Ve Vestci začala stavba vědeckého centra Biocev za 2,85 mld Kč

Ve Vestci začala stavba vědeckého centra Biocev za 2,85 mld Kč

(9. 10. 2013) (ČTK) - Ve Vestci u Prahy v pondělí začala stavba biotechnologického a biomedicínského centra Biocev za 2,85 mld Kč, které jdou převážně z fondů EU. Podle premiéra v demisi Jiřího Rusnoka vytvoří skvělé předpoklady pro spojení vědy a soukromého byznysu. Při slavnostním poklepání na základní kámen centra premiér řekl, že spatřuje silný a nevyužitý potenciál ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Biocev je tak podle něj jednou z příležitostí, která tyto rezervy, jež jsou v Česku obecně velké, odstraňuje. Biocev je poslední zahájenou stavbou velké infrastruktury z programu Výzkum a vývoj pro inovací a zároveň čtvrtou nejnákladnější.

 
 
 
 

Ve Vestci začala stavba vědeckého centra Biocev za 2,85 mld Kč

(ČTK) - Ve Vestci u Prahy v pondělí začala stavba biotechnologického a biomedicínského centra Biocev za 2,85 mld Kč, které jdou převážně z fondů EU. Podle premiéra v demisi Jiřího Rusnoka vytvoří skvělé předpoklady pro spojení vědy a soukromého byznysu. Při slavnostním poklepání na základní kámen centra premiér řekl, že spatřuje silný a nevyužitý potenciál ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Biocev je tak podle něj jednou z příležitostí, která tyto rezervy, jež jsou v Česku obecně velké, odstraňuje. Biocev je poslední zahájenou stavbou velké infrastruktury z programu Výzkum a vývoj pro inovací a zároveň čtvrtou nejnákladnější.


Podle Rusnoka je mimořádný tím, že spojuje šest ústavů Akademie věd ČR a dvě excelentní fakulty Univerzity Karlovy do střediska, které se bude zabývat jak klasickým základním výzkumem a aplikovaným, tak výchovou mladých vědců a spolupracovat se soukromou sférou. "Předpokládám, že tady dochází ke všem těm synergiím, po kterých tady voláme, aby propojení vědy s 'aplikovanou sférou' bylo co nejvyšší. Tady si myslím, že jsou pro to vytvořeny skvělé předpoklady," řekl novinářům Rusnok.

Místopředsedkyně vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) Miroslava Kopicová zdůraznila, že Česko potřebuje, aby ho zahraničí vnímalo jako stát, kde se do vědy investuje. Vyřešit se však musí mnoho otazníků v budoucím financování center. Do roku 2020 je budou podporovat strukturální fondy, v budoucnu se ale budou muset uživit samy. "Některé evropské předpisy nám v tom brání. Je poměrně malý objem smluvního výzkumu, který je povolený pro tato centra, ale ona bez toho nemohou fungovat," konstatovala Kopicová s tím, že ČR bude jednat s Evropskou komisí o způsobu podpor, které se mohou centrům dávat.

Vědci se v Biocevu budou zabývat například vývojem nových léčiv, zlepšením diagnostiky chorob, vývojem tkání pro poškozené orgány nebo vývojem přírodních antibiotik. Centrum by ve Vestci mělo vyrůst do dvou let, zatím je na jeho místě pole. Až se postaví, mělo by zde až 600 lidí včetně zahraničních vědců.

"Předpokládá se, že tady budou vyrůstat další malé firmy, které se třeba postupně budou podílet na komerčním využití výsledků. "Já myslím, že to je přesně to, co potřebujeme," poznamenal ministerský předseda.

Ministr školství v demisi Dalibor Štys věří, že se díky zkušenostem z budování jiných center podaří Biocev zprovoznit včas a podaří se vyčerpat maximálně peněz z evropských strukturálních fondů. "Budeme se snažit pro to připravovat veškeré podmínky a udělat některé změny v řídících strukturách tak, aby všechno bylo co nejhladší," uvedl Štys. Už začátkem září byl z ministerstva školství odvolán šéf evropského programu Výzkum a vývoj pro inovace (VaVpI) Jan Kříž, měl na starost získávání peněz pro nové obří vědecké instituce. Náhlé odvolání však vyvolalo rozpaky u odborné veřejnosti a zástupců výzkumných center.

Biocev je jedním ze šesti velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence, s celkovým rozpočtem 21 miliard korun. Patří mezi ně ještě třeba superlaser ELI za sedm miliard v Dolních Břežanech u Prahy.

Rusnokův kabinet minulý týden nepřidal excelentnímu výzkumu 1,5 miliardy korun, jak navrhovala RVVI. Premiér je však přesvědčen, že na excelentní výzkum jde hodně peněz, příkladem jsou podle něj další výzkumné infrastruktury po celé republice. "Peníze se nepřidaly i jiným kapitolám, je taková doba, že musíme žít s tím, co máme," odpověděl na dotaz ČTK.



Související články:

 

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Škola, věda

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

17. 12. 2021 15:41:37

Re: Česká města se jednoznačně shodla na potřebě okamžité úpravy...

Pamatuju si, jak těsně po revoluci probíhala diskuse o potřebě novýho stavebního zákona. Bavili jsme se o tom, že potřebujeme zákon logickej, přehlednej, stručnej, funkční. Padl názor, že jeden z nejlepších systémů stavebního práva má Bavorsko, navíc je nám kulturně a historicky blízký. Nabízí se tedy řešení prostě bavorský právo převzít a přizpůsobit. Vypadalo to tenkrát v tý euforii, že to je logická cesta a že po ní půjdeme. Pak do toho vstoupily ty naše obvyklý komplexy z "cizáků", malost, neschopnost inspirovat se tam, kde věci fungují, potřeba prosadit si svoje zájmy a zájmečky, potřeba vyšlapat si tu svojí jedinečnou českou cestičku, přece nám někdo nebude radit... Výsledkem byl stavební zákon horší a delší, než byl ten socialistickej. A od tý doby je k horšímu každá další změna. Ja to k pláči, vůbec se městům nedivím. Stát za třicet let demokracie a slibů o zeštíhlení a racionalizaci svých funkcí nabobtnal do obludných rozměrů a zdá se, že není moci, která by s tím něco dokázala udělat. Ideály maximální svobody nejen jednotlivce, ale i obcí a (mikro)regionů, vzaly dávno za svý. Aktuální stavební zákon má 335 paragrafů, 142 stran. Ten předchozí měl paragrafů 198, stran 95. Socialistickej stavební zákon měl 145 paragrafů a 52 stran. Není výmluvnějšího svědectví o tom, kam tahle země směřuje, v přímým rozporu se sliby a proklamacemi každý další politický garnitury. A já se ptám spolu s klasikem a Vávrou: "Musí to bét, Maryšo?!"

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz