Územní plán Brna by měl být do roku 2022

Územní plán Brna by měl být do roku 2022

(8. 6. 2018) Brněnští radní schválili pokyny k územnímu plánu

 
 
 
 

Územní plán Brna by měl být do roku 2022

(ČTK) - Brněnští radní schválili dokument, který je cestou k novému územnímu plánu. Měl by být schválen na přelomu let 2021 a 2022. Přípravný materiál nazvaný "pokyny k územnímu plánu" bude ještě v červnu schvalovat zastupitelstvo. Vznikl na základě připomínek ke třem variantám konceptu územního plánu, který začal vznikat v roce 2010 a v roce 2013 byly práce přerušeny kvůli neexistenci krajských zásad územního rozvoje. Podle náměstka primátora Martina Andera (SZ) by měl být návrh územního plánu hotov za rok. Ander to řekl ČTK.

Brno na nový územní plán čeká řadu let. Po přerušení prací koalice ČSSD a ODS schválila takzvanou velkou aktualizaci, kterou však zrušil soud pro nepřezkoumatelnost. Kvůli tomu nyní platí plán z roku 1994, který již v mnohém nevyhovuje. Zákon ukládá obcím pořídit nový územní plán nejpozději do konce roku 2022.

Brno řešilo, zda nechá zpracovat zcela nový územní plán, nebo bude pokračovat v rozpracovaném konceptu. Zvolilo druhou variantu, i tak ovšem půjde podle Andera de facto o nový územní plán. Rozvojové plochy byly v každém konceptu určené k jinému využití a podle schválených pokynů se má vybrat pro každou plochu jedno využití. "Nový však bude územní plán především v tom, že regulace výstavby bude vypadat jinak než dosud. Místo indexu podlažní plochy, který určoval maximální množství podlaží budov a někteří developeři se jej snažili různě obcházet, bude u každé plochy určený typ zástavby a její maximální a minimální výška," řekl Ander. Bude tedy zřejmé, kde budou stát rodinné domy, kde bloky bytových domů či rozptýlená zástavba. "Zároveň je snaha udělat plán flexibilnější, aby se kvůli každé drobnosti nemusela dělat aktualizace," doplnil Ander.

Až bude příští rok hotový návrh, půjde do veřejného projednání, které se bude pravděpodobně víckrát opakovat. "Navíc očekáváme aktualizaci krajských zásad územního rozvoje, kterou bude nutné také zapracovat," řekl Ander.

Během následujícího roku bude ještě Kancelář architekta města Brna pracovat na podkladech pro některé problematické stavby ve městě, které se zatím nepodařilo uspokojivě vyřešit. Jde například o podzemní železnici, takzvanou Novou městskou třídu, hřbitov v Soběšicích, Juranku či tunely pod Úvozem. "Jedná se o stavby, které jsou buď v konceptu, nebo ve stávajícím územním plánu a Odbor územního plánování a rozvoje v jejich případě nemůže zapracovat podněty samosprávy. Jedná se například o vyškrtnutí tunelů pod Úvozem, zmíněného hřbitova či severní částí nové třídy. Proto budeme schvalovat i takzvané podněty samosprávy a městských částí s úkolem pro Kancelář architekta města Brna, aby vypracovala podklady, na jejichž základě je možné tyto změny zapracovat do návrhu územního plánu," vysvětlil Ander. Některé menší změny bude možné zapracovat ještě během vzniku návrhu, některé až dodatečně. "Nelze však oddalovat vznik návrhu, tolik času nemáme," dodal Ander.     

Doplněno Stavbaweb:
KONCEPT připravovaného ÚPmB
Připravovaný Územní plán města Brna

Související články:

Nový územní plán Brna  14.11.2016                                        
Brno nepodá kasační stížnost na zrušení změny územního plánu  13.2.2015
Soud zrušil aktualizaci brněnského územního plánu 26.1.2015
2x k aktualizaci územního plánu Brna 17.6.2014
Aktualizace územního plánu Brna 5.2.2014
Brněnští aktivisté vytvořili web pro připomínky k územnímu plánu 15.1.2014
Příprava nového územního plánu Brna nabrala další zpoždění 3.2.2012
Sdružení v Brně chtějí ovlivnit územní plán, sbírají podpisy 10.3.2011
Příprava nového územního plánu Brna se zpozdí 4.3.2011
Projednávání územního plánu Brna jde dál, náměstek odmítl námitky 7.1.2011
Brno by se dle konceptu územního plánu mělo rozvíjet víc na jih 28.2.2011
Radnice Brno-střed chce v územním plánu víc ploch pro bydlení 24.2.2011
Nový Územní plán města Brna - zahrádky, zeleň, volný čas 14.12.2010
Nový územní plán Brna 8.11.2010Nový územní plán Brna schválí až příští vedení města 11.3.2010
Územní plán Brna se změní, vyjde tak vstříc investorům 10.12.2008

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz