Stavba českého soběstačného domu byla zahájena

Stavba českého soběstačného domu byla zahájena

(22. 11. 2019) Autorem stavebního návrhu je architekt Vojtěch Lichý ze studia MLAA

   
 
 
 
 

Stavba českého soběstačného domu byla zahájena

(PROTEXT) - Sen mnoha lidí. Šetrné domy budoucnosti, které si vyrobí veškerou elektrickou energii ze slunce, uloží si ji v bateriích a následně spotřebují. Zachytí maximum dešťové vody, splachují s ní a po přečištění využijí i třeba ve sprše. Nezbavují se zbytečně drahocenného tepla, ale přitom se v nich zdravě dýchá a žije. Projekt Český soběstačný dům už posbíral nejen mnohá mezinárodní ocenění, ale především špičkové technology z akademické i soukromé sféry a poslední čtyři roky připravoval právě takový koncept domu. První z nich se nyní začal skutečně stavět u Vyššího Brodu v Jižních Čechách. Pobyt v něm si nakonec bude moci vyzkoušet každý a navíc se jeho plány v duchu opensource po dostavbě zdarma zveřejní jako návodný manuál. Princip samotný je dle autorů vhodný jak pro rekonstrukce či novostavby, tak pro residenční, kancelářské a dokonce průmyslové budovy.

Malý dům bez inženýrských sítí jako laboratoř

Již dva roky existuje v Praze testovací laboratoř projektu Český soběstačný dům, v níž jsou umístěny kompletně všechny páteřní technologie s nimiž se počítá do stavby samotné. Cílem bylo vše maximálně dopředu připravit a vyladit. Volba jednotlivých technologií se řídila především podle spotřeby elektrické energie, která je u domu nezávislého na inženýrských sítích klíčová. Celý koncept energetiky navrhli pánové Michal Klečka a Pavel Fajmon ze společnosti GWL, což je největší evropský dodavatel lithiových baterií a solárních komponent. Jediným zdrojem elektřiny bude vlastní fotovoltaická elektrárna o instalovaném výkonu 10 kWp, doplněná lithium-fosfátovým bateriovým úložištěm GWL s kapacitou 20 kWh. Standardní fotovoltaické panely budou zabudované v celé ploše jižní části sedlové střechy v klasické dvouplášťové skladbě s provětrávanou mezerou a nahrazují tak střešní krytinu. Zatímco celá jižní střecha bude pokryta solárními panely, na té severní jsou projektovány černé keramické tašky Tondach. Celý organizmus technologií pomáhá také sestavovat dodavatel sofistikovaných elektroinstalací Elpramo. Dům bude primárně fungovat analogově s pouze drobnými prvky tzv. chytré domácnosti jako funkční, nezávislou nadstavbou.

Český soběstačný dům
Stavba je umístěna na samotě v roztroušené zástavbě Hodslavského potoka, poblíž lyžařského areálu Kramolín v Jižních Čechách. Autorem stavebního návrhu je mladý architekt Vojtěch Lichý ze studia MLAA a se základní technickou rozvahou technologií mu pomáhal kolega Petr Pávek. Zdi jsou navrženy z broušených cihel Porotherm T Profi plněných izolační vatou a z dřevo hliníkových oken Internorm s izolačními trojskly. V domě se také široce uplatní materiály Isover pro izolace základů, fasády, podhledů, podkroví a podlah. Dále například fasádní systém s chytrou omítkou, hydroizolace a podlahové hmoty Weber či sádrové omítky Rigips. "Naším cílem bylo navrhnout malý, pokorný, poctivý domek s dlouhou životností. I proto jsme se rozhodli pro celokeramickou variantu. Vybrané cihly budou minimalizovat spotřebu energie a pomáhat udržovat tepelný komfort v zimě i v létě, navíc všechny prokazatelně pocházejí z České republiky. Tím největším oříškem je ale samozřejmě rozchodit dům komfortně bez přítomnosti inženýrských sítí. Na to už byl potřeba poměrně široký technický tým. Tato krajní varianta nabízí spoustu ponaučení a možná vylepšení pro standartní napojenou výstavbu," popsal základní parametry stavby Pavel Podruh, zakladatel projektu.

Dešťovka vede
Prioritou návrhu vodního hospodářství bylo minimalizovat spotřebu pitné vody z vrtané studny na pozemku. Proto bude zadržována dešťová voda v podzemní nádrži o objemu 16 kubíků a nahradí tak přibližně polovinu spotřeby pitné vody v porovnání s běžným domem. Dešťovka bude po přečištění využívána pro splachování, praní, ale i sprchování. Sloužit bude samozřejmě i pro závlahu zahrady. Při nedostatku dešťové vody systém automaticky přepne na pitnou vodu z vrtu, naopak přebytek bude akumulován ve venkovním jezírku. Odpadní vody budou čištěny biologickou čistírnou a dále budou vsakovány na pozemku, čímž se koloběh vody uzavře. Celý vodní management navrhovali a budou realizovat odborníci ze společnosti Envi-Pur. Vytápění a ohřev teplé užitkové vody bude v zimních měsících zajišťovat kotel na pelety Okofen o výkonu 8 kW. Ten bude dle potřeby i dobíjet baterie díky instalovanému Stirlingovu motoru, jenž umí přeměnit teplo na elektrickou energii. V období, kdy bude dostatek slunečného svitu, bude využita k ohřevu vody elektrická energie.

Spolupráce se vyplácí
V současné době už celý organizmus Českého soběstačného domu zahrnuje desítky spolupracujících technologických firem a jednotlivců se společnou misí urychlené nástupu čistších technologií do běžného užívání. Projektu se také podařilo navázat úzkou spolupráci s Hypoteční bankou, která díky své pozici na trhu dokáže i značně podpořit to, jaké domy se v budoucnu budou stavět. Tým projektu kromě jiného také vyvíjí vlastní bateriové úložiště iBatt.energy pro domácnosti bez nutnosti solárních panelů na střeše a provozuje každoroční studentskou architektonickou soutěž, která se spolu s developerem V Invest aktuálně zaměřila na vytvoření realistické vize zelené čtvrti v oblasti Nová Valcha u Plzně. Za celý tento komplex aktivit již projekt Český soběstačný dům získal například nejvyšší ocenění Evropské komise za ekologické inovace v energetice, tzv. EU Sustainable Energy Award nebo Social Development Goals Award od Centra OSN v Praze a Asociace společenské odpovědnosti ČR. Celý projekt jeho autoři programově provozují bez dotací a v intencích myšlenky opensource sdílení informací.

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Sustainability

 
 
 
 

22. 11. 2019 16:58:21. Re: Stavba českého soběstačného domu byla zahájena. Vratislav Vokurka

  Cituji z textu: " ..organismus zahrnuje desítky spolupracujících firem a jednotlivců..."
Už tohle je úděsná a varující představa. Vymýělejte dál, ale ať jsou ta nová řešení svobodnější, jednoduší, lepší a hlavně lacinější. Což evidentně není!

26. 11. 2019 14:57:20. Re: Re: Stavba českého soběstačného domu byla zahájena. arch

  Pro Vas je udesna predstava s nekym spolupracovat? To mate teda blby :-)

26. 11. 2019 15:28:52. Re: Re: Re: Stavba českého soběstačného domu byla zahájena. Vratislav Vokurka

  Jo, to je blbý, abych ke stavbě RD potřeboval desítky spolupracujících technoligických firem a jednotlivců. Asi jste ještě nic nestavěli.
To nebyla dobrá odpověď.

26. 11. 2019 17:51:54. Re: Re: Re: Re: Stavba českého soběstačného domu byla zahájena. arch

  delam architekta ve svycarsku, neco uz jsem postavil :-) casto jen za investora malyho rodinnyho domu je pet lidi... plus stavebni firma, jednotlive profese, lidi na stavbe... vy zvladnete vsechno sam? vcetne investorovani? ;-)

29. 11. 2019 10:51:42. Re: Re: Re: Re: Re: Stavba českého soběstačného domu byla zaháje... Jitka

  Tady je problém např. už jen časová koordinace dvou lidí různých profesí.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz