Tančící dům

Tančící dům

 
 
 
 

Tančící dům

Tento projekt byl publikován v rámci tématu "Domy po letech"

Adresa: Jiráskovo náměstí, Praha 2
Investor: Nationale Nederlanden Real estate, v. o. s. (Holandsko)
Autor: F. O.
(USA), Vlado Milunič
Interiéry: Kanceláře uživatele Anderesent Consult - Eva Jiřičná (Londýn) restaurace v přízemí, 7. a 8. patře - Regis Dho (Paříž)
Generální projektant a stavební dozor: ATIPA, s. r. o.
Hlavní dodavatel: BESIX (Belgie)
Realizace: 1994-97
Plocha stavebního pozemku: 499 m2
Kanceláře: 2907 m2
Obchod: 390 m2
Restaurace: 492 m2
Foto po dokončení: Alexandr Janovský
Foto současného stavu: Jan Malý


O TANČÍCÍM DŮMĚ S NIKOL PAULFRANZOVOU
V Tančícím domě, jehož majitelem je od počátku ING, jsme se setkali s Nikol Paulfranzovou, asset manažerkou projektu. Tančící dům spolu s budovami Zlatého Anděla byly v roce 2004 vloženy jako základní portfolio do investičního fondu ING Property Fund Central Europe, který tento majetek spravuje.
Funkce využití Tančícího domu se prakticky nezměnila. Stavěl se jako kancelářská budova a je jí dodnes, dokonce ve větším rozsahu než na počátku. Původní prostory kongresového centra a galerie byly totiž také přeměněny na kanceláře. Kavárna v přízemí a restaurace v 7. patře fungují nadále.
V budově nedošlo k žádným zásadním přestavbám, pouze k úpravám v souvislosti se shora zmíněnou změnou využití. V současné době majitel budovy plánuje renovaci recepčního prostoru, která by se měla realizovat letos. Důvodem pro změnu recepce je podle Nikol Paulfranzové potřeba majitele dát prostoru novodobou podobu. Recepce stejně jako celá budova pochází z roku 1996 a veškeré společné plochy jsou původní. Majiteli stav vstupního prostoru nevyhovuje a přeje si ho oživit a zmodernizovat. Uvažuje se o kompletní renovaci, při které by se měly měnit podlaha, recepční pult, obloženíâ?¦ "Proběhne nikoli rekonstrukce, ale redesign," říká Nikol Paulfranzová. "Trh se vyvíjí. První dojem, jaký si každý návštěvník nebo potenciální nájemce odnese z administrativní budovy, je ovlivněn vstupem do budovy. Ten prostor se nám zdá tmavý. Neodpovídá podle nás externímu vzhledu budovy. Chceme ho zatraktivnit, aby byl zajímavější pro nájemce, budoucí, i ty současné."

Jak se projevuje stárnutí Tančícího domu? Technologie mají svou životnost a po určité době se musí obměnit. O budovu pečuje profesionální správce, společnost Cushman & Wakefield, do údržby jdou každoročně poměrně vysoké investice. Na běžné údržbě se podílejí i nájemci, majitel hradí větší zásahy. Ovšem největší investicí za dobu existence budovy má být právě obměna recepce.
Sluší domu stárnutí a přidává mu na hodnotě? Z hlediska ING to nemusí být tak úplně pravda. Jeho zájmem je budovu pronajímat a poskytovat maximální standard svým nájemcům. Dostát současným trendům z hlediska technologií je pro majitele finančně náročné, nicméně v budově Tančícího domu byly již při výstavbě použity nejmodernější technologie a Tančící dům tak i dnes nabízí vysoký standard vybavení.. Nicméně, dodává Nikol Paulfranzová, budova má mnoho předností, pro které vzbuzuje mimořádný zájem. Publicita Tančícího domu je i mezinárodně obrovská, dům je určitou ikonou. Kvůli věhlasu je dům mnohými klienty vyhledáván, pokud například společnost hledá silnou prezentaci a adresu známou i celosvětově, obrací se na majitele Tančícího domu nicméně v budově Tančícího domu byly již při výstavbě použity nejmodernější technologie a Tančící dům tak i dnes nabízí vysoký standard vybavení.. Nicméně, dodává Nikol Paulfranzová, budova má mnoho předností, pro které vzbuzuje mimořádný zájem. Publicita Tančícího domu je i mezinárodně obrovská, dům je určitou ikonou. Kvůli věhlasu je dům mnohými klienty vyhledáván, pokud například společnost hledá silnou prezentaci a adresu známou i celosvětově, obrací se na majitele Tančícího domu.
Nakonec chceme vědět, jestli se v životě domu nějak projevuje způsob, jakým dům vstoupil do prostoru křižovatky. Připomínáme původní dosti vzrušenou diskusi. Pro majitele to však žádné problémy nepředstavuje. Názory na to, jak dům obohacuje své okolí, jsou prý různé. Nikol Paulfranzová osobně se domnívá, že dům okolí obohacuje významně. Ale vcelku jsou mezi lidmi názory na Tančící dům kontroverzní.
"Je to velmi polarizované - buď silné přitakání, nebo nesouhlas. Nic neutrálního."

S ARCHITEKTEM VLADO MILUNIĆEM
Jsi v kontaktu s domem, sleduješ ho?
VM: Sleduji. Denně kolem jezdím tramvají.
Změnil se?
VM: Myslím si, že stárne jako víno. Přesto je škoda, že jsme neprosadili jiný tvar věže. Medúza nahoře vlastně vznikla z patové situace, ani nevím přesně, kdo to způsobil - jestli památkáři, nebo spíše někdo od hlavního architekta. Nechtěli tu hezkou vyšší věž. Jsem ale rád, že i Frank na výstavách Tančícího domu v Americe ukazuje variantu s věží, která by byla mnohem lepší.
Na tu bambuli medúzy údajně podle některých přišel Frank, ale podobá se spíše mému původnímu návrhu, kde je věž v druhém plánu ukončená prosklenou kupolí zeměkoule. Dokonce jsem k tomu měl takovou pohádku: Říká se, že lidská svislá osa uzavírá se srdcem určitý úhel a ten je stejný jako inklinace zemské osy. U Havlova domu v sousedství je nahoře zeměkoule. Chtěl jsem na ni reagovat a měl jsem v horních patrech malý sálek, který byl jakoby srdce československé Jean d'Arc z mých prvotních skic. A chtěl jsem, aby zeměkoule kupole měla šikmou osu. Podobně nakloněná medúza je špatně natočená vůči křižovatce. Když stojíš dole na křižovatce, není vidět, že to je koule, ale vypadá jako něco divně placatého. Kdyby to bylo obráceně klopené, bylo by to lepší. Ale jak říkám, určitě by tomu domu víc svědčila pořádná věž, nejlépe v druhém plánu. Dokonce jsem uvažoval o vysokém věžovém domu, ze kterého by bylo vidět, co se děje na Karláku.
Říkám vše jen proto, abych připomněl, co realizaci domu předcházelo a ne snad proto, že s naším kontextuálním domem nejsem spokojen.
Dělaly se tam nějaké změny. Byl jsi kvůli nim oslovený, nebo se dělaly bez tvého vědomí?
VM: Dělaly se více méně bez mého vědomí. Nelíbí se mi bar v přízemí a restaurace v horním patře, ani "školicí středisko" v suterénu a přízemí. Naopak se mně moc líbí patra, která dělala Eva Jiřičná, která jsou zcela jiná než dům, ale intenzivně s ním komunikují.
Delší dobu za mnou chodí správce domu s tím, že chce zmodernizovat recepci domu. Na poslední schůzce v letošním lednu jsem se snažil vysvětlit, že Tančící dům není běžná kancelářská budova, ale symbol, který se pravděpodobně stane kulturní památkou.
Z toho důvodu považuji prostor recepce, který je vzhledem k prosklení součástí exteriéru budovy, za prostor výrazně autorský. Tvar recepčního pultu - včetně volby všech přírodních materiálů - nese výraznou stopu Gehryho rukopisu. Správce budovy, přestože znal moje stanovisko, že je nemyslitelné zbavit se originálního interiéru, objednal modernizaci u architekta M. Ranného. Hodnotím pozitivně, že mě kolega Ranný zavolal, že mají zpracovat nový návrh. Přesto považuji návrh, který jsem viděl, za totální nepochopení konceptu současné recepce. Obratem jsem napsal správci budovy a kolegovi Rannému, že návrh považuji za tuctovou bezcennou kulisu, kterou známe z desítky nových administrativních budov.
Chci se tímto vyhnout situaci, která nastala například u interiéru Černé matky Boží. Dům by byl modernizován a v budoucnu složitě podle fotografií navracen do původního stavu.
Mluvil jsi o tom, že dobrý dům stárne jako víno, časem roste jeho kvalita.
Jak jsi spokojený, když se díváš na Tančící dům?
VM: Vim, že má určité chyby. Nelíbí se mi například pohled od Palackého mostu. Tam se mi nezdá vršek, který byl vynucený tím, že se do menšího domu musel vejít stavební program investora. A pak se mi to trochu nelíbí shora od Karlova náměstí. Nicméně, mám o svém původním návrhu dodnes to nejlepší mínění. Říkám tomu koncept Týnské školy. Týnská škola na Staroměstském náměstí je předehra Týnskému chrámu. Koncept s věží v druhém plánu je myslím si mazanější než to, co je postavené. Objemem by byl dům stejný, ale mohl mít velkou terasu do náměstí podstatně níž, kde mohla sedět spousta lidí. Odkud je nádherný výhled na řeku, Petřín a Hrad. Z dnešní restaurace jsou atraktivní výhledy značně redukované.
Co pro tebe znamená Tančící dům dneska, vedle těch ostatních, které jsi
postavil?
VM: Bylo to s Frankem úžasné transoceánské dobrodružství. Podíval jsem se několikrát k němu do ateliéru. Když něco dělám, tak se dívám, jak by to dělal Frank. Jsme si na tu dálku jako Ryby velmi blízcí.
Tehdy bylo úplně neuvěřitelné, že se podařilo postavit takový dům.
VM: Ano, byla to vzácná chvíle v porevoluční euforii, s Václavem Havlem, s Věrou Millerovou, která byla ředitelkou památkářů, s Frankem, atd, atdâ?¦ kdy se to celé v jednom okamžiku sešlo. Bylo to tolik náhod, že není možné, aby to bylo jen tak. Muselo to být naopak řízené z nejvyšších míst. Začalo to v roce 1986, kdy jsem Havlovi dělal návrh rozdělení bytu. Mrzí mě, že to není v naší knížce1. Udělal jsem tenkrát takový vtip, že jsem Havlovi obývák oddělil od pracovního místa mříží, a udělal jsem mu tam skromné lůžko, aby netrpěl šoky, když často střídal domov s vězením. Přitom jsme se bavili o tom, jaký dům by mohl stát vedle. Měl to být dům plný kultury. Chtěl jsem, aby se dům vyklonil nad křižovatku, protože měl personifikovat stav československé společnosti, která se z totalitní strnulosti dala do pohybu. Proto jsem chtěl, aby byla vzadu strnulá statická věž a v prvním plánu dynamická část budovy, která se pohnula nad křižovatku. To je hlavní myšlenka dialogu dvou částí, kterou Frank k mé velké radosti plně akceptoval.


TANČÍCÍ DŮM
ROSTISLAV ŠVÁCHA

V kritické debatě druhé poloviny 20. století občas problesknul názor, že politická svoboda nachází své architektonické projevy v nespoutaném, povýtce organicistním a jakoby chaotickém tvarování. Historik architektury Heinrich Klotz například takto uvítal Scharounovu filharmonii v Berlíně. V diskusi Pražanů, a to spíše laiků než architektů, se dočkal podobného ocenění Gehryův a Miluničův Tančící dům, do jehož houpavých a swingujících linií prý oba autoři zakódovali gesto rozloučení s panelákovým stavebnictvím Husákovy éry. V návštěvních knihách, které se uchovaly po výstavních prezentacích Gehryova a Miluničova projektu, se takovým výkladem smyslu Tančícího domu zabývá několik pozoruhodných zápisů. Pro laickou veřejnost se dům stal ikonou devadesátých let. Byl to on, kdo dokázal dát éře po Sametové revoluci architektonickou tvář, podobně jako Hubáčkova věž na Ještědu umí ztělesňovat šedesátá léta. A pominout nelze ani fakt, že pro publikum v zahraničí se Tančící dům stal ikonou Prahy, stavbou téměř stejně známou jako Karlův most nebo Svatovítská katedrála. Leckdo z nás si asi pamatuje, že čeští architekti, nelaikové, se s takovým obdivem na Tančící dům nedívali. I oni nepochybně chtěli slavit svými díly šťastně získanou svobodu, avšak zavládla mezi nimi tichá dohoda, že svobodu lze nejlépe vyjádřit svobodně přijatým sebeomezením a že k takovému pojetí se dobře hodí forma přísně zgeometrizovaná, netančící. Teprve dnes, když se česká architektura začíná od přísnosti odvracet a ohlíží se na Západ za různými bublinovitými a organickými formami, tak nastává doba pro úplnou Gehryovu a Miluničovu rehabilitaci.

Poz: Tančícímu domu, jako jedinému z námi publikovaných domů, byla věnována kniha. Irena Fialová, Frank Gehry, Vlado Milunić, Tančící dům. Zlatý řez - Prototype Editions, Praha-Rotterdam 2003.


Publikováno ve Stavbě č. 3/2006

Na úvod k tématu "Domy po letech":
MIROSLAVA D. PROCHÁZKOVÁ, MILENA SRŠŇOVÁ, LIDMILA CIHLÁŘOVÁ

Už několik let se naše redakce zabývala myšlenkou o tom, jak domy stárnou. Ačkoliv ta otázka na první pohled vypadá jednoduše, nebylo snadné najít konkrétní reálný přístup k tématu. Uvědomovali jsme si, že těžiště problému není pouze ve fyzickém stárnutí domu, nebo dokonce jen v jeho stavu technickém. Shodli jsme se na tom, že budeme zkoumat domy postavené až po roce 1989. Zajedno jsme byli i v tom, že nás zajímají domy, které jsou ceněné pro své architektonické kvality, abychom se vyhnuli negativním předurčením. Vybírali jsme mezi domy, které byly oceněné v Grand Prix Obce architektů. Tato soutěž ovšem nikdy nezahrnula všechny významné
stavby, a tak jsme se dali inspirovat i publikacemi o architektuře posledních 15 let.

Velmi důležitým hlediskem pro nás bylo to, aby se průzkumu byli ochotni účastnit jak majitelé, resp. uživatelé vybraných domů, tak jejich architekti. Tak se stalo, že jsme některé domy museli vyřadit. Vznikl soubor jedenácti budov, které jsou v provozu zhruba deset let. Sestavili jsme soubory otázek pro klienty a pro architekty. S každou
stranou jsme hovořili samostatně tváří v tvář. Zaznamenané a upravené odpovědi účastníci průzkumu autorizovali. Všechny domy jsme navštívili a nechali je znovu vyfotografovat. Za velmi podstatný jsme považovali pohled historika architektury, který měl zvážit, zda architektonická cena domu za dobu od jeho vzniku stoupla, nebo klesla. O tuto úvahu jsme požádali Rostislava Šváchu.

Co jsme chtěli vědět od klientů a architektů?
Otázky pro klienty:
 Co se s domem stalo od té doby, kdy byl postaven? Změnil se? Změnila
se jeho funkce?
 Došlo k výměně provozovatele domu? Jestli ano, proč?
 Došlo k nějakým přestavbám? Z jakého důvodu?
 Jste v kontaktu s původním architektem?
 Oslovili jste kvůli případným změnám původního architekta?
Ne-li, proč?
 Jak se projevuje stárnutí domu?
 Funguje „váš“ dům? Je provozován podle původních předpokladů
a vybavení technikou a technologiemi?
 Jak dům hodnotíte dnes? Považujete ho za hezký, sympatický?
 Co podle Vás dům přinesl do bezprostředního okolí? Stal se jeho
součástí? „Žije“ s ním, nebo jsou okolo něj stavěny zdi? Je spíš otevřený,
nebo naopak?

Otázky pro autory — architekty :
 Jste ještě v kontaktu s domem, sledujete ho?
 Co se s domem stalo? Změnil se?
 Smíte ještě do „vašeho“ domu?
 Jste v kontaktu s provozovateli domu? Došlo k jejich výměně?
 Byl jste osloven kvůli změnám, nebo byly provedeny bez Vašeho vědomí?
 Pokud jste byl přizván, jak jste spokojen s jejich provedením?
 Funguje „váš“ dům? Je provozován podle původních předpokladů a vybavení technikou a technologiemi?
 Jak se projevuje stárnutí domu?
 Jak hodnotíte dům dneska? Co pro vás znamená dnes?

Deset let je poměrně krátká doba na to, aby dům viditelně fyzicky zestárnul. Rozdíl mezi stavem původním a nynějším není někdy vůbec znatelný. Viditelné jsou snad jen vady, které většinou vyplynuly ze špatně provedených stavebních prací. Nejčastější závadou v tomto smyslu bylo vlhnutí zdiva a zatékání.
Samozřejmě dochází k průběžným opravám, doplňkům a údržbám, i když vrozdílné míře. Hodně záviselo na tom, jaké byly finanční možnosti stavitele, od nichž se odvíjelo použití materiálů a technického vybavení. I objektivně jsou dnes možnosti ve stavebnictví širší a různorodější, před deseti lety byla nabídka trhu výrazně chudší.

Všechny sledované domy slouží účelům, pro které byly postaveny. Provozovatelé se u některých staveb vyměnili, někdy i několikrát. A i v případě, že uživatel zůstal
tentýž, změnily se někdy jeho potřeby. S tím jsou spojeny např. změny v dispozičním uspořádání, přístavby, případně změny interiéru atd. Dopad na změny v domech má i tlak společenského vývoje, kvůli kterému se tu a tam přistoupí
k redesignu společenských prostor domů. Obecným faktem je, že uživatelé domu se po určité lhůtě od kolaudace s domem natolik ztotožnili, že úpravy a dekorace pořídili podle svého zájmu a vkusu. Osobnost uživatele se v domech více či
méně odráží. K tomuto faktu se architekti staví různě.

Z výpovědí zúčastněných vyplývalo, že pro klienty je prvořadá otázka toho, jak jim dům slouží. O kvalitách architektury vybraných domů nikdo z uživatelů nepochybuje,
všichni si jí cení a výjimečně je pro klienty dokonce podstatou domu. Vztah architektů k „jejich“ domům je v opačném gardu: architektura je prvořadá a funkční závady nejsou pro ně zásadní. Neznamená to však, že se jimi nezabývají. Jsou otevření tomu se k domům vracet a případné problémy pomoci odstraňovat.

O tom, jak domy ovlivnily své okolí, jsou s to svědčit jak klienti, tak architekti. Z pohledu redakce všechny vybrané domy působí ve svém okolí pozitivně z různých
hledisek — estetického, sociálního, urbanistického. Jsme si samozřejmě vědomi, že tento poznatek jsme si předpřipravili tím, jaké domy a kterých architektů jsme
vybrali.

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Administrativa

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
 
© 2007–2018 Business Media CZ, s. r. o.