Modernizace parku Pole Mokotowskie ve Varšavě

Pole Mokotowskie je jedním z největších a nejpopulárnějších parků ve Varšavě. Park je také jedinečným sociálním fenoménem, jeho prostor byl utvářen činností architektů i spontánními společenskými procesy. Toto místo se stalo široce přijímaným jako prostor pro neformální aktivity obyvatel města. Proto je nositelem hluboce zakořeněných praktik, zvyků a vzpomínek. Tak citlivý ekosystém přiměl architekty z WXCA navrhnout přístup, který by mohl být nazván „designová akupunktura“.

Pole Mokotowskie bývá nazýváno varšavský Central Park, je – nejen metaforicky – spleť prošlapaných cest: skutečný sociální a kulturní fenomén a pole každodenních, neformálních uživatelských aktivit a praktik. Jeho forma a funkce hovoří o jeho jedinečné identitě a v důsledku toho o popularitě, kterou má mezi obyvateli. Veřejný prostor je svou podstatou proces, nikoli jednorázová událost a architekti z WXCA přijali jako svou návrhovou strategii časově rozprostřenou, promyšlenou „akupunkturu“ prostoru. V tomto případě je akupunktura chápána jako evoluční, nikoli revoluční přístup, citlivá stimulace existujícího prostoru s jeho vlastním rytmem biologických a sociálních procesů.

Park Pole Mokotowskie se nachází v centrální části Varšavy. Změna, která v tomto místě nastala, není pouze kvantitativní, ale především kvalitativní. Park navržený v 70. a 80. letech nebyl po léta modernizován. V posledních měsících prošla více než 70hektarová plocha Pole Mokotowskie modernizací, díky níž je ještě zelenější. Pro architekty z WXCA bylo výchozím bodem zamyšlení nad parkem jako místem soužití mezi lidmi a přírodou, místem, které je využíváno a navštěvováno nejen lidmi, ale také zvířaty a rostlinami. Největší změnou a nejsložitější technologickou výzvou byla naturalizace vodní nádrže, která je největší atrakcí parku a oblíbeným místem pro rekreaci.

Původní konstrukce nádrže, postavená v 70. letech a obložená betonem, musela být každoročně naplněna vodou. V posledních letech, když kosntrukce ztratila svou těsnost, byla nádrž naplněna minimálně na úroveň, která umožňovala přežití obojživelníků. Projekt WXCA předpokládal její přeměnu na celoroční rybník, kde – díky naturalizaci založené na hydrobotanických filtrech a vodních rostlinách, které čistí vodu mechanicky, chemicky a biologicky – bude udržována vysoká kvalita a čistota vody. Z funkčních důvodů byla hlavní vodní nádrž také zvětšena a prohloubena a více než 16 000 m² betonu na jejím dně bylo nahrazeno štěrkem a obloženo izolačními vrstvami. Drcený beton byl použit k vytvoření pahorků v nově vytvořené biocenotické zahradě a na pobřežních oblastech. Hlavní nádrž byla doplněna minerálními filtry a rákosím a vodními rostlinami, které čistí vodu a poskytují úkryt vodním živočichům. Uzavřený systém skládající se z přepadu, potoka a hlavního rybníka zajistí, že voda bude neustále v pohybu.

Modernizace zahrnovala také oblast kolem naturalizovaného vodního systému. Síť stávajících cest byla dále rozvinuta a jejich povrch byl nahrazen propustným materiálem. Nový mobiliář byl navržen nad hlavní nádrží ve formě dřevěné paluby s terasovitým uspořádáním doplněným dřevěnými mosty a drobnou architekturou pro různé formy odpočinku a rekreace, včetně posezení, platforem na ležení a piknikových stolů. V severní části nádrže, navržené jako rekreační zóna, byla instalována sedadla ve třech různých výškách, tvořící diváckou oblast směřující k jezeru. V jižní části nádrže byla vyhrazena samostatná regenerační zóna – přirozenější a divočejší, vyhrazená pro rostliny a zvířata.

Kromě modernizace stávající nádrže, propojeného potoka a přepadu zahrnovala první fáze projektu vytvoření rybníků ve vyhrazených zónách – pro psy a přirozeně utěsněné rybníky v biocenotické zahradě. Biocenotická zahrada byla vytvořena v centrální části parku na pozemku získaném od bývalé městské čistírny. Vytvořené pahorky a prohlubně slouží jako dešťové záhony, a byla také postavena dřevěná platforma meandrující mezi zelení a altány. Navržená biocenotická krajina celého parku měla podobu uspořádání rostlinných společenstev s různým profilem: zalesněné zákoutí, květinové louky, sady, rákosové lůžka a smyslové záhony prospěšné pro hmyz. Výběr druhů rostlin byl založen na kombinaci původních druhů – uspořádání různých biotopů založených na typech rostlinných společenstev přirozeného a polopřirozeného charakteru, včetně výsadeb stromů, keřů a nízké vegetace.

Studio WXCA zvítězilo v architektonické soutěži v roce 2018 a projekt byl předcházen rozsáhlými společenskými konzultacemi s obyvateli. Revitalizace byla rozdělena do fází. První fáze, která již byla dokončena, zahrnovala naturalizaci vodní nádrže spolu se záplavovou oblastí a potokem, částečný rozvoj biocenotické zahrady, malou část modernizace povrchů pěších cest, která zahrnovala nahrazení asfaltového povrchu propustným minerálním povrchem, výstavbu části drobné architektury, včetně laviček, stolů, odpadkových košů, stojanů na kola, informačních prvků, parkových toalet a altánů; a některé prvky hřišť a smyslových zahrad, stejně jako skateboardové překážky. Částečná revitalizace se týkala také oblastí s fontánami. Vstupní oblasti do parku byly také modernizovány, stejně jako oblasti pro psy s novými vodními prvky. Další prvky konceptu soutěže od WXCA se plánují realizovat v následných fázích, včetně rekonstrukce finských domů a vodního hřiště.

Autorská zpráva, přeloženo a kráceno

Místo: Varšava, Polsko
Soutěž: 2018
Realizace: 2021–2023
Plocha projektu: 66 500 m² (66,5 ha)
Zadavatel: Město Varšava
Autoři: WXCA
Tým: Paweł Grodzicki, Szczepan Wroński, Marta Sękulska-Wrońska, Łukasz Szczepanowicz, Małgorzata Gilarska, Krzysztof Moskała, Paweł Wolanin, Magdalena Julianna Nowak, Agnieszka Radziszewska, Michał Poziemski, Anna Szymańska, Monika Lemańska
Foto: WXCA / A. Borun, T. Wieteska