Střecha paláce Lucerna se dočasně otevře veřejnosti

(ČTK) – Střecha paláce Lucerny v centru Prahy se tento týden dočasně otevře veřejnosti. Od středy do pátku vždy od 12:00 do 18:00 si budou moci lidé prohlédnout terasu s jedinečným výhledem na Prahu a současně koupit farmářskou zeleninu, uzeniny či sýry z farmy majitelky paláce Dagmar Havlové. Unikátní prostory, které zabírají plochu tisíc metrů čtverečních, pronajala švagrová někdejšího prezidenta Václava Havla pražskému kavárníkovi Ondřeji Kobzovi.

Ještě před otevřením představili Havlová s Kobzou a architektem Petrem Hájkem plány na rekonstrukci střešní terasy, která se bude postupně opravovat a částečně zpřístupňovat veřejnosti. Kobza plánuje, že časem by tam mohla vzniknout například komunitní zahrada s kavárnou – inspirací jsou mu zelené střechy v jiných evropských metropolích. Záleží ale na tempu oprav i jednání s památkáři. Zatím chce, aby Pražané i návštěvníci hlavního města dosud nevyužívané prostory nad Lucernou, kam se jezdí páternosterem, poznali.

„Je to jedinečné místo, ta symbolika a genius loci jsou tady neskutečné,“ řekl ČTK Kobza. Pro dotvoření atmosféry farmy na střeše přiveze do Lucerny dvě kozy, které má na hradě Pirkštejn v Ratajích nad Sázavou.

Při rekonstrukci se vymění hydroizolace, opraví se uměleckořemeslné prvky na schodištích a částečně se obnoví odtok vody, která se nyní na terasách zadržuje. Na střeše vznikne paluba, která ochrání povrch před teplotními výkyvy a sníží množství vody, která kondenzuje v konstrukcích. „Obnoví se noblesa prostorů. Střechy možná ne náhodou připomínají paluby zaoceánských parníků z 30. let,“ uvedl Hájek. Náklady na rekonstrukci Kobza i Hájek odmítli vyčíslit.

Palác Lucerna je pro Hájka zajímavou stavbou. Podílel se na ní Stanislav Bechyně, kterého Hájek označil za jednoho z geniálních statiků. Kdyby nepřišla válka, byl by palác ještě o patro vyšší. „Budova si zachovala autenticitu veřejných prostorů, jako jeden z mála paláců neprošla v 90. letech překotnou rekonstrukcí, která by dům umrtvila,“ uvedl Hájek.

Palác Lucerna se opravuje průběžně. Podle Dagmar Havlové začátkem příštího měsíce zmizí lešení z pasáže, která se podstatně prosvětlí. „Budou tam luxfery a v krátké budoucnosti tam zavěsíme i lampy, které jsme našli na starých fotografiích a nechali vyrobit repliky,“ uvedla Havlová. Příští rok čeká Lucernu oprava fasád, v budoucnu přijde na řadu i Velký sál, kde má dnes přednášku dalajlama. „Bylo by fajn, kdyby se na střechu přišel podívat,“ uvedl na dalajlamovu adresu Kobza.

Kobzův nápad se Havlové zalíbil. Kobza by si přál, pokud se v budoucnu podaří založit komunitní zahradu, aby díky tomu vznikly i další zahrady na střechách, kde by se pěstovala rajčata, chovaly včely a podobně. Střechy jsou velmi často nevyužívaným prostorem. Kobzovi se líbí francouzský přístup, kde každá nová budova musí mít na střeše solární panely nebo zahradu.

Střecha Lucerny není normálně přístupná. Vystoupat na ní se dá páternosterem a po schodech, v přízemí je ale přistup umožněn pouze lidem z bytů a kanceláří. Kdo ode dneška do pátku zamíří na střechu, pustí ho dovnitř hosteska.

Známý kavárník Kobza stojí mimo jiné za projekty Piána na ulici či šachových stolků ve veřejných prostorech. Jako symbol farmaření dnes na střechu přivedl i dvě kozy, Damiánu a Hermínu, které chová na hradě Pirkštejn v Ratajích nad Sázavou. Musely překonat 65kilometrovou cestu autem a jízdu páternosterem, nyní je čeká třídenní pobyt včetně přenocování na střeše v centru Prahy.

Lucernu mezi Vodičkovou a Štěpánskou ulicí postavil Vácslav Havel, dědeček pozdějšího prezidenta. Stavitel pro budovu použil unikátní, tehdy ještě málo využívanou železobetonovou konstrukci, jež umožnila největší sál umístit tři patra pod zem. Secesní multifunkční palác byl na svou dobu unikátním komplexem, zahrnujícím obchody, kino, kavárnu, bar, byty, ale i první pražský jídelní automat, první pražskou obchodní pasáž a velký společenský sál. Lucerna se záhy po svém vzniku stala centrem kulturního a společenského života v Praze, ale hrál se tu třeba i box či zápas. Velký sál Lucerny pro zhruba 4000 sedících diváků hostil a dodnes hostí nejvýznačnější tuzemské umělce, ale i školní plesy. V sále, který nemá příliš dobrou akustiku ani větrání, vystupovali i mnozí zahraniční hosté.

Po roce 1948 byla Lucerna znárodněna, v roce 1992 palác dostali zpátky v restituci bratři Václav a Ivan Havlovi. Ivan svou půlku daroval manželce Dagmar, která pak chtěla odkoupit druhou část od prezidenta Havla. Ten ale svůj podíl v roce 1997 prodal společnosti Chemapol Reality za 200 milionů korun; až o dva roky později prodala firma podíl za 145 milionů korun Dagmar Havlové. Po vleklých sporech s konkurzním správcem soudy rozhodly, že celá budova patří Dagmar Havlové, která hodlá palác rekonstruovat a oživit.