Studie Velkého sálu od Atelieru 38 doplňuje severní křídlo Slezskoostravského hradu a sjednocuje fragmentované území. Návrh pracuje s archetypy středoevropského hradu, které převádí do současného architektonického jazyka.

Návrh Velkého sálu doplňuje severní křídlo areálu Slezskoostravského hradu, jehož historie sahá do 13. století. Lokalita v blízkosti soutoku řek Lučiny a Ostravice prošla zásadními proměnami, zejména vlivem poddolování, které způsobilo pokles terénu o více než 11 metrů. Původní hrad se ve 20. století proměnil v ruinu a ze severního křídla se dochovaly pouze fragmenty renesanční hradby. Novodobá zástavba v podobě objektu Hradní terasy z roku 2013 je určena k odstranění.

Zadání požadovalo návrh nového společenského sálu s kapacitou 150–200 osob, rozšířeným hygienickým zázemím a zachováním pobytové střešní terasy. Součástí návrhu je také bezbariérové propojení s hradní věží a východním křídlem areálu. Novostavba nevzniká jako replika historických struktur, ale jako jejich současné pokračování. Neimituje formy minulosti, ale pracuje s archetypálními principy zakořeněnými v kulturní paměti. Architektura je zde chápána jako srozumitelný kód, který propojuje historickou zkušenost se současným výrazem.

Projekt interpretuje čtyři základní motivy středoevropského hradu. Motiv hradby obnovuje pevnou linii severní hranice areálu, která se směrem do nádvoří rozpadá na jednotlivé desky a proměňuje se ve vyhlídkovou trasu. Motiv klenby formuje vstupní prostor prostřednictvím komprese a zdůrazňuje přechod mezi exteriérem a interiérem. Motiv kazetového sálu se promítá do čtvercového rastru hlavního prostoru, který artikuluje jeho tektoniku a reprezentativní charakter. Motiv vinice pracuje se střešní terasou orientovanou k jihu, kde vegetace vytváří přirozený filtr světla a stínu.

Kompozice návrhu je založena na scénografii pohybu. Přístupová cesta po hradbách postupně graduje prostorové napětí – hmota se přibližuje, prostor se stlačuje, materiál působí hapticky a chladně. Následně dochází k uvolnění a otevření prostoru. Návrh tak pracuje s pamětí místa bez nostalgie. Využívá základní architektonické principy – kompozici, rytmus, práci se světlem, materiálem i hranicemi prostoru. Nevzniká rekonstrukce, ale nová vrstva, která vstupuje do historické struktury s vlastním výrazem.
Podle autorské zprávy
Místo: Ostrava – Slezská Ostrava
Autoři: Atelier 38 / Alžběta Varyš Majnušová, Tomáš Bindr
Návrh a projekt: 2025
Zastavěná plocha: 765 m²
Hrubá podlahová plocha: 938 m²
Užitná plocha: 671 m²
Rozměry: 67 × 15 m
Investor: Černá louka
Foto: archiv Atelier 38
Vizualizace: Petr Doležal




























Děkujeme za skvělý článek!
Zajímavé čtení, které dobře ukazuje, jak široké a různorodé dnes architektura je, od technických řešení až po vztah k prostředí…
Díky za sdílení 😊 Nové číslo časopisu STAVBA 1/2026 opět ukazuje pestrou paletu české architektury od veřejných budov až po…
Obraťme zvýšenou pozornost místům, kde s dá stavět, Bubny Zátory, přednádražní prosto u branického nádraží...
Doplňuji do textu dva odstavce z tiskové zprávy.