V Říčanech povinně zelené střechy!
(19. 11. 2020) Pro nové stavby nad 300 metrů čtverečních to zavádí změna územního plánu
V Říčanech povinně zelené střechy!
Nejde o barvu střech, ale o využití široké palety rostlin na střechách skladových hal, výrobních objektů nebo velkých prodejen. Přínosem zelených střech je kromě estetiky zejména pozitivní vliv na mikroklima a výrazně lepší hospodaření s dešťovými vodami. Výhodou pro stavebníky jsou třeba nižší náklady na chlazení staveb. Ty běžné se dokáží v létě rozpálit až na 60 stupňů Celsia, zelené střechy energii slunce pohltí a stavby se nepřehřívají. Alternativou k zeleni na střechách je realizace fotovoltaické elektrárny. Průlomovou novinku přinesla změna číslo 4 územního plánu města Říčany, kterou schválili ve středu říčanští zastupitelé.
Město Říčany dlouhodobě investuje do opatření, která stabilizují či zlepšují životní prostředí ve městě a jeho okolí. Velký důraz dává na zelenou (zeleň) i modrou (voda) infrastrukturu u městských investic. Radnice přitom maximálně využívá dotační tituly. Zelenou střechu má nový Stacionář Olga, ozdobí rozestavěnou mateřskou školu Větrník nebo tři budovy základní školy na Komenského náměstí. Zelenou energii dodávají panely na střeše úřadu Komenského náměstí a v přípravě je projekt FVE na střeše základní školy u Říčanského lesa.
„Šetrnější stavby jsou budoucností. Udržitelnost životního prostředí je jedním ze základních cílů územního plánování. Myslím si, že zelené střechy jsou jednoznačným přínosem architektuře i životnímu prostředí a nazrál čas je aktivně prosazovat," uvádí starosta Vladimír Kořen (Klidné město) a dodává: „Úprava se týká nových a větších staveb, stavebníci získají i výhody. Jednak se jim bude zelená střecha započítávat do procenta zeleně, zároveň se připravují státní programy právě na jejich budování. V následujících letech půjdou obrovské peníze na přizpůsobení se klimatické změně, zadržení vody a snížení energetických nároků."
Velká diskuze se vedla o charakteristice střechy. Ve hře byly intenzivní zelené střechy se systémy zavlažování a vrstvou substrátu minimálně 25 centimetrů a střechy extenzivní s vrstvou přes 15 centimetrů. Rozdílné jsou pak i druhy výsadby – zatímco prvně jmenované umožní vlastníkům na střechách vysadit i keře či vyšší trvalky, pro ty druhé jsou typické koberce rozchodníků, netřesků nebo mateřídoušek či konikleců. Nakonec zvítězila kompromisní druhá varianta.
Splněním podmínky vegetační střechy s trvale udržitelnou zelení si pak stavebník může polovinu výměry střechy započítat do celkového procenta zeleně. Maximálně lze takto nahradit ¼ požadované zeleně na pozemku. To může některým stavebníkům velmi usnadnit situaci zejména při malé velikosti pozemku. Hranice velikosti střechy od 300 metrů čtverečních byla stanovena po důkladné úvaze jako optimální hranice mezi rodinnými domy a jinými stavbami, zejména komerčního charakteru.
„Samozřejmě jsme zkoumali i ekonomické dopady. A našli jsme studie, které prokazují relativně krátkou dobu návratnosti investice. Nicméně uvažujeme ještě o dalších motivacích – třeba v oblasti stočného nebo daně z nemovitosti," doplňuje starosta Vladimír Kořen. „A pokud vlastník bude zápasit s myšlenkou, že mu střecha jen tak leží ladem pod kobercem květin, má ještě jednu cestu. Tou je vybudování fotovoltaické elektrárny na střeše," zdůrazňuje.
„Elektrická energie vyrobená fotovoltaickými panely může významně snížit provozní náklady budov. Technologie za poslední roky velmi pokročily. Stále běžnější jsou bateriové systémy, které umí energii uchovat na dobu, kdy slunce nesvítí. Existují navíc státní dotační programy, které zkracují návratnost investice. Instalace elektrárny je vhodná třeba na výrobní haly či budovy s chlazením a klimatizací, kde velká část vyrobené elektřiny se okamžitě spotřebuje přímo v místě," vysvětluje místostarosta David Michalička (Klidné město). „Oproti zelené střeše jsou solární panely výrazně lehčí, takže je unese doslova každá střecha. Fotovoltaiku proto územní plán Říčan umožňuje jako alternativu tam, kde například sklon či konstrukční řešení zelenou střechu nedovolí," doplňuje Michalička.
Navržená regulace střech přitom není absolutně limitní, stále dává široký prostor pro výslednou podobu střechy či řešení přebytečného odvodu dešťových vod. Právě dešťová voda dělá Říčanům velký problém. Nemají centrální dešťovou kanalizaci a voda ze střech se tak často promíchá s fekáliemi ve splaškové kanalizaci a musí se čistit na čistírně odpadních vod, část odpadní vody z bezpečnostních přepadů pak končí dokonce v přírodě. Zelené střechy dokáží právě velkou část srážek zadržet a využít.
„Pod Říčany spadají také velká logistická centra u dálnice D1. Za letních dní působí jako radiátory. Ve dne se rozpálí a večer pak nad nimi stoupá horký suchý vzduch. Ovlivňuje to městské mikroklima a někteří věří, že se negativně mění i místní počasí," zakončuje starosta V. Kořen a dodává: „Staré stavby už teď nezměníme, to by musel být nějaký hodně odvážný a odpovědný vlastník. Tak chceme ovlivnit alespoň stavby nové. Snad najdeme porozumění. Změna územního plánu je ale natolik průlomová, že očekáváme i soudní žaloby." Pro přijetí se vyslovili zástupci Klidného města, Unie pro sport a zdraví, změnu nepodpořili zastupitelé STAN a ODS.
Téma zelených střech je obsaženo v základních národních i nadnárodních dokumentech z oblasti udržitelného rozvoje a ekologie, ale i v Územní studii krajiny zpracované pro ORP Říčany v roce 2019. Implementace požadavku na zelené střechy je zároveň i krokem k naplnění závazků vyplývajících z Pařížské dohody. Záměr změny územního plánu radnice konzultovala s Ministerstvem životního prostředí ČR i s odborníky Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Cílem zavedení regulace je omezení tepelných emisí do okolí, zlepšení mikroklimatu města, zadržení vody či energetická úspora staveb ve vazbě na klimatické cíle ČR.
tisková zpráva města Říčany
Komentáře ke článku
K údaji v úvodu "... Alternativou k zeleni na střechách je realizace fotovoltaické elektrárny..." - mám tomu rozumět tak, že fotovoltaické panely jsou stejným přínosem, jako zelená střecha, tedy akumulace tepla, dešťové vody a další. Pokud ano, potom by bylo lepší osadit všechny vhodné střechy fotovoltaikou. Prosím o jakékoli fundované názory. Děkuji. |
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

25. 1. 2021 20:04:57
Re: Vily a rodinné domy v Hradci Králové 1900‒1950
Autore článku, nauč se rozlišovat trpný a činný rod. Pevnost se určitě nezrušila sama a taky se sama nezačala bourat. Ona byla zrušena a byla bourána. A stejně tak je to s pozemky. Taky se neuvolnily samy od sebe, ale byly (někým) uvolněny. Je smutné, když je kažen tak krásný jazyk, jakým je čeština. Omlouvám se, že nepíši k tématu - knížka je určitě krásná. Jen doufám, že je také krásně napsaná.
25. 1. 2021 15:07:43
Re: Moderní bydlení je bydlení v klidu a tichu
A ve tmě!
25. 1. 2021 07:13:02
Re: Interiéry domu Na Košince
Co je malé, to je milé. Možná by se vešel ještě Harry Potter do "pokojíčku" pod schody ;-)
24. 1. 2021 16:22:51
Re: Re: Rodinný dům v Praze Braníku.
To ne, ten výstup nahoru je na párátko moc široký :-)
22. 1. 2021 15:41:25
Re: Zastupitelstvo Jihlavy schválilo Zásady pro spolupráci s inv...
Zásady developmentu by měly být definovány v územně plánovací dokumentaci - územním plánu, regulačním plánu, apod. Samosprávy by neměly vytvářet duplicitní schvalovací procesy paralelně se stavebními předpisy / stavebním zákonem, vzniká tím ještě více nepřehledná a zmatečná situace pro jakýkoliv záměr. Develepeři ve většině případů realizují - investují do dopravní a technické infrastruktury, kterou včetně draze nakoupených pozemků převádění na obce / města., nevidím tedy důvod, proč by měli developeři ještě platit nějaké příspěvky, pokud se samosprávy na developmentu finančně nepodílejí?
21. 1. 2021 12:00:48
Re: Žluťák v Humpolci
parádní práce. zvenku model :) jsem zvědav, jak dlouho vydrží střecha bílá :)
21. 1. 2021 11:59:25
Re: Rodinný dům v Praze Braníku
dům hamburger :)
20. 1. 2021 21:50:27
Re: Dům nad údolím Tiché Orlice
Líbí se mi, jak měkce je vytvarován terén kolem domu. Ale dost mě zarazilo umístění sedací odpočinkové soupravy zády k tak nádhernému výhledu.
20. 1. 2021 20:44:26
Re: Re: Spojovací lávky VŠCHT Praha.
Souhlasím.
20. 1. 2021 17:45:24
Re: Nábytek z recyklovaných propagačních materiálů Kongresového ...
Moc pěkné, fakt. Ale proč zůstala v utajení ona restaurátorka a expertka na materiály? Z vrozené skromnosti? Nebo na ni pánové zapomněli? Není umělkyně, tak její jméno nikoho zajímat nemusí? Nevím, jenom spekuluji, ale dobře to nevypadá...
19. 1. 2021 18:36:52
Re: Spojovací lávky VŠCHT Praha
Úchvatné dílo, technicky, staticky, výtvarně. Volba kontrastu je 100% správná. Autoři si zaslouží obdiv.
17. 1. 2021 09:58:30
Re: Praha vypíše mezinárodní urbanistickou soutěž na okolí Flore...
Soutěž zde je předčasná ( stejně pro filharmonií ). Nové koncepci musí předcházet řešení dopravních poměrů (magistrály) v celoměstských souvislostech + naléhavý je okruh Prahy. Dnešní stav je katastrofální ,nutno chápat jako provizorní. Nelze mu podřizovat budoucí zástavbu.
13. 1. 2021 12:04:15
Re: Přístavba budovy muzea skla a bižuterie
Myslím, že se to bude líbit. Díky zrcadlení okolí na fasádě vypadá objekt mnohem lépe, než vypadal v projektu. A taky už jsou dneska lidi na "nekrabicové" domy víc zvyklí.
13. 1. 2021 11:46:32
Re: Re: Re: Rodinný dům v údolí Dyje.
Interiér má potenciál pro změnu. Vypadá to jako před nastěhováním. Stačilo by pověsit obrazy, přidat pár kytek a nechat děti rozházet hračky. :) Mě spíš překvapila informace, že dům dodržuje uliční čáru. Na první i poslední fotografii to vypadá, že ustupuje, ale možná jde o optický klam díky tmavé fasádě. Můj první dojem byl, že dům říká "Já tu nejsem."
13. 1. 2021 07:31:59
Re: Stanovisko Klubu Za starou Prahu ke zveřejněnému projektu zá...
souhlasím s Ing.V.Kocourkem - že se Praha začíná zesměšňovat
12. 1. 2021 20:09:32
Re: Re: Rodinný dům v údolí Dyje.
Mám stejný názor. Exteriér a vnější architektura skvělé. Interiér je věc názoru uživatelů. Mně se zdá rovněž příliš sterilní.
12. 1. 2021 18:19:04
Re: Rodinný dům v údolí Dyje
Hmota a exteriér mě baví. Ale uvnitř? Covidová jednotka? Bydlení pro roboty? Na tuhle sterilitu jsem asi moc starej, nic ve zlým.
11. 1. 2021 11:01:20
Re: Stanovisko Klubu Za starou Prahu ke zveřejněnému projektu zá...
"Tuto odpočinkovou a vyhlídkovou funkci plní Filsakova piazzetta velmi dobře dodneška." Opravdu? Vždyť polovina "náměstí" jsou nadstavba nad garážemi. Tento návrh i přes novou budovu plochu náměstí výrazně rozšíří, pohledu na brutalistický hotel nijak nepřekáží, výškou nepřesahuje okolní zástabu, a zároveň bude fungovat jako památník českému filmu (jako dominanta náměstí režiséra Miloše Formana). Za mě opravdu unikátní návrh, který si v Praze své místo zaslouží. Doufám, že vyjde. Obecně se má mezi nájemci Pařížské ulice za to, že čím severněji adresa je, tím jde o méně zajímavý prostor. Tento redevelopment atraktivitu v rámci celé Pařížské vyrovná a bude katalyzátorem zvýšení kvality prostředí.
10. 1. 2021 11:08:51
Náměstí Miloše Formana nezastavovat.
Piazetta před hotelem Intercontinental je jednak zcela funkční rozptylový prostor pro hotelové hosty v době konání konferencí, jednak umožňuje nerušený pohled na hotel i "Učitelské domy" za ní, jak zmiňuje stanovisko Klubu za starou Prahu. Ten prostor je hotový, jak je a každá vestavba mu jen ublíží. Není to proluka k zastavění, takže souhlasím s KZSP.
9. 1. 2021 23:14:32
Re: Dům v ruině.
Proč? Mně právě to řešení oken přijde vtipné.