Nová budova nabídne kromě výstavních prostor pro umělecká díla z celé střední Evropy také potřebné zázemí pro chod muzea. Jde především o větší depozitáře pro stále se rozrůstající sbírky či novou knihovnu a studovnu. „Pro nás je to obrovský posun, zadostiučinění a velký úkol do následujících let. Čekali jsme na to dlouho a uděláme vše pro to, aby SEFO stálo. Přístavbu nezbytně nutně potřebujeme,“ uvedl ředitel Muzea umění Olomouc Michal Soukup.
Podle ministra kultury a bývalého olomouckého primátora Antonína Staňka (ČSSD) se rozhodnutím vlády definitivně otevírá cesta k tomu, aby mohla být stavba zahájena. Vláda v programu Péče o národní kulturní dědictví uvolnila celkem 7,873 miliardy korun, jde o národní dotační program na období 2019 až 2028. Na stavbu SEFO z toho poputuje 593 milionů korun. „Od roku 2007, kdy vznikla idea na zřízení galerie moderního středoevropského umění, je to poprvé, kdy má skutečně garantované finanční prostředky,“ podotkl mluvčí muzea Tomáš Kasal.
Muzeum umění Olomouc nyní ve spolupráci s ministerstvem kultury chystá novou architektonickou soutěž na návrh budovy SEFO. „Připravujeme výběrové řízení na administrátora, zabýváme se složením soutěžní poroty a především přípravou zadávacích podmínek,“ doplnil Kasal.
Vybudování SEFO se plánuje přes deset let. Projekt již v roce 2009 vypracoval architekt Jan Šépka. Proluku v Denisově ulici tehdy navrhl zaplnit budovou futuristického vzezření. Ministr kultury Staněk však rozhodl vypsat na projekt stavby výběrové řízení, proti jeho záměru se nedávno ohradila řada odborníků, kteří Šépkův návrh podpořili. Muzeum však v přípravě soutěže pokračuje, podle Soukupa by měla být připravena v dubnu.
Projekt SEFO stvrdili podpisem v roce 2008 v Olomouci zástupci zemí Visegrádské skupiny. V architektonicky odvážné budově měla být vystavena moderní díla z celé střední Evropy, v zadní části se počítalo se zahradou se sochami i nálezy archeologů, součástí muzea mělo být i mezinárodní badatelské centrum. Nový centrální depozitář má pojmout až 200.000 uměleckých děl, nyní muzeum vlastní 90.860 sbírkových předmětů s tržní hodnotou zhruba dvě miliardy korun.
Související články:
SEFO 7.1.2019
Lidé v Olomouci se mohou seznámit s podobou Středoevropského fora 8.10.2009
Vláda schválila investiční program pro kulturní stavby
(ČTK) – Vláda dne 21. ledna 2019 schválila financování 17 projektů rekonstrukcí a novostaveb sídel veřejných kulturních institucí v příštích devíti letech. Celkem osm miliard korun má jít například na opravy Veletržního paláce či Nové scény v Praze. O schválení nového programu informoval na twitteru ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD).
„Vláda ČR právě schválila 17 projektů v rámci programu ‚Péče o národní kulturní dědictví I.‘ V celkové finanční bilanci 7,873 mld. Kč. Jde o národní dotační program na období 2019-2028,“ napsal Staněk.
Příslušné instituce by peníze z programu měly čerpat v letech 2019 až 2028. Program Péče o národní kulturní dědictví I. navazuje na předchozí podobný projekt, jmenovitě počítá s podporou sedmi národních kulturních institucí a celkovou sumou 7,8 miliardy korun. S nejvyšší sumou, s téměř 2,5 miliardy korun se v něm počítá pro Národní památkový ústav, 1,7 miliardy by mělo čerpat Národní technické muzeum. Částky mezi půl miliardou a miliardou korun jsou pak určeny pro Národní divadlo, Národní muzeum, Národní galerii, Muzeum umění Olomouc a Národní filmový archiv.
„Z nejvýznamnějších (projektů) bych zmínil památkovou obnovu objektu Invalidovny, dále realizaci projektu muzea umění, takzvané SEFO, nebo vybudování objektu muzea železnice a retro techniky na Masarykově nádraží v Praze. Ten projekt je celorepublikový, není soustředěn jen na určité lokality, takže mezi ty další projekty bych zařadil obnovu zámeckého areálu v Uherčicích,“ uvedl během tiskové konference ministr. Dále také zmínil plánovanou rekonstrukci částí kláštera Plasy či obnovu panského dvora v Ratibořicích.
Od roku 2006 fungoval Program péče o národní kulturní poklad, z něhož se hradila třeba rekonstrukce historické budovy Národního muzea, Uměleckoprůmyslového muzea, Státní opery či revitalizace Klementina. Původně měl program s desetimiliardovým rozpočtem platit do roku 2014, několikrát se prodlužoval. Jeho čerpání se léta zpožďovalo, politici v něm také dělali změny, neboť původně se v něm počítalo s financováním nové budovy Národní knihovny, kterou zavrhli.
