Veřejné shromáždění Občané proti Šantovce Tower

Veřejné shromáždění Občané proti Šantovce Tower

(12. 7. 2018) V Olomouci se bude v pondělí 16. 7. 2018 opět protestovat proti Šantovce Tower

   
 
 
 
 

Veřejné shromáždění Občané proti Šantovce Tower

(ČTK) - Protestní shromáždění připravila na pondělí kvůli záměru firmy SMC Development postavit u historického centra Olomouce výškovou budovu Šantovka Tower místní iniciativa Občané proti Šantovce Tower se spolkem Za krásnou Olomouc. Organizátoři veřejného shromáždění tvrdí, že developer už od úřadů získal důležitá povolení a 75 metrů vysokou budovu může brzy začít stavět. Proti projektu Šantovka Tower se v Olomouci naposledy protestovalo v roce 2013, kdy do ulic vyšlo několik stovek obyvatel, podle nichž by budova poškodila historické panorama města.

Martina Mertová ze spolku Za krásnou Olomouc dnes ČTK řekla, že investor nedávno obdržel od památkářů z magistrátu v pořadí už čtvrté kladné stanovisko k projektu Šantovka Tower. Plánovaná stavba byla mírně posunuta, avšak podle Mertové má stále stát v ochranné pásmu městské památkové rezervace. "Před pěti lety se sešla početná skupina demonstrantů v momentě, kdy odbor památkové péče magistrátu vydal pro uvažovanou stavbu kladné stanovisko. Z hlediska památkové péče a dosavadní praxe rozhodování o nemovitostech v ochranném pásmu památkové rezervace to bylo něco nehorázného," uvedla.

Mertová připomněla, že dvě předchozí souhlasná stanoviska památkářů z magistrátu k projektu Šantovka Tower dvakrát pro nezákonnost zrušil nadřízený krajský úřad. "Třetí kladné stanovisko zrušeno nebylo, protože mezitím investor, naštěstí neúspěšně, napadl samotnou existenci plošné památkové ochrany města," dodala Mertová.

O budově Šantovka Tower se v Olomouci už několik let bouřlivě diskutuje. S její stavbou nesouhlasí památkáři a někteří odborníci, podle nichž může poškodit historické panorama města. Investor má opačný názor. Dlouho připravovanou změnu územního plánu, která měla stanovit výškový limit pro stavby blízkoí historického centra, olomoucké zastupitelstvo v červnu nakonec neprojednalo. Výšková regulace by stavbě Šantovky Tower zabránila.

Organizátoři protestní akce proto požadují, aby městská rada v této části Olomouce vydala dočasnou stavební uzávěru a zastupitelstvo znovu jednalo o změně územního plánu. "Existují nástroje samosprávy, které mohou neblahý vývoj zvrátit tak, aby námi volení zástupci začali hájit veřejný zájem. Ochrana panoramatu takového významu, jakým je silueta historického jádra Olomouce, je deklarovaným veřejným zájmem," míní Mertová. K vydání dočasné stavební uzávěry radnici nedávno vyzvali i zástupci pěti politických stran a hnutí. Radní by o tom měli jednat v červenci.

Stavbu výškových budov v ochranném pásmu památkové rezervace už dříve zakázalo ministerstvo kultury, což se pak promítlo v novém územním plánu z roku 2014. Výškovou regulaci staveb v okolí centra Olomouce ale poté zrušil soud. Radnici dal čas do konce roku 2015, aby povolenou výšku staveb v územním plánu znovu a lépe zdůvodnila. Úprava územního plánu se ovšem zpozdila, takže výškové limity od ledna 2016 přestaly platit.

Doplněno Stavbaweb:
Iniciativa Občané proti Šantovka Tower
Akce na FB

Související články:
Magistrát: Pozemky pro Šantovku Tower jsou v ochranném pásmu  23.10.2017
Souhlas Olomouce pro Šantovku Tower je podle kraje protizákonný  20.10.2016
Petice požaduje stavební uzávěru pro Šantovku v Olomouci 14.10.2016
Olomouc připravila stavební uzávěru v místě pro Šantovku Tower 13.1.2016
Olomouc chce na pozemcích pro Šantovku Tower stavební uzávěru  23.11.2015
Hejtmanství zrušilo souhlas olomoucké radnice pro Šantovku Tower 4.3.2015
Zastupitelé schválili územní plán Olomouce, městu hrozí žaloby 17.9.2014
Šantovka Tower vnesla svár mezi univerzitu a olomouckou radnici 30.6.2014
Nová městská čtvrť Šantovka v Olomouci 28.2.2014
Hejtmanství zrušilo souhlas olomoucké radnice pro Šantovku Tower 28.1.2014
Vědecká rada Filozofické fakulty UP je proti Šantovce Tower 13.1.2014
Krajský úřad prověří souhlas magistrátu pro Šantovku Tower 10.1.2014
V Olomouci byla otevřena nákupní galerie Šantovka 21.10.2013
S výškovou budovou v Olomouci nesouhlasí někteří architekti 12.2.2013
S výškovou budovou Šantovka nesouhlasí česká pobočka ICOMOS 2.12.2013
MMR zrušilo regulaci stavby výškových budov v Olomouckém kraji 25.11.2013
Investor Šantovky Tower obvinil památkáře z překročení pravomocí 22.11.2013
Občané proti Šantovka Tower: Olomoucká výzva 15.11.2013
NPÚ požádal hejtmanství, aby prověřilo souhlas pro Šantovku Tower 6.11.2013
Iniciativa Občané proti Šantovka Tower 18.10.2013
Stovky lidí v Olomouci protestovaly proti stavbě výškové budovy 23.10.2013
NPÚ požádá hejtmanství, aby prověřilo souhlas pro Šantovku Tower 23.10.2013
Iniciativa OBČANÉ PROTI ŠANTOVKA TOWER 21.10.2013
Proti mrakodrapu v Šantovce se chystá v Olomouci shromáždění 21.10.2013
Deník: Městští památkáři souhlasí s výškovou budovou v Olomouci 9.10.2013
SMC Development kvůli výškové budově podala stížnost na NPÚ 3.10.2013
Vědecká rada NPÚ odmítla výškovou budovu Šantovka v Olomouci 2.10.2013
Památkáři nesouhlasí se stavbou další výškové budovy v Olomouci 18.4.2013
Plánovaná výšková budova v Olomouci má první odpůrce 20.12.2012
V Olomouci se připravuje stavba další výškové budovy 12.12.2012
Petici proti výškovým budovám v Olomouci podepsalo na 800 lidí 23.5.2012
Petice proti výškáčům v Olomouci 21.5.2012Galerie Šantovka 28.11.2012
Multifunkční projekt Šantovka v Olomouci 21.2.2012Projekt Šantovka 9.6.2010
V Olomouci vznikne nová čtvrť za deset miliard korun 16.9.2009
Novou čtvrť Šantovka v Olomouci připraví světoznámí architekti 20.5.2009
Bourání Mila začalo, v Olomouci vyroste nová čtvrť Šantovka 7.4.2008
Bývalý areál Milo v Olomouci se změní na multifunkční centrum 23.11.2007
Architekti Šantovky získali prestižní ocenění 16.2.2011

Komentáře ke článku

 
 
 
 

14. 7. 2018 12:00:24. Precedens. Lea Nardová

 
 
 
 

12. 7. 2018 23:48:13. Re: Veřejné shromáždění Občané proti Šantovce Tower. Jiří Kalvach

  Šantovka Tower, užasná ukázka bezbřehosti byrokracie v Česku, kdy úředníci nemají vlastní mozek, ale pouze schopnost číst §§ a chovat se jako stádo občas bez hlav a vedení. Vzhůru do Kocourkova nejvyšší kategorie! Volám znovu - Česko potřebuje krále, ne úřady ! Ne loutky bez mozku, které vidí jen texty §§, nikoli potřeby lidí nebo přírody! Degradace člověka v ČR dosahuje už maxima možného! Držím protestům všechny palce!

14. 7. 2018 10:54:30. Re: Re: Veřejné shromáždění Občané proti Šantovce Tower. Lea Nardová

  Je to ještě horší, než píšete. Přečtěte si rozhodnutí úřednické loutky, která vydala už 4 kladné závazné stanovisko k ŠTW. Je na něm pozoruhodné, že není psáno jejím jazykem, ale jazykem právníků investora.
A další pozoruhodností je to, že ta úřednická loutka zamítá ve stejném ochranném pásmu olomoucké městské památkové rezervace, ve kterém leží potenc. staveniště ŠTW, nástavby rodinných domů. Tentokrát 22 pater nevadí...

14. 7. 2018 12:00:24. Precedens. Lea Nardová

  "Dyť je ten hanácké mrakodrap docela pěkné, konečně bodem mnět v Holomóci něco světovyho!" řekne si obyvatel 2. nevýznamnější městské památkové rezervace s unikátním 3 kupolovým barokním sv.Michalem v jeho srdci. Řadový občan bez kulturního vzdělání a právního povědomí. Nebo si to říká i vedoucí památkového odboru? A nový ministr kultury, donedávna primátor Olomouc? A "moudří" otcové města - členové rady a zastupitelstva?

Uvědomují si, že povolení ŠTW by znamenalo uvolnění stavidel? Protože - jaké argumenty budou mít památkáři, stavební úřad, městský architekt (máte ho tam vůbec a co na to kristepane říká?), moudří otcové města, když se objeví další developeři a budou usilovali o totéž...proč ne? Proč by neskoupili pozemky a neobestavěli historické jádro? Proč by neproměnili vyhlášené ochranné pásmo (v něm snad výšková regulace není?!?) ve staveniště olomouckého Manhattanu...
Protože pronajímat, či prodávat byty a kanceláře s výhledem na historické jádro Olomouce pěkně z nadhledu, tu bude čirá radost...




18. 7. 2018 23:56:11. Re: Veřejné shromáždění Občané proti Šantovce Tower. Redakce / ČTK

  (ČTK - 16.7.2018) - Několik desítek lidí v centru Olomouce protestovalo proti záměru firmy SMC Development postavit nedaleko městské památkové rezervace výškovou budovu Šantovka Tower. Organizátoři veřejného shromáždění tvrdí, že developer už získal důležité povolení a může pokračovat v přípravě stavby 75 metrů vysoké budovy, která by podle nich poškodila historické panorama města. Proti projektu Šantovka Tower se v Olomouci naposledy protestovalo na podzim 2013, kdy do ulic vyšly stovky lidí.
Lidé, kteří nesouhlasí se stavbou Šantovka Tower, se dne 16. července 2018 sešli na Horním náměstí u radnice. Někteří z nich přišli s transparenty. "Kdo se k mrakodrapu hlásí, nedostane naše hlasy!" hlásal jeden z transparentů. Protestní akci zorganizovala místní iniciativa Občané proti Šantovce Tower se spolkem Za krásnou Olomouc. Martina Mertová ze spolku Za krásnou Olomouc ČTK řekla, že investor nedávno obdržel od památkářů z magistrátu v pořadí čtvrté kladné stanovisko k projektu Šantovka Tower. Plánovaná stavba byla mírně posunuta, avšak podle Mertové má stále stát v ochranném pásmu městské památkové rezervace.
O budově Šantovka Tower se v Olomouci už několik let bouřlivě diskutuje. S její stavbou nesouhlasí památkáři a někteří odborníci, podle nichž může poškodit historické panorama města. Investor má opačný názor. Dlouho připravovanou změnu územního plánu, která měla stanovit výškový limit pro stavby blízko historického centra, olomoucké zastupitelstvo v červnu nakonec neprojednalo. Výšková regulace by stavbě Šantovky Tower zabránila.
Organizátoři dnešní protestní akce proto požadují, aby městská rada v této části Olomouce vydala dočasnou stavební uzávěru a zastupitelstvo znovu jednalo o změně územního plánu. K vydání dočasné stavební uzávěry radnici nedávno vyzvali i zástupci pěti politických stran a hnutí. Radní by o uzávěře měli jednat ve středu.
Stavbu výškových budov v ochranném pásmu památkové rezervace už dříve zakázalo ministerstvo kultury, což se pak promítlo v novém územním plánu z roku 2014. Výškovou regulaci staveb v okolí centra Olomouce ale poté zrušil soud. Radnici dal čas do konce roku 2015, aby povolenou výšku staveb v územním plánu znovu a lépe zdůvodnila. Úprava územního plánu se ovšem zpozdila, takže výškové limity od ledna 2016 přestaly platit.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz