Svaz stavbařů: Vláda nesmí zopakovat chyby z krize roku 2008

Svaz stavbařů: Vláda nesmí zopakovat chyby z krize roku 2008

(24. 3. 2020) Tehdy zbytečným omezením investic stát přibrzdil stavebnictví mnohem více než většinu jiných oborů

 
 
 
 

Svaz stavbařů: Vláda nesmí zopakovat chyby z krize roku 2008

(ČTK) - Stát nesmí zopakovat chyby, které udělal po krizovém roce 2008. Tehdy zbytečným omezením investic přibrzdil stavebnictví mnohem více než většinu jiných oborů. ČTK to v pondělí 23. března sdělil prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Jiří Nouza. Dopady současných opatření proti šíření koronaviru podle něj mohou i tak jít až do miliard korun. Analytici očekávají, že stavebnictví může být po skončení opatření tahounem při zotavení ekonomiky.

"Pochopitelně je ještě brzy na to jakýmkoliv způsobem ztráty přesně vyčíslit. Nelze ale pochybovat o tom, že dopady budou významné a mohou jít až do miliard korun. Finanční ztráty budou mít nesporně vliv na zaměstnanost, rozvoj společností i investice. Nezbývá než věřit a doufat, že veřejný sektor, ať stát nebo obce a kraje nebude opakovat chyby, které prohloubily krizi z roku 2008,"
uvedl Nouza. Podle něj by stát měl pochopit, že v tuto chvíli omezit investice znamená srazit českou ekonomiku na samé dno.

České stavebnictví postihla krize v roce 2008 mnohem více než většinu ostatních oborů. Od roku 2008 klesalo pět let za sebou. Během této doby přišlo v souhrnu téměř o 30 procent tržeb. Podle většiny analytiků i lidí z oboru to bylo právě kvůli rozsáhlým škrtům na velkých infrastrukturních projektech, které tehdejší vláda udělala.

Ve stavebních firmách v Česku pracovalo na konci třetího čtvrtletí loňského roku 378.464 zaměstnanců a živnostníků. V porovnání se stejným obdobím předkrizového roku 2008 byl jejich počet o necelou desetinu nižší. Největší odliv pracovníků nastal mezi lety 2012 a 2013, kdy sektor opustilo zhruba 16.000 lidí.

Podle informací ČTK velké stavební firmy svoji výrobu nepřerušují. Výjimkou je společnost Eurovia CS, která minulou středu zastavila všechny stavební práce i kancelářské činnosti na 14 dní. V jiných firmách podle možností dovolují práci z domova, na samotných stavbách to však nelze. Některé pracují v nouzovém režimu, zavádějí střídavý provoz, zaměstnancům doporučují zrušit externí schůzky.

"Větší potíže pociťujeme v pozemním stavitelství, kde se každým dnem zhoršuje přístup ke stavebnímu materiálu a začínají chybět někteří pracovníci. Stejné potíže mají i naši dodavatelé. Očekáváme, že situace s přístupem ke stavebnímu materiálu se bude obecně dále zhoršovat," uvedla například mluvčí Strabagu Edita Novotná.

Podle analytiků může být stavebnictví tahounem při oživení ekonomiky poté, co skončí opatření proti šíření koronaviru. Není až tolik závislé na zahraničním obchodu. Dopady současné krize na stavebnictví podle nich zatím nelze vyčíslit. Dodali, že stavebnictví se bude potýkat s výpadky zakázek, protože lidé budou odkládat velké investice, jako je například stavba domů.

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz