Unit architekti, Jiran Kohout architekti: Vila ve Vonoklasech

Unit architekti, Jiran Kohout architekti: Vila ve Vonoklasech

Autoři projektu společně s investorem zvolili environmentální přístup – od začátku počítali s tepelným čerpadlem, solárními panely a rekuperační jednotkou, dobře tu bylo vyřešeno hospodaření s dešťovou a splaškovou vodou, přednost měly místní firmy a místní materiály. Majitelé domu se ale nepřiklonili k pasivnímu řešení stavby, hlavní důraz byl na kvalitě bydlení. Společně s architekty pracovali také na spojení domu se zahradou. Různorodost rostlin, stromů a použitých materiálů vytváří prostor pro různá posezení. Každý kout zahrady má své téma, příběh. Její návrh byl pojat v duchu myšlenky permakultury, přednost měly domácí druhy rostlin, místní materiály i stavební postupy, použití původních odrůd ovocných dřevin.  

Pozemek se volně svažuje od lesa směrem k jihu, vede k němu cesta s ovocnými stromy a keři, doplněná do aleje. Jednopodlažní hmotu stavby se sedlovou střechou ve směru sever-jih autoři navrhli jako předěl zahrady, v zadní části ji protknul obývací pokoj s plochou zelenou střechou. Hlavní loď je ve směru východ-západ a vytváří s budovou carportu předěl mezi pobytovou zahradou a přístupovou cestou. Dělení hmot odpovídá dispoziční členění na denní a noční zónu. Celý obytný prostor je propojen s krytou venkovní terasou. Další krytá terasa s vazbou na obytnou zahradu se nachází v pomyslném středu dispozice a slouží jako vchod do obou částí domu. Je tu totiž také samostatný byt, který může sloužit návštěvám nebo prarodičům. Horní patro bylo vyhrazeno pro dětskou část se třemi pokoji s možností využití „hambalku“ pro spaní. Posuvnými stěnami se celý prostor dělí nebo otevírá. Dále je tu také ložnice rodičů s vlastní koupelnou. Otevřený interiér střechy ložnice doplňuje malá knihovna v prostoru na hambalku, jež dává principu obývání pod sedlovou střechou přidanou hodnotu. Pod střechou je ale také klasická půda ve střední části nad koupelnou a šatnou. 

Investor si přál dřevostavbu s difuzně propustnou konstrukcí, tomu odpovídá použití materiálů včetně dřevěné fasády. Hlavní hmota domu využívá tradiční techniky opláštění kamenem, a to u fasády i u střechy. Vrstvení materiálů obvodových stěn je umocněno poslední vrstvou ocelových táhel a tyčí, které slouží jako podpůrný systém pro popínavé rostliny. Jsou tak posíleny tepelně technické parametry obvodových konstrukcí a zlepšilo se také mikroklima domu.

Nosný systém tvoří dřevěné fošnové konstrukce s nosnými obvodovými stěnami a středními nosnými příčkami, s místním doplněním ocelovými nosníky. Hlavním konstrukčním prvkem stěnových dílců je skelet z dřevěných hranolů 140/40 mm. Opláštěny jsou dřevitými deskami, jádro bylo vyplněno konopnou tepelnou izolací. Vnitřní povrch stěn tvoří obklad ze sádrovláknitých desek. V mezeře distančního roštu jsou vedeny vnitřní instalace.

Sedlová střecha o sklonu 45° je z břidlicových šablon. Konstrukce krovu je tesařská s pozednicemi. Vodorovné síly zachycují plné vazby hambalku doplněné ocelovými táhly. Plochá střecha má jednoduché vegetační souvrství. Odvodnění střech je řešeno podokapním titanzinkovým žlabem na okapních stranách.

Přízemní část domu s plochou střechou má fasádu z modřínových prken, vyšší hmota domu kamenný obklad z břidlice, kotvený na dřevěné desky. Skladba obvodové stěny byla navržena jako difuzně otevřená.

Pro vytápění domu slouží kombinace podlahového topení s rekuperací v hlavních prostorách a nástěnné radiátory s rekuperací v ložnicové části domu. Jako zdroj energie bylo použito tepelné čerpadlo se zemním kolektorem a ploché solární kolektory na ploché zatravněné střeše. Při vypnutí systému může jako zdroj tepla sloužit nezávislý teplovzdušný krb na dřevo. 

Dešťová voda se zachycuje v podzemních nádržích a používá se na splachování WC (samostatný rozvod), zalévání zahrady a doplňování vody do jezírka. Splašková voda je ve své cestě nejdříve biologicky filtrována, a následně ze zemní nádrže používána do automatické závlahy trávníku obytné zahrady.

Hovoříme s architektem Davidem Tichým
Proč jste se rozhodli jste se pro dřevostavbu s difuzně otevřenou konstrukcí?
Nejdříve jsme analyzovali možnosti stavební struktury stěn a pak jsme se rozhodli, že při realizaci využijeme především přírodní prvky a také prvky místní. Jednotlivé vrstvy jsou nejen ze dřeva, ale jsou tu interiérové fermacellové desky, konopná tepelná izolace canabest o tloušťce 33 cm nebo desky, které fungují jako parobrzda. Nechtěli jsme pokud možno používat fólie, poslední vrstvou stěn je kamenný, popřípadě dřevěný obklad s odvětrávanou mezerou. Dům dýchá a vše funguje ke spokojenosti klienta.

Při realizaci jsme použili certifikovanou skladbu obvodové stěny. Neměli jsme ale příliš velký výběr, pokud jsme chtěli dodržet koncept nízkoenergetické stavby s poměrně silnou izolací. Investor si hlídal ceny i vlastnosti různých systémů, co se vyplatí, co ne. Především chtěl ale prověřit, co představuje individuální bydlení pro konkrétní místo, navíc v energeticky vyváženém systému. O tom jsme dlouho diskutovali a nakonec jsme došli k závěru, že důležitá je především kvalita bydlení. Nechtěli jsme za každou cenu dům založený jen na maximálních energetických úsporách. Na prvním místě bylo to, že se tam chtěli cítit dobře.

Na fasádu i na střechy jste použili kámen, také hliníková okna patří k méně obvyklému řešení…
Chtěli jsme využít materiály v určitém kontrastu vůči sobě. V přízemní části přiznat konstrukci dřevostavby, u hlavní lodi využít tradiční opláštění kamenem. Ukázalo se ale, že nikdo neumí přizdít kamennou stěnu, za kterou bude provětrávaná vrstva. Nakonec jsme vytvořili provětrávanou mezeru na rošt a kámen je kotvený ke speciálním roznášecím deskám. Takže vrstev je tu opravdu dost.

I když jsme původně chtěli okna dřevěná, pro hliníkové profily se klient rozhodl po dlouhém výběru mezi subdodavateli. Jedním z kritérií byla totiž realizace větší posuvné prosklené stěny, a pro tento záměr nejvíce vyhovovala právě okna Finstral. 

Teplo tu zajišťuje tepelné čerpadlo a rekuperace, přesto je tu také krb. Využívají ho majitelé domu?
Krb je nezávislý na ostatním systému a klienti si ho chválí – říkají, že tam stačí hodit dvě polínka a mají teplo v celém domě. Systém je připravený poměrně komfortně, ale po většinu roku jim to stačí takhle jednoduché. Krb je srdcem domu. Základní systém vytápění je ale založen na kombinaci podlahového topení v přízemí a nástěnných radiátorů v patře. Do systému jsou také zapojeny solární panely. Rekuperační jednotka pomáhá udržet celkový nízkoenergetický standard domu.

Původně jsme experimentovali se systémem sběrných kolektorových oken, takových okenních kapes, která by v zimě využívala teplo slunce podobně jako u solárních panelů, a v létě by naopak teplo odváděla mimo dům. Návrh byl ale finančně náročný a navíc to ani nikdo neuměl energeticky spočítat, takže jsme tuto myšlenku nakonec opustili.

Vraťme se ještě k návrhu – jeho základní koncept jste založili na principu zahrady, která je skutečně propojená s domem. Jaké prvky jste pro to využili?
Někdejsou to velké prosklené plochy s návazností zahrady k hlavním obytným prostorům domu, někde plné fasády s lankovým systémem pro popínavé rostliny. Takže i tady najdeme další vrstvení. Koncept zahrady jsme navrhli podle několika zón, které mají k domu různý vztah: obytná zahrada, kontemplativní část, užitková zahrada, divoká louka, ovocný sad, někde zahrada domem prochází, jinde ho zase obepne a zabalí. Nechtěli jsme mít zahradu jen formální, například její zadní část je napojená na les. Hledali jsme pro ni sjednocující charakter: ohniště, tajný dětský kout, sezení, bylinková a zeleninová zahrada. Pojítkem se nakonec stala louka. V létě je v ní jen vyšlapaná cestička k brance do lesa. Je to radost. Louka vlastně vznikla dokonce až rok po nastěhování, nedávno k jezírku do zadní části zahrady přibyla dřevěná sauna.

S klientem jsme na konceptu a projektu pracovali od začátku. O všechno se zajímal, účastnil se i výběrů subdodávek, mnohé inicioval – když se mu nezamlouval některý materiál, hledal jiný. Měli jsme sice generálního dodavatele, ale s výhradou, že o subdodávkách budeme spolurozhodovat. Celou stavbu prožíval, chtěl vytvořit osobité, ekologické bydlení, které bude mít rád, a hodně věcí tomu podřídil.  Například již zmíněné hospodaření s vodou – třeba jezírko je klasické přírodní, napájené pouze částí dešťové vody. Nemá žádné vypouštění ani filtraci. Částečně je zarostlé, ale má i oddělenou koupací zónu. Ostatní dešťová voda se sbírá do podzemních nádrží, a zpětně se používá pro splachování záchodů a pro zálivku zahrady. Splašková voda se po biologickém vyčištění využívá pro automatickou závlahu trávníku.
Hana Vinšová

Rodinný dům ve Vonoklasech
Autor: Unit architekti, Jiran Kohout architekti – David Tichý, Zdeněk Jiran, Michal Kohout, spolupráce na interiéru David Halík
Užitná plocha: 268 m²
Zastavěná plocha: 288 m²
Plocha pozemku: 2390 m²