Stavební úpravy bývalé fary

Stavební úpravy bývalé fary

Chvalšiny leží mezi Kletí a vojenským prostorem Boletice. Původní obyvatelstvo bylo v roce 1945 vyhnáno, dnes mají jen 1300 obyvatel. Soukromá nadace od Římskokatolické církve koupila faru a zřídila v ní ubytování pro osoby s poruchami autismu – nabídla místo pro jednotýdenní nebo víkendové pobyty, ale také zachránila chátrající kulturní památku.
Bývalá fara stojí v centru obce u gotického kostela na půdorysu dvou měšťanských domů. Hlavní fasáda se uplatňuje na náměstí, k severu se objekt obrací fasádou slepou, obnaženou v 60. letech 20. století po zbourání sousedního domu. Sklep a část přízemí domu pochází ze středověku, hlavní část objektu je barokní s klasicistní přestavbou a jeho nejnovější části pocházejí z 19. století a 30. let stol. dvacátého.
Celkový objem a střechy domu zůstaly bez velkých zásahů, na náměstí se přestavba kromě nového barevného řešení fasády neprojevuje. Původní vstupy do objektu i dispoziční a komunikační rozvržení jsme respektovali. V přízemí se kromě vstupní části nachází samostatný byt a kaple, doplnili jsme výtah a venkovní schodiště. V hlavním traktu v patře domu je společenská část, jde o prostory výjimečných prostorových kvalit. K dosažení kapacity 22 lůžek byla hmota severního křídla protažena na úroveň bývalé stodoly. Další pokoje vznikly na místě bývalých stájí, chlévů a sýpky.
Do severní obvodové zdi jsou otevřena nová okna. V přízemí byly provedeny dvojité větrané podlahy. U kleneb byla doplněna táhla, dřevěné stropy a krovy byly opraveny. Na podlahy byla použita původní prkna, cihelné dlažby jsou ručně vyráběné. Podle inventarizace byly restaurovány truhlářské, zámečnické a kamenické výrobky. Restaurována byla i historická výmalba.
Nové využití vdechlo objektu život a přidalo k celé historii další vrstvu. Na začátku práce panovala obava, že objekt pro klienty s poruchami autismu není vhodný, že se mohou snažit památkový objekt demolovat a že bude pro ně snadné se v objektu sebepoškozovat. V současné době probíhá zkušební provoz a lze konstatovat, že klienti se v domě cítí dobře a spokojeně.
Autorská zpráva

 

Bydlení se na faře otevírá do zahrady

Stará fara ve Chvalšinách na jihu Čech je kulturní památkou v památkové zóně – sklep a část přízemí pocházejí ze středověku, hlavní část je barokní s klasicistní přestavbou, nejnovější části z 19. století a 30. let 20. století. Na budovu orientovanou do náměstí navazují dvě křídla vybíhající do zahrady. V interiérech zůstaly původní podlahy, štukatérské detaily, dveře se zárubněmi a kováním, komínová dvířka, kachlová kamna a skříně.
„U prostorového řešení jsme vycházeli z úvahy, že by nebylo vhodné stavbu zatížit obytným podkrovím. Objem budovy, fasády a střechy jsme tedy zachovali bez výraznějších zásahů, zůstaly původní vstupy a vlastně i dispozice. Abychom dosáhli potřebné kapacity lůžek, protáhli jsme severní křídlo až na úroveň stodoly, pokoje se nacházejí na místě bývalých stájí, chlévů a sýpky. Nová přístavba respektuje výšku hřebene i hloubku severního traktu, zachovala také vazby mezi interiérem a exteriérem, dvůr a zahradu jsme pohledově propojili,“ říká architekt Luboš Zemen a dodává: „Do historické budovy bylo třeba navrhnout výtah. Našli jsme pro něj místo ve vstupní hale v blízkosti hlavního vstupu a recepce, nad výtahovou šachtou byla také dostatečná výška krovu. Výtahová šachta prochází dvěma trámovými stropy s překládaným fošnovým záklopem, které byly poškozené dřevokazným hmyzem. Strop v přízemí se jako jediný nahradil novým, strop v patře byl sanován.“
Dispoziční řešení
Hlavní vstup a schodiště zůstaly na svém místě, vstupní hala s trámovým stropem také. Prochází se přes ni do klenuté místnosti s žulovým pilířem uprostřed, která slouží jako šatna, a také do bývalé kaple. Klenba kaple je vysoká a dává prostoru charakter reprezentačního sálu. V patře hlavní budovy se nacházejí tři společenské místnosti a kuchyně se zázemím. Pokoje byly umístěny do obou pater severního křídla, dva jsou také v podkroví nad kaplí. Otevřená kolna v přízemí severního křídla slouží jako krytá venkovní terasa, prostor pro různé aktivity a venkovní práce. Pro společenské prostory bylo určeno patro východního křídla. V místě koňských stájí jsou prádelna a kotelna. Pod bývalou sýpkou je dvojice pokojů s předsíní a koupelnou, další dvojice pokojů je na místě nízkých klenutých stájí. Úzká pavláčka sýpky se strmými schody pocházela zřejmě z doby poslední opravy objektu. Na jejím místě vzniklo nové venkovní schodiště. Dubové schodnice podpírají ocelové krakorce, opláštěné dřevem.
Historická fara před rekonstrukcí
Zděné stěny jsou převážně kamenné nebo smíšené, zdivo v 1. NP mnohdy přesahuje tloušťku jednoho metru, část místností je zaklenuta. Střecha do náměstí má tesařské hambalkové krovy s vaznicemi, navazující pultové krovy jsou novodobější vaznicové konstrukce. Celé 1. PP bylo poškozeno vlhkostí a salinitou. V místě černé kuchyně byla zjištěna nenávaznost nosných konstrukcí až do úrovně pozednice krovu. Narušena byla také hrázděná konstrukce podporující krov.
Jižní křídlo bylo zastřešeno tesaným pultovým krovem, který narušily hniloba a dřevokazný hmyz. Projevily se také reakce jalových vazeb částečným rozjetím konstrukce (vytržení krátčat a vodorovný průhyb výměn). Pultový krov jižní navazující části byl poměrně subtilní a značně zdeformovaný.
V návaznosti sýpky a hlavního objektu byly ve zdech zjištěny trhliny, které pokračovaly do navazujících konstrukcí. Způsobily je poruchy základových konstrukcí podzemní vodou. U sýpky na sebe nosné konstrukce v jednotlivých podlažích navazovaly, trhliny se objevily v napojení příčného a obvodového zdiva. Šikmé trhliny od sedání nebo skosená nadpraží byly zjištěny v návaznosti na hlavní budovu. Severní obvodová zeď sýpky byla vlhká a měla zvýšenou salinitu. Strop nad jižní místností byl pronesený, dřevěná krakorcová konstrukce pavlače vykloněná. Tesaný pultový krov byl lokálně narušen hnilobou, celoplošně dřevokazným hmyzem.
Stavebně konstrukční řešení
„Kromě jiného jsme museli ověřit, v jakém stavu se nacházejí stropy a také zajistit návaznosti konstrukcí. Ve zdivu sýpky jsme už předběžně počítali s přezděním narušených částí a injektáží. Nutná byla oprava krovů, jižní pultový krov je nový. Ve výsledku mohu průběh rekonstrukce shrnout takto: některé nosné zdi byly podezděny, u kleneb jsme doplnili ocelová táhla. Dřevěné stropy a krovy jsou tesařsky opraveny, podlahy a půda zatepleny. V přízemí jsou nyní dvojité větrané podlahy. Prkenné podlahy byly realizovány z původních prken, cihelné dlažby jsou nové, ručně vyráběné. Truhlářské, zámečnické a kamenické prvky byly restaurovány. V některých místnostech jsme objevili historickou výmalbu, která byla také restaurována. Ostatní omítky a výmalby strukturou a barevností připomínají vzhled původních,“ upřesňuje Luboš Zemen.
Sklep zůstal bez velkých stavebních úprav: valounová dlažba je opravena, podlahu z udusané hlíny v chodbičce nahradila cihelná dlažba. Schody byly tvarově přizpůsobeny navazujícímu výtahu. Foyer v přízemí si vyžádal změnu vstupu do kaple, nad černou kuchyní se budovala nová valená klenba.
Systém větraných podlah (iglú) vyžadoval zajistit provětrávání na opačných stranách fasád. V kapli a šatně je instalováno podlahové vytápění. Prostory pod půdou byly zatepleny, nad kuchyní je umístěna technologie VZT. Střechy jsou z bobrovek na hustém laťování, krytina hlavního a jižního objektu byla nahrazena novou. V jižním traktu, v místě nových podkrovních pokojů se laťování vyměnilo kvůli nové skladbě střechy s pultovým vikýřem (podobně byl řešen nový vikýř ve východní střeše hlavního objektu určený pro VZT). Střecha nad hlavním schodištěm z měděného falcovaného plechu byla opravena, protože do ní zatékalo.
Bývalá sýpka je nyní propojena s obytnou částí, chodba vede při jižní fasádě severního traktu. U severního křídla byly některé konstrukce upraveny, vytvořeny nové průrazy a otevřeny dodatečné zazdívky. Demolice spočívaly převážně v odstranění nedostatečně únosných nebo poškozených trámových stropních konstrukcí a částí povalových stropů. U vnitřního rohu sýpky bylo třeba zajistit základové konstrukce. Základové zdivo se postupně podezdilo na únosné skalní podloží z betonových cihel, takže se základová spára prohloubila o 60 cm. Podezdívka byla rozšířena na každé straně oproti základu o 15 cm. Krovy se opravovaly tesařským způsobem, narušené prvky se chemicky sanovaly.
Hydroizolace a tepelné izolace
Ve stávajícím objektu se pro snížení vlhkosti použil systém provětrávaných podlah, systém byl doplněn drenáží u fasády severního traktu. Tepelné izolace jsou pouze na severní fasádě, která byla narušena vlhkostí a salinitou a zateplení bylo podmínkou pro zlepšení tepelně technických vlastností zdiva. Umožnilo jeho vysychání a odvlhčení. Tloušťka zateplení je 120 mm silnou vrstvou minerální vaty s kolmými vlákny pro kontaktní zateplovací systémy. Podlaha nad terénem je izolována tl. 160 mm, v případě podlahového vytápění tl. 110 mm. U podlahy půdy se jedná o zateplení na hliněnou mazaninu. Stropy byly zatepleny minerální vatou mezi a pod trámy.
Nová přístavba
Přístavba byla založena na betonových pasech, základy jsou provázány se sousedním objektem. Nosnou konstrukci domu tvoří stěny z keramických bloků, krov je hambalkový s vaznými trámy ve všech vazbách (vazné trámy plní zároveň funkci stropních trámů).
Fasády
Fasáda a střecha do náměstí zůstaly beze změny stejně jako severní dvorní fasáda s hlavním vstupem a schodištěm. Do střešní krajiny přibyl vikýř kvůli přisvětlení pokoje nad kaplí. Dvorní fasády jižního traktu zůstaly hladké bez dalšího architektonického členění. Dvorní fasády severního křídla jsou nové. Zůstala tu dvojice vstupů s kamenným ostěním, v místě okénka byl otevřen další otvor. Shodná okna má i přístavba na druhé straně otevřené kolny. Parter hospodářských budov tak získal sjednocující motiv – jsou jím asi 1 x 2 m velké dveře nebo francouzská okna. Střecha nad kolnou a nízkými stájemi byla ponechána včetně pultových vikýřů, sjednocena je se střechou přístavby.
„Severovýchodní stěna severního křídla měla původně funkci vnitřní zdi, která vedla do prostoru soutky mezi dva sousední domy. Ve chvíli, kdy byl jeden objekt zbourán, vznikla slepá stěna. V téměř celém severním hospodářském traktu jsou nyní obytné pokoje, pro které jsme museli vytvořit nová okna. Přestože stěna tvoří poměrně velkou plochu, rozhodli jsme se, že budou spíše malá – rozměry oken vychází na výšku oken stávajících, jejich šířka je však výrazně menší. Tuto fasádu nikdy nevnímáte frontálně, ale vždy pod určitým úhlem, úzká okna tedy působí jako štěrbiny ve zdi. Naší snahou nebylo tuto fasádu příliš architektonizovat a přibližovat ji fasádě do náměstí,“ uzavírá Luboš Zemen.

Hana Vinšová
Foto: Jan Mahr
Článek vyšel v časopisu Stavitel 04/2020

Investor: Nadace Adelaida
Autoři: Ateliér 4DS – Luboš Zemen, Eva Zemenová, Vojtěch Navrátil; spolupráce: Martin Kačer/statika, Petr Ježek/technický dozor
Hlavní dodavatelé: Hora, Truhlářství Fechter, Zámečnictví SKV Masopust
Restaurátorské práce: Josef Novotný, Petra Kubíková
Zastavěná plocha: 726 m²
Obestavěný prostor: 5588 m³

Náklady: 33 milionů korun