Stavba nové koncertní síně v Brně by mohla začít v roce 2010

Stavba nové koncertní síně v Brně by mohla začít v roce 2010

(14. 10. 2008)

 
 
 
 

Stavba nové koncertní síně v Brně by mohla začít v roce 2010

Stavba Janáčkova kulturního centra, jehož součástí bude nová brněnská koncertní síň, by mohla začít v roce 2010. Nyní se připravují podklady pro územní řízení, příští rok se chtějí politici shodnout na financování projektu. Přípravy stavby může ovlivnit i výsledek krajských voleb, vyplynulo z dnešního setkání akademické obce, hudebníků a politiků.

Volání po nové koncertní síni se v Brně ozývá už více než sto let. "Je to brněnská kulturní ostuda. V hudební oblasti budeme stále provinční město, pokud nebudeme mít sál," řekla dnes předsedkyně Spolku pro výstavbu koncertní síně Alena Štěpánková-Veselá. "Nová koncertní síň v Brně je zcela nezbytná," doplnil rektor Janáčkovy akademie múzických umění Václav Cejpek. Brněnská radnice na projektu pracuje, z architektonické soutěže vzešel vítězný návrh. "Teď musíme získat dokument, který řekne, že budova je v pořádku v kontextu historického centra, že kubatura a výška stavby odpovídá okolí. Příští rok se bude lámat chleba ohledně financování," uvedl náměstek primátora Daniel Rychnovský (KDU-ČSL). Město samotné však není schopno stavbu zaplatit a zatím se nedokázalo závazně domluvit na spolupráci s představiteli Jihomoravského kraje. Koalice lidovců a občanských demokratů se stavěla k projektu spíše rezervovaně. "Dveře na kraj máme pořád zamčené na několik západů. Přitom bez podpory kraje nezískáme podporu státu," připustil Rychnovský. Po volbách chtějí radní znovu otevřít jednání s novými představiteli kraje. Janáčkovo kulturní centrum by podle plánů magistrátu mohlo vyrůst na místě nynějšího parkoviště při Veselé ulici za hotelem Internacional. Kromě koncertů má sloužit také ke kongresovým účelům. Radnice plánuje to, že pod centrem vybuduje soukromý investor podzemní garáže. Stavba koncertního a kongresového sálu bude podle odhadů z roku 2007 stát 800 milionů korun, garáže přijdou na 400 milionů. Velké koncerty klasické hudby se v Brně nyní konají v Janáčkově divadle nebo v Besedním domě, sídle Filharmonie Brno. Besední dům však kapacitou ani akustickými parametry nedostačuje současným požadavkům. Janáčkovo divadlo má sice o něco lepší akustiku a je mnohem prostornější, ale je především působištěm brněnské opery a baletu, a tak lze jeviště pro filharmoniky vyčlenit jen párkrát za sezonu. Když chce Brňan vědět, jak ve skutečnosti zní místní filharmonie, musí za ní vyjet na zájezd do kvalitního sálu, žertují někdy milovníci klasiky. Kvůli chybějícímu koncertnímu sálu se do Brna někdy nedaří přitáhnout špičkové interprety. Rozjednaný brněnský koncert nakonec odmítla například birminghamská filharmonie, jeden z nejlepších orchestrů v Evropě. "Důvodem bylo právě nevyhovující prostředí," vzpomíná bývalý ředitel Filharmonie Brno Bohuš Zoubek. Slavný klavírista Svjatoslav Richtěr zase místo Brna raději hrával ve Velkém Meziříčí.

 

Zdroj: Zpráva ČTK, 13. října 2008

Související článek zde

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

17. 12. 2021 15:41:37

Re: Česká města se jednoznačně shodla na potřebě okamžité úpravy...

Pamatuju si, jak těsně po revoluci probíhala diskuse o potřebě novýho stavebního zákona. Bavili jsme se o tom, že potřebujeme zákon logickej, přehlednej, stručnej, funkční. Padl názor, že jeden z nejlepších systémů stavebního práva má Bavorsko, navíc je nám kulturně a historicky blízký. Nabízí se tedy řešení prostě bavorský právo převzít a přizpůsobit. Vypadalo to tenkrát v tý euforii, že to je logická cesta a že po ní půjdeme. Pak do toho vstoupily ty naše obvyklý komplexy z "cizáků", malost, neschopnost inspirovat se tam, kde věci fungují, potřeba prosadit si svoje zájmy a zájmečky, potřeba vyšlapat si tu svojí jedinečnou českou cestičku, přece nám někdo nebude radit... Výsledkem byl stavební zákon horší a delší, než byl ten socialistickej. A od tý doby je k horšímu každá další změna. Ja to k pláči, vůbec se městům nedivím. Stát za třicet let demokracie a slibů o zeštíhlení a racionalizaci svých funkcí nabobtnal do obludných rozměrů a zdá se, že není moci, která by s tím něco dokázala udělat. Ideály maximální svobody nejen jednotlivce, ale i obcí a (mikro)regionů, vzaly dávno za svý. Aktuální stavební zákon má 335 paragrafů, 142 stran. Ten předchozí měl paragrafů 198, stran 95. Socialistickej stavební zákon měl 145 paragrafů a 52 stran. Není výmluvnějšího svědectví o tom, kam tahle země směřuje, v přímým rozporu se sliby a proklamacemi každý další politický garnitury. A já se ptám spolu s klasikem a Vávrou: "Musí to bét, Maryšo?!"

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz