Studiomobile: Medúza

Čluny „Medúza“ jsou udržitelným zdrojem potravy a vody

Architekti: Antonio Girardi and Cristiana Favretto, Studiomobile
Koordinace projektu: Prof. Stefano Mancuso
Pěstitelé: Elisa Azzarello, Elisa Masi, Camilla Pandolfi a výzkumní pracovníci LINV (Mezinárodní laboratoř pro neurobiologii rostlin)
Solární odsolování: Paolo Franceschetti
Projekt podporují Region Toskánsko a Ente Cassa di Risparmio di Firenze
Záštita projektu: Florentská univerzita
Projekt „Člun Medúza“ byl vyvinut v Pnat
Foto: Matteo de Mayda



Světová banka předpovídá, že světová populace vzroste na téměř 10 miliard během příštích čtyřiceti let. Očekává se, že do roku 2050 celosvětová poptávka po potravinách o 60-70 % vyšší než dnes. Hlavními překážkami pro splnění kvantitativního a kvalitativního nárůstu světové poptávky jsou nedostatek vody a orné půdy. Zemědělství ze všech lidských činností nejvíce spoléhá na vodní zdroje. Nedostatek orné půdy a sladkovodních zdrojů pro zemědělství ještě zhoršují změny klimatu, které vystavují řadu oblastí zvýšenému riziku, a tak přispívají k tomu, aby tyto oblasti byly zranitelnější ohledně problémů s vodou a bezpečnosti potravin. Například stoupání hladiny moře přispívá k zaplavení rozsáhlých oblastí úrodné půdy slanou vodou.

Komplexní řešení těchto problémů může pomoci výrazně zlepšit bezpečnost vody a potravin v pobřežních komunitách. „Člun Medúza“ je modul pro pěstování plodin, které se nespoléhá na půdu, pitnou vodu a chemickou spotřebu energie. Jedná se o plovoucí zemědělský skleník, který je schopen vyčistit slanou, brakickou nebo znečištěnou vodu pomocí sluneční energie. Je vystavěn technologií s nízkými náklady a z jednoduchých materiálů a je vhodný jako model pro stavbu svépomocí. Skládá se z dřevěné základny cca 70 m², která plave na recyklovaných plastových sudech a podpírá skleník pro pěstování plodin. Vysoce účinná metoda hydroponického pěstování uvnitř skleníku přináší až 70% úsporu vody ve srovnání s tradičními hydroponickými systémy. Požadované množství vody je dodáváno ze sedmi solárních odsolovacích jednotek, uspořádaných po obvodu, které jsou schopny produkovat denně až 150 litrů čisté čerstvé vody získané z brakické, slané nebo znečištěné vody. Solární destilace je přirozený jev: v mořích se díky sluneční energii odpařuje voda, která pak padá zpět dolů jako déšť. Systém solárního odsolování v „Člunu Medúza“ replikuje tento jev v menším měřítku. Systém je modulární, takže každý jeden prvek je zcela autonomní; multiplikací člunů se vytvoří ještě výkonnější organismus.


Sudy, odsolování a základna



Oktagon základny modulu plove na recyklovaných plastových sudech, které jsou připojeny přímo k hornímu dřevěnému obložení a jsou udržovány ve stabilní formaci prostřednictvím příhrad podél stran osmiúhelníku. Sladká voda pochází ze solárních destilačních přístrojů, umístěných na sedmi stranách člunu. Zařízení navrhl přírodovědec Paolo Franeschetti. Sluneční teplo způsobuje odpařování zkažené vody. Vodní pára je nasávána do nádrže chlazené vodou z moře, na kterém člun plove. Tato změna teploty způsobí, že voda kondenzuje, načež se čerpá do zásobní nádrže. Elektrickou energii potřebnou k napájení ventilátoru a čerpadla vyrábějí fotovoltaické panely ne střeše člunu.


Pohledy, podlaha, střecha

Většina prostoru člunu je krytým skleníkem. V interiéru je lešení s hydroponiemi. Člun Medúza zvyšuje efektivitu růstu plodin díky 15 % mořské vody, o něž se zároveň snižuje spotřeba sladké vody odebírané z nádrží člunu.
Člun Medúza byl navržen jako malé zařízení, konkrétně pro instalaci v místech s omezeným přísunem materiálů. Přesto je schopen uspokojit potřebu vody a jídla dvou rodin. V kombinaci s dalšími moduly může zásobovat jídlem celou obec.