Třicet let podlahových krytin s KPP: Od dubu k dubu
(24. 3. 2023) Za třicet let své existence se může společnost Petra Kratochvíla pochlubit mnoha reprezentativními projekty, a to nejen v oblasti podlahových krytin
Třicet let podlahových krytin s KPP: Od dubu k dubu
Po podlahách od brněnské firmy Kratochvíl parket profi chodí v karlovarském Grandhotelu Pupp, vybraly si je největší pražské či brněnské developerské projekty a vybaveny jsou jimi horské apartmány ve Špindlerově mlýně i v savojském Chamonix (to byla asi jedna z mála příležitostí, kdy čeští podlaháři museli na zakázku letadlem...). Za třicet let své existence se může společnost Petra Kratochvíla pochlubit mnoha reprezentativními projekty, a to nejen v oblasti podlahových krytin.
Na začátku podnikání v roce 1993 byla smělá idea dovážet k nám dřevěné podlahy a malá prodejna v brněnském suterénu. Dnes má společnost KPP své showroomy v Brně i v Praze a působí na Slovensku a v Maďarsku. Ve svých skladech má natolik velké zásoby podlah, aby pokryla zakázky až na čtyři měsíce dopředu. Je výhradním distributorem nejstaršího evropského výrobce dřevěných podlah švédského Kährs, dováží k nám německé krytiny WINEO, ale nabízí také velké množství dřevěných, vinylových či SPC krytin pod vlastní značkou KPP.
Třicetileté výročí KPP plánujete oslavit na hradě Špilberk. Díval jste se při zakládání firmy tak vysoko - viděl jste ze suterénu až na ten kopec se Špilberkem? „Moje začátky byly spojené s poměrně nízkým věkem a mladý člověk má pocit, že přeplave moře, doletí do vesmíru, vyřeší něco velkého, prostě má touhu objevovat a samozřejmě dobývat svět. Tak by to mělo být. Nechci, aby to vyznělo špatně, ale jsem cílevědomý člověk, který rád dosahuje určitých cílů. Mojí motivací bylo, abychom byli ve svém oboru uznávanou a respektovanou společností. To byl cíl, který mě neopustil ani po třiceti letech.
Na začátku jsem měl jednu velkou výhodu. Podobně jako tovaryš kdysi chodil na zkušenou do světa, tak i já jsem pracoval několik roků v zahraničí a podprahově jsem vnímal, jak se majitel choval ve firmě, jak komunikoval s lidmi, a to bylo hodně inspirující. Nemusel jsem tedy čekat, co se doma doučím, v tomhle jsem měl náskok před konkurenčními společnostmi, které zakládali lidé, a nemyslím to špatně, poznamenaní socialistickým způsobem uvažování a řízení. Díky zahraniční zkušenosti jsme byli od začátku dynamičtější, možná inovativnější, progresivnější než ostatní, a to bylo naší velkou výhodou.“
OTEVŘENÍ SHOWROOMŮ V BRNĚ A V PRAZE
Kdybyste měl vyjmenovat nejdůležitější milníky za těch třicet let, které by to byly?
„Pro nás to bylo vždy, když jsme něco vybudovali nebo postavili. Prvním milníkem bylo postavení našeho sídla v Moravanech, dalším bylo rozhodnutí jít do Prahy a otevření prvního showroomu. Zatím posledním milníkem je showroom na Poděbradské v Praze 9, který, myslím, je velmi hezký. Dnes je pro nás samozřejmě velmi důležitá logistika a kapacita vlastních skladů. Máme vizi, že vybudujeme v Brně nový krásný moderní areál se showroomem a velkými sklady, protože v Praze máme tři a kapacita stále nedostačuje. Za poslední roky, dodavatelsky velmi nestabilní, kdy kolabovaly dodávky z Asie, jsme stáli před rozhodnutím, co s tím. Proto od té doby neustále navyšujeme zásoby, abychom měli vykrytí na čtyři měsíce dopředu. Stojí to peníze, ale pro nás je strašně důležité mít tu disponibilitu ve zboží.“
Kde dnes vidíte další mety?
A jakým směrem se díváte nyní, kde vidíte potenciál rozvoje?
„Bavíme se o tom, jestli dokážeme růst s dřevěnými podlahami, s vinylem, případně jaký sortiment do portfolia přidat, abychom dokázali dále růst. A to je momentálně diskutovaná věc u nás. Protože každý produkt má svůj cyklus. Kdysi tu byl laminát a řada společností, která spoléhala jen na laminát, tak dnes už není. Dnes může být rizikovým materiálem každý produkt, velmi se řeší ekologie, existuje řada omezení a událostí, které mohou některé dnešní produkty limitovat, např. dostupnost surovin. Před válkou přicházelo 70 % dubu do Evropy z Ruska, Běloruska a Ukrajiny. A dneska jsou podlahy hlavně o dubu – zmizely třešně, buky, javory a zůstal jen dub a toho není dostatek. Dub roste ve Skandinávii, ale třeba u nás, v Německu, v Rakousku je ho málo, takže surovina není, a proto se dřevěné podlahy stanou luxusnějším zbožím. A v tu chvíli si musíme říci, jestli nám kupní síla v Čechách umožní růst, nebo máme hledat alternativní produkty.“
RODINNÁ FIRMA PŘES TŘI GENERACE
Jste rodinnou firmou nejen jménem v jejím v názvu. Jak se zapojují synové?
„Nejstarší Philipp je u nás v KPP velmi aktivní, i když už má svou firmu Podeta, která dováží dveře. O e-shop a web se stará nejmladší Tim, který má pod sebou kompletně online a digitální marketing. Prostřední syn Lukas je úspěšný ve své práci v Anglii a tak s ním diskutujeme zase jiné věci. A rodinná firma jsme i díky tátovi, kterému je už 81 let a stále se nám stará o spoustu technických věcí, teď třeba řeší fotovoltaickou elektrárnu. V rodině jsme byli všichni vychováni k samostatnosti, cílevědomosti a pracovitosti. Vím, že i moji synové, stejně jako já, mají touhu po určité samostatnosti, taky chtějí sami něco dokázat. A já jsem na ně hrdý.“
Ani pro vás už KPP není jediným projektem, budoval jste zdejší průmyslovou zónu v Moravanech, vlastníte v Brně polikliniku a teď jste spoluinvestorem krásného bytového komplexu Viviena, který soutěží o projekt roku...
„Ano, mimo KPP se zabýváme i dalšími aktivitami. Každá židle má aspoň tři nohy. Naše portfolii je za ty roky široké, máme několik developerských projektů, rozvíjíme i další myšlenky. Přiznám se, že už vlastně nemám žádný prostor pro nějaké koníčky. Mě práce však skutečně uspokojuje a nabíjí. Asi bych nemohl třeba rybařit a čekat až něco ulovím, tohle není mé povaze blízké. A mám skvělou manželku, která starost o děti a domácnost vzala na sebe.“
Na co jste za ta léta nejvíce hrdý?
„Nejpyšnější jsem na náš stabilní tým lidí, spousta jich u nás pracuje více než dvacet let, jeden kolega tu je od začátku dvacet devět let, další pětadvacet. Samozřejmě se spousta lidí obměnila, některá děvčata odešla na mateřskou, ale máme naprosto skvělý tým, loajální, strašně chytrý, pracovitý. Lidé se mají navzájem rádi a doufám, že jsou spokojeni, jinak by tu tak dlouho nebyli. Společně se setkáváme na různých akcích. Jsem pyšný na to, že KPP má punc stability, kontinuity, doufejme profesionality, serióznosti a spolehlivosti a to díky mým kolegům.“
NÁVRAT K DUBOVÝM PODLAHÁM
Jak se za 30 let vyvíjely podlahy, co z vašeho pohledu byl nejvýraznější moment?
„Je to dlouhé období a za tu dobu se trendově, barevnostně a dřevinově změnilo snad úplně všechno. A nejkomičtější je, že jsme se vrátili k nejzákladnějšímu dubu, který se stal pilířem všech prodejů. Dnes jsou to dva duby, přírodní a bělený, které tvoří 85 % prodeje. Začínali jsme s dubovými podlahami v menších formátech, pak se hodně prosazoval buk, tvořil asi třetinu prodeje, následovaly třešně, javory, ořechy, jasany. A pak ještě přišel celý playlist tropických dřevin, merbau, jatoba, které byly do červena, do hněda... Postupem času ale ovocné stromy odešly, skončily ořechy, třešně, jasany, javory. Buk zmizel proto, že byl nejvíc senzitivní na vlhkost a vodu, ale zůstal dub. Duby byly základnou, která umožňovala kolorizovat celou škálu dekorů a tento trend bude pokračovat.“
A pokud jde o jiné druhy krytin?
DŘEVĚNÁ, NEBO „DŘEVĚNÁ“ PODLAHA?
A co tedy bude dál?
„Myslím, že se bude hledat další alternativa dřeva, proč nehledat alternativní zdroje, proč nevyrábět z recyklovaného materiálu? Příkladem je švédský výrobce Kährs s více než 160 letou tradicí dřevěných podlah, který nyní představil „ekologickou“ dřevěnou podlahu z recyklátů. Ale tahle ekologická dřevěná podlaha stojí dnes o 10-15 % více než stávající dřevěná. Pohled lidí na ekologii v severských zemí je však jiný než u nás. Švédové, Finové a další západní země jsou ochotni si připlatit za ekologii, ty peníze za to dají, u nás ještě v takové míře ne. Mám trochu obavu, aby to nešlo vše moc rychle, jako v automobilovém průmyslu. Aby se celé produkce nemusely najednou zabývat pouze podlahami z recyklátu. To by skutečně bylo pro určité země a zákazníky ekonomicky náročné.“
Budeme mít tedy za třicet let dřevěné podlahy?
„To je dobrá otázka, myslím si, že dřevěná podlaha se stane luxusnějším zbožím, což je přirozené. Na planetě žije osm miliard lidí a není možné, aby dřevo zůstalo dostatkovým zbožím, když dub roste průměrně 150 roků, než se pokácí. Podle mě dřevo bude dražší, nebude to materiál, který si bude moci dovolit každý a bude méně dostupné.“
Objeví se jiný materiál, jako byly svého času vinyly?
Kolikrát jste vy sám doma za těch třicet let vyměnil podlahu?
podle podkladů společnosti KPP
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

5. 6. 2023 16:30:04
Re: Rodinný dům v Mníšku pod Brdy
Dobrý den, někde jsem četl, že parapety musí být vysoké 90 cm. V podkroví ale určitě tak vysoký není. Jak je možné, že to takto architekti nevědí a že to stavební úřad zkolaudoval?
31. 5. 2023 19:54:12
Re: Město a investor zveřejnilo pět návrhů pro dostavbu pražskéh...
Mně by se nejvíc líbil návrh týmu 15. Fasáda svou tektonikou i barevností perfektně zapadá mezi původní stavby a přitom je nekopíruje. Navíc krásně otevírá "vnitrobloky", které jsou vlastně náměstími. Tým 11 má na první pohled velmi atraktivní fasádu se zámecky působícími vstupními oblouky, ale právě ty ve mě vyvolávají spíš pocit "tady už je to naše", než "pojď dál". A stejné je to u průchodů do vnitrobloků - nejsou to ulice.
31. 5. 2023 19:33:03
Re: Studenti architektury představí vizi Česka na výstavě CZ2
Studentská představa, že cyklistika plnohodnotně nahradí automobilovou dopravu, je naivní. Na kole nerozvezete děti do škol, nepřivezete nákup, nedojedete čistý v každém počasí. A to ještě nemluvím o rychlosti, která je zejména mimo centra měst nesrovnatelná.
31. 5. 2023 07:18:08
Re: Město a investor zveřejnilo pět návrhů pro dostavbu pražskéh...
... ilustrační foto ?
30. 5. 2023 14:49:13
Re: Byt výtvarnice a architekta
Byt je krásně rozvolněný, nicméně stále nechápu, jak je možné, že zde není dodržena norma ohledně nepřípustnosti přímého vstupu z kuchyně / obytné místnosti na WC. Tento precedens mne trápí, protože pokud projekt byl předložen na stavební úřad a vyjádřila se němu i Hygienická stanice, pak něco není v pořádku.....
25. 5. 2023 19:47:02
Re: Rozšíření kanceláří Price f(x)
Zaujaly mě ty "černě přestříkané technologické rozvody". Jaké technologie se tím myslí? Copak nemají rozvody podle druhu média z bezpečnostních důvodů svou předepsanou barvu?
25. 5. 2023 18:31:36
Re: Rezidence nad zatopeným lomem
Nádhera.
8. 5. 2023 18:56:36
Re: Rekonstrukce bytu: Tři boxy z Packwallu
Proč ve většině nových dispozic architekti ignorují požadavek, aby WC nebylo přímo přístupné z prostoru pro přípravu a konzumaci jídel? Jinak hezké, hlavně jak je to barevné.
5. 5. 2023 11:38:19
Re: Rekonstrukce bytu: Tři boxy z Packwallu
Vypadá to úžasně! Mohu se k Vám pozvat na kávu a prohlídku rekonstruovaného bytu? Moc děkuji a těším se Karel Klátil 777979743 karel.klatil@flexibau.cz
27. 4. 2023 20:00:04
Re: Rekonstrukce stodoly v Pošumaví
Tak tohle se mi opravdu líbí. Taková obytná/neobytná stodola/nestodola. Paráda.
27. 4. 2023 19:15:46
Re: Re: Rozhledna Vysoké Pole.
Tak zkuste žít v jeskyni. A běda, jestli někde vyšlapete pěšinku.
27. 4. 2023 19:08:53
Re: Zlínská zrcadla
Pěkné instalace pro lidi, ale kolik ptáků už se o ta zrcadla zabilo? Nebo je ten povrch pro ptáky nějak zviditelněn?
24. 4. 2023 11:27:21
Re: Re: Ostrava se v realizaci koncertního sálu posunula o další...
...stejně jako kdysi nepotřebovala Praha Národní divadlo... Stavby pro kulturu de facto nejsou zapotřebí nikdy, člověk se obrazů nebo hudby nenají, přece, není-liž pravda?
22. 4. 2023 13:59:36
Re: Ostrava se v realizaci koncertního sálu posunula o další kro...
Pokládám od počátku tento plán za nesmírné plýtvání veřejnými prostředky a v souvislosti se současnou fiskální situací státu i podnikatelských kruhů v MS kraji ze vrcholně nezodpovědné jednání primátora a jeho nohsledů, zejména paní Bajgarové. Koncertní sál Ostrava nepotřebuje. Pro Tomáše Macuru to má být jen jeden z hlavních pomníků jeho mocenského megalomanského působení ve vedení Magistrátu. Podobně jako Andrej Babiš, i Macura finanční stránku města řídí jak svoji privátní firmu. Najde se nějaký dobrý spolek, který tohoto odiozního politického podivína požene k hmotné odpovědnosti?
19. 4. 2023 00:10:45
Re: Rozhledna Vysoké Pole
Vylepšování krajiny rozhlednami je zcela nevhodná záležitost. Příroda je dokonalá bez našich zásahů. Navíc je to skutečně nevkusné,
18. 4. 2023 22:46:43
Re: Rozhledna Vysoké Pole
Pro mě je to nádhera. Těším se na návštěvu a gratuluji!
16. 4. 2023 18:25:26
Re: Re: Rekonstrukce kulturního domu a kina v Chlumci.
Adresa: Muchova 267, 403 39 Chlumec
13. 4. 2023 18:14:08
Re: Rekonstrukce kulturního domu a kina v Chlumci
jedná se o obec Chlumec na jihu Čech, nebo o Chlumec nad Cidlinou, či nějaký jiný Chlumec ?
11. 4. 2023 17:37:36
Re: Dětská léčebna v Ostrově u Macochy
Architektura je subjektivní věc, takže bez obalu: nic podobně depresivního jsem dlouho neviděla. A modlím se, aby mé děti neměly nikdy žádné dýchací potíže.
6. 4. 2023 17:41:39
Re: Spiegelbaude (Zrcadlovka)
\skla se přelepují speciálními páskami, jinak ano, mrtví ptáci po nárazu padají na zem. Třeba zavolat Českou společnost Ornitologickou, nejlépe Lukáše Viktoru.