Vila v Perchtoldsdorfu
Perchtoldsdorf, Rakousko
(3. 2. 2021) Jan Proksa
Vila v Perchtoldsdorfu
Výzvou bylo pro tento projekt v klidném prostředí na
kraji Vídně dosáhnutí maximálního povoleného objemu stavby na velmi úzké
parcele. A to tak, abychom vytvořili prostředí pro život dvou generací. Při
pohledu na objem domu brzy rozeznáte lehkou diskrepanci objemů mezi pravým a
ostrým úhlem. Nepravidelnost úhlů je použita jak na venek, tak uvnitř. Tento
pohyb je možné cítit skrz celou strukturu stavby. Od intimního vchodu až po otevřené
prostory hlavních obytných prostor cítíte napětí těchto dvou geometrií.
Fasáda z vápenné omítky je reminiscencí na dovednost tradičního řemesla vídeňských domů z přelomu 19. a 20. století. V posledních dekádách bylo toto umění nahrazeno standardizovaným použitím polystyrenových fasád a systémových venkovních omítek.
Autorská zpráva
Na vlnách vídeňského satelitu
Vídeň si v uplynulém století prošla trnitou cestou z vrcholu na dno a zpět na výsluní. Hrdá metropole rakousko-uherské monarchie se po první světové válce proměnila v tělo s amputovanými končetinami, kde šlo jen upřít pozornost na hlavu a dát průchod Freudově psychoanalýze. S obnovením suverenity po druhé světové válce se Vídeň stala vyhledávaným cílem československých emigrantů a oblíbeným místem agentů z východního i západního bloku. Po sametové revoluci se řada českých architektů vypravila do Vídně sbírat pracovní zkušenosti. Dnes lze na vídeňské technice či akademii běžně studovat a nabýt zde jedno z nejlepších vzdělání ve střední Evropě. Rakousko je díky své neutralitě přirovnáváno ke druhému Švýcarsku a Vídeň je sídlem řady mezinárodních organizací v čele s OSN a naftovým kartelem OPEC. V posledních letech obsazuje rakouská metropole čelní pozici v celosvětovém žebříčku měst s nejvyšší kvalitou života.
O co bouřlivější byl příběh Rakouska ve 20. století, o to konzistentnější je profesní dráha Jana Proksy, kterému se podařilo nejen vystudovat vídeňskou techniku, ale nasbírat i dostatek zkušeností v místních ateliérech, aby se mohl stát členem Komory rakouských architektů a založit ve Vídni vlastní ateliér. První Proksovou samostatnou realizací byl dům v cihlové zahradě (publikováno Stavba 4/2017). Tento návrh pro jednoho ze členů rodiny sklidil uznání u české odborné veřejnosti. Dvougenerační dům v Perchtoldsdorfu, který je druhou Proksovou dokončenou realizací, měl potvrdit, zda obstojí v náročném rakouském prostředí, dokáže získat klienty a udržet nadprůměrné výsledky.
Perchtoldsdorf již není součástí žádného vídeňského bezirku, ale je samostatnou patnáctitisícovou obcí v Dolním Rakousku. Přesto sem pravidelně zajíždí městská doprava a současně se místo těší z blízkosti přírodní rezervace Föhrenberge na jihu Vídně. Třípodlažní rodinný dům (podsklepený po celé zastavěné ploše) je situován na konci slepé ulice v poklidné satelitní čtvrti, kde vás ve srovnání s českým předměstím již na první pohled překvapí celková kultivovanost prostředí. Jednotlivé návrhy nemají potřebu mezi sebou soutěžit v barevnosti nebo počtu apsid či vikýřů na střeše. Všechny okolní domy mají bílou omítku se šedými dekory a černé okenní rámy. Přísná regulace určovala nejen maximální zastavění pozemku (25%), ale také pevnou výškou římsy a hřebenu. Zatímco okolní domy s plochou střechou disponují dvěma (a půl) podlažími, Proksovi se těsným přepočtem objemů podařilo prosadit na úřadech uskočené třetí podlaží. V rakouském prostředí sousedé nemají potřebu se domy vzájemně ohromovat, ale ocení spíše konzervativnější přístup, kdy návrh do svého okolí nerušeně zapadne. K vroubkovanému dekoru Proksu inspirovaly procházky vídeňskými okrsky, kde se podobnými motivy pyšní řada bytových domů z období Gründerzeit (druhá pol. 19. stol. do nástupu secese). Podobný dekor na fasádě použil před dvaceti lety Ladislav Lábus při rekonstrukci paláce Langhans v Praze, ale i dnes se s ním můžeme setkat u realizací architektů o generaci mladších (např. rekonstrukce domu ve Vršovicích od Markéty Zdebské, obecní úřad v Hluchově od Public Atelieru či nová městská hala v Modřicích od Atelieru bod architekti). Podobně ztvárněnou fasádu bychom mohli najít i v dobách vrcholícího funkcionalismu, kdy brtnický rodák Josef Hoffmann navrhl rakouský pavilon do italských Benátek. Je třeba uznat, že tento Wagnerův žák, spoluzakladatel uměleckého spolku Secession a výrobních dílen Wiener Werkstätte se vždy ubíral svou nově pojatou klasickou cestou.
Podobný přístup ke stavění a řemeslu má i Jan Proksa. Do omítky odkazující se na historické fasády jsou vsazeny moderní velkoformátové tabule z trojskla s ukrytými rámy. Stejně tak se v dnešní polystyrenové době ubránil pokušení usnadnit si práci vytvořením XPS prefabrikátů, což by ve výsledku vnímal jako ošizení poctivého řemesla. Po zaklepání na fasádu se tak neozývá laciné dunění, ale poctivá vápenná omítka na 45 cm silné cihelné stěně dodatečně zevnitř izolované minerální vatou. Laciný zvuk fasády pochopitelně nebyl jediným důvodem. Polystyren by navíc znemožnil přirozené dýchání domu a čistotu celkového řešení s tepelným čerpadlem a podlahovým vytápěním/chlazením.
Vysoké požadavky na stavbu měly za následek, že se dlouho nedařilo najít firmu, která by zvládla profilovanou vápennou omítku, až Proksa nakonec přizval akademického malíře Zbyňka Mergentala, s nímž spolupracoval na vnitřních hlazených vápenných omítkách u cihlového domu v Prušánkách. Zdlouhavý výběr vhodného zhotovitele vedl k tomu, že se s náročnou fasádou začalo v období, kdy se venkovní práce většinou zazimují. Situaci neusnadňovala ani složitá figura domu reagující na nepravidelný pozemek. Architekt, který do té doby zastával pozici stavbyvedoucího a dozoru, se musel ve finiši sám převléct do montérek. Nakonec byla stavba za značného časového a finančního vypětí dokončena před Vánocemi, aby rodina mohla oslavit Nový rok v novém domě.
Odměnou za veškeré komplikace je střešní loft (omítaná dřevostavba). Návštěvníkům horního patra tak může uniknout minimalistické uchycení skleněného zábradlí na střešní terase či promyšlené „oplechování“ atiky z chorvatského vápence a nechá se rovnou opájet výhledem ze střešní terasy na přilehlé vinice za domem.
Po dvou rodinných domech Proksa v Rakousku dokončuje další zakázku, která bude přístupná úzkému okruhu uživatelů. Letos v létě se mu však podařilo zvítězit v mezinárodní soutěži na kulturní dům Slávie v Českých Budějovicích, takže snad brzy bude moci i české publikum ocenit nadstandard, na který jsme od Proksy zvyklí.
Článek vznikl po společné prohlídce s autorem a uživateli domu 24. června 2020.
Petr Šmídek
Autor: Jan Proksa; spolupráce Korbinian Lechner, Ursula Knappl
Statika: Neli Rachkova-Anastassova
Tepelná technika: K2 Bauphysik
Zastavěná plocha: 132 m2
Hrubá podlahová plocha: 313 m2
Užitná plocha: 249 m2
Plocha pozemku: 528 m2
Foto: BoysPlayNice
Základní informace o objektu
Kategorie
Novostavby
Dokončení
2019
Vila v Perchtoldsdorfu
Perchtoldsdorf, Rakousko
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

15. 3. 2023 16:35:54
Re: Dům u lesa a rybníka
plech v barvě dřeva? a je to dobře?
9. 3. 2023 16:55:57
Re: Interiér RD v Malešicích
Spousta bílé, šedá, černá, trochu dřeva, kov, čiré sklo - je mi z toho zima. A smutno.
9. 3. 2023 16:45:41
Re: Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Jenže ta Jurkovičova stavba byla obnovena původní technologií a podle původních plánů. Jde tedy jednoznačně o kopii (repliku). Na rozdíl od mostu, kde chtějí novou technologii s falešnými nýty, s kolejištěm navíc, protože na dnešní provoz už prostě původní šířka a nýtovaná konstrukce nestačí. Takže dělat skutečnou kopii nemá smysl. A jsem na rozpacích, jestli je dobře dělat něco, co se jako kopie jen tváří. Myslím, že u technických památek by měl být preferován jejich účel a pokud jsou opravdu památkově hodnotné, tak by měly být přesunuty tak, jak se to udělalo s Podolským mostem do Stádlece kvůli přehradě nebo s chalupami do skanzenů, když už se v nich nedalo plnohodnotně bydlet. Ať svou krásu ukazují tam, kde mohou bez problémů sloužit. A pokud jde o to, že by nová stavba mohla vypadat úplně jinak - no a co? Hlavně, když jí to tam bude slušet jako např. věžím na kostele v Emauzích. Kdopak si dnes vzpomene, jak vypadaly dřív? I na nový most si staří zvyknou a mladí ho budu brát jako samozřejmost. A když se opravdu povede, tak ho další generace prohlásí za kulturní památku :-) .
7. 3. 2023 14:33:44
Re: Nový sportovní areál u řeky s pláží
Ovšem, taková prostředí architekti vymýšlí, aby prostředí pro život občanů zpříjemnili. U Budějovic bych bral i to, kdyby celé centrum bylo pěší zónou i 5 km dlouhou, aby auta neměla tudy tranzit. Kolik roků je celé město denně ucpáno a lidé jsou otravováni zplodinami, hrozbou kolize, hlukem a zranění? Jak dlouho se vleče dokončení obchvatu a napojení na D3? Je to bída, ty České Budějovice. Převezmou štafetu nejhoršího města ČR pro vnitřní a tranzitní dopravu po Přerovu?
7. 3. 2023 02:22:48
Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Těžko odpovědět. Já si myslím, a je to fakt subjektivní, že v odůvodněných případech má replika svůj smysl. Když vyhořel ten Jurkovičův barák, taky ho postavili znovu - je to kýč? Most na Výtoni je most vnímanej veřejností jako krásnej (bez ohledu na jeho žalostnej stav), neznám nikoho, kdo by jej neměl rád. Takže buď moderní zcela soudobej most, úplně jinej, s tím, že se s tím starým prostě rozloučíme, nebo repliku, to je můj názor. A nemusela by to být replika doslovná, falešné nýty mě fakt urážejí. To, co bylo prezentováno jako návrh, ta oblouková reminiscence, ta na mě právě jako zcela nevkusnej kýč působí.
2. 3. 2023 15:55:58
Re: Re: Valná hromada ČKA 2023.
pokud jsem se někde něchtěně otřel o někoho ze severní Moravy, tak pouze omylem a nechtěně... kde to bylo? neuvědomuji si, že bych někoho hodnotil...
2. 3. 2023 15:02:57
Re: Valná hromada ČKA 2023
opravuji : ..poslání budovat náš životní....
2. 3. 2023 15:01:42
Re: Valná hromada ČKA 2023
Posílám za sebe zdravici valné hromadě. V Česku mám velmi mnoho vysoce erudovaných i mladých ambiciózních architektů, kteří své poslání budova náš životní prostor plně ctí. Speciálně zdravím pana Jana Kasla, velmi aktivního člena Komory, který by mohl ze své výše kvality znalostí a rozhledu i trochu občas ubrat, pokud se ohnivěji vyjadřuje k projektantům ze severní Moravy. Tady máme taky šikovné a erudované tvůrčí osobnosti, ne vidláky, pane Jane. Ostatně katedra architektury na FAST VŠB má hodně vysokou tvůrčí úroveň. Počiny mnoha posluchačů i absolventů jsou velmi úspěšné nejen v celostátních soutěžích.
2. 3. 2023 14:56:16
Re: Pórobeton Ytong je ideálním materiálem pro střechy a stropy
Rád souhlasím, YTONG je úspěšný materiál na českém (a jinde) trhu. Snad mé nadšení pro systém trochu brzdí vysoké ceny MULTIPORU, který by se více uplatnil při jiné cenové politice.
1. 3. 2023 21:16:36
Re: Re: Výstava: Lávka Holešovice – Karlín.
Jo, kdyby se tak architekti dívali na svět očima dětí a psů :-) , jaké by asi vznikaly stavby.
1. 3. 2023 21:08:59
Re: Re: Praha, železniční most.
Souhlasím s tím, že logicky navržená mostní konstrukce s opravdu hlubokým porozuměním její statice a dynamice vede vždy k návrhu krásného mostu. Ale pokud postavíme repliku, která nemá z pohledu památkářů žádnou hodnotu, a použijeme dávno překonanou technologií jen aby to vypadalo - nebude to kýč?
1. 3. 2023 10:55:31
Re: Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Ty dva Labske mosty {v Usti a Hradci Kralove) neznam ale ten "kubisticky" most pres Vltavu mne ale vubec nevadi. Samozrejme musime si pockat na hotove dilo, ale pro mne je se na co tesit.
28. 2. 2023 17:31:21
Re: Výstava: Lávka Holešovice – Karlín
Vážení, Holka!?Super!Návrh - velká škoda, že místo bílého betonu není obyčejné průhledné zábradlí!!! I děti by viděli na řeku, také psi - a drželi by se kraje! A co na to teprve řeknou pražští sprejeři! Snad si té dlouhé bílé plochy nevšimnou. Lávka v Příboře by Praze slušela víc. Škoda.
28. 2. 2023 17:25:39
Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Tak takto z hlavy vám můžu nahodit příklady, které mě nejvíc šokovaly z realizací: Hradecká lávka pro pěší a třeba Mariánský most v Ústí n. L. (to je echt prasárna). Návrhů by se našlo taky dost, zrovna to, co vyhrálo na té Výtoni, nebo třeba Dvorecký most (MS architekti, ten naštěstí nevyhrál, ale vítězný návrh mě taky zrovna dvakrát nenadchl - budeme si hrát ve 3. tisíciletí na návrat kubismu...).
26. 2. 2023 17:15:58
Re: Život pod zámeckou střechou-úžasná "proměna"
Dobrý den, dovoluji si Vás oslovit jako majitele úžasně obnoveného zámeckého areálu a současně bych Vám doporučila pro celorepublikovou i zahraniční propagaci přihlásit de do celostátní akce Má vlast cestami proměn na www.cestamipromen.cz/prihlasit-promenu Vím, že přihláška něco stojí, protože zpracování podkladů-textu a fotek před proměnou a současný stav a překlady jsou nákladné, ale mám zato, že budete nadšeni, až přijedte na zahájení výstavy do Prahy, kláštera na Břevnově, kde letos bude zahájení v červnu. Mně se podařilo zachránit od zbourání havarijní oranžerii v Lomnici u Tišnova, také jsme ji se starostou přihlásili, a v hlasování byla druhá. Chtěla jsem za Vámi přijet osobně, ale měla jsem po sobě operace kyčlí, takže jsem to bohužele nezvládla. Letos bych ale velice ráda. Velice si vážím nápadů a píle lidí, kteří dostanou do rukou stavby v havarijním stavu a vykouzlí z nich něco pohádkového. Jako "potrhlá" oranžeristka se zejména velice těším na vaši oranžerii! Srdečně zdraví Dagmar Fetterová, emeritní pracovník NPÚ ÚOP v Brně.
24. 2. 2023 00:48:32
Re: Ministerské sliby naprázdno
Jestli Platformě dobře rozumím, tak si představují, že by o každé žádosti rozhodoval najednou celý tým lidí s jednotlivými odbornostmi, kde by každý z nich byl vázán vlastními zákony. Ale i kdyby to nějakým zázrakem šlo časově zkoordinovat, tak jak si tito jednotlivci mohou dovolit "vyvažovat zájmy" právních předpisů? Kdo jim k tomu dá právo? A kdo by byl nakonec zodpovědný za výsledek?
23. 2. 2023 07:31:33
Re: Re: Praha, železniční most.
Dva ? Tak teda ted tri ! Ja se podepisuji tez.
23. 2. 2023 03:37:45
Re: Re: Praha, železniční most.
Jestlize tech pripadu "spatnych" mostu je v republice dost, alespon nekolik jich jmenovat by urcite nebylo tezke. Zajimalo by mne to velice. Dekuji predem.
23. 2. 2023 02:40:38
Re: Praha, železniční most
To, že dopis působí jako otevřený anonym, je jedna věc a může to být jenom chyba redakce, nevím. Druhou věcí ovšem je skutečnost, že architekti jistě zastávají legitimní a velmi relevantní pohled na věc a lze jim v lecčems dát zapravdu. Ale já bych zase naopak české architekty poprosil: Přestaňte navrhovat mosty, přenechte jejich projektování špičkovým inženýrům - mostařům, jak tomu bylo po uplynulých nejméně 150 let zvykem. Protože logicky navržená mostní konstrukce s opravdu hlubokým porozuměním její statice a dynamice vede vždy k návrhu krásného mostu (stejně jako v oblasti leteckého inženýrství dobře navržené letadlo je i krasné a krásné letadlo krásně létá). Do takové práce, jakou je návrh mostní konstrukce, nepatří umělecké ego ani výtvarno jako nejdůležitější a výchozí bod návrhu - o tom jsem přesvědčen. Mosty, které toto nectí, působí divně, nabubřele, jsou vždycky nesmírně nehospodárné a jejich výtvarná či architektonická hodnota je pak nejvýše sporná. Příkladů už máme v republice dost. A ten výtoňský nešťastník? Ten by si podle mého soudu vzhledem k příšernému stavu ocelové konstrukce a zároveň její kráse zasloužil repliku. A klidně tříkolejnou. Nebyl by toto dobrý kompromis?
22. 2. 2023 19:27:39
Re: Praha, železniční most
Zde je dopis i s autory https://www.archiweb.cz/news/vysehradsky-most-otevreny-dopis-architektu