Dynamická stavba od studia RO_AR Szymon Rozwalka architects se zmítá na pomezí dvou světů: městského a přírodního. Ze severozápadní strany do pozemku proniká klín biokoridoru táhnoucího se podél Dalejského potoka, umocněný výraznou expozicí Hlubočepských skal. Městská – chaotická a náhodná – zástavba obklopuje pozemek z jižní a východní strany. Forma a dispozice domu jsou přímou reakcí na tento kontext.

Vyšlo v časopise Stavba 3/2022 s recenzí Petra Volfa.
Dům se snaží rozšířit přírodní kontext dovnitř pozemku a do interiérů. Z druhé strany se pak odděluje od „městského světa“, pro nějž se stává abstraktním tělesem, které svou formou a měřítkem koresponduje s okolními skalami v pozadí. Forma stavby zároveň řeší nutnost správného osvětlení místností přirozeným světlem, otázku „úzkého“ vjezdu a problematickou lokalizaci sousední stavby na hranici pozemku z jižní strany.

V prvních krocích jsme navrhli stavbu, která byla vytvořena metodou deformace terénu. Terén měl ze severozápadní strany plynule přecházet v umělý kopec, do kterého měl být dům umístěn. Z jihovýchodní strany měl být „kopec“ podříznut, což by umožnilo vytvořit vstupní patio pod budovou, vytvořenou v té části jinou, pravoúhlou geometrií. Kvůli omezení rozpočtu bylo nutné výrazně zmenšit původní návrh. Rozhodli jsme se pro riskantní způsob přímého odříznutí „nepotřebných“ prvků, což muselo výrazně zasáhnout do konečného výsledku. Takové vědomě primitivní a přímé odříznutí místy přineslo překvapivě dobré účinky, jinde byl efekt horší. Změny se týkaly téměř výhradně organické, zadní části budovy a neměly příliš velký vliv na vnitřní prostory, které podle původní koncepce vznikly střetem dvou geometrií: organické a pravoúhlé.
Autorská zpráva

Autoři RO_AR Szymon Rozwalka architects / Szymon Rozwalka
Design tým Adéla Kyselová, Ada Rypl-Žabčíková, Jakub Staník, Jan Vojtíšek
Místo Hlubočepská 54/9, Praha 5 – Hlubočepy
Rok projektu 2015
Rok dokončení 2021
Zastavěná plocha 268 m²
Hrubá podlahová plocha 331 m²
Užitná plocha 260 m²
Plocha pozemku 2495 m²
Obestavěný prostor 1241 m3
Foto Viola Hertelová
Spolupracovníci STATIKA Olomouc, Projekce TZB Prokeš, zahradní architekt Flera

RECENZE: Mezi skalami a městem
Petr Volf
Další z rodinných domů, zabývajících se aktuálním tématem „architektury na rozhraní“, najdeme v pražských Hlubočepech. Navrhl jej tým vedený polským architektem Szymonem Rozwalkou, jedním z mála zahraničních tvůrců aktivně a úspěšně působících v Česku: bez nadsázky avantgardní dům, který postavil ve spolupráci s Tomášem Pejpkem na bývalém silu v Olomouci v roce 2007, byl publikován ve velmi sledované architektonické rubrice New York Times (v jednadvacátém století se stejného ocenění dostalo ještě Vile Hermína od HŠH). Tentokrát nešlo o konverzi, ale o vyrovnání se s pozemkem ambivalentního charakteru, kde je na jedné straně urbanisticky se rozpadající periferie s novostavbami, starými hospodářskými staveními, provozovnami, a na straně druhé překrásná, nikoliv bezdůvodně chráněná scenérie hlubočepských stepí stoupajících z údolí Dalejského potoka do blízkých skalních útesů.

Sofistikovaně řešený dům se snaží získat z kvality smíšené lokality maximum a zároveň si tím vytváří vlastní identitu, svoje prostředí. Je členitý, dynamický, založený na betonovém jádru, mohutných přesazích a sjednocený dřevěnou, poloprůhlednou „záclonou“ z vertikálních latí. Srostlice skloněných střech dostala travnatý porost, díky čemuž se při pohledu z protějších kopců ztrácí. Celek se těžko k něčemu přiřazuje, má osobitý, uplatněním vegetace spíše severský styl; expresivní prostorovou skladbou (hra světla a stínu) zase dostává spíše středomořský výraz, každopádně architektonicky přesvědčivý. Důležitý prvek v jeho nápadité koncepci představuje, jak již bylo naznačeno, organičnost daná formou, ale stejně tak podpořená důslednou spoluprací s krajinnými architekty. Svět pro sebe, kde se klidně žije. Z ulice ale o tom samozřejmě nic netušíte: pouze cítíte, že skály na obzoru dostaly velmi důstojný protějšek.

Stínící prvek je trochu vidět na fotkách, jiné jsem nedostala. Zhotovitel píše: " Fasádní prvek je jedním z atributů stavby. Bionická…
Všechny fotografie jsou ze 4. dubna 2025. Popisky zkusím doplnit, šlo se staveništěm od Masarykova nádraží mezi budovou Masaryčky a…
Jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Tohle je vymazlený dům v šíleném terénu. A to, že má kolem sebe bujnou až divokou zahradu, mu hodně sluší.
Škoda, že u fotografií nejsou popisky na co a odkud se dívám a kdy to bylo foceno,