Středomořská vila NafplioBlu

Středomořská vila NafplioBlu

(17. 3. 2020) Základem konceptu jsou panoramatické výhledy pomocí posuvných systémů Schüco ASS 50 bez viditelných podpěr

   
 
 
 
 

Středomořská vila NafplioBlu

Hliníkové systémy Schüco jsou podle architekty nejlepším řešením pro objekty vystavené vysokým dávkám UV záření a korozivnímu prostředí
V řeckém městečku Tolo, na kouzelném místě v peloponéských horách s výhledem na Argolský záliv, leží Vila NafplioBlu, soukromá letní rezidence i luxusní prázdninové ubytování k pronájmu. Aténská architektka Katerina Valsamaki zasadila objekt tvarově i materiálově do krajiny, včetně částečného zapuštění do skály. Prostřednictvím velkorysých, až devět metrů širokých prosklených ploch z okenních a posuvných systémů Schüco pak otevřela obyvatelům vily nekonečné výhledy.

Rybářské, pobřežní a turistické letovisko Tolo leží v peloponéských horách, přibližně 10 km jihovýchodně od historicky prvního hlavního města Řecka Nafplia. Pozemek Vily NafplioBlu se nachází ve svahu nad městem, kde jej obklopuje olivový háj. Toto malebné místo, otevřené směrem k pobřeží, nabízí velkolepé panoramatické výhledy na Argolský záliv i nedaleké ostrůvky Plateia, Psili a Spetses.

Koncept klade důraz na navázání „dialogu“ mezi objektem a jeho okolím
Poloha Vily NafplioBlu získává ještě více na významu ve spojení se stylistickým konceptem, který vypracovalo studio Katerina Valsamaki Architects (více si o něm můžete přečíst v samostatném rozhovoru). Architektka zde klade velký důraz na navázání „dialogu“ mezi objektem a jeho okolím, přičemž umístění a okolní příroda pozemku ve městečku Tolo jí umožnily tento cíl dokonale naplnit. Vila je citlivě zasazena do svahu a některé její části jsou dokonce zapuštěny přímo do skály. V zájmu co nejlepšího výhledu na moře ze všech hlavních prostor je pravoúhlá budova orientována kolmo ke svahu a přechází do otevřeného prostoru – protáhlá prosklená fasáda směřuje k moři a venkovní bazén se rovnoběžně táhne téměř po celé délce přízemí. V něm se nachází velkoryse pojatý otevřený obývací prostor s jídelnou, který dovoluje libovolně volit mezi středomořským životem venku a transparentní stěnou oddělující venkovní prostor, v závislosti na aktuálním počasí a potřebách obyvatel.

Devět metrů široký posuvný systém Schüco ASS 50 bez viditelných podpěr
Architektka si přála vtáhnout přírodu až do objektu, setřít hranice mezi interiérem a exteriérem a umožnit panoramatické výhledy po celý rok, proto navrhla 9metrovou prosklenou stěnu orientovanou směrem k moři, která byla sestavena z posuvného systému Schüco ASS 50. Díky jeho vynikajícím konstrukčním vlastnostem bylo možné celou fasádu směřující k pobřeží vyplnit pouhými čtyřmi posuvnými prvky, každý o velikosti zhruba 2,3 x 2,9 m. Alotek SA, partnerská firma společnosti Schüco z města Lamia, zkonstruovala čtyřdílný systém bezbariérově pomocí vodicích kolejnic zabudovaných v podlaze, přičemž každý prvek se pohybuje po vlastní kolejnici po celé délce prosklené stěny. Všechny čtyři díly je tedy možné „zaparkovat“ zarovnané za sebou, aniž by jakkoli narušily výhled z obývacích prostor. Tím se vytvoří průhled o velikosti 9 x 2,9 m bez jakýchkoli viditelných podpěr.

Základem konceptu jsou panoramatické výhledy
Panoramatický výhled do krajiny jakožto základní architektonické téma celého objektu hraje hlavní roli i v patře, které je od přízemí mírně odsazené směrem dozadu a ukrývá další dvě ložnice a koupelny. V hlavní ložnici se o výhledy na okolní přírodu a moře starají dvoudílné posuvné systémy Schüco ASS 50 na výšku celé místnosti a také podlouhlé panoramatické okno Schüco AWS 70 BS.HI. V koupelně v přízemí se pak nachází otvíravě-sklopné okno na výšku místnosti (také Schüco AWS 70 BS.HI), které obyvatelům umožňuje kochat se sousedním olivovým hájem nebo vystoupit ven přímo do přírody.

Puristické materiály pomáhají začlenit objekt do okolní krajiny
Hliníkové okenní, dveřní a posuvné systémy Schüco nebyly zvoleny jen kvůli jejich elegantními designu, ale i vysoké funkčnosti a požadavkům na celoroční úsporu energie. Hliníkové systémy navíc podle architektky představují to nejlepší řešení pro dlouhodobou péči a údržbu, zejména vzhledem k poloze objektu blízko pobřeží – materiály rámů i všechny ostatní exponované prvky jsou zde vystaveny zvýšené zátěži v podobě vysokých dávek UV záření a korozivního prostředí.

Výběr materiálů v celé Vile NafplioBlu se řídil požadavky na minimální potřebu údržby, dlouhou životnost a nenápadnou eleganci. Kamenné části fasády, které kombinují místní kámen, bílou omítku, přírodní kamenné dlaždice a povrchy z přírodního dřeva, nejsou náročné na údržbu a zároveň pomáhají začlenit objekt do okolní krajiny.


Vila NafplioBlu, Tolo (Řecko)

Soukromá prázdninová rezidence a ubytování k pronájmu
Architekt: Katerina Valsamaki Architects, Atény (Řecko); www.katerinavalsamaki.gr
Výrobce hliníkových prvků: Alotek AE, Lamia (Řecko)
Dokončení: 2018

Systémy Schüco použité v tomto projektu:
Posuvné systémy: Schüco ASS 50
Pevné a otvíravě-sklopné okno: AWS 70 BS.HI
Vstupní dveře: Schüco ADS 65.HD
Speciální prvky:
- posuvný systém Schüco ASS 50 o rozměrech 9050 x 2920 mm, složený ze čtyř elementů s vlastními vodicími kolejnicemi
- profily granitové barvy v pískovaném vzhledu „Gris 2900 Sable“
- izolační skleněné výplně se stínicí úpravou


Rozhovor s Katerinou Valsamaki z aténského studia Katerina Valsamaki Architects

Jaké prvky typické pro projekty vašeho architektonického studia můžeme vidět v projektu Vily NafplioBlu?
Katerina Valsamaki: Jednotlivé projekty i náš celkový architektonický styl vycházejí z těchto základních principů:
1. Vhodné zasazení objektu do krajiny.
2. Jednoduchost stylu.
3. Propojení interiéru a exteriéru.
4. Strategicky umístěné prosklené plochy, které obyvatelům umožňují naplno si vychutnat okolní přírodu.
5. Volba materiálů, které odrážejí minimalismus a purismus architektury a zároveň nevyžadují složitou údržbu.
Pro tuto konkrétní budovu jsme použili kámen přirozeně se vyskytující v dané lokalitě, světlou omítku a hliníkové okenní a dveřní systémy.

Jak do konceptu Vily NafplioBlu zapadají prosklené okenní, dveřní a posuvné systémy Schüco?
Katerina Valsamaki: Velké prosklené plochy umožňují vyzdvihnout určité zajímavé prvky okolní krajiny. Posuvné systémy na výšku celé místnosti jdou ještě o krok dál – stírají hranici mezi interiérem a exteriérem a umocňují pocit otevřeného prostoru i ve chvíli, kdy jsou zavřené, protože nabízejí daleké výhledy.

Jaké technické důvody vás vedly k výběru tohoto systému?
Katerina Valsamaki: Aktuálně dostupné vysoce kvalitní okenní systémy z hliníku se vyznačují impozantně tenkými, elegantními a téměř zcela skrytými rámovými profily, dokonce i v případě velkoformátových skleněných výplní a širokých stavebních otvorů. Můžeme si tak ve svých projektech dovolit velkou míru kreativní svobody a flexibility. Všechny technické požadavky lze navíc konfigurovat individuálně a realizovat na různých úrovních – ať již se jedná o tepelnou izolaci, zabezpečení nebo provozní pohodlí a automatizaci. Mezi důležité aspekty patří také dlouhodobě nenáročná údržba. U budov stojících poblíž pobřeží jsou vysoce kvalitní rámové konstrukce z hliníku tou nejlepší volbou, protože zvládnou zvýšenou zátěž způsobenou větrem, sluncem a korozí.

Vaše studio se specializuje mimo jiné právě na výstavbu luxusních soukromých rezidencí. Jaké aspekty jsou pro tyto náročné klienty obzvláště důležité?
Katerina Valsamaki: Kvalita a udržitelnost jsou stejně důležité v návrhu i při výstavbě. Pokud jde o dispozice místností, klienti preferují velké otevřené prostory, které plynule přecházejí jeden do druhého a umožňují flexibilní využití místností. S tím souvisejí i čisté linie a praktické, trvanlivé a nízko údržbové materiály. Vysoko na seznamu klientských požadavků figurují také velká okna a prosklené dveře. Kromě toho musí být objekt co nejlépe zasazen do okolní krajiny a svým vizuálním zpracováním i použitými materiály navázat se svým okolím určitý dialog.

Stále častěji se dnes používají moderní systémy řízení budov. Provozní, bezpečnostní a monitorovací systémy pro chytrou domácnost jsou stejně důležité jako stavební a technická opatření, která pomáhají dosáhnout ještě větší energetické úspornosti objektu. Naším úkolem je chytře a nenápadně zapracovat všechny tyto různorodé aspekty do daného projektu a koncepčně i vizuálně je propojit dohromady. 

podle podkladů společnosti Schüco CZ
foto Schüco, Konstantinos Thomopoulos


Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Rodinné domy

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz