Studio NEW WORK: Rodinný dům v Zadní Telnici

Přestavba chatky na rodinný dům

Místo: Zadní Telnice u Ústí n. Labem
Investor: mladí manželé s jedním dítětem
Autoři: Studio NEW WORK / Svatopluk Sládeček; Lucie Surá
Spolupráce: Pavel Velecký
Statika: Zdeněk Kůra
Dodavatel: Jaroslav Holinger
Kolaudace: 4/2013
Zastavěná plocha: 62,2 m²
Užitková plocha: 116,7 m²
Obestavěný prostor: 376,3 m³
Foto: Daniela Dostálková

Stavební parcela se nachází v území obce Zadní Telnice, v lokalitě zastavěné rekreačními objekty. Rekreační chaty stojí na jižní stráni hlubokého údolí, zatímco na severních svazích jsou lyžařské vleky a sjezdovky. Na pozemku o celkové rozloze 317 m² stála chatka, postavená přibližně v šedesátých letech dvacátého století. Původní objekt měl jedno podzemní podlaží, jedno nadzemní podlaží a podkroví. Podzemní část byla zděná, částečně zapuštěná do terénu. Podlaha na jižní straně navazovala na terén a v této části byl situován hlavní vstup do objektu. Nadzemní podlaží a podkroví byly provedeny jako dřevostavba opláštěná prkny. Stav zděné části byl uspokojivý, na stavu dřevěných konstrukcí byla patrná nedostatečná údržba. Stavebník požadoval najít řešení, které by umožnilo rekreační objekt celoročně užívat, aby mohl sloužit pro dlouhodobý pobyt celé rodiny s malými dětmi, samozřejmě s nejmenšími možnými náklady.

Návrh architektonického řešení vyšel z nepřekročitelného předpokladu, že stavba bude využívat suterénní část stávající rekreační chaty, čímž se sníží nutný objem zemních prací a vyloučí práce bourací. Objem nově přistavované části je oproti původnímu objektu navýšen jen v rozsahu nezbytně nutném pro současné nároky. Celková zastavěná plocha objektu je 62,2 m². Ve stávajícím suterénu jsou technické a skladovací prostory. V přízemí je hlavní obytný prostor s kuchyní a koupelnou s WC, celkem 42,2 m² zastavěné plochy. O patro výš je vstup z horní příjezdové cesty, dvě ložnice a další toaleta. Ložnice jsou rozšířeny do horních prostor v šikmině střechy, kde jsou umístěny plochy na spaní. Do prostoru trojúhelníkového průřezu pokračuje i točité schodiště, které zpřístupňuje malou plochu nad vstupem a chodbou, kterou lze využít pro ubytování hostů.

Navržená stavba je subtilní, převážně dřevěné konstrukce, zasazená do svahu a opatřená sedlovou střechou se štítem v jižním průčelí. Stavební technologie byla vybrána s ohledem na dostupnost materiálu a jednodušší dopravu, skladování a zpracování. Materiály pro povrchové úpravy jsou odolné, aby zajistily co nejvyšší životnost v náročném horském prostředí. Typ objektu se sedlovou střechou je inovován splynutím povrchu obvodových stěn a střechy z falcovaného plechu, vyloučením okapů a říms. Střecha přechází ve stěnu měkce, zakulacením, stejně je řešen i hřeben střechy, pod kterým je vedena roura, přes kterou je obvodový plášť odvětrán do štítu domu.

Na vyspravenou konstrukci podzemního podlaží byla provedena železobetonová stropní deska a doplněny hydroizolace včetně obvodové drenáže podél základů. Při severní straně stávajícího objektu jsou provedeny základové pasy pro přístavbu, zasahující mimo stávající půdorys. Nově provedené nadzemní stěny jsou navrženy jako dřevěná rámová konstrukce se sloupky průřezu 80/160, osazenými na spodní prahy stejného průřezu. Vnitřní schodiště je ocelové, točité. Z vnitřní strany jsou stěny obloženy sádrokartonem, z vnější strany deskami OSB jako bedněním, na kterém je položen falcovaný titanzinkový plech. Přístupový chodník od cesty při severní straně pozemku k hlavnímu vchodu, stejně jako opěrná zídka vyrovnávající terénní rozdíl, je z místního kamene vytěženého přikopání základů.

Svatopluk Sládeček

Na otázky redakce odpovídá S. Sládeček

Máte velkou zkušenost s navrhováním rodinných domů a vil. Mění se zadání/požadavky investorů v průběhu let? Pokud ano, v čem?

Sládeček: Mám dojem, že se požadavky rozumným způsobem uskromňují, nebo se nám možná jenom podařilo „náročnější" klientelu definitivně odpudit.

Promítají se do požadavků klientů „eko trendy", nízkoenergetické stavění atd.?

Sládeček: Promítají, hodně se o nich mluví, ale pokud je někdo úporně vyžaduje, bývá to většinou ruku v ruce s nějakými iracionálními požadavky. Vcelku jsou tyto trendy přijímány s rozumem a bez neoprávněných očekávání, což je dobře, protože často jde o marketingovou masáž a použité technologie, nejen že nemývají propagovanou návratnost, ale často u nich selhává i samotná životnost. Poslední krutá zkušenost je v tomto směru například s tepelnými čerpadly z vrtů.

Jak vidíte budoucnost bydlení v rodinných domech?

Sládeček: Vždy jsem považoval rodinný dům (tím nemyslím jen samostatně stojící a izolovaný) za nenahraditelný typus. Nepodléhám ani módním vlnám, které jej odmítají. Jako autor několika bytových domů vím, že pouhým zmnožením jednotek se žádné ekonomičnosti a nižší energetické náročnosti nedosáhne, zvlášť při současných požadavcích na akustické vlastnosti mezibytových stěn. Zrovna tak intenzita využití pozemků je sporná, pokud se zrovna parkování automobilů nezaorá pod zem. To je ovšem řešení nejen drahé, ale oprávněně i energeticky náročné. Ze společných venkovních ploch tak v horším případě zůstávají parkoviště, tedy nic městotvorného. Naopak znám hodně menších měst o cca 20–50 tisících obyvatel, která jsou z velké části tvořena rodinnými domy, které zasahují až do samotného centra města, a vytvářejí prostředí velmi příjemné. Např.: Uherské Hradiště, Kroměříž, ale i Litomyšl – a vlasně i Brno. Tedy si myslím, že v lepší práci s rodinnými domy by mohla být budoucnost našich sídel.

Publikováno v časopise Stavba 2/2013, str. 14-17