Vesnický dům

Zadání znělo jasně: Navrhněte nám současný vesnický dům. Hledali jsme tedy odpověď na otázku, jak zacházet s archetypem vesnického stavení.  Na úvod jsme se museli vydat poznat současnou moravskou vesnici a definovat si, co takový pojem vesnický dům dnes znamená. V současnosti se na vesnici staví často nekontextuálně, v rozporu se staletým územním rozvojem a bezohledně k okolí. Domníváme se, že česká a moravská vesnice zažívá jednu ze svých historicky největších urbanistických krizí. Východiskem projektu je, že vesnický dům se nemůže chovat jako městská vila. Je třeba se vrátit k ulici a otevřít se jí. Neuzavírat domácnost za nepropustnou bariérou a nastavit k ulici tvář okno místo zadnice reprezentované v současnosti garáží. Na druhou stranu je pro vyvážení situace nutné poskytnou dostatek soukromí dvora.  Zvolili jsme proto formálně prostou stavbu, kde není nic navíc, která ale odpovídá současnému životnímu stylu.
Pozemek se nachází na kraji obce, kde už klasickou vesnickou strukturu ukončuje vila městského charakteru. Dům tedy stojí na hraně původního a nového urbanismu. Pozemek je úzký a svažitý. Logicky jsme sem umístili protáhlou hmotu, dle požadavku investorů jednopodlažní. Měřítkem domu a poměrem jeho délky k šířce se přibližujeme původním domům. Vracíme stavební čáru k ulici a dům situujeme co nejvíce na hranu pozemku se sousedem, jak nám to jen normy a vzájemné vztahy umožňují. Nejraději bychom stavěli na hranici parcely. Dům se postupně zapouští do terénu, aby zbytečně netrčel. Nechtěli jsme výrazně měnit přirozenou topografii pozemku.
Dům se k ulici staví štítem s arkýřem s rozměrným oknem. Arkýř se jemně prolamuje skrze fasádu domu a povrch se najednou jeví měkčím. Je to nejvýraznější motiv celého domu, o kterém jsme vedli dlouhé debaty. Snažili jsme poskytnou maximální výhled, umožnit kontakt s ulicí a artikulovat současným způsobem reprezentativní štít vesnického domu. Odmítali jsme přistoupit na malá okna a snažili se vyhnout přehnanému romantismu.

Původně jsme zvažovali konstrukci zdiva z dusané hlíny, neboť stavebník je zemědělec a měl by dostatek slámy i kravského lejna. Ale nakonec zvítězila konstrukce z konvenčních plynosilikátových tvárnic. Střecha je červená, zdi bělostné tak, že jeden musí ve vyprahlém jihomoravském létě mhouřit oči. Zápraží poskytuje útěchu stínem.

Dům byl naše první komerční zadání. Stavebníci nám tak projevili obrovskou důvěru. Realizace trvala tři roky, i s projektem čtyři. Za tu dobu jsme s investory navázali přátelské vztahy a do Božic se stále rádi vracíme.

Autorská zpráva
Foto: Jakub Skokan a Martin Tůma – Boysplaynice

 
Architekt: ORA – Ing. arch. Jan Hora, MgA. Barbora Hora, Ing. arch. Jan Veisser
Zastavěná plocha 191 m², užitná plocha 169 m²