tomu poznáme kvalitu cihly a odhalíme případné vnitřní vady, aniž bychom cihlu zničili,“ vysvětluje výzkumník Petr Cikrle, který se s kolegy podílel i na obnově cihlového mostu poblíž Mikulova.

Vernisáž výstavy „99 brněnských cihelen“ se uskuteční 16. září 2020 ve 13:00 v expozičních prostorech mezi budovami B a E Fakulty stavební VUT v ulici Veveří.

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

16. 4. 2021 15:44:03

Re: Praha má plán, jak zlepšit bytovou situaci

Velké fráze plné prázdných slov. Ani jedno o tom, jak se společně s růstem zastavěnosti a zahuštění stavbami zlepší životní prostředí bývalých industriálních ploch, často bez veřejné zeleně, ani jak se vyšší počet obyvatel projeví v přeplnění sítí MHD v době špiček. ani Ň o tom, jak bude ošetřena prostupnost přeplněných vnitřních pražských komunikací i magistrály a spojek a totéž platí o umístění parkovacích a odstavných ploch pro nové rezidenty, když dnes jich až 50% chybí pro ty stávající téměř v celé Praze. Samé plány plné ničeho. Jen byty, a související TI a DI je vedlejší, přitom je základnou pro další rozvíjení osídlení v Praze. Kapacity starých inženýrských sítí, ČOV i zdrojů vody jsou již dnes přetíženy. Významné orgrtanizace zásadní pro denní provoz města, jako je mj. i TSK, jsou bez potřebného počtu kvalifikovaných techniků a takové zajímavé, leč postradatelné organizace jako je IPR , ty mají lidí a schopných přebytek. Co vše se v Praze dělá špatně, na co lidé na Magistrátě absolutně nestačí? Na všechno. Pouze zaměstnanost úředníků pořád zvyšují. Jak hloupé, jak sebevražedné, jak nekompetentní! Pan Hřib celou tuto vážnou roli řídit moudře chod města nezvládá, zrovna jako VŠICHNI JEHO PŘEDCHŮDCI! I v Praze ryba smrdí od hlavy a je jedno, zda jde o vládu nebo Magistrát. Stejní lidé, nezodpovědní, s plnými kapsami peněž za své benefity, ale výsledek jejich činností pro občany je katastrofální.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz