Stavba 2/2013

Stavba 2/2013

(28. 6. 2013) Dne 21. 6. 2013 vyšlo letošní druhé číslo časopisu Stavba.

 
 
 
 

Stavba 2/2013

Dne 21. 6. 2013 vyšlo letošní druhé číslo časopisu Stavba.


Obsah

Recenze
2-3 Oprava, CESB konference, Výsledky soutěže Města bez smogu
4-5 Fenomén ročenky a Česká architektura 2011–2012 v pohledu Michala Kuzemenského
PETR IRINKOV, OLDŘICH ŠEVČÍK
6 K otevření Informačního centra ÚRM ve „zkušebním provozu“
MARTINA BEZOUŠKOVÁ

architektura
8-9 Bílý byt v Uherském Hradišti
MICHAL KUTÁLEK
10-13 Nástavba patra bytového domu
a novostavba objektu v proluce, Olomouc
JEČMEN STUDIO, MARTINA MERTOVÁ
14-17 Rodinný dům v Telnici
SVATOPLUK SLÁDEČEK
18-23 Rekonstrukce rodinného domu
v Blatovské ulici
JAN LÍNEK
24-27 Rodinný dům v Buši
MARKÉTA CAJTHAMLOVÁ
28-33 Rodinný dům ve Vidovicích
LADISLAV LÁBUS
34-39 Vila v Černošicích
GRIDO, ARCHITEKTURA & DESIGN
40-45 Rodinný dům v Litomyšli
AP ATELIER
46-49 Rodinný dům v Mníšku
KSA
50-51 Rodinný dům Chameleon
PETR HÁJEK ARCHITEKTI

překlad
52-53 Yves Klein jako architekt budoucnosti
IRENA LEHKOŽIVOVÁ
53-57 Vzdušná architektura a jiné texty
YVES KLEIN

reference
58-59 Minergo – luxusní bydlení v nízkoenergetickém
standardu
60-61 Dřevostavby Knauf
62-63 BARUM Continental – výměna opláštění
fasádním systémem Qbiss One
64-65 Výsledky soutěží BRICK AWARD
a POROTHERM DŮM

Na titulní straně: Jan Línek, Rekonstrukce rodinného domu v Blatovské ulici.
Foto Robert Žákovič

 

Předplatné časopisu si můžete objednat zde: predplatne@bmczech.cz
Zakoupit výtisk můžete zde.

Ve volném prodeji je Stavba v galerii Futurista

 

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz