Team CS: Rotterdam Centraal
(11. 12. 2013) Novostavba Hlavního nádraží v Rotterdamu (Rotterdam Centraal), které je jedním z nejdůležitějších dopravních uzlů Nizozemska. Nádraží má 110 tisíc cestujících denně, což je stejně jako má letiště v Amsterodamu.

Team CS: Rotterdam Centraal
Novostavba Hlavního nádraží v Rotterdamu (Rotterdam Centraal), které je jedním z nejdůležitějších dopravních uzlů Nizozemska. Nádraží má 110 tisíc cestujících denně, což je stejně jako má letiště v Amsterodamu.
Architekti: West 8, Benthem Crouwel Architects, MVSA Meyer en van Schooten Architecten
Místo: Stationsplein 1, 3013 AJ Rotterdam, Nizozemí
Hlavní architekti projektu: Jan Benthem, Marcel Blom, Adriaan Geuze, Jeroen van Schooten
Tým: Arman Akdogan, Anja Blechen, Freek Boerwinkel, Amir Farokhian, Joost Koningen, Joost van Noort, Falk Schneeman, Daphne Schuit, Matthijs Smit (†), Andrew Tang, Wouter Thijssen, Joost Vos
Klient: Gemeente Rotterdam a ProRail
Statika a stavební řešení včetně TZB: Arcadis and Gemeentewerken Rotterdam
Dodavatel: Bouwcombinatie TBI Rotterdam Centraal; Iemants NV
Plocha: 50 000 m2
Realizace: 2013
Foto: Jannes Linders, Skeyes
Rotterdam HST je první zastávka této evropské železniční sítě v Nizozemsku při cestě z jihu; je strategicky umístěna ve středu Evropy, jen dvacet minut od amsterodamského letiště Schiphol a dvě a půl hodiny cesty od Paříže. Proto je nové náadraží nejen větší, jasnější a uspořádanější než to bývalé, ale má také mezinárodní atmosféru; nádraží odpovídá ve všech ohledech praktičnosti, výkonu, pohodlí a půvabu hlavních nádraží v Madridu, Paříži, Londýně a Bruselu.
Kromě evropských rychlostních vlaků (HST), obsluhuje Rotterdam Centraal také lehkou (městskou) železniční soustavu, tzv. RandstadRail. Do roku 2025 se očekává nárůst cestujících na 323 tisíc denně. Výkonnost zastávky rychlostního vlaku a smělé ambice Rotterdamu ohledně dalšího rozvoje i obnovy se dobře doplňují.
Integrace do městského prostředí. Jedním ze základních problémů při navrhování nového hlavního nádraží byl rozdíl v charakteru města na severní a jižní straně. Vchod na severní straně má jemnější podobu, která odpovídá charakteru čtvrti Provenierswijk a menšímu počtu cestujících. Spojení vstupní fasády s městem je souladné a posiluje charakter čtvrti Provenierswijk jako holandského provinčního města 19. století. Velká architektonická gesta na této straně nádraží chybí; v blízkosti je zeleň, která zmírňuje přítomnost velké stavby, a fasáda je transparentní.
Naopak, velký vchod na straně centra města je jasně čitelnou branou do oblasti s celkově vyšší zástavbou. Novou mezinárodní, metropolitní identitu nádraží zde vyjadřuje hala, konstruovaná ze skla a dřeva. Střecha haly, celá obložená nerezovou ocelí, dodává budově charakter ikony, jejíž špice míří ke středu města.
Hlavní nádraží v Rotterdamu má nyní strukturu a rozměry odpovídající městské krajině; je v rovnováze s výškami charakteristickými pro metropole a současně reflektuje lidské měřítko. Město Rotterdam se vztahuje k novému nádraží prostřednictvím zhutnění městské struktury malého měřítka v okolí terminálu. Celá železniční zóna se sjednocuje s městem. Tato jemnější městská struktura s novými pohledy a průhledy, která mixuje bydlení a práci, výrazně zlepší kvalitu života a prostředí v nádražní oblasti. Esplanáda před nádražím je kontinuálním veřejným protorem. Abychom této jednoduchosti a čistoty dosáhli, umístili jsme parking pro 750 aut a úschovnu pro 5200 kol pod náměstí. Stanici tramvaje jsme přemístili k východní straně nádraží, plošiny náměstí rozšiřují. Autobusy, tramvaje, stanoviště taxi a plocha pro krátkodobé parkování jsou integrovány do stávající zástavby a nevytvářejí bariéry. Dlažba z červeného kamene z nádražní haly pokračuje do přednádraží a sjednocuje nádraží s městem. Pěší a cyklistické trasy jsou příjemné a bezpečné, a cestující, kteří přijedou do Roetterdamu, mají nyní důstojný vstup do města bez automobilové dopravy.
Interiér a vzhled. Důležitou roli mají v návrhu přirozené světlo, teplo ze slunečních paprsků a moderní vzhled. Střešní rovina je na straně Proveniers transparentní. Vjezd vlaku do stanice vyvolá v cestujících téměř hmatatelný pocit, že nádražní budova vlak zahalila. Pak vstoupí středem do haly a získají přehled o celém komplexu a výhled na vlaky, které pohostinně čekají podél nástupišť.
Dřevo na vnitřní straně sálu, v kombinaci s kontrukčním dřevem střechy, vytváří teplé a milé prostředí, které láká návštěvníky k prodlévání v tomto příjemném místě.
Díky převážně transparentní konstrukci střechy nad všemi tratěmi v délce 250 metrů jsou nástupiště zaplavena světlem. Skleněné střešní desky propouštějí různé množství světla podle skladby solárních článků na střeše. Vzniká tak proměnlivá hra světel a stínů na nástupištích.
Komunikační okruhy a uspořádání. Cestní okruhy nádraží jsou logické, cestující vede přímý pohled na vlaky a denní světlo, které proniká do pasáže příchodu k vlakům skrze průhlednou střechu a dál na schody dolů. Vzhledem k transparentnosti tvoří rozšířená pasáž příchodu k vlakům, lemovaná obchodními funkcemi, přirozenou součást nádraží. K novým nástupištím vedou eskalátory, výtahy a schodiště s rysy příjemného mobiliáře. Na západní straně nádraží je lávka přes dráhy pro cestující v tranzitu. Lávka také funguje jako úniková cesta v případě nouze.
Terminál pro cestující je národní a mezinárodní rozbočovač, který propojuje vlaky, tramvaje, autobusy a metro. Terminál veřejné dopravy je navržen pro pohodlí cestujících. Jsou zde obchodní prostory, salonek, restaurace, kanceláře, parkoviště pro auta a jízdní kola. V prostorné hale jsou servisní funkce pro cestující vhodně uspořádány. Nacházejí se tu informace o dopravě, obecné informace, obchod nizozemských drah, prodejní automaty jízdenek a obchodní jednotky. Velká kavárna a salonek nabízejí atraktivní výhled na halu a tratě. Čekárny v hale a pasáž jsou navázány na toky cestujících; jsou zde oblasti jak pro brouzdání a pokukování, tak pro rychlé nakupování.
Nová budova nádraží Rotterdam Centraal je příjemný, otevřený a transparentní veřejný dopravní terminál, který funguje jako ikonické místo setkání. Prolíná do městské sítě, spojuje části města různého charakteru a označuje začátek kulturní osy Rotterdamu. Tato moderní a efektivní stavba nabízí cestujícím v přístavním městě veškerý komfort, který by mohli potřebovat nebo který by si mohli přát nyní i v budoucnu.
Udržitelnost. 130 tisíc solárních článků pokrývá 10 000 m2 střechy z celkových 28 000 m2. To je největší aplikace solární energie na střeše nádraží v Nizozemí a je také jedním z největších střešních solárních projektů v Evropě. Solární články jsou umístěny – i s přihlédnutím k vysokým budovám kolem Rotterdam Centraal – na té části střechy, která má největší solární zisky. Skleněné desky propouštějí světlo v různé míře podle skladby solárních článků. Tam, kde má střecha největší účinnost (ve smyslu příjmu slunečního světla), je hustota článků nejvyšší. Solární články jsou integrované do střechy, mají vysoký stupeň transparentnosti, takže propouštějí dostatek světla. Očekává se, že články vyrobí 320 megawattů ročně, což je dostatek energie pro 100 domácností. Solární články mimo jiné představují 8% snížení emisí CO2.
Historie. Původní nádraží navrhl v roce 1957 Sybold van Ravesteyn. Tato poválečná stavba už nicméně nevyhovovala současnému počtu pasažérů a složitosti dopravního uzlu. Abychom zachovali spojení s minulostí i po demolici budovy, jsou některé charakteristické prvky z bývalého nádraží v novém terminálu. Speculaasjes, dvě typické žulové sochy, jsou umístěny nad přístupem k tunelu pro cyklisty. Navíc, vzor speculaasjes (typické holandské sušenky) je použit na fasádách kanceláří v horním podlaží haly. Na začátku esplanády jsou dva stožáry, které byly také součástí bývalého nádraží. A také písmena CENTRAAL STATION a nádražní hodiny se vyjímají na nové fasádě jako pocta minulosti.
LED. V hlavní hale je instalovaná obrazovka LED o rozměrech 40x4,5 metrů. Daroval ji městu přístav Rotterdam, aby zdůraznil důležitost přístavu a pouto mezi městem a přístavem. Ukazují se zde záběry z přístavu; rotterdamský přístav tak chce dát tisícům turistů, kteří denně do Rotterdamu přijíždějí, pocit, že vstoupili do přístavního města, i když přístav sám pomalu z panoramatu města mizí, kvůli výstavbě u moře. Touto cestou mohou turisté vychutnat výhled na největší přístav Evropy kdykoliv během dne.
Základní informace o objektu
Kategorie
Doprava/infrastruktura
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

4. 12. 2023 18:39:15
Re: Re: Re:Ne - Šťastný Hlavák.
Ještě - pro nás chudé duchem - mi prosím udělejte pořádek v tom, kdo jsou ti odborníci, kteří jediní mají správný pohled na věc a kteří jediní mají být vyslyšeni. A co nastane v případě, že tomu tak bude. Přivítala bych jmenný seznam, abych neztrácela čas s těmi ostatními tutany, kteří koncipovali zadání, kteří marnili čas zpracováním soutěžních návrhů a kteří je hodnotili. Proč tápat v temnotách alternartiv, když jsou tu odborníci, kteří mají ve všem jasno!
4. 12. 2023 18:13:52
Re: Re:Ne - Šťastný Hlavák.
Jsem zvědav, zda prostesty odborníků dojdou vyslyšení, a nedopadne to jako s rohovou budovou Opletalovy na Václaváku. Tam sice památkáři a moudří lidé neobstáli, prohráli, ale nakonec zde ta nová nová budova není žádné kulturní strašidlo, jako Europalác u Můstku.
4. 12. 2023 18:10:33
Re: Re: Šťastný Hlavák.
Díky Karle, to jsou správná slova!
4. 12. 2023 18:09:36
Re: Re: Fibonacci.
Řekl bych že s tím mohu souhlasit. A co radní města? Hlaváček nerozhoduje sám, ti ostatní jsou jistě svéprávní.
4. 12. 2023 17:05:26
Re:Ne - Šťastný Hlavák
Výsledná studie je důkazem naprostého nepochopení potřeb obyvatel a cestujících, jak ze strany soutěžících, tak ze strany zadavatele. Nádraží v zásadě vyhovuje dnešním potřebám /mimo pokladen , které ale v době on line prodejů ztrácí důležitost/. Nevyhovuje" Šervůd " před nádražím, ten však návrh neřeší, ba naopak ho gigantickým otevřeným přístřeškem zhoršuje. Navržená dřevostavba nepatří do místního prostředí, a to bez toho, zda je zde památkový objekt - Fantova budova původního nádraží - kterou přístřek výrazně zakrývá. České dráhy by měly řešit jiné problémy a né se zabývat urbanismem, kterému nerozumí. Bohužel to platí i pro Magistrát. l
4. 12. 2023 15:54:06
Re: Šťastný Hlavák
Likvidace stávajícího objektu je nepřijatelné barbarství a pitomost. v 80. letech jsem nakreslil pro Sial Fantovu budovu Praha hl. n. v měřítku 1/100 u příležitosti studie i s modelem zastřešení jižního předpolí a napojení na Vinohrady. Tak, jak je propojen na severu s Žižkovem, je rozvoj na jih jediné možné řešení. Chybí diskuze o smyslu věcí. Centrum Prahy je Václavské náměstí, k němu se přiblížit, dává smysl. Vykročení na západ je krokem do tmy. Je na čase řešit problémy tady a teď. Dánové nemohou chápat Genia Loci místa.
4. 12. 2023 15:31:48
Re: Fibonacci
Jediné nazvání, které návrh může unést, je NEŠŤASTNÝ HLAVÁK. Žádné přirozené propojení sadů a Fantovy budovy není. Jde o uměle vytvořený uzel bez přirozených a tradičních návazností na tradiční prostor. Ve vizualizacích, které snesou vše, na rozdíl od následujících uživatelů, schází již pouze ženy v burkách a islámská mešitka. Výraznou osobností návrhu je "architekt" HŘIB architekt Hlaváček. Měla by se rozvinout diskuze, kdo a jakým způsobem byla soutěž vyhlášena a kdo ji posuzoval!? T.j. kdo nese zodpovědnost za plýtvání z prostředky z peněz občanů - daňových poplatníků. HRŮZA hrůzoucí...........
4. 12. 2023 15:03:18
Re: Fibonacci
Moc milé, příjemné, hezké s citlivým měřítkem k okolí. Prima.
1. 12. 2023 11:56:55
Re: Re: Tituly Stavba roku 2023 byly rozdány.
Zkusila jsem je spočítat. 41?
30. 11. 2023 18:18:37
Re: Tituly Stavba roku 2023 byly rozdány
Čím více cen, TÍM LÉPE a ještě radostněji. Ať se v tom konsument - laik - vůbec nevyzná.......
28. 11. 2023 12:37:04
Re: Bazén na Lochotíně je po rekonstrukci, s obklady RAKO
Od 8- 18 let jsem plaval 3 hodiny denně, 6-7 v 25m bazénu v Riegrových sadech a 17-19 v Podolí, celou dobu mě provázel pocit chladu, což takhle zkusit používat teplé barvy obkladů? Ideál jsem nalezl v 5*hotelu Radisson v Golden Bay na Maltě.S pozdravem Ing. arch. Karel Doubner tel. (+420) 603 433 611 Zbraslavská 35/7 CZ-159 00 Praha 5 Malá Chuchle Autorizace v ČKA 00078 DOUBNER spol. s r. o. IČ 62909231 ID datové schránky 64v2537 https://www.facebook.com/architekt.doubner; www.doubner.cz;
22. 11. 2023 12:26:45
Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží
Skvělý text. A jeho poslání je zřejmé. Organismus města, jeho nemoci, potenciály, ambice jsou asi tak "jednoduché", jako fungování organismu člověka. Problém je v tom, že máme tendenci jejich problémy rozdělit a nevidět věci v souvislostech. To je až příliš složité. Takže kardiolog neřeší klouby. A fungování a prspektivu města vytváří kdo? Politici? Aktivistická veřejnost? Developeři? Památkáři? Urbanisté IPR-u? Odpověď je tak prostá: všichni ve vzájemné diskusi a střetech. A zjednodušit to fak nejde. Na jasná a věčná parciální pravidla jednotlivých skupin zapomeňme...
21. 11. 2023 18:15:44
Re: Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží.
Zdravím kolego! Délka článku odpovídá cíli-sumarizuje (v roce 2018!) širokou-"roztěkanou"- diskuzi/reakce po té, co projekt z ateliéru Yahy Hadid vyhrál. Snažili jsme zachytit/popsat názory k vítěznému projektu a zároveň ukázat co stanoviska/názory spojuje i rozděluje a s jakými důsledky. Odtud ta tématizace do 8 bodů a délka článku. Ale máte pravdu - web vyžaduje kratký úderný text. Nicméně prosíme o schovívavost: Text pro google-generaci jsme přece jen respektovali aspoň uplatněním oxfordských odstavců - tak se to dělá mimo ČR. Myslíme, že naše stanovisko/názor formulovaný dnes (listopad 2023) - po významné realizaci projektu atd.- bychom pro potřeby/nároky webu zvládli do jednoho odstavce na něco přes půl plus stránky. Ale to nebyl cíl našeho článku v roce 2018!
21. 11. 2023 09:18:31
Re: Terminál hromadné dopravy Nová Paka
To se povedlo. Díky.
16. 11. 2023 15:11:48
Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží
Co nám chtěli autoři říci, se složitě dohledává, protože tak odborný text, kde skáčí z jednoho tématu pro příklad do jiného, je dost náročně rozklíčit. To abychom zjistili, co by mohlo nebo mělo následovat. Myslím, že to mnoho čtenářů nebude bavit tak dlouho, aby dočetli celý článek. Stálo by za to k tomu dopsat dovětek, co má být cílem souboru staveb se zachováním ducha místa a tvarosloví podle Zahy Hadid a jak to bude propojeno s tou zmíněnou budoucně dokončenou magistrálou sever-jih. Bude?
14. 11. 2023 22:09:41
Re: Dřevěné školky globálním trendem
Můžete mi, prosím, říct, jak je dřevo povrchově ošetřeno, aby neztratilo své přirozené vlastnosti? Protože jinak neporovnáváte zděné omítané stavby se dřevem, ale s nějakým povrchovým materiálem dřevostavby.
14. 11. 2023 21:59:27
Re: Recenze: Lávka nad rozbouřeným průtahem
Děkuji autorům článku za skloňování genia loci. To už je dnes vzácné, takže mě to potěšilo.
14. 11. 2023 21:45:32
Re: V Chomutově se kdysi chodilo do městských sadů za exotikou
Tedy o tom, že je tohle citlivá rekonstrukce, by se dalo s úspěchem pochybovat. Střecha je pěkná, to ano, ale co ta šílená barva soklu a tmavá okna?
14. 11. 2023 21:34:31
Re: Rekonstrukce domu v Nebušicích
To zábradlí s "pouliční lampou" je úžasné.
14. 11. 2023 21:23:01
Re: Re: Grand Prix Architektů získala Kloboucká Lesní.
To je dlouhodobý nešvar všech cen. Aby to nikomu nebylo líto. Vždyť ani Oskar už není jen jeden.